Světelné znečištění, důsledek nehospodárného nakládání se světlem, ruší přirozenou noční tmu a biorytmy všech živých organismů včetně člověka. Současné světelné znečištění ohrožuje kvalitu nočního spánku lidí, ale také živočichů a dokonce i rostlin.
V Česku jsou místa, kde v noci stěží zahlédnete hvězdy na obloze. Jejich svit se ztratí v záři umělého osvětlení. Nejhorší situace s tzv. světelným smogem je ve velkých městech, v Praze, Brně, Ostravě či Liberci.
Jako protiklad přesvětleným místům byly u nás vyhlášeny tři oblasti tmavé oblohy, místa, kde noční temnotu téměř nic neruší. Máme čtyřicet oblastí tmavé oblohy ve světě, z toho 17 v Evropě a hned tři u nás. Oblasti tmavé oblohy jsou vyhlašovány pouze tam, kde s tím veřejnost souhlasí a kde jsou pro to objektivní podmínky. Většinou jde o buď o národní parky nebo chráněné krajinné oblasti, a tam se taková ochrana přímo nabízí.
Minulý týden byla na Manětínsku vyhlášena už třetí oblast tmavé oblohy v ČR. Také tento západočeský region totiž patří k místům s nízkým světelným znečištěním. Zatímco ve velkým městech je možné na nebi v noci spatřit jen několik desítek či stovek hvězd, na Manětínsku lze zahlédnout přes 2000 hvězd.
„Zdá se mi to až neuvěřitelné, že v České republice vzniká již třetí oblast tmavé oblohy. Tím se dostáváme na přední pozici v Evropě. Co mně ale těší ještě více, je to, že se tu k ochraně nejen tmavé oblohy, ale především nočního životního prostředí, scházejí spolu s astronomy samosprávy obcí a také místní spolky včetně ochrany přírody,“ okomentoval vznik manětínské oblasti tmy čestný předseda České astronomické společnosti (ČAS) Jiří Grygar.
Čtěte také: Česká energetická koncepce: role jaderné energie
Ministerstvo životního prostředí si u České astronomické společnosti vyžádalo přípravu podpůrného materiálu. Naši ministři životního prostředí jsou v tomto směru zřejmě výjimkou, protože astronomové radí ministrům životního prostředí již od roku 1998, kdy se stal ministrem životního prostředí Martin Bursík.
Oblast byla vyhlášena na základě dohody 10 obcí a dalších 5 organizací. „Měli bychom si vážit toho, že tu máme tmavou oblohu a snažit se ji zachovat. Nejde přitom jen o pozorování oblohy, ale také o přírodu,“ připomněl starosta Manětína Josef Gilbert Matuška.
V rámci příprav Manětínské oblasti tmavé oblohy bylo provedeno podrobné měření stavu noční oblohy v celém regionu pomocí speciální celooblohové kamery. Výsledky měření ukazují, že nebe je zde podobně tmavé jako na horách nebo v národních parcích a panují zde příhodné podmínky pro pozorování noční oblohy a astronomických úkazů. Velmi dobře je viditelná Mléčná dráha, za příznivých okolností pak i některé vzácnější jevy jako např. zvířetníkové světlo. Kromě toho Česká astronomická společnost dlouhodobě monitoruje jas oblohy na několika stanovištích v oblasti.
Manětínská oblast tmavé oblohy byla vyhlášena v roce 2014 na základě dohody 10 obcí a dalších 5 subjektů. Stala se tak třetí oblastí tohoto druhu u nás. Vyhlašující obce a organizace se zde aktivně zapojily do ochrany nočního prostředí. „Oblohu v Manětínské oblasti tmavé oblohy vnímám jako krásnou právě 10 let, od doby, kdy jsem byl u podpisu vzniku této oblasti. „Nejhezčí a možná vůbec první noční oblohu jsem viděl právě na Manětínsku, odkud pochází moje maminka," navazuje ministr pro vědu, výzkum a inovace Marek Ženíšek. „V České Doubravici jsem strávil mnoho času hlavně v létě a dosud sem velmi rád jezdím nejen kvůli nádherné noční obloze.
Z měření dále vyplývá, že severozápad oblasti je tmavší než jihovýchod, kde se silněji projevuje vliv Plzně a přilehlých obcí. Většina světelného znečištění poškozujícího noční oblohu pochází z obcí a měst mimo oblast (Plzeň, Praha, Karlovy Vary ...), místní zdroje světla ovlivňují zejména své bezprostřední okolí.
Čtěte také: Mapování velkých šelem
Svoji oblast tmavé oblohy mají od loňského roku Beskydy. První oblast tmavé oblohy byla vyhlášena na Jizerce v roce 2009.
Světelné znečištění jako důsledek nehospodárného nakládání se světlem ruší přirozenou noční tmu a biorytmy všech živých organismů (včetně člověka), které tmu potřebují k efektivnímu spánku a životu. Osvětluje oblohu na desítky kilometrů daleko a je tudíž svízelným problémem i pro všechny, kteří žijí v širokém okolí zdroje.
Ministr Brabec tvrdí, že světelné znečištění prý negativně ovlivňuje ekonomiku. Ekonomiku ovlivňuje zbytečné svícení do prostoru, kde to není nutné, a naopak je to dokonce škodlivé. Odhaduje se, že je to asi 40 % energie vyzařované venkovním osvětlením. Je to celé provázané: škodlivé účinky zbytečného osvětlení ovlivňují lidské zdraví a imunitu člověka, protože ochranný melatonin se tvoří jen tehdy, když spíme ve tmě.
Nedávno se také ukázalo, že pracující v nočních směnách při silném osvětlení mají narušenu imunitu v porovnání s kontrolními vzorky populace, která v noci spí ve tmě. Narušuje se tím totiž standardní cirkadiánní rytmus (pozn. red.: cirkadiánní rytmus je biologický rytmus s periodou o délce 20-28 hodin).
Noční osvětlení, respektive přesvětlení, ovlivňuje některé fáze růstu rostlin. Například klíčení semen, rašení a opad listů i přechod z vegetativního do kvetoucího stavu.
Čtěte také: Příroda vs. lidé v Providence
Omezení světelného znečištění zákonem je potřebné proto, že obce a ani města obvykle nemají odborníky, kteří dovedou nalézt vhodná řešení. Kromě toho fyzikální povaha šíření světla znamená, že světelná pohoda v dané obci či městě je ovlivňována dalekým okolím řekněme do vzdáleností 40 km.
Teď by měla vzniknout odborná skupina zástupců ministerstev životního prostředí, zdravotnictví, průmyslu a obchodu, dopravy i ministerstva pro místní rozvoj. Ta posoudí míru škodlivosti světelného znečištění pro občany, faunu a flóru, dopravu, bezpečnost a plýtvání energií. Skupina připraví na základě toho návrh zákona, jenž by měl zastavit zhoršování světelného znečištění zejména tam, kde působí největší škody.
Obce už ale dávno disponují vlastními prostředky v podobě místních vyhlášek, jak světelné znečištění regulovat. „Svítit dolů, nikoliv nahoru“ je myslím velmi jasný popis toho, co by se od obcí a měst čekalo, když by přišlo na omezení světelného znečištění.
Životnost svítidel je časově omezená řekněme intervalem 15 let. Čili rozhodně v zákoně nepůjde o příkaz vše vyměnit naráz, ale naprosto postačí, když nová svítidla budou mít parametry určené zákonem. Ono k tomu už vlastně dochází spontánně i bez tlaku zákona, protože světelné zdroje LED zcela přirozeně svítí pouze do spodního poloprostoru a mají významně nižší spotřebu při stejné intenzitě světla než starší typy svítidel.
Největší znečišťovači jsou extrémně svítivé světelné zdroje na stožárech sportovních stadionů, případně ve stavebních dvorech továren a na seřaďovacích nádražích.
Tu vizi vidím právě v iniciativě ministra životního prostředí a samozřejmě také v potřebě tlačit na příslušné orgány sousedních států, aby nám obrazně vzato neposílali parazitní světlo přes hranice.
Fyzikální zákony i geometrická optika jsou všude stejné, takže jde spíše o nalezení vhodného kompromisu mezi nutností nočního svícení a omezení parazitního světla, takže i ta legislativní opatření jsou poměrně podobná. Určitě se však budeme při prosazování zákona odvolávat na evropské, ale i zámořské zdroje.
Právě před 20 lety došlo k začlenění světelného znečištění do zákona o ochraně ovzduší. Česká republika se tak stala průkopnickou zemí, která tuto problematiku zahrnula do celostátní legislativy, aby se snižovalo světelné znečištění a předcházelo jeho negativním dopadům. Přestože byl zákon nakonec zrušen, vznikla v ČR již v roce 2009 první oblast tmavé oblohy.
MŽP se začalo systematicky problematice světelného znečištění věnovat před 5 lety. Změnu by nově měla přinést právě dokončovaná Česká technická norma pro omezování nežádoucích účinků venkovního osvětlení a prováděcí vyhláška k novému stavebnímu zákonu o požadavcích na výstavbu.
„Zvyšující se světelné znečištění způsobené nadměrným či nevhodným nočním osvětlováním je závažným celosvětovým problémem, který negativně ovlivňuje člověka a živočichy," říká ministryně životního prostředí Anna Hubáčková. "Zejména v posledních letech si problematika získává pozornost státních institucí, které mohou čerpat z dosavadního poznání odborníků a nacházet vhodné cesty k řešení situace. Tématu jsem se věnovala už jako senátorka, o to víc mám radost z mezinárodní konference Light Pollution 2022, kterou v čase českého předsednictví EU připravuje MŽP.
Na státní úrovni zavádí účinné nástroje pro omezení světelného znečištění v co největší možné míře mezirezortní pracovní skupina, kterou v roce 2017 ustanovilo Ministerstvo životního prostředí. Zasedají zástupci MŽP, Ministerstva vnitra, Ministerstva průmyslu a obchodu, Ministerstva pro místní rozvoj, Ministerstva dopravy, České astronomické společnosti, Technologické agentury ČR, Svazu měst a obcí ČR ad.
S osvětou pomáhá před rokem aktualizovaná Jednoduchá osvětlovací příručka, kterou vydalo Ministerstvo životního prostředí s podporou Svazu měst a obcí ČR.
Principy omezení světelného znečištění se od roku 2017 zanesly i do finančních podpor na modernizaci osvětlovacích soustav v českých obcích. První výzvy spadaly pod Ministerstvo životního prostředí a týkaly se obcí na území národních parků, později také chráněných krajinných oblastí. Již o rok později se tyto principy dostaly i do finanční podpory prostřednictvím programu EFEKT Ministerstva průmyslu a obchodu, a to pro obce mimo zvláště chráněná území. Letos je aktuální výzva Ministerstva průmyslu a obchodu v rámci Národního plánu obnovy, kde mohou o podporu na rekonstrukci veřejného osvětlení žádat všechny obce ležící mimo území národních parků.
Česká astronomická společnost ústy předsedy odborné skupiny pro řešení světelného znečištění Pavla Suchana dodává: "Tma se z našich životů postupně vytrácí. Vidíme čím dál méně hvězd. Příroda a člověk neodpočívají a neregenerují jak by bylo potřeba a přitom je to jedna z nejdůležitějších věcí v našich životech. Tma se stává ohroženým druhem. A ty přece moderní společnost chrání. Považuji za důležité, že problematika světelného znečištění je od roku 2017 řešena v široké spolupráci pod vedením Ministerstva životního prostředí.
V České republice doposud není zajištěna právní ochrana před světelným znečištěním. Změnu v oblasti stavebního práva by měla přinést připravovaná vyhláška o požadavcích na výstavbu, kde má být nově světelné znečištění uvedeno, dále prováděcí vyhláška ke stavebnímu zákonu a také právě dokončovaná Česká technická norma určená pro omezování nežádoucích účinků venkovního osvětlení.
tags: #ekolist #svetelné #znečištění #grygar