Sedm nejhorších ekologických katastrof

Kvalitní životní prostředí je základem zdraví pro každého člověka. Bohužel, v historii se odehrálo mnoho ekologických katastrof, které měly devastující dopad na životní prostředí i lidské zdraví. Následuje seznam sedmi nejhorších z nich.

1. Únik ropy Deepwater Horizon (2010)

V roce 2010 došlo k jedné z největších ekologických katastrof s rozsáhlými dopady na ekonomické a ekologické zdraví Mexického zálivu, při níž do vody nedopatřením uniklo až 780 milionů litrů ropy. Důvodem byla exploze na těžební plošině Deepwater Horizon v Mexickém zálivu. Jednalo se o největší únik ropy v historii USA.

Plošina byla postavena v roce 2001. 22. 4. 2010 se plošina potopila při vrtání v Mexickém zálivu v důsledku exploze. Samotný vrt zůstal otevřen a začalo z něj unikat obrovské množství ropy. Přes rozsáhlé nasazení norných stěn a dalších prostředků dorazila ropná skvrna během několika dnů ke břehům Louisiany a nakonec poškodila pobřeží pěti amerických států, včetně cenných mokřadů v deltě řeky Mississippi.

V důsledku této katastrofy zemřelo téměř 6000 mořských želv, 26 000 delfínů a velryb, 82 000 ptáků a další obrovské množství ryb a bezobratlých živočichů. Kromě škod na životním prostředí měla havárie i sociální aspekt.

Osudem pelikánů hnědých v Louisianě je zřejmě být neustále symbolem nejprve tohoto amerického státu, poté symbolem boje o přežití a před 10 lety i ekologické katastrofy v Mexickém zálivu. Pelikán hnědý je symbolem Louisiany, čtyřicet let tam ale patřil mezi ohrožené druhy. A právě ve chvíli, kdy se mu začalo zase dařit, přišla havárie ropné plošiny Deepwater Horizon společnosti BP. Dnes, o deset let později, se mu Louisiana snaží problémy vynahradit. Dokončuje obnovu ostrova, kam se kolonie pelikánů každý rok vrací kvůli hnízdění. Queen Bess Island se každé léto mění na ostrov pelikánů. Šest a půl tisíce se jich mačká na zbytku pevniny. Bojují o poslední místa k hnízdění, stejně jako Louisiana bojuje o ně. „Za posledních deset let jsme přišli asi o polovinu našich kolonií pelikánů hnědých.

Čtěte také: Zdraví 21 a školství

V roce 2017 se ukázalo, že většinu ropné skvrny z vody odstranily olej požírající mořské mikroby. Příroda si s katastrofou uměla poradit, přece jen jí ale na začátku pomohl člověk. Do vody byly nality chemikálie používané k disperzi oleje, které ropnou skvrnu udržely pod hladinou. Ropa se tak dostala blíž k mikrobům, které žijí v hlubších částech oceánu. Přesný objem oleje, který mikrobi požrali, je podle mikrobiálního ekologa z Kalifornské univerzity a hlavního autora studie Garyho Andersona těžké určit.

Tým mořských biologů se ponořil na místo, kde z ropné plošiny Deepwater Horizon před deseti lety došlo k masivnímu úniku ropy. Vědci tam našli téměř mrtvý ekosystém, jedinými živými organismy byli masivně poškození členovci. Podle ní se tato část Mexického zálivu z ekologické katastrofy stále ještě nevzpamatovala a některé oblasti jsou zřejmě zničené permanentně.

Podle biologů se zde tito krabi nerodí, ale migrují do této oblasti - a to omylem. Uniklá ropa je totiž podobná olejům, které se přirozeně vyskytují na krabích tělech; nadměrné množství ropy je tam tedy láká. Jenže ropa má zcela jiné, toxické složení, takže krabům způsobuje masivní poškození a jejich těla mutují.

Tým expertů, který zkoumal, jak znečištění ovlivnilo podmořský život, ale díky tomu objevil více jak 60 nových živočišných druhů. Společnost BP, která plošinu provozovala, zaplatila za havárii z roku 2010 neuvěřitelných 56 miliard dolarů, sama se navíc dobrovolně rozhodla investovat dalších 500 milionů dolarů do následného výzkumu.

A během něho došlo k zajímavému zjištění. „Našli jsme přes 60 druhů ryb, které v Mexickém zálivu nikdy nežily, a asi 7 dosud nepopsaných druhů dalších živočichů,“ popsala oceánografka Tracey Suttonová. Její kolegyně Heather Judkinsová dodala, že mezi nimi jsou minimálně dva nové druhy chobotnic a další hlavonožec, o němž si dosud mysleli, že žije v jiné části Atlantského oceánu.

Čtěte také: Metodiky sanace ekologických zátěží

Katastrofa zasáhla mimo pobřeží i obtížně čistitelná místa, jako jsou mokřady a ústí řek, které slouží jako „výchovné školky“ mnoha čerstvě narozených zvířecích druhů. Někde se ropa vsákla do půdy, v jejímž nitru trpělivě vyčkává, aby se následně dlouhé roky pomalu a nerušeně uvolňovala zpět do vody.

Společnost BP stála ropná havárie na likvidaci a pokutách dohromady neuvěřitelných 56 miliard dolarů. Obrovskou a nenávratnou ekologickou škodu však ani tak horentní suma nahradit nedokáže.

2. Černobylská havárie (1986)

Psal se 26. duben 1986, když oblastí kolem ukrajinského Černobylu otřásl výbuch. Podle zprávy Černobylského fóra se celkový počet lidí, kteří mohli nebo mohou v budoucnosti zemřít v důsledku ozáření, odhaduje na 4000. Devět dětí zemřelo na rakovinu štítné žlázy a odhadem 3940 lidí zemřelo nebo může zemřít na rakovinu způsobenou ozářením. Tato data ale vzbudila i kritiku, protože zpráva podstatně zmírnila všechny předchozí údaje.

3. Bhopal (1984)

Neštěstí, k němuž došlo v noci z 2. na 3. prosince 1984 si bezprostředně a během prvního týdne vyžádalo na 8000 obětí a dalších asi 15 000 lidí zemřelo v následujících letech.

4. Exxon Valdez (1989)

Aljaška je na jedné straně zemí panenské přírody, na straně druhé je i lákadlem pro ropné společnosti. 24. března 1989, ztroskotal v aljašské úžině Prince Williama obří ropný tanker Exxon Valdez. Při havárii vyteklo do moře na 40 milionů litrů ropy, která znečistila zhruba 2000 kilometrů pobřeží a zahubila tisíce mořských ptáků a jiných živočichů žijících u pobřeží.

Čtěte také: Ekologické pokusy: Biostatistický přístup

5. Seveso (1976)

10. července 1976 si obyvatelé městečka Seveso všimli, že v okolí houfně hynou ptáci. Tragédii malého městečka poblíž Milána zavinila chemická továrna firmy Icmesa, z jejíhož destilačního zařízení uniklo značné množství trichlorfenolu, který v kontaktu vzduchem vytvořil mrak dioxinu. Z nejvíce zasažené oblasti, jich bylo 750 evakuováno a 193, převážně dětí, onemocnělo chloroakné (trvalé poškození kůže způsobené dioxiny).

6. Minamata (1956)

Západní pobřeží japonského ostrova Kjúšú bývalo docela malebným koutem. I proto zde koncem 19. století vznikla zprvu víska a později město Minamata. V roce 1956 se zde objevila zvláštní nemoc, která se vyznačovala řečovými poruchami, křečemi a nekontrolovatelnými pohyby končetin. Ukázalo se, že na vině je místní chemický závod, který do zdejší zátoky vypouštěl rtuť. I když byly poznatky z okolí zálivu Minamata důkladně popsány, došlo v roce 1965 ke stejné otravě v ústí řeky Agano opět v Japonsku.

7. Majak (1957)

Ve zpracovatelském závodě Majak poblíž města Ozersk vybuchla podzemní nádrž s vysoce radioaktivním odpadem. Událost byla dlouho utajována, Moskva ji oficiálně přiznala a nahlásila Mezinárodní agentuře pro atomovou energii až v roce 1989.

Málokterá ekologická katastrofa má tak dramatický průběh, jako rozsáhlé úniky ropy do moře. Moře po takové havárii je dočista zdevastované a naftou nasáklá pobřeží budí dojem, že už nikdy nebudou vypadat jako dříve. Ptáci a mořští savci hynou po tisících. Ropa je ekologicky závadná tím, že otravuje potravní řetězec a životní prostředí jako celek. Nejhorší následky má na ptáky a savce.

Hořící nafta je podle expertů pro světové životní prostředí nebezpečnější než užití zbraní hromadného ničení. Látky vznikající hořením ropy totiž v přírodě zůstávají a putují bez ohledu na hranice. Při hoření ropy vznikají v nezanedbatelném množství dioxiny, dibenzofurany a polyaromatické uhlovodíky. Tyto látky vznikají při každém spalování a jejich neblahé působení se projevuje i na zdraví lidí a živočichů v arktických oblastech. Látky zvyšují riziko vzniku rakoviny a hormonálních změn. Procesy nastartované hořením ropy jsou nezvratné.

tags: #sedm #nejhorších #ekologických #katastrof #seznam

Oblíbené příspěvky:

• Recepty na přírodní postřik proti vosám
• Pěna na mytí: složení
• Farmy v České Republice
• Jak vyčistit odpad ručně
• Flipbin 25l Star Wars