Veškeré činnosti spojené s budovami (návrh, výstavba, užívání, rekonstrukce a demolice) mají přímý i nepřímý vliv na životní prostředí. Budova na jedné straně spotřebovává přírodní zdroje, na straně druhé produkuje řadu odpadů a škodlivin. V sektoru stavebnictví a v užívání budov se naskýtá velký potenciál pro zlepšení, či zmírnění vlivu staveb na životní prostředí.
Hodnotící metody na posuzování environmentálního dopadu stavby se liší svým zaměřením, šířkou záběru a podrobností hodnocení. Tím, že neexistuje na národní úrovni žádná předepsaná a jednotná metodika, může docházet a také dochází k netransparentním výsledkům a nerelevantním srovnáváním environmentální kvality hodnocených budov. Proto je dobré při analýzách alespoň dodržovat základní metodické postupy a pravidla. Zásadním přístupem je využití metody LCA (hodnocení životního cyklu) a použití základních indikátorů, které vhodně poukazují na výši environmentálního dopadu.
Účelem zákona je především eliminovat vlivy vodohospodářských, liniových, pozemních, energetických a jiných staveb (vyjmenovaných v zákoně - viz Příloha 1 zákona č. 100/2001 Sb.) na životní prostředí již ve fázi jejich projektové přípravy. Všeobecně známé, praxi dnes běžně používané a legislativou často vyžadované je hodnocení energetické náročnosti budov (hodnocení potřeby energie na vytápění, na přípravu TUV, apod.). Pro hodnocení celkové energetické náročnosti budovy se již několik let zpracovávají energetické audity, a to dle vyhlášky č. 213/2000 Sb. a souvisejících předpisů.
Avšak všechny tyto současné běžné postupy nehodnotí tzv. primární energii z neobnovitelných zdrojů spotřebovanou při provozu budovy. Aby bylo do místa spotřeby energie dodáno požadované množství, musí být energie přeměňována z jedné formy do druhé, kde vlivem nedokonalé účinnosti přeměny a distribuce energie dochází ke ztrátám. Je tedy nutné posuzovat nejen spotřebu energie v místě spotřeby, ale také v místě vzniku energie, tedy energii primární. Pro přepočet z konečné spotřeby energie na energii primární z neobnovitelných zdrojů (dále jen zkráceně primární energie) se používá konverzní faktor.
Na nutnost vyčíslovat spotřebu primární energie poukazují i již všeobecně známá kritéria pro pasivní domy. Pasivní dům musí vykazovat menší spotřebu energie na vytápění než 15 kWh/(m2.a), konečná spotřeba energie musí být nižší než 42 kWh/(m2.a) a spotřeba primární energie nesmí překročit hodnotu 120 kWh/(m2.a).
Čtěte také: Estetika a lesní prostředí
Jednou z příčin ztráty biodiverzity a narušení malého vodního cyklu je ustupování přírody na úkor nové výstavby. Zastavěná půda ztrácí původní vlastnosti a hodnotu. V tomto modulu se dle Tab. EKO.VB.1 pozitivně hodnotí, pokud výstavba probíhá na již znehodnocené půdě a intenzifikuje se městská zástavba místo záboru a znehodnocování okolní krajiny.
Holcim Awards for Sustainable Construction
První ročník celosvětové soutěže Holcim Awards zná vítěze celosvětového finále. Během dubnového slavnostního večera v thajském Bangkoku byly nejlepším stavebním projektům splňujícím kritéria trvale udržitelného rozvoje uděleny ceny v celkové hodnotě 1,1 milionů USD. Cílem soutěže Holcim Awards for Sustainable Construction je podporovat stavební projekty, které překračují tradiční řešení a přitom splňují kritéria ekonomické efektivity, ekologické kvality a společenské zodpovědnosti. Všechny projekty přijaté do soutěže musí splňovat kritéria trvale udržitelného rozvoje v oblasti architektury, krajinotvorby, urbanistického designu, stavebního a strojního inženýrství a v příbuzných disciplínách. Udržitelnosti se má dosáhnout v souladu s pěti základními kritérii, kterými jsou: inovativnost, etické standardy, ekologický přístup, ekonomická efektivita a estetická hodnota.
Klaus Töpfer, bývalý zástupce generálního tajemníka a výkonný ředitel Organizace spojených národů pro životní prostředí (UNEP) prohlásil, že rostoucí urbanizace musí být součástí trvale udržitelného rozvoje. Vzhledem k vysoké úrovni přihlášených projektů byla v rámci prvního celosvětového finále udělena dvě první místa, která byla oceněna finanční podporou ve výši 300 000 USD. „Přes vysoce rozdílnou kulturní problematiku projektů byly oba projekty posuzovány porotou jako rovnocenné ve ztělesňování úsilí Holcim Awards,“ pronesla během vyhlašování vítězů Adèle Naudé Santos, předsedkyně poroty Holcim Awards z Technologického institutu Massachusetts (MIT) v USA.
Jedním ze dvou oceněných byl projekt architekta Christopha Ingenhovena z Düsseldorfu. Návrh nového ICE terminálu ve Stuttgartu přesvědčivým způsobem integruje aspekty architektury, územního plánování, inženýrství a jiných stavebních disciplín. Železniční terminál je umístěný pod zemí, čímž se na povrchu uvolnil prostor pro nové městské centrum. Moderní ekologické systémy propouštějí do stanice denní světlo, přičemž jejich výstavba spotřebovala pouze relativně málo materiálu.
Pozornost světových odborníků si rovněž získal projekt obnovy chudinské periférie venezuelského Caracasu představující inovativní řešení s pozitivním dopadem na místní společnost a přitom splňující náročné geografické a sociální podmínky. Druhé, stříbrné místo v hodnotě 250 000 USD putovalo projektu regionálního urbanistického plánu, který je spojením ochrany a inovace zaměřené na posílení ekonomického základu údolí Mulini Valley v Itálii. Třetí cenu v hodnotě 150 000 USD získal projekt na nízkorozpočtovou bytovou výstavbu a obnovu města v kanadském Motrealu, který zahrnuje účast společnosti a mnoha prospěšných technologií na mimořádných stavebních technikách a efektivitě.
Čtěte také: Hodnocení třídění odpadu
V Evropě se soutěž Holcim Awards setkala se značnou pozorností a zájmem. Přihlásilo se do ní 400 projektů z více než 20 zemí. Českou republiku reprezentovalo 11 přihlášených projektů, které posunuly naši zemi na 9. místo ve výsledných evropských statistikách. I přesto, že nezískaly žádné z ocenění, nezávislou porotu zaujaly zejména úrovní a kvalitou zpracování projektů.
SBToolCZ
SBToolCZ je národní český certifikační nástroj pro vyjádření úrovně kvality budov, a to v souladu s principy udržitelné výstavby. Autory jsou odborníci z ČVUT, kteří při jeho tvorbě vycházeli z mezinárodní metodiky SbTool vyvinuté mezinárodní neziskovou organizací International Initiative for Sustainable Built Environment (iiSBE). Certifikát umožňuje odlišit jednotlivé stavby mezi sebou a poskytnout zpětnou vazbu jejím autorům. Transparentní a podrobná metodika pak dovoluje objektivní hodnocení a jeho případnou kontrolu nezávislými odborníky. Certifikaci vykonávají auditoři proškolení certifikačním orgánem - pražským Technickým a zkušebním ústavem pro stavebnictví (TaZÚS).
SbToolCZ je velmi přesný nástroj hodnocení budov z hlediska dopadu na životní prostředí, který umožňuje projektantům tento dopad optimalizovat. Vedle nezbytného hodnocení budovy po stránce technického provedení se zabývá i posuzováním sociálních dopadů, hodnocením lokality a přínosu stavby vůči ní, dopravní dostupností a infrastrukturou místa. Autoři si od nástroje slibují, že objektivní posouzení všech aspektů zároveň pomůže snížit provozní náklady a zlepšit uživatelský komfort. Důležité je, že certifikát se vystavuje na základě posouzení projektu a projektové dokumentace - ještě před provedením stavby.
SBToolCZ obsahuje 33 kritérií z oblasti udržitelné výstavby. Každé kritérium má bodovací systém, který je podložen dlouholetým výzkumem a respektem k národním zvyklostem a české legislativě. Kromě toho projekt hodnotí skupina expertů prostřednictvím souboru hodnocení, v němž byla stanovena důležitost jednotlivých kritérií. Metodika SBToolCZ je rozdělena do tří základních skupin: environmentální (životní prostředí), sociální (neboli také sociálně-kulturní) a ekonomika a management. Hodnocení je opravdu komplexní.
Pro zákazníky společnosti Knauf Insulation je důležité, že minerální izolace z tohoto koncernu nejenže pomáhá dosahovat potřebných energetických úspor, ale zároveň patří mezi nejkvalitnější výrobky právě z hlediska takzvaného životního cyklu. Zmíněná sociálně-kulturní kritéria hodnotí stavbu i z hledisek, která nemají konkrétní měřitelný vliv na životní prostředí, kupříkladu z hlediska vizuálního komfortu. Patří sem ale i taková kritéria jako tepelné pohoda v různých ročních obdobích, zdravotní nezávadnost materiálů či prostorová efektivita. V oblasti ekonomiky a managementu se hodnotí například provozní náklady nebo již zmíněné zacházení s domovním odpadem.
Čtěte také: Ekologické stavby: kritéria hodnocení
Tradiční hodnocení staveb zaměřené pouze na ekonomiku nemůže adekvátně a srozumitelně uvažovat efekty typu životní prostředí, sociální a kulturní aspekty. Nenaplňuje principy udržitelného rozvoje. Stavby nejen v ČR jsou navrhovány dlouhý životní cyklus, a proto jakékoliv zlepšení v metodách jejich hodnocení sníží budoucí dopady na životní prostředí a posune je kvalitativně směrem k udržitelnému rozvoji.
Investoři, soukromí i veřejní, hrají a budou hrát významnou roli v rozvoji udržitelného stavění, protože reprezentují poptávku. Pokud budou investoři poptávat stavby vyhovující požadavkům udržitelného vývoje, budou stavební firmy nuceny realizovat stavby odpovídající těmto nárokům. Tradiční přístup k hodnocení stavby, investičního záměru, spočívá ve výpočtu ekonomické návratnosti. Hodnoty, kterých varianty dosahují v kritériích, jako jsou například čistá současná hodnota investice, návratnost investice, vnitřní výnosové procento apod., reprezentují pouze ekonomický pohled na stavbu.
Hodnocení stavby, které splňuje kriteria udržitelnosti, by mělo obsáhnout výše zmíněné tři pilíře udržitelného rozvoje, tzn. ekologické, ekonomické a sociální faktory. Aspekty životního prostředí, funkčnosti ale i technické, ekonomické a sociální aspekty je třeba uvažovat a hodnotit současně. Relativní váha jednotlivých uvažovaných aspektů odráží požadavky společnosti, místní samosprávy, zájmových skupin, ale samozřejmě i zájmy investorů.
Finanční návratnost je hodnocena na základě poměru diskontovaných přínosů a diskontovaných nákladů. Čím vyšší je tento poměr, tím je varianta efektivnější. Náklady představují finanční výdaje během plánování, realizace, provozování, údržby, demolice nebo likvidace, po dobu celého životního cyklu stavby - LCC. Stavba přináší ekonomické užitky jak z hlediska nákladů, tak jako nemovitost. Spotřeba energie zahrnuje prvotní spotřebu energie a provozní spotřebu energie po dobu životního cyklu stavby. Lze ji podle [4] vyjadřovat například jako spotřebu energie na 1m2 podlahové plochy (GJ/m2).
Externí užitky lze členit na funkční užitky, technické užitky, sociální a procesní užitky. Technické užitky představují strukturní, fyzikální a jiné technické vlastnosti a charakteristiky. Popis a hodnocení sociálních užitků je založen na kritériích, která vyjadřují zdraví, komfort a bezpečnost uživatelů, návštěvníků, obyvatel a sousedů stavby. Dopady na životní prostředí popisují a hodnotí vlastnosti a charakteristiky budovy z hlediska vlivu na životní prostředí. Uvažovány musí být vlivy na lokální i globální životní prostředí, energetické a materiálové toky a výsledný vliv na životní prostředí.
Hodnocení na základě indexu udržitelnosti může být použito při zpracovávání studií proveditelnosti pro novostavby nebo v jednotlivých fázích životního cyklu stavby. Kritéria mohou být použita pro popis požadavků při strategickém plánování a zpracovávání studií proveditelnosti pro novostavby, stejně jako v jednotlivých fázích životního cyklu stavby. Na užitek stavby má vliv kvalita všech procesů - od navrhování, realizace, po užívání stavby a její facility management.
Stavby ovlivňují životní prostředí, lokální i globální, především energetickými a materiálovými toky. Nízká úroveň užití zdrojů přispívá ke zvýšení užitku pro životní prostředí. Většina metod vícekriteriálního hodnocení variant vyžaduje stanovit váhy jednotlivých kriterií hodnocení, které vyjadřují význam těchto kriterií. Hodnoty významu kriterí jsou kvantifikací účelnosti, která spolu s kvalitou vytváří podstatu užitku, resp. funkčnosti objektu. Jednotlivým funkcím a jejich parametrům přisuzují subjekty určitý význam a ten je vyjádřen numericky jako významnost - váha. Čím je funkce užitku významnější, tím vyšší je její váha.
Podle možnosti a způsobu kvantifikace se rozeznávají [7] exaktně měřitelné hodnoty kriterií a expertně stanovované hodnoty kriterií - jedná se o kvalitativní charakteristiky, které lze kvantifikovat pomocí nominálních, ordinálních a kardinálních bodovacích stupnic. V případě použití klasifikační stupnice se stanoví pořadí variant klasifikací podle jednotlivých kritérií. Postup je založen na preferenčním systému rozhodovatele. Z bodovacích stupnice praktická tzv. Podstatou kardinální stupnice je číselné vyjádření vzájemného poměru užitku variant, tj. kolikrát nebo o kolik je preference výsledku hodnocení jedné varianty větší nebo menší než druhé. Míra preference může spočívat buď na subjektivním odborném posouzení nebo na objektivních hodnotových parametrech odpovídajících užitku variant.
Účastníci stavebního projektu mají specifické zájmy a z toho plynoucí rozdílné pohledy na užitky staveb. Investoři se primárně zajímají o ekonomické užitky, zejména o trend příjmů plynoucích z nemovitosti. Uživatel a facility manager se zaměřují na užitky ve vztahu k provozním nákladům. Úřady a státní správa se zabývají užitky z hlediska životního prostředí z důvodu zájmu o ochranu životního prostředí a také o zdraví, bezpečnost, ochranu, požární odolnost, soulad s existujícími zákony a regulativy.
Environmentální certifikace budov
S rozvojem udržitelné výstavby, která se opírá o tři hlavní pilíře udržitelnosti (kvalita životního prostředí, sociální a kulturní aspekty a ekonomická efektivita), vznikla potřeba hodnotit budovy a jejich dopady na životní prostředí. S hodnocením budov z hlediska udržitelné výstavby pak úzce souvisí environmentální certifikace, které byly v 90. letech 20. století vytvořeny pro snadnější vzájemné porovnání budov a jejich dopadů na životní prostředí. Environmentální certifikace hodnotí především to, jak budova ovlivňuje své okolí v průběhu celého životního cyklu.
Environmentální certifikaci budov lze chápat jako nezávislý audit, který hodnotí budovy v různých fázích jejich životního cyklu. Její hlavní funkcí je tedy poskytování transparentního důkazu o kvalitě dané budovy. Environmentální certifikaci lze udělit jak stávající budově, tak i budově nové. Z výše uvedeného tedy vyplývá, že snáze lze získat certifikát pro budovu v přípravné fázi než pro již existující budovu. U budovy, která je ve výstavbě, lze totiž ještě ovlivnit či změnit spoustu parametrů, které jsou při certifikaci hodnoceny. Druhým podstatným rozdílem je také to, že v případě, kdy je budova certifikována již při návrhu, environmentální certifikace platí po celou dobu životnosti budovy.
LEED
Od svého vzniku získalo certifikát LEED více než 100 000 projektů či stávajících budov ve 164 zemích světa. LEED je stejně jako ostatní environmentální certifikace využíván pro nezávislé ověření, zda byla budova či komplex budov navržen a postaven za pomocí postupů a strategií cílených na dosahování vysokých požadavků v oblastech zdravého životního prostředí. Toto ověření je prováděno pomocí hodnotícího procesu, v rámci kterého je bodově ohodnoceno 7 kategorií (udržitelný rozvoj území, hospodaření s vodou, energie a ovzduší, materiály a zdroje, kvalita vnitřního prostředí, inovace a regionální priority). Poté co jsou přiděleny body v rámci jednotlivých kategoriích, je na základě celkového počtu bodů udělen certifikát příslušné úrovně (Certifikováno, Stříbrný, Zlatý či Platinový certifikát).
BREEAM
Britský certifikát BREEAM je světově nejrozšířenější systém využívaný pro hodnocení vlivu staveb na životní prostředí. Nejinak je tomu i v České republice, kde je také nejpoužívanějším certifikačním systémem. BREEAM se zaměřuje opět na udržitelnost při návrhu budov a popisuje vliv budov na životní prostředí. V hodnotícím procesu je posuzováno 10 kategorií podle jejich vlivu na životní prostředí (energie, zdraví a vnitřní prostředí, materiály, management, znečištění, využití půdy a ekologie, doprava, odpad, voda, inovace). Jednotlivé kategorie v sobě dále zahrnují podkategorie, na základě kterých je budova hodnocena. Výše získaných kreditů se pak odvíjí od kvality splnění požadavků kladených jednotlivými podkategoriemi. Získané kredity se v kategorii sečtou a přenásobí se vahou na procenta.
WELL
Jedná se o jeden z nově vzniklých certifikačních nástrojů, který je prozatím používán ve 32 zemích světa a do května roku 2018 získalo tento certifikát 175 budov či projektů. Například v České republice je zatím pouze jedna budova, která získala certifikát WELL na úrovni Gold. Certifikát WELL se na rozdíl od ostatních zde uvedených certifikací používá pro certifikaci vnitřních prostor. Umožňuje posuzovat kvalitu vnitřního prostředí zejména z pohledu budoucích uživatelů, tzn. V rámci certifikace WELL je hodnoceno 7 základních okruhů (vzduch, voda, výživa, světlo, fitness, komfort a mysl).
SBToolCZ
SBToolCZ je český certifikační systém používaný pro hodnocení komplexní kvality budov, v rámci kterého se posuzují vlastnosti budovy a jejího okolí s ohledem na splnění požadavků udržitelné výstavby. Tento český systém vychází z mezinárodního schématu SBTool - Sustainable Building Tool. Na jeho vývoji se podílela i Fakulta stavební ČVUT v Praze. Díky tomu, že se jedná o národní systém je v něm zohledněno prostředí českého stavebnictví. V hodnotícím procesu je zohledňováno velké množství kritérií rozdělených do třech základních skupin (environmentální kritéria, sociální kritéria, ekonomika a management). Tyto tři základní skupiny jsou dále doplněny čtvrtou skupinou, která se zabývá lokalitou, ve které se daná budova nachází. Ovšem tato skupina se hodnotí, ale nevstupuje do výsledného certifikátu kvality. Jednotlivá kritéria jsou bodována podle metodických postupů a výsledné body ze všech kritérií se následně přenásobí váhami.
Zmíněné čtyři environmentální certifikace jsou si do značné míry podobné, jelikož jsou používány pro obdobný účel. Tím je poskytnutí návodu k vytvoření budovy, která bude šetrná k životnímu prostředí a zároveň zajistí kvalitní vnitřní prostředí pro osoby vyskytující se v budově. Tyto certifikační systémy mají ještě jednu společnou vlastnost. Využívají pro hodnocení budov metody založené na multikriteriální analýze. Hlavním cílem všech blíže popsaných certifikací, kromě certifikace WELL, je tedy posouzení vlivu staveb na životní prostředí. Certifikace hodnotí obdobné kategorie jako je hospodaření s vodou, energie a ovzduší, kvalita vnitřního prostředí, nakládání s odpady, kvalita použitých materiálů při výstavbě budovy atd. Stěžejní rozdíl je proto zejména ve způsobu výpočtu bodového ohodnocení.
Certifikace BREEAM jednotlivé kategorie hodnotí váženými procentními body, naopak certifikace LEED kategorie hodnotí pomocí bodů. Česká certifikace SBToolCZ se dále odlišuje tím, že výsledné body v jednotlivých kategoriích přenásobí váhami a tyto vážené body se na konci sečtou a tím se získá celkový výsledek na jehož základě je následně vydán příslušný certifikát kvality. Jiným typem certifikace je certifikát WELL, který se zaměřuje zejména na posouzení kvality vnitřního prostředí z pohledu budoucích uživatelů. Což znamená, že WELL certifikace by měla garantovat příjemné pracovní prostředí.
Nejčastější certifikace v České republice
Pro zjištění, které environmentální certifikace jsou v České republice používány nejčastěji, byla použita data z výroční tiskové konference Šance pro budovy ze září roku 2019. K tomuto datu bylo v České republice celkově 205 certifikovaných budov. Největší zastoupení měl certifikát BREEAM, a to celkově u 122 budov. Druhým nejpoužívanějším certifikátem byl LEED s 50 certifikovanými budovami. Na třetím místě byl poté národní certifikační nástroj SBToolCZ, kterým disponovalo 32 budov.
Environmentální certifikace zažívají velký rozvoj, což potvrzuje situace na trhu s nemovitostmi, zejména pak na kancelářském trhu, kde přestává být slovní spojení environmentální certifikace ojedinělé, a naopak se stává samozřejmostí. Především ze strany nájemců je vytvářen tlak na investory či vlastníky administrativních budov, jelikož nájemci mají zájem o budovy šetrné k životnímu prostředí, budovy s příjemným vnitřním prostředím, s dobrou dopravní dostupností a s nízkými provozními náklady. Investoři či vlastníci administrativních budov jsou proto nuceni na tuto situaci reagovat a dochází tak k nárůstu počtu certifikovaných administrativních budov.
V této souvislosti tak vyvstává otázka, která certifikace je nejvhodnější. Obecně se dá říci, že jako doklad potvrzující šetrnost budovy k životnímu prostředí, jsou nejvhodnější certifikáty BREEAM a LEED, případně SBToolCZ. Ovšem tím, že SBToolCZ je pouze národní certifikační nástroj, není tak atraktivní pro zahraniční investory, respektive zahraniční nájemce kancelářských prostor, kteří preferují právě mezinárodní certifikace. Toto tvrzení potvrzují i data z roku 2019, kdy žádná budova nebyla certifikována národním certifikátem SBToolCZ.
tags: #ocenění #ekologické #stavby #kritéria
Oblíbené příspěvky:
Kontakt
Zelaná Hrebová, z.s.
[email protected]
IČ: 06244655
Paskovská 664/33
Ostrava-Hrabová
72000
Bc. Jana Veclavaková, DiS.
tel. 774 454 466
[email protected]
Jaena Batelk, MBA
tel. 733 595 725
[email protected]