Ekologické daně ve Finsku: Přehled

Finsko je parlamentní demokracií, kde je výkonná moc soustředěna do rukou vlády, prezident má výraznější roli pouze v zahraniční politice. V čele současné vlády stojí od června 2023 premiér Petteri Orpo, prezidentem je od března 2024 Alexander Stubb.

V jednokomorovém parlamentu se tradičně ustavují široké koaliční vlády napříč politickým spektrem. Finsko patří do vnitřního trhu EU a řadí se mezi vysoce rozvinuté, industrializované a inovativní ekonomiky s volným trhem. Svou ekonomickou výkonností se Finsko řadí ke světové špičce.

Klíčovými ekonomickými sektory jsou telekomunikace, elektronika, průmyslová výroba (zpracování dřeva a kovů) a strojírenství. Zásadní je silná orientace na inovace, čistou technologickou transformaci a digitalizaci.

Finsko musí i nadále čelit tlaku na udržitelnost veřejných financí zejména v důsledku nepříznivého demografického vývoje a potýkat se s některými již chronickými problémy jako např. dlouhodobě nízkým růstovým potenciálem, relativně nízkou produktivitou práce, strukturální nezaměstnaností, nedostatečnými investicemi, neefektivním trhem práce apod.

Finská ekonomika přestála relativně dobře dopady války na Ukrajině, byť se krátkodobě dostala do recese. Po slabém růstu v roce 2022 růst HDP v roce 2023 klesl o 1,22 procentního bodu, v roce 2024 pak byla již recese jen velmi slabá na úrovni -0,3 HDP. se růst přehoupl na přelomu let 2024 a 2025 a letos se očekává na úrovni 1,5 %.

Čtěte také: České supermarkety a bio

V rámci obchodních jednání je velmi důležitá transparentnost, věcnost, strukturovanost, spolehlivost a dochvilnost. Česko má s Finskem poměrně výrazně kladné saldo obchodní bilance. Největší položkou dovozu z Česka do Finska, a také tahounem příznivého salda, jsou motorová vozidla. Nejvíce se vzájemně obchodují mechanické stroje a přístroje (vč. elektronických).

Perspektivními obory pro český export jsou energetika, ICT, elektronika, kyberbezpečnost, obranný a bezpečnostní sektor, zdravotnictví a farmacie, letectví a vesmírné technologie a výzkum, vývoj, inovace a vzdělávání. Příležitosti je však kromě uvedených sektorů potřeba hledat i v řadě dalších oborů, kde je ve Finsku silná poptávka po inovativních produktech a řešeních s vysokou přidanou hodnotou.

Ekonomická situace Finska

Svou ekonomickou výkonností se Finsko řadí ke světové špičce - HDP země na obyvatele je srovnatelný s Kanadou, Belgií, Rakouskem, Německem či Velkou Británií. Po utlumeném ekonomickém růstu v roce 2022 země v letech 2023 a 2024 čelila dokonce mírnější recesi, z níž se v roce 2025 začala postupně zotavovat, ačkoli aktuální prognózy mohou být značně ovlivněny vývojem globální ekonomiky, včetně zavádění amerických cel.

Finsko musí také nadále čelit tlaku na udržitelnost veřejných financí, zejména v důsledku nepříznivého demografického vývoje a rostoucího zadlužení. Finská ekonomika oslabila svůj růst také v důsledku energetické krize a přerušení dodavatelských řetězců v souvislosti s válkou na Ukrajině. V roce 2023 HDP klesl o 1,22 %, v roce 2024 pak byla již recese jen velmi slabá na úrovni -0,3 HDP. Do kladných čísel se růst přehoupl na přelomu let 2024 a 2025 a pro rok 2025 se očekává na úrovni 1,5 %.

Ruská agrese proti Ukrajině v kombinaci s geopolitickou situací Finska sice zahraniční investory trochu znejistěla, nicméně vstup do NATO investiční důvěru opět posílil. Poměr státního dluhu k HDP v roce 2020 poměrně prudce vzrostl až na 75 % a po mírném poklesu v roce 2021 pak dluh kontinuálně rostl až na 78,2 % na konci roku 2024.

Čtěte také: Jak podporovat projekty

V roce 2025 se očekává dosažení dosavadního maxima na úrovni téměř 80 %, pak by dluh měl postupně klesat (otázkou ale samozřejmě je, jak s ním zahýbají např. avizované zvýšené náklady na obranu - některé predikce mluví o nárůstu dluhu až na 90 % HDP). Nezaměstnanost se ve Finsku dlouhodobě drží mezi 6-8 %, přičemž v roce 2024 vzrostla na 8,4 % a lze očekávat její ještě další, byť spíše mírný růst.

Finsko i nadále čelí některým chronickým problémům (např. Finsko patří do vnitřního trhu Evropské unie a řadí se mezi vysoce rozvinuté, industrializované a konkurenceschopné ekonomiky (15. pozice na světě) s volným trhem. Finská ekonomika je silně závislá na exportu: cca 40 % HDP je generováno vývozem, ze kterého cca 60 % směřuje do členských států EU.

Klíčovými ekonomickými sektory jsou: telekomunikace, elektronika, průmyslová výroba (zpracování dřeva a kovů) a strojírenství. Zásadním ekonomickým jmenovatelem je silná orientace na inovace, zelenou technologickou transformaci a digitalizaci.

Nejvýznamnější exportní příjmy plynou Finsku z dřevařského průmyslu, v němž pracuje značná část venkovského obyvatelstva. Země je dále úspěšná v exportu strojírenských výrobků, ICT služeb, automobilů, minerálních paliv a olejů, elektroniky či dopravních služeb.

Exportně orientovaný průmysl je pod značným tlakem, neboť musí čelit jak mezinárodní konkurenci, tak i vysoké úrovni mezd.

Čtěte také: Dávkování lignohumátu v ekologickém zemědělství

Současná situace

Tlak na udržitelnost veřejných financí je ve Finsku poměrně velký, přičemž příčinou je kromě demografických důvodů, dopadů pandemie covidu-19 a důsledků války na Ukrajině zejména nízký růstový potenciál, nízká produktivita, roztříštěnost investic a rostoucí nedostatek kvalifikované pracovní síly.

Po skokovém nárůstu deficitu veřejných financí během pandemie covid-19 na 5,5 % HDP byl deficit v roce 2022 snížen na 2,1 %, v roce 2023 ale narostl na 3 % a v roce 2024 se dále prohloubil dokonce až na 4,4 %. Současná vláda si jako hlavní cíl stanovila ozdravení veřejných financí, které plánuje do příštích voleb v roce 2027 konsolidovat o 9 mld. EUR a v roce 2028 by deficit měl být již pouze 1,1 % HDP.

Veřejný dluh v roce 2024 činil 78,2 % HDP, přičemž letos by měl dosáhnout svého vrcholu na úrovni 79,7 % a pak by měl pomalu začít klesat (některé scénáře předpovídají ale i růst až k 90 % HDP). Zahraniční zadlužení Finska se v roce 2024 pohybovalo mezi 640 a 690 mld. EUR, a vzrostlo tak meziročně o cca 9 %.

Finský dluh rostl v první polovině roku 2025 nejvíce v rámci EU. Stojí za tím nárůst vládních výdajů v posledních dvou letech o 40 mld. EUR v důsledku růstu mezd, zvýšení počtu zaměstnanců ve veřejném sektoru, výrazného indexového růstu důchodů a přispěla i reforma zdravotnických a sociálních služeb.

Veřejné finance byly také zatíženy podporou Ukrajiny a zvýšenými výdaji na obranu. Bilance běžného účtu byla v roce 2024 záporná na úrovni -6,5 mld. USD, což byl skokový pokles oproti roku 2023 kdy bylo saldo běžného účtu -1,7 mld. USD).

Finanční sektor a daně

Finský finanční a pojišťovací sektor je poměrně malý (na tvorbě HDP se podílí pouze cca 3 %), nicméně dobře kapitalizovaný. Finsko je součástí evropské měnové unie, a jeho tři největší banky jsou tak pod přímým dohledem Evropské centrální banky.

Finský bankovní trh je efektivní, ziskový, technologicky vyspělý a s propracovanými a moderními službami. Zároveň jde o trh vysoce saturovaný s malou možností pro uplatnění nových hráčů. Finsko je celosvětově na předních příčkách ve využívání on-line bankovních služeb.

Tři největší komerční banky na trhu (Nordea, OP a Danske) mají v rámci podnikatelského sektoru i soukromé klientely dominantní pozici se 70% podílem na úvěrech a 80% podílem na vkladech. Největší banka Nordea přestěhovala v říjnu 2018 své vedení ze Stockholmu do Helsinek, jde nicméně o banku působící ve všech nordických zemích i celosvětově.

Skupina OP, která je největším ryze finským poskytovatelem bankovních a pojišťovacích služeb, je vlastněna cca 150 nezávislými menšími družstevními bankami. Třetí největší banka MuniFin (Kuntarahoitus) není komerční bankou, nicméně jde o jednu z největších finských úvěrových institucí zaměřenou na financování veřejného sektoru a bytových družstev, jež je vlastněna vládou, municipalitami a veřejným penzijním fondem Keva.

Finský daňový systém je transparentní, zejména spotřební daně (alkohol, fosilní paliva aj.) však pro zahraniční subjekty mohou být předmětem určité nesrozumitelnosti a nestability, často v zájmu ochrany domácích spotřebitelů či výrobců.

Příjmy fyzických osob jsou daněny progresivně, přičemž odvody státu se pohybují mezi 12,64 % a 44,25 % a odvody obcím jsou pak dány pro každou obec pevně mezi 4,7 % a 10,9 %. Z příjmů fyzických osob se dále odvádí daň církvi (1-2,25 %) a daň veřejnoprávní televizi a rozhlasu (2,5 %, max. 160 EUR ročně).

Příspěvky na základní důchodové zabezpečení (7,15-8,65 %), pojištění v nezaměstnanosti (0,59 %), nemocenské pojištění (skládá se z různých plateb, zaměstnanec odvádí 0,84 %) a zdravotní péči (1,06 %) jsou odváděny z výdělečného příjmu současně s daní z příjmu.

Jednotnou daň z příjmů právnických osob ve výši 20 % daňová správa rozděluje mezi stát, obce a církve. Základní sazba DPH je stanovena na 25,5 %, snížená sazba na 14 % (potraviny, restaurace, knihy, léky, sportovní aktivity, kulturní akce, osobní doprava, ubytovací služby, dámské hygienické pomůcky, dětské pleny aj.) a na 10 % (noviny a časopisy, veřejnoprávní vysílání).

Podnikatelé se musí registrovat k platbě DPH při ročním obratu již od 20 tis. Do budoucna lze očekávat relativně předvídatelný vývoj daňového systému. Vláda plánuje snižování daní z příjmů právnických i fyzických osob (s ohledem na navyšování výdajů na obranu a bezpečnost a rostoucí náklady na zdravotní, sociální a další veřejné služby bude však snižování daňové zátěže v kontextu snižování deficitu a státního dluhu velmi obtížné).

Po nedávném navýšení DPH by tato nepřímá daň měla nějakou dobu zůstat na současné úrovni.

Obchodní vztahy ČR a Finska

V roce 2023 obrat vzájemného obchodu meziročně poklesl o cca 5 %, přičemž export z Finska do Česka v procentním vyjádření oslabil ve srovnání s dovozem z Česka cca dvojnásobně. V roce 2024 obrat dále klesal, tentokrát o necelá 4 % a výhradně vlivem oslabení importu z Česka do Finska (o 10 %). Export z Finska do Česka v roce 2024 naopak posílil, a to o 7,5 %.

Česko si i nadále drží výrazně kladné saldo obchodní bilance, které však v roce 2024 zaznamenalo poměrně výrazné oslabení. Kromě motorových vozidel a jejich náhradních dílů se do Finska z Česka nejvíce dováží stroje, mechanická zařízení, elektronické přístroje či výrobky ze železa a oceli.

V roce 2024 vzrostl meziročně podíl vývozu zboží z Finska do EU z 56,6 % na 58 %, přičemž absolutní hodnota celosvětového exportu dosáhla 74,3 mld. EUR. Celková hodnota importu zboží z EU v roce 2024 dosáhla 43,4 mld. EUR, a zaznamenala tak nárůst o 0,6 procentního bodu oproti roku 2023, kdy Finsko z EU dováželo 57,8 % svého celkového dovozu.

Obchod se zeměmi EU vykázal schodek ve výši 1,5 miliardy EUR. Jedná se o vyšší schodek v porovnání s rokem 2023, ale výrazně nižší ve srovnání s předešlými roky.

Ekonomické ukazatele Finska (2020-2024)

tags: #ekologické #daně #Finsko #přehled

Oblíbené příspěvky:

• Zjistěte více o dvojitých HT odbočkách
• Co jsou úrovně biologického ohrožení?
• Lev za likvidaci odpadu v ČR
• Správná likvidace sprejů
• Biblické souvislosti a znečištěná voda