O klimatu se píše více a lépe: Význam změny terminologie

Pokud si někdy pročítáte zahraniční novinové články o klimatických změnách, možná jste už zaregistrovali jistou obměnu v jinak zažitém slovníku novinářů. Pokud chcete jít s dobou, tak vězte, že hovořit o „klimatických změnách“ se už přežilo. Mnohem přesnější prý je hovořit o klimatické krizi, klimatické nouzi nebo klimatickém rozvratu.

Tento nový trend změny zaběhlé terminologie má prý čtenářům pomoci lépe přiblížit rozměr negativ globálního oteplení a přesněji vystihnout podstatu krize životního prostředí. Je to právě šéfeditorka Guardianu Katharine Vinerová, která změnu terminologie obhajuje.

„Chceme zajistit, abychom při popisu skutečností tohoto zásadního tématu byli vědecky přesní. A tato naše proměna novinářského jazyka směrem k významově silnějším slovům koresponduje s tím, jak vědci drastičtěji popisují reálné důsledky a podstatu environmentálních proměn,“ tvrdí Vinerová.

Proč to? „Slovní spojení klimatická změna totiž zní spíše pasivně a jemně. Změna totiž v principu může být i pozitivní, což ta klimatická není. A není vhodné používat jemná slova, když se bavíme o katastrofě pro celé lidstvo,“ vysvětluje Vinerová.

Původní spojení, tedy klimatické změny, ze slovníku novinářů nemizí, jen už nebude patřit mezi preferované. Stejně neblaze to dopadlo i se spojením „globální oteplení“. Opět to v mysli evokovalo spíše pozvolný proces, gradující k nějakému příjemnějšímu stavu. A navíc to znělo příliš samovolně.

Čtěte také: Co je klimatický summit?

Místo oteplení je teď třeba hovořit spíše o vytápění, ohřívání. Protože to prý více odráží skutečnost, že se jedná o proces, za který je odpovědný člověk. To ale není všechno. Termín „biodiverzita“ je prý příliš abstraktní, a proto se má hovořit o wildlife, tedy spíše o volně žijících organismech, rostlinách a živočiších, divočině.

Nápad s překopaným slovníkem se zatím ujímá: klimatickou krizí (místo klimatických změn) nás teď častuje nejvyšší tajemník OSN, Rada EU, papež, nebo třeba Joachim Schellnhuber, bývalý poradce Angely Merkelové. A změnu si chválí i celebrita klimatických protestů Greta Thunbergová: „Je rok 2019, takže to snad můžeme nazývat tím, čím to skutečně je.

Společensky žádaná proměna slovníku má zasáhnout i odpůrce teorie o klimatických změnách. Není prý už vhodné o nich dále hovořit jako o klimaskepticích, ale spíše jako o popíračích klimatické vědy. Ostatně, radikalizaci projevu a způsobu informování veřejnosti připouští i britská rozhlasová a televizní společnost BBC.

Ta v zájmu lepší budoucnosti upravila nejen slovník, ale i ladění zpravodajství. „V případě klimatických změn jsme v poslední době informovali veřejnost špatně.

Změny v biosféře a klimatickém systému nelze zcela pochopit bez údajů z Arktidy a subarktické oblasti, z níž více než polovina leží na ruském území. Podobně nelze klimatologické a environmentální poznatky ze subpolárních lesů v Severní Americe jednoduše přenést do vyšších šířek Eurasie. Dopady Ruskem vyvolané války jsou i ve vědecké spolupráci dalekosáhlé a dlouhodobé,“ upozornili vědci s poukazem na ruskou agresi proti Ukrajině, která vedla k jeho mezinárodní izolaci.

Čtěte také: Klimatický skepticismus Klause

Řadu údajů sice lze získat z družicových dat či modelů, ale měření přímo na místě to nenahradí.

Přenos dat a znalostí je obtížný i s Čínou a několika zeměmi v Africe a na Středním východě. Nejenže politická nestabilita brání výměně dat o klimatu, ale může vědeckou činnost znemožnit. Příkladem mohou být problémy s monitoringem sucha nejen v subsaharské Africe. Snižuje se kvalita prevence před požáry, což má dopad na potravinovou bezpečnost.

Čtěte také: Klimatická změna: podrobný pohled

tags: #o #klimatu #se #pise #vice #a

Oblíbené příspěvky:

• Litoměřice - stav ovzduší
• Neziskové organizace a ekologie v Praze
• Znečištění ovzduší v Žatci
• Definice ekologické zátěže
• Třídění odpadu v Moravském Berouně