Ekologické Bytové Stavění: Postupy a Materiály

Poptávka po bydlení v České republice stále výrazně převyšuje nabídku. V současnosti dochází opět k většímu rozvoji bytové výstavby a také k rekonstrukcím starých panelových či zděných domů. Požadavky na bytovou výstavbu souvisí s požadavky na komfort bydlení a také stále více reflektují potřebu zahrnout ekologické materiály či podporovat ekologické chování.

Stavebnictví v současnosti čelí historické výzvě. Vysoké finanční investice nutí investory stavět rychleji a efektivněji. Zelená dohoda pro Evropu, EU taxonomie a směrnice CSRD zároveň udržitelněji. Všechny tyto faktory vytvářejí hybnou sílu, díky níž roste poptávka po ekologických materiálech. Udržitelné materiály nebudou do budoucna jen uvědomělou volbou, ale nutností, aby projekty vyhověly přísnějším požadavkům Evropské unie a dosáhly na lepší financování od bank.

Stavebnictví se řadí mezi největší producenty skleníkových plynů. Podle Global Alliance for Buildings and Construction se podílí na 37 % celosvětových emisí. Z důvodu rostoucích obav z klimatických změn a dalšího znečišťování životního prostředí sílí tlak na udržitelné stavební postupy a stavební odvětví tak musí hledat ekologičtější řešení.

Research and Markets predikuje, že globální trh s ekologickými stavebními materiály dosáhne do roku 2030 hodnoty 47,9 miliardy USD, přičemž v období 2025 až 2030 poroste s CAGR 10,4 %. Tento trend není jen doménou západní Evropy, viditelný je i u nás.

Z výzkumu společnosti CEEC Research vyplývá, že 60 % stavebních společností předpokládá zvýšenou poptávku po udržitelných materiálech v následujících pěti letech. S tím jde ruku v ruce i fakt, že mezi nejvíce poptávané ekologické stavební materiály v současnosti patří zejména dřevo ve formě CLT a LVL, které je obnovitelné, funguje jako přirozený zásobník CO₂ a zároveň umožňuje rychlou a efektivní montáž prefabrikovaných konstrukcí.

Čtěte také: České supermarkety a bio

Udržitelné Materiály a Certifikace

Významnou roli hraje také nízkouhlíkový beton a geopolymerní betony. „Velmi se nám osvědčilo využití recyklované stavební suti jako plniva do betonu. Ale nelze se domnívat, že je to obecné řešení nedostatku těženého kameniva. Nicméně funguje to. Předpokládáme, že v budoucnu se budou ve stavbách využívat více technologicky vyspělé materiály, tedy i různé speciální betony s vysokými pevnostmi a odolnostmi proti degradaci,“ přibližuje situaci v Česku z perspektivy společnosti TBG METROSTAV její jednatel a ředitel Jakub Šimáček a jednatel firmy SYNER, Robert Špott, dodává: „Není to jenom módní trend, ale skutečná cesta. Zájem je také o recyklovatelnou ocel a roste i využití recyklovaných plastů ve stavebních materiálech, byť oproti západním státům Evropy nebo Jižní Koreje v dost omezené míře.

K zajištění legitimity stavebních materiálů slouží řada norem a certifikací, které poskytují robustní rámec pro jejich hodnocení a výběr - od ověřitelných environmentálních prohlášení o produktu (EPD) přes koncept cirkulárních materiálů (C2C) až po komplexní certifikace celých budov, jako jsou LEED či BREEAM. Fakt, že korektní posouzení je pro firmy důležité, potvrzuje i Kamil Jeřábek, generální ředitel a jednatel Wienerberger: „Pro udržitelné stavebnictví je životnost a trvanlivost materiálů zásadním faktorem. Výrobci ji dokládají prostřednictvím environmentálního prohlášení o produktu (EPD), které umožňuje objektivní hodnocení. Každá stavba vyžaduje specifické konstrukční řešení, avšak, jak ukazují studie renomovaných odborníků, dlouhověké materiály nejen snižují náklady a ekologickou stopu, ale také přispívají ke stabilnímu trhu s bydlením. Je nutné podporovat vyváženou surovinovou politiku, která nebude zvýhodňovat jediný materiál na úkor ostatních.

Použití udržitelných materiálů nabízí řadu pozitivních dopadů v oblasti ekologie, ekonomiky i zdraví. Přispívají ke snižování emisí CO₂, produkují méně odpadu a vyžadují nižší spotřebu energie i vody. Zároveň vytvářejí kvalitnější vnitřní prostředí budov, protože neemitují zdraví škodlivé látky. Majitelům objektů přinášejí významné energetické úspory. Navíc projekty certifikované podle standardů LEED či BREEAM dosahují vyšší tržní hodnoty a jsou atraktivnější pro nájemce, kteří preferují zdravější, udržitelnější a energeticky méně náročné budovy.

Bariéry a Výzvy

Na jednu stranu je pro zákazníky udržitelnost důležitá, při výběru stavebních materiálů ale nebývá hlavním rozhodujícím kritériem. To v průzkumu CEEC Research potvrdilo 59 % stavebních firem (celkem bylo osloveno 128 zástupců malých, středních a velkých stavebních společností). Hlavní bariérou vyššího využití ekologických materiálů je cena.

I když se podaří zvýšit povědomí ve společnosti o výhodách udržitelných materiálů a zlomí se bariéra vyšších počátečních nákladů, které jsou ve výsledku kompenzovány úsporami energií a nižšími nároky na údržbu, stále budeme v Česku narážet na nedostatek kvalifikovaných odborníků, kteří perfektně rozumí udržitelným materiálům a ovládají jejich výrobu nebo jejich využití v projektování či výstavbě. Pokud odborníci budou chybět, budou projektanti i realizační firmy preferovat tradiční materiály. Cílem by proto mělo být aktuálně motivovat co nejvíce studentů ke studiu technických oborů a zároveň je vést k tomu, aby své znalosti a dovednosti uplatňovali v oblasti udržitelného stavebnictví.

Čtěte také: Jak podporovat projekty

Budoucnost Ekologického Stavění

I přes všechny výzvy a bariéry se očekává, že poptávka po udržitelných stavebních materiálech bude nadále stoupat. „Význam inovativních ekologických materiálů bude nadále růst. U individuální výstavby poroste role dřeva, a to díky jeho ekologickým i konstrukčním vlastnostem. Naopak u velkých staveb zůstane klíčovým materiálem beton a také kovy, jako jsou železo a hliník. Růst poptávky je způsoben tlakem finančních institucí a závazky k dekarbonizaci stavebnictví. Legislativní požadavky a ESG kritéria povedou investory k tomu, aby udržitelná řešení vnímali jako standard, nikoli jen jako způsob, jak se odlišit od konkurence. Firmám, které se tomuto trendu otevřou, se naskytnou nové příležitosti - mohou se podílet na vývoji a využívání inovativních materiálů budoucnosti, získat výhodnější financování, uspět ve veřejných zakázkách nebo posílit reputaci své značky.

Legislativa a Dřevostavby

Na jednu stranu neustálá volání po ekologii, šetrnosti k přírodě, obnovitelných zdrojích a udržitelnosti, na druhou stranu zkostnatělá legislativa, která takovým řešením brání. Veřejné budovy a bytové domy ze dřeva? Nechme si o tom ještě dlouho zdát. Výstavba ze dřeva je v některých zemích světa již dávno standardem v bytové i veřejné výstavbě. Úřady, sportovní haly, developerské projekty bytových domů. Nic není problém. Proč je to ale problém právě u nás? V době, kdy po takové výstavbě nejen volá, ale se i přidává stále více zemí a jejich regionů? Proč je u nás taková výstavba dosud těžko představitelná? Především naráží na striktní legislativu co se týká požární bezpečnosti. V jiných zemích včetně těch evropských však moc dobře vědí, že dřevěné konstrukce mohou mít bez potíží více jak 4 podlaží, aniž by byla problémem statika, akustika i požární bezpečnost. Průkopníkem je v tomto směru v Evropě Finsko a právě od této země bychom se mohli v mnohém poučit. Více méně se snad blýská na lepší časy.

Jak takové spolupráce a porozumění dosáhnout, stejně jako prezentace nejmodernějších technologií v oboru, přijeli do Prahy představit zástupci finské státní správy a komerčních subjektů pod záštitou programu „Low Carbon Built Environment“. Kromě jiného se projektu účastnil i největší tamní developer a stavební firma - skupina YIT. Finové plánují dosáhnout uhlíkové neutrality do roku 2035 a negativity v průběhu let 2040 až 2049. Pozornost upřená ke dřevu a jeho potenciálu přitom v této zemi významně roste. Širší využívání dřeva při výstavbě pomůže dle Finů s bojem proti změnám klimatu. Finská vláda dokonce výstavbu s nulovými emisemi oxidu uhličitého ukotvila i v legislativě. 1. března letošního roku totiž přijala nový stavební zákon, který zahrnuje komplexní opatření pro zmírnění změn klimatu. Stavební zákon stanovuje limitní hodnoty pro všechny nové projekty, které vyžadují stavební povolení. Zároveň se nová legislativa zaměřuje na cirkulární ekonomiku a digitalizaci stavebnictví. V platnost vstoupí nový stavební zákon 1. ledna 2025.

V rámci projektu Low Carbon Built Environment proběhly na půdě Parlamentu ČR a Fakulty architektury ČVUT dva semináře k této problematice. Jelikož má skupina YIT s výstavbami veřejných budov ze dřeva značné zkušensoti, hodlá se stát průkopníkem oboru i unás, konkrétně prostřednictvím své dceřinné společnosti YIT Stavo. Ostatně krédem skupiny je slogan „Finské bydlení promyšlené srdcem.“ A nejde na našem území o první vlaštovku, třeba v areálu Suomi Hloubětín v Praze 9 již byla postavena nová školka podle návrhu finského architekta Jyrkiho Tasy, která má fasádu obloženou kanadským cedrem a dřevo je ve značné míře využito i v interiérech. Na Kladně však půjde poprvé o celou dřevostavbu, která ale nesmí přesáhnout limitních českých 4 nadzemních podlaží. Vyšší budovy ze dřeva česká legislativa dosud nepovoluje. Finové jsou u nás připraveni sdílet své know-how. Ve Finsku staví veřejné budovy v takzvaném PPP modelu (Public Private Partnership). Ten je určen pro projekty, které vyžadují rychlou realizaci, dlouhodobé financování a průběžnou údržbu. A zdaleka nejde jen o školy a školky, ale například i nemocnice a sportovní areály. Po dokončení stavby je developer nadále zodpovědný za správu budovy po dobu nejčastěji 15 až 30 let. S veřejným sektorem proto developer podepisuje smlouvu o poskytování služeb.

Výhody Dřevostaveb

Proč bychom vlastně měli vsadit na dřevo a dřevostavby? Ekologické budovy ze dřeva se vyznačují skvělým způsobem ukládání CO2. Jeden metr krychlový dřeva dovede zachytit přibližně 737 kg emisí oxidu uhličitého. Běžný rodinný dům postavený z přibližně 30 m3 dřeva pak dovede pohltit více jak 22000 kg CO2, což je přibližně 11 let provozu jednoho automobilu. Navíc moderní postupy a technologie umožňují vysokou úroveň prefabrikace dřevostaveb. Montáž je proto rychlejší, přesnější, jednodušší a méně náročná i na dokončovací práce na stavbě. Při výstavbě pak vzniká minimum stavebního odpadu. A snadná je po delší době i demontáž a recyklace surovin.

Čtěte také: Dávkování lignohumátu v ekologickém zemědělství

Pokud přihlédneme i k benefitům v podobě působení na lidské zdraví včetně psychiky, není důvod váhat. Dřevo prý dokonce podle mnoha odborných studií snižuje srdeční tep a pozitivně působí na náladu. Vyvolává totiž hřejivé a uvolňující emoce, výborně působí dokonce i na lidskou paměť. Dřevostavby navíc mají i skvělé antibakteriální účinky, jelikož se ze dřeva uvolňují těkavé organické látky (např. aldehydy a terpeny), které jsou pro bakterie škodlivé. Zcela opačně však působí na lidský organismus, protože posilují imunitní obranný systém. Vlhkost dřeva přitom vyrovnává kolísání vnitřní vlhkosti a to zlepšuje vzduch v interiérech i tepelnou pohodu.

Inovace v Bytové Výstavbě

V posledních letech dochází k zásadním změnám v oblasti bytové výstavby. Díky neustálému vývoji technologií a rostoucímu důrazu na udržitelnost se v nových bytech objevují inovativní řešení, která nejen zvyšují komfort obyvatel, ale také přispívají k ochraně životního prostředí. Inovace ve stavebnictví a ekologické trendy v bydlení jdou ruku v ruce. Developerské projekty ukazují, že je možné kombinovat komfort a udržitelnost, což přispívá k lepší kvalitě života i ochraně naší planety - je potřeba však tyto prvky zohlednit již ve fázi přípravy projektu. Ekologické trendy na zařízení domácnosti reflektují dění na poli stavebních materiálů.

Přesunutí výroby stavebních dílů do komfortního prostředí továrny, kde panují stálé a bezpečné pracovní podmínky, zrychluje a zkvalitňuje výstavbu. Na samotné stavbě pak probíhá pouze montáž. Tím pádem dochází k menší potřebě dělníků přímo na stavbě a zvyšuje se tak bezpečnost práce, protože se v místě výstavby pohybuje méně pracovníků, hrozí menší rizika úrazů apod. Navíc lidé v továrně pracují v mnohem komfortnějším prostředí, kde je netrápí nepříznivé počastí, ale naopak mají stabilní tepelné podmínky i lepší zázemí. Současně se díky prefabrikaci omezuje hluk a ruch v místě stavby, což rozhodně ocení okolní obyvatelé.

YIT následuje příklad mateřské společnosti z Finska, která má v oblasti využití modulů bohaté zkušenosti a know-how. Dosud v českých projektech osadila přes 300 prefabrikovaných koupelen. Modulární koupelny tak už byly nainstalovány například v prvních dvou etapách projektu LAPPI Hloubětín v Praze 9 i v jednotkách projektu VESI Hostivař v Praze 15. Projekt HAPPI Milánská v Praze 15 šel ještě o něco dál - YIT přistoupila k většímu začlenění prefabrikovaných prvků, jako např.

Energetická Efektivita a Chytré Technologie

Dalším významným aspektem je energetická efektivita. Novostavby v Praze jsou často vybaveny obnovitelnými zdroji, které přispívají nejen k úsporám energie, ale i ke snižování uhlíkové stopy. Instalace fotovoltaických panelů na střechy budov umožňuje produkci čisté energie přímo na místě, což snižuje závislost na tradičních zdrojích elektřiny a přispívá k udržitelnosti. Systémy rekuperace tepla využívají teplo z odpadního vzduchu k ohřevu čerstvého vzduchu, který je přiváděn do bytu.

S rostoucí popularitou konceptu inteligentní domácnosti se i v Praze stále častěji setkáváme s byty vybavenými chytrými technologiemi. Ty umožňují obyvatelům ovládat různé aspekty domácnosti prostřednictvím mobilních aplikací nebo hlasových asistentů. Osvětlení, které lze ovládat na dálku, umožňuje nastavit intenzitu a barvu světla podle aktuální potřeby, což zvyšuje komfort a snižuje spotřebu energie.

S ohledem ochranu životního prostředí se do popředí dostává také šetrné nakládání s vodou. Tento systém byl YIT poprvé realizován v projektu KOIVU Zličín, kde se dešťová voda shromažďuje v retenčních a akumulačních nádržích pomocí důmyslného systému zatravňovacích pásů a průlehů. Tento přístup byl dále zdokonalen v projektu SUOMI Hloubětín, který se stal příkladem, jak lze bytovou výstavbu provádět s důrazem na kvalitu životního prostředí a minimalizaci klimatických rizik. SUOMI Hloubětín je jedním z prvních projektů v Praze, kde byl implementován systém LID (likvidace dešťových vod) v takovém měřítku, a to bez čerpání dotací.

Součástí ekologických trendů je také integrace zeleně a kvalitních veřejných prostor. Samozřejmostí je výsadba nových stromů, keřů, trávníků a květinových záhonů, které podporují biodiverzitu a zlepšují kvalitu života rezidentů. Tyto zelené plochy navíc přispívají k ochlazování městského prostředí a zlepšení mikroklimatu.

Historie a Principy Zelené Výstavby

Myšlenka zelené výstavby byla vytvořena odpovědi na rostoucí výzvy související s urbanizací, zhoršováním životního prostředí a rostoucí spotřebou energie. První kroky k udržitelné výstavbě proběhly v 60. letech 20. století, kdy se objevily první nápady na efektivní využívání přírodních zdrojů. V 90. letech tyto myšlenky nabyly na síle a organizace začaly vytvářet normy a certifikace udržitelných budov, které podporovaly vhodné stavební postupy.

Zelená výstavba je přístup k navrhování a výstavbě budov, který klade důraz na minimalizaci negativních dopadů na životní prostředí. Energetická účinnost je klíčovým prvkem udržitelné výstavby, který umožňuje nejen finanční úspory, ale především úspory energie, utvářející vliv budov na životní prostředí. Využití moderních technologií a absorpce sluneční energie díky fotovoltaickým panelům nebo systémům tepelných čerpadel umožňuje snížit spotřebu energie a emise skleníkových plynů. V klimatu, kde změna klimatu ovlivňuje dostupnost vody, se efektivní hospodaření s vodou a zabezpečení vodních zdrojů stávají prioritou.

Ekologické Materiály v Praxi

Ekologická výstavba využívá především ekologické stavební materiály, které jsou šetrné k životnímu prostředí. Dřevo pocházející z lesů certifikovaných FSC (Forest Stewardship Council) je dokonalým příkladem. V ekologickém stavitelství se stále více uplatňují cihly z recyklovaných materiálů. Toto řešení nejen snižuje množství odpadu, ale také snižuje potřebu nových surovin. Recyklace cihel z demolovaných budov jim dává druhý život a přispívá ke snížení spotřeby energie potřebné k výrobě nových materiálů. Podobná situace je i u recyklace hliníku. Tento typ materiálu je vyroben z recyklovaných surovin, což snižuje spotřebu energie a přírodních zdrojů. Tepelná izolace je klíčová i v ekologickém stavění. Stále častěji se používají materiály šetrné k životnímu prostředí, jako je minerální nebo celulózová vlna.

Pasivní Domy a Chytré Technologie

Zelené obytné budovy navrhujte s respektem k přírodnímu okolí a v souladu s ním. U pasivních domů dbejte na správnou orientaci ke slunci - umístěte okenní otvory tak, abyste co nejlépe využili přirozené světlo a sluneční teplo. Použijte kvalitní izolaci na podlahách, stěnách i střechách a minimalizujte tak tepelné ztráty bez potřeby častého topení či chlazení. Chytré technologie v pasivních domech umožňují adaptaci na změnu klimatu. Automatické systémy řízení teploty, zvlhčování a osvětlení reagují na změny počasí a přizpůsobují se bez nadměrné spotřeby energie. Přizpůsobení se měnícím se podmínkám je klíčovou vlastností moderních budov, které aspirují na udržitelnou harmonii s okolním prostředím. Chytré klimatizační systémy se přizpůsobují individuálním potřebám a zvyšují komfort bydlení.

Certifikace Udržitelné Výstavby

Certifikace BREEAM (Building Research Establishment Environmental Assessment Method) je systém hodnocení udržitelné výstavby, který zohledňuje sociální, ekonomické a ekologické aspekty. Posuzuje energetickou účinnost, spotřebu vody, nakládání s odpady, rozmanitost ekosystémů a také vliv na zdraví a pohodlí uživatelů. V České republice se používají současně 4 environmentální certifikace, a to BREEAM, LEED, WELL a SBToolCZ.

tags: #ekologické #bytové #stavění #postupy #materiály

Oblíbené příspěvky:

• Ekologické závazky vlády ČR
• Skládky odpadu: environmentální rizika
• Vliv lidské činnosti na přírodní katastrofy
• Třídění odpadu: Praktické rady
• Oblasti ekologie a jejich význam pro životní prostředí