Letiště jsou zvláštní typ prostoru. Není to ani město, ani krajina, ani běžná budova. Je to místo plné očekávání, nervozity i radosti. Právě zde se odehrávají první i poslední dojmy z cest. Letiště jsou typickými příklady tranzitních prostor. Jsou to místa, která spojují, nikoliv místa, kde zůstáváme. Přesto právě v těchto chvílích mezi odjezdem a příjezdem hraje prostředí klíčovou roli. Architektura zde není jen kulisou. Je nástrojem, který ovlivňuje naši orientaci, emoce i vnímání času.
Zatímco dříve byla letiště převážně utilitárními stavbami, dnes se čím dál víc proměňují v reprezentativní a často i ikonické budovy. Architekti se snaží navodit atmosféru, která odpovídá kulturnímu nastavení dané země či regionu. Někdy záměrně evokují místní materiály nebo přírodní krajinu. Jindy vsází na velkorysost a technologickou vyspělost, která má cestující ohromit. Dobře navržené letiště poznáte podle toho, že se v něm neztratíte. Architekti řeší nejen estetiku, ale především plynulý tok lidí. Velkou roli hraje denní světlo, které napomáhá orientaci a snižuje stres. Prostory by měly být čitelné i intuitivní. Zvláštní pozornost se věnuje přechodům mezi částmi letiště a to od příjezdu, přes odbavení, bezpečnostní kontrolu až po odletovou halu. Každá zóna má svůj rytmus, funkci i atmosféru. Letiště jsou plná emocí. Lidé se zde loučí, těší, bojí, spěchají nebo jen pozorují. Architekti s těmito emocemi pracují a snaží se je usměrnit pomocí prostoru. Někdy pomáhá otevřený výhled na přistávací dráhu, jindy klidné posezení v zeleni. Některá letiště jsou navržena tak, aby zpomalila cestující a nabídla moment klidu. Jiná naopak podporují rychlý pohyb a orientaci. Letiště už dnes nejsou jen dopravními uzly. Jsou to často multifunkční komplexy s obchody, galeriemi, pracovišti i odpočinkovými zónami. Architektura tak musí reagovat na rozmanité potřeby lidí, kteří zde tráví i několik hodin. Přibývá prostorů pro relaxaci, meditaci, dětské herny nebo výstavy. Ačkoliv letiště bývají považována za přechodná místa, jejich architektura má trvalý dopad. Zanechávají v nás vzpomínky, formují první i poslední dojmy a často zůstávají v paměti jako symbol určité cesty. Dobře navržené letiště není jen funkční, ale také inspirativní.
Historie a současnost Letiště Václava Havla Praha
Tvrz, dvůr, a nakonec malá vesnička pod úbočím Bílé hory s letohrádkem Hvězda: tak vypadala Ruzyně v minulých staletích. V roce 1900 tu žilo 1142 lidí a až do roku 1960 byla samostatnou obcí. Když se ten rok připojila k Praze, už měla téměř šest tisíc obyvatel, a hlavně na pláni severozápadně od obce se už rozkládalo prosperující letiště. Ve stejném roce také padlo rozhodnutí o výstavbě nového terminálu (dnešní Terminál 1) a v následujících desetiletích se letištní komplex dál rozrůstal.
V roce 1937 dobový tisk psal o tehdy nově otevřeném letišti v pražské Ruzyni jako o největším a nejmodernějším vzdušném přístavu republiky. Zatímco v roce 1937 letiště využilo necelých čtrnáct tisíc cestujících na 24 linkách, v roce 2022 jich odbavilo téměř jedenáct milionů. Ruzyni využívá přes 50 leteckých společností, které Prahu spojují přímými linkami s více než 130 destinacemi po celém světě. Mimochodem, plocha letiště se od té doby rozrostla téměř na desetinásobek: zatímco původní letiště mělo asi 80 hektarů, dnes plocha letiště představuje asi 920 hektarů.
O stavbě nového letiště se rozhodlo v roce 1929, kdy už kapacita dosavadního mezinárodního letiště v Praze-Kbelích přestávala stačit. Stavět se začalo v červenci 1932, a protože to bylo v době velké hospodářské krize, kvůli snížení nezaměstnanosti se používalo co nejméně strojů a mechanizace. Letiště bylo dokončeno 1. března 1937 a zahraniční odborníci je vzápětí označili za jedno z nejlepších v Evropě. Moderní a nadčasová odbavovací hala, postavena podle projektu architekta Kamila Roškota, se rovněž stala vzorem pro další letiště, budovaná po celé Evropě. Horší to bylo s celkovým projektem, kde se ve výběrovém řízení sice sešlo 25 návrhů, ale porota nakonec žádný nevybrala. Výsledek proto byl kombinací několika navrhovaných řešení.
Čtěte také: Certifikace ekologických staveb
První letadlo, které na novém letišti přistálo 5. dubna 1937 v devět hodin ráno, byl letoun Douglas DC-2 na lince z Piešťan do Prahy s mezipřistáním ve Zlíně a v Brně. O hodinu později v Ruzyni přistál první mezinárodní let z Vídně do Berlína, který měl mezipřistání v Praze. Při uvedení do provozu sice letiště mělo pět hvězdicovitě umístěných vzletových a přistávacích pásů, ale vesměs na trávě. Výstavba první zpevněné dráhy ale byla kvůli nečekaně rušnému provozu zahájena už koncem roku 1937.
První dráhy na ruzyňském letišti měřily od 900 do 1050 metrů. V roce 1945 byly už všechny zpevněné, a postupně se také prodlužovaly. V současné době se na Letišti Václava Havla Praha používají dvě dráhy: hlavní ranvej, v roce 1982 prodloužená na 3 715 metrů, a vedlejší ranvej. Letiště v Ruzyni ale patří mezi 40 nejvytíženějších letišť v Evropě a je na hraně své kapacity. Situaci vyřeší jen vybudování nové paralelní dráhy, kdy nová ranvej má sloužit jen pro přistání, stávající hlavní dráha pak jen pro vzlety. S její výstavbou se počítá ve 30. letech. V místech extrémního namáhání má dráha cementobetonový povrch, v ostatních místech živičný. Ochrannou vrstvu tvoří štěrkopísek, podkladní vrstvy štěrkodrť s cementovou stabilizací, kryt je cementobetonový nebo asfaltobetonový. Celková tloušťka dráhy je přibližně jeden metr.
Podle prognózy ACI Europe se evropská letiště vrátí k předcovidovým hodnotám na přelomu let 2024 a 2025, v případě ruzyňského letiště se ale restart českého letectví dá očekávat až o rok dva později.
Ruzyňskému letišti chybí velký dopravce, který by létal do nových destinací. Dalším důvodem je výpadek ruského a ukrajinského trhu po rozpoutání Putinovy agrese a úpadek národního dopravce ČSA. Zatímco před koronavirovou pandemií s českou leteckou společností s hlavní základnou na letišti Václava Havla v Praze létalo 2,5 milionu cestujících ročně, v roce 2023 to bylo jen asi 150 tisíc. V říjnu 2024 pak České aerolinie podnikly svůj poslední let. Společnosti zůstalo jen pár letadel a z ČSA se stala jen značka a zastřešující společnost skupiny s majoritním podílem ve Smartwings.
Žádnou cestu za hranice všedních dnů neplánujete a chcete se jen tak podívat na odlétající a přistávající letadla? Využijte vyhlídkové valy nebo vyhlídkové terasy.
Čtěte také: Postup řešení ekologické zátěže
Letiště Václava Havla a ochrana biodiverzity
Až do nedávné doby byla ochrana biodiverzity v rámci firemní ekologie často opomíjeným tématem. To se však začíná měnit s narůstajícími požadavky spojenými s ESG (Environmentální, Sociální, Governance) principy. Biodiverzita je nyní uznávána jako jeden z šesti hlavních cílů EU taxonomie, což odráží její rostoucí prioritu v environmentálních strategiích.
Letiště Václava Havla v Praze si klade za cíl zvýšit biodiverzitu nejen na svém areálu, ale i v širším okolí. Prostřednictvím konkrétních projektů a finanční podpory iniciativ v okolních obcích se snaží přispět k ekologické stabilitě a rozvoji druhové pestrosti. Program "Biodiverzita" má ambici do roku 2050 podpořit až 100 projektů, které by měly vést k vytvoření "zeleného prstence" kolem letiště.
V rámci programu bylo v roce 2023 podpořeno 12 projektů, které zahrnovaly různorodé aktivity od vytváření květnatých luk po instalaci umělých hnízd pro ptáky a zlepšení systémů zadržování dešťové vody. Mezi konkrétní projekty patří například zvýšení pestrosti agroekosystémů v Ruzyni nebo vzdělávací programy zaměřené na ekologii.
Letiště rovněž implementuje prvky modrozelené infrastruktury, které jsou součástí širších opatření EU taxonomie. Tyto infrastrukturní prvky jsou navrženy tak, aby podporovaly přirozený koloběh vody a zlepšovaly mikroklimatické podmínky, což přispívá ke zvýšení jakosti místních vodních a vegetačních zdrojů.Tento přístup nejenže zlepšuje ekologickou stabilitu v okolí letiště, ale také posiluje jeho sociální odpovědnost a snižuje dopad na životní prostředí.
Ekologické iniciativy ve světě: Letiště Baltra a Curych
Aby bylo možno na pozůstatcích americké vojenské základny vybudovat první stoprocentně ekologické letiště na světě, muselo se přihlížet k jeho přirozenému prostředí. Jde o jeden z nejzranitelnějších ekosystémů na naší planetě: o Galapážské souostroví. Baltra je jedním ze 13 galapážských ostrovů ležících tisícovku kilometrů od pobřeží Ekvádoru. Od konce války vymizeli plazi prehistorické podoby z tohoto ostrova na celá léta. Zóna prošla zásadní přeměnou: Baltra už není odkladištěm vojenského materiálu, kde ještě před nedávnem bylo možno najít nevybuchlé bomby.
Čtěte také: Přírodní prostředky na mytí nádobí
„Na místě, kde byla armáda a vojenské letouny, jsme vytvořili stoprocentně ekologické letiště,“ prohlašuje Ezequiel Barrenechea, prezident argentinské společnosti Corporación América, která získala koncesi na toto letiště pojmenované Seymourovo na počest britského lorda žijícího v 18. století. Až do roku 2011 tvořila letiště, jedno ze tří na Galapágách, klasická budova ztracená v přírodě. Onoho roku začala jeho přeměna. „Stavět na Galapágách je samo o sobě velmi obtížné, protože se všechno musí přepravovat lodí, ale stavět podle zásad trvale udržitelného rozvoje je ještě komplikovanější. A úsilí se vyplatilo: letištní budova, uvedená do provozu v březnu 2013, obdržela už v roce 2014 nejvyšší existující certifikát za trvalé konstrukce Lee Gold udělovaný Americkou radou pro šetrné budovy (USGBC). Jde až dosud o jediné letiště, které takové ocenění získalo. Letiště, jímž ročně projde 400 tisíc cestujících, většinou turistů, nepotřebuje jinou než sluneční a větrnou energii, kterou zajišťují solární panely a tři gigantické větrné elektrárny. Kromě strojovny tu není klimatizace. Na první pohled se letiště na ostrově Baltra neliší od jiných, je to šedá stavba uprostřed polopouštní neobydlené zóny, neustále bičované větrem.
Letiště nejsou z principu příliš ekologická, to ovšem není důvod k tomu, aby se o nižší dopady na planetu nesnažily skrze přestavby (nebo výstavby) nových hal s důrazem na použití udržitelnějších materiálů. Přesně tak uvažuje i vedení největšího švýcarského letiště poblíž Curychu, které se rozhodlo, že zázemí rozšíří o novou velkou halu vyrobenou z velké části ze dřeva. Nová hala, která jedno z klíčových letišť v Evropě zvětší, vyniká v několika směrech. Architekti se od začátku snažili přijít s nápadem, jak z haly, oficiálně nazývané Dock A, neudělat typické letištní místo plné stresu a uspěchaných lidí, ale naopak velký prostor, který by evokoval klid. Aby zajistili maximální přísun přirozeného svitu z venku, boční strany nové haly osází masivními skleněnými bloky, které by světlo měly ideálně propouštět. Střecha (mimo jiné doplněná o solární panely) a interiér jsou z velké části tvořeny šetrně získaným dřevem, které hraje v novém rozšíření letiště klíčovou roli. „Konstrukce je vyrobena ze dřeva z místních zdrojů a dlouhá skulpturální střecha je celá pokryta solárními šindeli, které mění sluneční světlo ve zdroj energie. Dřevo bude dále zajišťovat i nosný systém celé budovy, a to pomocí mohutných dřevěných sloupů ve tvaru písmene V, jež budou připomínat tradiční švýcarské šikmé střechy. Vedle použitých materiálů je poměrně netradičně vyřešeno i uspořádání. Novou halu si tak lze představit jako dva dlouhé prostory, které se spojují u řídicí věže, jež symbolizuje vnitřní náměstí. Letištní terminál pak má být zakončen velkým světlíkem, který má sloužit jako intuitivní navigační pomůcka.
Mezinárodní letiště Daxing v Pekingu
Mezinárodní letiště Daxing v Pekingu otevřelo své brány cestujícím v září roku 2019. Budova letištního terminálu o rozloze 700 000 m², kterou navrhly ateliéry Zaha Hadid Architects (ZHA) a ADPI, je díky svému neobvyklému paprskovitému uspořádání při pohledu shora přirovnávána k mořské hvězdici. Letiště se vyznačuje plynulými organickými tvary, které jsou nezaměnitelným poznávacím znamením ZHA. Toto letiště však není zajímavé jen svým vzhledem. Bylo naplánováno tak, aby co nejefektivněji přepravovalo velké množství cestujících. Design letiště vychází z tradiční čínské architektury, jejíž součástí je často centrální nádvoří, které navazuje na okolní prostory. Srdcem letiště je velký centrální prostor, kde se nachází veškeré vybavení, které cestující chtějí a potřebují, například bezpečnostní přepážky, restaurace a prodejní prostory. Pět ramen slouží jako přístaviště letadel, zatímco šesté rameno obsahuje železniční spojení, hotel a kanceláře. Střešní konstrukce je tvořena velkými panely a obsahuje světla podél ramen, což přispívá k přirovnání k mořské hvězdici.
Dalším rysem tohoto letiště jsou protichůdné aspekty velkého měřítka s kompaktním uspořádáním. Nachází se zde jediná budova, která obsahuje všechny služby, jež cestující potřebují, namísto typického uspořádání s více terminály. Jako jedno z největších světových letišť má 79 odletových bran rozmístěných na pěti ramenech. Paprskovité uspořádání znamená, že na molech může parkovat co nejvyšší počet letadel a zároveň je cestujícím zajištěna rychlá a pohodlná cesta do centrální zóny. Odhaduje se, že cesta od nejvzdálenější brány k centrálnímu uzlu, který má rozlohu přibližně 600 metrů, trvá pouhých 8 minut. Vzhledem k očekávání, že letiště využije 72 milionů cestujících ročně, jsou efektivní přesun cestujících a dostatek prostoru klíčovými principy tohoto architektonického díla.
Kromě estetického vzhledu využívá letiště také obnovitelné zdroje energie. Energii pro budovu zajišťují solární panely a součástí je také systém sběru dešťové vody a hospodaření s ní. Systém hospodaření s vodou využívá nedaleké mokřady, jezera a potoky, které vodu zadržují a čistí a zabraňují zaplavování okolních oblastí. K vytápění se využívá tepelné čerpadlo země-voda a také systém rekuperace odpadního tepla, který zajišťuje efektivní a ekologické vytápění. Díky jedinečnému uspořádání je také zapotřebí méně pozemní dopravy pro přepravu cestujících mezi terminály, což snižuje znečištění ovzduší. Pekingské letiště Daxing je důkazem, že ohromující architektura může zahrnovat i technologie, které snižují uhlíkovou stopu a jsou šetrné k životnímu prostředí. Celkově je letiště Beijing Daxing promyšleným architektonickým dílem, které využívá jednoduché nápady a kombinuje je s inspirativními tvary, aby vytvořilo krásnou a zároveň funkční budovu. Kompaktní design ukazuje, jak byl hlavní účel budovy zachován jako vůdčí princip v celé fázi plánování, zatímco ekologická řešení z ní činí udržitelnou stavbu pro potřeby moderní doby. Společně tak činí z pekingského letiště Daxing inspirativní příklad toho, čeho můžeme pomocí architektury dosáhnout.
Elektrická doprava na Letiště Václava Havla
Dopravní podnik hl. m. Prahy (DPP) zavádí elektrickou dopravu na lince č. 119 Nádraží Veleslavín - Letiště Praha, která přestavuje zhruba 50 % trasy linky č. 119. Podobně jako u elektrizace linky č. 59 budou trolejbusy jezdit na energii z trakčních akumulátorů. Kromě toho DPP nasazuje na linky č. 154, 213 a o víkendu také na lince 124 kloubové autobusy. Linka č. 119 je jedním z projektů elektrifikace autobusových linek v Praze. V následujících měsících se autobusová linka č. 119 změní na trolejbusovou linku č. 59. DPP připravuje i druhou bezemisní drážní dopravu na letiště Praha-Ruzyně, která má být hotova v roce 2029. Vlaky mají jezdit každou půlhodinu.
Plány na rozšíření Letiště Václava Havla a odpor veřejnosti
Už více než 15 let se uvažuje o výstavbě nové letištní dráhy, která by zvýšila kapacitu pražského letiště Václava Havla. Má být přibližně 3,5 kilometru dlouhá, 45 metrů široká a přistávat by na ní měla moci i velká letadla jako Airbus A380. Přilehlé obce a městské části se však brání. Již nyní jsou jejich občané vystaveni nadlimitnímu hluku z letecké dopravy a zvýšení provozu v důsledku další přistávací dráhy by tento problém ještě zhoršilo. Kampaň letiště prosazuje 30-35 milionů odbavených cestujících. Již velmi brzy se bude rozhodovat o rozšíření pražského Letiště Václava Havla až na dvojnásobnou kapacitu odbavených cestujících za rok a o výstavbě nové přistávací dráhy, která umožní další budoucí navýšení leteckého provozu. Na začátku května doplnilo Letiště Praha a.s. potřebnou dokumentaci pro zahájení územního řízení, které začne v budoucích měsících. Odpor proti nové paralelní dráze, který má už patnáctiletou historii, tedy dospívá do další fáze, přičemž nyní je realizace tohoto záměru podpořena vládní politikou velkých stavebních projektů. Záměr nové runwaye sice prošel posuzováním vlivů na životní prostředí, ovšem už před deseti lety a na nižší než nyní plánovanou kapacitu.
Rozšíření letiště zahrnuje ekologické, sociální i urbanistické aspekty, protože podobu města, ve kterém žijeme, bude všemi těmito způsoby ovlivňovat. Ačkoliv se vedení hlavního města snažilo již několikrát prosadit změnu územního plánu, která by výstavbu dráhy RWY 06R / 24L umožnila, již několikrát ji soud zrušil. Takzvané Zásady územního rozvoje jsou podkladem pro územní plán. Vymezují například veřejně prospěšné stavby či stanovují rozvojové oblasti pro stavby s významem přesahujícím jednotlivé městské části. K Zásadám byly podány námitky prostřednictvím osmi zástupců veřejnosti, mimo jiné i za Arniku. Za zcela nepřijatelné považují rozšiřování hlukového pásma, které by zatížilo řadu obytných čtvrtí zejména Prahy 6. Letecký hluk ve venkovním prostředí již nyní překračuje v okolí letiště hygienické hlukové limity. Navrhovaná nová letecká dráha by znamenala porušení stavebního zákona, neboť nebere v úvahu stávající hodnoty a podmínky v území a nezohledňuje rizika s ohledem na veřejné zdraví a životní prostředí. Z uvedených důvodů není tento záměr v souladu s cíli a úkoly územního plánování, jak to požaduje § 40 odst. 1 písm. Současné využití území, na kterém by měla být vybudována nová dráha, stavbu nedovoluje. Proto je nutné nejprve změnit územní plán. V rámci změn územního plánu byla nová letištní dráha předložena již několikrát; několikrát ji však také zrušil soud. Poprvé byla změna navržena a přes nesouhlas občanů také schválena v roce 2005. Nejvyšší soud ji však na základě žaloby občanů v roce 2006 zrušil. Ve stejném roce však byla změna znovu předložena a jako součást změny Z 1000/00 schválena. Změna, týkající se záměru provozování nové letové dráhy se vymyká běžným změnám územního plánu. Ty obecně mění využívání dané části území z jednoho typu na jiné (například ze zeleně na obytnou zástavbu).
Realizace letové dráhy RWY 06R/24L je popsána jako "změna časového horizontu, vyhlášení veřejně prospěšné stavby", to je však poněkud zavádějící. V roce 1999, kdy se připravoval stávající územní plán, počítalo se s rozšířením letiště jen výhledově, po roce 2010. Pokud je známo, nebyl žádným způsobem stanoven limit provozu letiště, ani není k dispozici hodnověrný údaj o technicky možné kapacitě provozu letiště po realizaci navrhované paralelní dráhy. Návrh tak neobsahuje vymezení celého území dotčeného danou změnou, a proto by měl být ze změn územního plánu vypuštěn. Není potřebné ani vhodné projednávat tento záměr jako jednotlivou změnu územního plánu - koncepční je tento záměr posoudit v souvislosti s právě probíhající přípravou nového územního plánu Prahy, a to včetně posouzení vlivu na životní prostředí.
tags: #ekologické #budovy #letiště #příklady
Oblíbené příspěvky:
Kontakt
Zelaná Hrebová, z.s.
[email protected]
IČ: 06244655
Paskovská 664/33
Ostrava-Hrabová
72000
Bc. Jana Veclavaková, DiS.
tel. 774 454 466
[email protected]
Jaena Batelk, MBA
tel. 733 595 725
[email protected]