Ekologické domy v zemi konstrukce

08.04.2026

Téma udržitelnosti v současnosti ovlivňuje mnoho oblastí našich životů a vede ke změně myšlení i v oblasti architektury. Budovy by měly být nejen energeticky úspornější, ale také by měly být vyrobeny z materiálů šetrných k životnímu prostředí, například ze dřeva, bambusu, přírodního kamene nebo konopí. Udržitelné stavebnictví znamená také vytváření obytných prostor, které jsou těsně spjaty s přírodou, jako například domy na stromech. V tomto článku se dozvíte, co se skrývá za ekologickými domy a jaké jsou jejich vlastnosti.

Zemní domy

Půda se znovu prosadila jako stavební materiál v podobě hliněných a mohylových domů. Domorodí Američané v Severní Americe každoročně na podzim vykopávali svá obydlí do země. Otvor zakryli kmeny stromů, trávou a zeminou. Tento otvor ve střeše zajišťoval potřebné osvětlení a větrání.

Mohylové domy se však od tohoto typu staveb liší. Jedná se o domy, které jsou postaveny nad zemí a poté jsou překryty zeminou. S touto myšlenkou původně přišli Vikingové. Moderní podobu hliněných domů vyvinul mimo jiné známý švýcarský architekt Peter Vetsch. Svůj první dům z hlíny postavil již v roce 1974. Jeho obytné budovy ve tvaru kopule se skládají z následujících prvků:

jemná rozpínavá kovová síť, která je přivařena k nosným výztužím
vrstva stříkaného betonu
20 centimetrů silná izolace z tuhé polyuretanové pěny
rohož z netkaného materiálu
vrstva zeminy o tloušťce 50 centimetrů a třech metrech

Velká okenní čela zajišťují dostatek světla uvnitř. Budova je tak součástí krajiny a zároveň splňuje podmínky pro bezpečné a pohodlné bydlení.

Výhody hliněných domů

Hliněné domy jsou považovány za mimořádně ekologické a energeticky úsporné. Přírodní vrstva půdy chrání budovu před chladem a dalšími nežádoucími vlivy prostředí, a to i před silnými bouřkami. V případě zemětřesení má kopulovitá konstrukce ve spojení s výztužnou sítí velké konstrukční výhody. Obyvatelé takových domů oceňují také příjemné, vyvážené klima v místnostech. Díky omítnutí vnitřních stěn hlínou má interiér ideální vlhkost kolem 50 procent. Průvan, kterému se v běžných budovách předchází pomocí mnoha technologií, není v hliněných domech problémem. Díky tomu také alergeny a další škodlivé látky ve vzduchu zůstávají venku.

Čtěte také: České supermarkety a bio

V kombinaci s obnovitelnými zdroji energie, jako jsou tepelná čerpadla nebo fotovoltaické prvky, lze dosáhnout až 50procentní úspory nákladů na vytápění. Atypické bydlení přináší nemalé úspory energie zejména tím, že využívá konstantní teploty podzemního prostředí. Proto se moderní zemljanky zanořené do strání v létě nepřehřívají a v zimě se obejdou zpravidla bez topení a nepromrzají. V létě stěny i střecha interiér výrazně chladí, při vnější teplotě 32 °C má zemina kolem stěn domu v dvoumetrové hloubce teplotu asi +15 °C a dům chladí.

Horní hrany jižních fasád plynule přecházejí v rozkvetlou louku, trávník, záhony či skupiny keřů. Jižní případně západní strany vystupující z terénní nerovnosti jsou velkoplošně prosklené. Zadní místnosti mají příjemné rozptýlené světlo přiváděné stropem. Lidé se cítí v takovém domě příjemně, i když si leckdo myslí, že je to bydlení depresivní, bez oken. Ale úzkostnější lidé včetně osob s neurózami mají pocit bezpečí. Obyvatelé ale jsou skutečně v bezpečí, pokud jde o hrozbu požárů, zloděje, orkány a dům minimálně poškodí i obyčejné krupobití. A je tady řada dalších výhod, které si člověk hned neuvědomí. Týkají se zejména následné údržby domu: odpadá starost o střešní krytinu a její opravy a výměny, o okapy či hromosvody.

Odpadá i případné dodatečné izolování - protože zemina výborně tepelně a zvukově izoluje. Stavět se dá na velmi svažitých pozemcích, na kterých je běžný dům vybudovat nákladné vzhledem k náročnému rovnání terénu. U domů krytých zeminou je naopak svah nebo alespoň terénní vlna výhodou - dům se do ní zabuduje, zanoří severní stěnou. Ideální je tedy jižní nebo jihozápadní svah.

Podzemní domy se staví z betonu nebo cihel, existují ale i podzemní dřevostavby. Nosné konstrukce domů bývají ale nejčastěji z monolitického betonu, který je dostatečně odolný vůči tlakům okolní zeminy a unese zatížení zeminou shora. Dům využívá teplo akumulované okolní zeminou. V domě nejsou potřebné obvyklé topné a klimatizační systémy, nákladné pořizovací cenou i provozem. Dobře projektovaný a situovaný dům nepotřebuje topení a v extrémních mrazech postačí přitápění vzduchotechnikou spojenou s rekuperací tepla. Domy jsou asi o 10-15 % dražší než klasické nadzemní domy, jsou cenově srovnatelné s nízkoenergetickými domy. Když je venku mínus 5 °C, musíme v „nadzemním“ vyhřát místnost, abychom v ní dosáhli 20 °C, o celých 25 °C. Spotřeba tepla může být jen asi 20 % spotřeby klasických nových domů. Neboli podzemní dům ušetří až 80 % energie.

Nevýhody hliněných domů

V případě nedostatečného větrání stoupá vlhkost v budově, a hrozí tak nebezpečí vzniku plísní. Kromě toho se zde vyskytují tmavé prostory a tvar konstrukce může vést k tomu, že se obyvatelé cítí jako v tunelu nebo jeskyni. Architekti tomu mohou čelit integrací střešních oken, solárních trubic a dalších umělých zdrojů světla.

Čtěte také: Jak podporovat projekty

Pokud je hliněný dům umístěn pod zemí, v místnostech existuje riziko hromadění radonu, radioaktivního materiálu. Naopak vnější plášť zemního domu ztrácí část své životnosti, protože teplo a vlhkost rychleji unikají. Proti tomu má působit použitá izolační vrstva. Kromě toho může být náročné vybavit dům nábytkem nebo obrazy, protože jsou zde pouze klenuté stěny, pokud je architekt nenaplánoval jinak.

Podle současného stavu techniky jsou hliněné domy asi o 10 % dražší než běžné domy. Navíc se s nimi v městech a obcích při plánování výstavby jednoduše vůbec nepočítá. Ke stavbě takové budovy je proto nutné výjimečné povolení.

Dřevostavby

Dřevo je pocitově příjemný a kvalitní stavební materiál - to ví lidstvo už odpradávna. Po celém světě se nacházejí dřevěné stavby nebo jejich části staleté, někdy i tisícileté. Jednotlivé panely jsou z vrstveného lepeného masivního dřeva (CLT) a tato technologie směle konkuruje oceli a betonu co do pevnosti a nosnosti, ale v porovnání s nimi se jedná o mnohem lehčí konstrukci. Obecně se systémy dřevostavby dělí na difúzně uzavřené nebo difúzně otevřené konstrukce.

Montované dřevostavby na klíč jsou ideální variantou pro ty, kteří nechtějí strávit stavbou dlouhé roky. Jsou to domy sestavené z větších celků (stěn, stropů). Ty se na stavbě montují k sobě a díky tomu je možné tento typ staveb dokončovat na klíč velmi rychle a ani podmínky na přidělení stavebního povolení nebývají zdaleka tak striktní a náročné jako u zděných staveb. Zjednodušuje a zlevňuje se tak i doprava dodávaných stavebních komponentů.

Nejúspornější variantou montované dřevostavby bývá typizovaný univerzální projekt na bungalov nebo bytovou jednotku různé metráže, s možností variabilně ji rozšiřovat. Zároveň ale firmy nabízejí také možnost zpracovat originální projekt na dřevostavbu přímo podle Vašich představ, dispozice pozemku atp. Použitím osvědčených skladeb stěn obvodového pláště dřevostavby se zabrání rychlému vychladnutí v zimě, v letním období naopak spolehlivě chrání proti přehřívání. Zimní vytápění dřevostavby lze řešit všemi obvyklými způsoby. Tedy tepelným čerpadlem, elektrickým topením, topením v podlaze nebo plynovým vytápěním.

Čtěte také: Dávkování lignohumátu v ekologickém zemědělství

Sruby a roubenky

Zatím jsme mluvili o montované dřevostavbě z jednotlivých sendvičových panelů, ale není víc dřevěnější dřevostavba než srub, roubenka nebo dům z masivních dřevěných trámů. Tento typ stavby se ale nehodí do každého prostředí. Už naši předkové stavěli roubenky z kulatých nebo dohranata opracovaných masivních kmenů jehličnatých stromů starých sedmdesát až sto let.

Existují ještě postupy řemeslného zpracování dřevěné stavby, kdy převažuje ruční práce a nepravidelnosti na opracovaných kulatinách nebo hraněných profilech dávají stavbám poctivý lidský rozměr, ale moderní technologie už dřevo zpracovávají převážně na CNC strojích. Spáry nebo mezery se řeší speciálními spárovacími hmotami nebo fóliemi, podle toho, zda stavíte srub nebo roubenku.

Slaměné domy

Sláma je materiál levný, se kterým se dobře pracuje. U většiny domů je kostra domu ze dřeva a balíky slámy tvoří výplň. Domy se staví na betonové podezdívce cca 30 cm vysoké, která chrání slámu proti vlhkosti a také mj. proti myším a potkanům. Kromě toho bývá sláma kryta rabicovým pletivem. Balíky slámy se nejprve hutní a pak napichují na tyče, které zároveň dům stabilizují.

Během procesu výstavby nesmí do slámy proniknout déšť ani vlhkost. Došlo by ke zvýšení součinitele prostupu tepla a také by mohly vznikat problémy s plísněmi a dalšími mikroorganismy. Další otázkou je požární bezpečnost. Ta se odvíjí od konkrétních skladeb konstrukcí.

Materiály používané při stavbě ekologických domů

Dřevo: Nosná konstrukce domu je vybudována z masivní kulatiny - ručně odkorněných borových kmenů.
Sláma: Používá se jako výplň prostoru mezi nosnými kmeny, takže tvoří zároveň stěny i izolaci. Slaměné balíky jsou také v konstrukci podlah - přímo na balíky se nanášela vrstva hliněné podlahy se zabudovanou rákosovou rohoží.
Hlína: Barvy omítek na interiérové straně mají přírodní charakter, takže jsou jemně pastelové a zachovávají si svou přirozenost.
Ovčí vlna: Používá se na utěsnění spár na styku dřeva a hlíny.
Nízkouhlíkový beton: Jedná se o tzv. vápenocementový kalcinovaný jílocement, známější pod zkratkou LC3. Při jeho výrobě vzniká o 30 % až 40 % méně oxidu uhličitého než při standardní výrobě portlandského cementu.

Technologie IZODOM

Technologie IZODOM je pokročilá metoda stavby založená na prefabrikovaných prvcích, včetně základových desek, konstrukčních stěn, stropů a střešních desek. Vyniká vynikající tepelnou izolací, což se promítá do energetické účinnosti budov.

Energeticky úsporné domy IZODOM vám umožní ušetřit až 80 % na vytápění. Průměrné roční náklady na vytápění jsou až o 80 % nižší než při tradiční technologii. Domy IZODOM jsou šetrné k životnímu prostředí a vašemu zdraví. IZODOM poskytuje komplexní služby po celém světě po dobu více než 30 let prostřednictvím naší sítě partnerů.

Nízkoenergetické a pasivní domy

Za nízkoenergetický dům lze považovat takovou stavbu, která má spotřebu energie na vytápění v rozmezí 15-50 kWh/m² za rok. To je dvakrát až třikrát méně než v běžném novém domě a čtyřikrát až pětkrát méně než ve starších domech. Dosahuje se toho kvalitním návrhem, použitím vhodných stěnových systémů, dostatečnou silou kvalitních izolací a především provedením stavebních postupů bez tepelných mostů.

Pasivní domy ročně spotřebují na vytápění do 20 kWh/m2. Na pasivní domy je možné získat dotace od Evropské unie. Na druhou stranu nízkoenergetické domy nejsou obvykle tak nákladné na postavení (cena RD se od běžné stavby liší asi o 15%). Úsporný dům se jako nízkoenergetický dá označit, pokud roční spotřeba na vytápění nepřesáhne 50 kWh/m2.

Nízkoenergetické a pasivní domy jsou často také tzv. zelené domy. Tyto domy jsou částečně zakopány v zemi a využívají tak v zimě teplotu půdy, která má stálou teplotu 2 metry pod povrchem cca 10°. Zelené domy jsou často označovány jako budoucnost bydlení.

Pasivní a nízkoenergetické domy se vyznačují i inteligentním využitím oken, které jsou několikačlenné a lépe izolují. Velmi aktuálním tématem u pasivního a nízkoenergetického RD je otázka provzdušněnosti. Pasivní domy totiž obvykle nepodporují přímé větrání oknem, jak jsme tomu zvyklí u klasických staveb.

Bioklimatická architektura

V posledních letech získává stále více na popularitě bioklimatická architektura. Tato odnož je založena na principech ekologie a trvalé udržitelnosti. V podstatě tím navazuje na tradiční architekturu, která vznikala vždy v souladu s okolím a snažila se využívat přirozené zdroje. V praxi to znamená, že domy, které se staví, jsou přizpůsobeny okolnímu klimatu a jsou natolik samostatné, že nijak nepřispívají k ničení přirozeného prostředí.

Základní složkou každého domu je pasivní systém, který funguje bez dalšího zdroje energie a přirozeně ohřívá a ochlazuje prostory. U bioklimatické stavby hraje vždy roli lokalita - její klimatické podmínky, směr větru nebo třeba přítomnost vzrostlých stromů.

Doplňující informace

Požární bezpečnost dřevostaveb

Požární bezpečnost je tu zcela na prvním místě. Zjednodušeně: některé desky ve stropních i stěnových konstrukcí jsou opatřené vrstvou na bázi sádry s nehořlavou úpravou tak, aby pokud možno co nejdelší dobu zabránila v případě vzniku požáru prohoření materiálu. Stejně tak podle přísných kritérií se pohlíží na podlahové krytiny.

Dotace na ekologické domy

I na dřevostavby lze při splnění požadavků na nízkou energetickou spotřebu využít program z pera Ministerstva životního prostředí. Od státu je možné při dodržení podmínek získat dotaci až 450 000 Kč. Příspěvky od státu se dají čerpat také na dílčí stavební aktivity, jako zateplení fasád, instalaci solárních panelů, zelené střechy nebo využití tepla z odpadních vod atp.

Výběr pozemku pro ekologický dům

Prvním krokem je ale samozřejmě koupě pozemku. Při jeho výběru si ověřte, že je skutečně stavební a zda příslušné regulativy povolují stavbu domu, který zde plánujete postavit. Zjistěte si také, zda má pozemek dostupné inženýrské sítě, nebo je už dokonce zasíťovaný. Zajímat by Vás také měla přístupová komunikace, lokalita, ve které je situován a dostupné služby včetně školy, školky a dopravy (MHD, bus, vlak).