Ekologické Druhy Wen

08.12.2025

Svět kolem nás se neustále mění. Přibývá lidí, ubývá stromů, zvířat. Přibývá továren a my utíkáme za zdravým vzduchem do hor. V létě míříme k moři, které nám tady tolik chybí. A pak jsme zklamaní, když místo medúz vidíme pod vodou jen spoustu odpadků.

Jsme konzumní společností, toužíme mít stále více, pokud možno v krásném obalu, aby všichni viděli, jak dobře se máme. A pak v přímém přenosu vidíme, co jsme způsobili. Vzpomínáme na dětství, když jsme jedli šťovíky, pili vodu ze studánek a jedli jogurty ze skleněných obalů. Voda nám stačila ta z vodovodu. Asi bychom se vysmáli všem, kteří by nám tvrdili, že budoucnosti bude vládnout plast. Ale jak dál? Jakou budoucnost chceme pro své děti? Jaký svět jim připravíme?

Patřím možná do té malé skupiny snílků, která věří, že to zlé se dá ještě zvrátit. Že svět není jen o blahobytu, o tom, mít všechno a hned. Že upéct chleba nebo uvařit si šálek kávy zabere nějaký čas, né jen pár kliků. Že ta nejlehčí cesta není vždy ta správná. Že odpadky patří do správné popelnice nebo je nejlepší je vůbec neprodukovat. A hlavně se neohlížet a nesrovnávat s ostatními a nevěřit tomu, že my nic nezmůžeme.

Označení a certifikace

Obaly mnoha přípravků se dnes pyšní řadou značek a přívlastků. Zároveň stále větší procento lidí zajímá, za jakých okolností vznikají produkty, které si vybírají, a zda jsou šetrné k přírodě i pro ně samotné. Výrobci se proto často předhání v získávání různých certifikací a hrdě své produkty označují jako BIO, EKO, Vegan, GMO free nebo třeba Bez palmového oleje. Co ale skutečně tato označení zaručují?

BIO produkty

Přívlastek BIO označuje bio produkty neboli produkty z ekologického zemědělství. Označení Bio může nést potravina, ale také různé suroviny a výrobky z nich. Ekologické zemědělství stojí na postupech, které zabraňují znehodnocování půdy, krajiny a znečišťování vody v ní. Nevyužívá geneticky modifikované organismy (GMO) ani chemické pesticidy nebo umělá hnojiva. Produkty získané ekologickým zemědělstvím se mohou označovat jako biologický (BIO) nebo ekologický (EKO). Bioprodukt z ČR poznáte podle zeleno-bílé pruhované značky tzv. biozebry nebo podle evropské značky (list tvořený z hvězd na zeleném pozadí). Přestože v ČR Bio výrobky nejsou tak populární, jako například v sousedním Rakousku, jejich obliba roste. V Bio kvalitě tak dnes najdete již spoustu produktů například Bio oleje, Bio medy a sladidla nebo Bio nápoje a mnoho dalších. BIO doplňky stravy naleznete pod značkou Blendea.

Čtěte také: Ekologická energie a zdroje

EKO produkty

Známka EKO označuje ekologické produkty. Může jít o nejrůznější druhy výrobků. Při jejich výrobě je dbáno na snížení negativních dopadů na životní prostředí, odpovědné využívání energií a jiných přírodních zdrojů. Ekoznačku tak získají výrobky, u kterých se hledí na kvalitu a původ surovin včetně toho, aby neobsahovaly nebezpečné látky. Stejně jako označování bioproduktů i přívlastek EKO mohou nést pouze certifikované produkty. Mezi ekologicky šetrné výrobky patří například ekologické pleny nebo EKO čistící prostředky. Vyzkoušejte například šetrné produkty od značek ATTITUDE, Endles by Econea, Claro, Mulieres, The ECO GANG.

Fair Trade

Dalším přístupem k výběru produktů je také spravedlivý nebo férový obchod. Jde o hnutí prosazující vykupování surovin za spravedlivé ceny od producentů z rozvojových zemí. Tím je podporována ekonomická stabilita v těchto oblastech.

Organické produkty

U produktů označených jako organické nejsou při výrobě používány syntetické pesticidy nebo geneticky modifikované organismy (GMO) podobně jako u ekologického zemědělství. Na rozdíl od EKO produktů nejsou u organických produktů tak široké a přesně definované požadavky, jejich kontrola a nejsou zakotveny v naší legislativě. Například v zahraničí pojem organic definuje americká FDA.

CPK - Certifikovaná přírodní kosmetika

Setkali jste se už s logem CPK certifikovaná přírodní kosmetika? V tom případě jste narazili na produkt, který má českou certifikaci přírodní kosmetiky. Certifikační značka CPK se používá od roku 2007 a získají ji výrobci, kteří vyrábí kosmetické produkty způsobem šetrným k životnímu prostředí. Zároveň v CPK kosmetice nenajdete syntetické sloučeniny, geneticky modifikované složky, chemická barviva nebo konzervační látky. Máte také jistotu, že výrobek se značkou CPK nebyl testován na zvířatech. Výrobky s touto značkou najdete například mezi produkty Saloos nebo Annabis.

Cruelty Free

Cruelty free (tj. bez týrání) je označení pro produkty netestované na zvířatech. Se značkou Choose Cruelty Free (CCF) přišla původně australská nezisková organizace. Testovány na zvířatech nesmí být nejen kosmetické produkty, ale ani suroviny pro jejich výrobu.

Čtěte také: Fakta a mýty o vodní dopravě

Označení pro celiaky

Celiakie je spojená se zánětlivými procesy ve střevech, za kterými stojí autoimunitní nesnášenlivost lepku neboli obilné bílkoviny. Celiaci musí lepek (gluten) ze svého jídelníčku vyřadit. Při výběru vhodných potravin bez lepku jim může přímo pomáhat označení Bez lepku, které najdete jen na potravinách, které obsahují méně než 20 mg lepku na kilo produktu. Symbol přeškrtnutého klasu označující bezlepkové potraviny není používán na produktech, které lepek přirozeně neobsahují.

Označení pro osoby s intolerancí laktózy

Laktóza je mléčný cukr. Intolerance laktózy patří mezi časté potravinové intolerance (nikoliv alergie). Vzniká sníženou funkcí enzymu laktáza, která mléčný cukr ve střevech rozkládá. Laktózová intolerance se může objevit i ve vyšším věku a může udeřit s různou intenzitou. Zatímco některým lidem nedělají problém mléčné výrobky s nižším obsahem laktózy např. zakysané mléčné produkty, jiní se musí laktóze vyhnout úplně. Orientovat se mohou podle označení “s nízkým obsahem laktózy”, které mohou nést mléčné výrobky s maximálně 1 g laktózy ve 100 g nebo 100 ml. Označení “bezlaktózový” je pak vyhrazeno potravinám s maximálním obsahem laktózy 0,01 g ve 100 g nebo 100 ml.

Veganské produkty

Veganství je podle své definice životní postoj, který odmítá využívání zvířat k jakémukoli účelu - v produktu, při jeho výrobě nebo testování. Nejde tedy jen o veganské potraviny z čistě rostlinných surovin, ale také o vegan kosmetiku a o všechny výrobky obecně. Veganské produkty mohou nést různé ochranné známky například žlutou V-label (má veganskou i vegetariánskou podobu) nebo zelenou známku Vegan se slunečnicí.

Low carb

Nedokážete si představit, že byste vydrželi den bez jediné sladkosti? Nadměrný příjem jednoduchých cukrů neprospívá zdraví. Komplexní stravitelné sacharidy (škroby) jsou pak významným zdrojem energie. Výživový směr Low carb neboli nízkosacharidová dieta omezuje příjem jednoduchých cukrů i škrobů. Jídelníček při Low carb stravování se tak opírá o bílkoviny a kvalitní tuky. Low carb potraviny obsahují nízké množství cukrů a hodí se do nízkosacharidového jídelníčku, pravidla pro používání značky však nejsou striktně definovaná. Evropský rejstřík výživových tvrzení pak definuje nízkosacharidové produkty (Low sugars) jako ty, které mají méně než 5 g sacharidů na 100 g výrobku nebo méně než 2,5 g sacharidů na 100 g nápoje. Setkat se můžete také s dalším výživovým tvrzením: “Bez přidaného cukru”. Toto tvrzení může být na obalech potravin vyrobených bez přídavku cukru (mono a disacharidů) a zároveň ze surovin, do kterých rovněž nebyly přidány žádné cukry pro jejich doslazení.

Dia potraviny

Potraviny vhodné i pro diabetiky mohou na obalu nést označení Dia. Dia potraviny mohou místo cukru, který je pro diabetiky nevhodný, obsahovat náhradní umělá sladidla. Pozor ale na to, že né všechna náhradní sladidla jsou bez kalorií a vhodná ke konzumaci v neomezeném množství.

Čtěte také: České supermarkety a bio

GMO free

Geneticky modifikované organismy neboli GMO jsou takové plodiny, u nichž došlo zásahem do jejich genetické informace ke změně jejich vlastností. Toto “laboratorní šlechtění” má za cíl zlepšit odolnost plodin, jejich výnosy nebo kvalitu. Umělé šlechtění má ale i svá rizika (vznik odolného “superplevele”, změna nutriční hodnoty), proto je pěstování GMO plodin přísně regulováno. Pokud produkt obsahuje složku s obsahem GMO vyšším než 0,9 %, musí být obsah GMO uveden na jeho obalu. Známka Bez GMO (vyprodukováno bez genetické modifikace) zaručuje, že geneticky modifikované organismy nejsou součástí výrobku ani nebyly použity k jeho výrobě. Známka se získává na základě certifikace.

RAW potraviny

RAW (z anglického raw neboli syrový) nebo také živá strava je označením pro potraviny, které nebyly zpracovány při vyšších teplotách než 43 °C. Díky šetrnému zpracování si RAW potraviny zachovávají vysoký obsah termolabilních vitamínů např. kyseliny listové nebo vitamínu C, jejichž množství v potravinách kvůli tepelnému zpracování klesá. Nevýhodou RAW stravy je těžší stravitelnost některých makroživin např.

Produkty bez palmového oleje

Palmový olej často vyvolává silné emoce. Z hlediska zdraví jde o vysoce nasycený tuk. Nasycené tuky jsou spojené s rizikem zvyšování hladiny cholesterolu, jeho příjem by proto měl být velmi nízký. Zároveň je způsob produkce palmového tuku nešetrný k životnímu prostředí, často kvůli němu dochází k ničení tropických lesů. Díky piktogramu Bez palmového oleje si můžete snadno vybírat nejen z potravin, ale také z kosmetických výrobků nebo třeba doplňků ty, které palmový olej neobsahují.

Produkty bez parabenů

Výrobky bez parabenů ocení příznivci šetrné a přírodní kosmetiky i zdravého stravování. Parabeny jsou konzervační látky. Zajišťují, aby v přípravku nebo trvanlivé potravině nebujely bakterie. Citlivou pokožku mohou ale parabeny dráždit, díky označení bez parabenů se tomuto riziku snadno vyhnete.

Produkty bez BPA

Pod písmeny BPA se skrývá chemická látka bisfenol A. Jde o sloučeninu, která se používá při výrobě plastů. Bisfenol A se ale v těle může chovat jako endokrinní disruptor. To znamená, že napodobuje funkci některých hormonů. Znepokojující je například jeho možný vliv na plodnost. Vyhýbat by se mu měly těhotné ženy a malé děti.

Produkty pro těhotné a kojící ženy

Těhotenství je spojeno s krásným očekáváním miminka. Často ale nastávající maminky dostihnou obavy, zda je pro ni v tomto období určitý doplněk či bylinka vhodná. Výběr přípravku jim pak usnadní označení Pro těhotné. Nejenom těhotné ženy, ale i kojící maminky mají své specifické potřeby. Pokud chtějí kromě zdravého a pestrého jídelníčku využít také doplňky stravy, vždy by se měly ujistit, zda je pro ně přípravek v tomto období vhodný.

Ekologické aspekty textilu

Co si představíte pod pojmem přírodní textilie? Možná vás to překvapí, ale bavlna bývá označována jako nejšpinavější plodina světa. Konvenční bavlna se pěstuje způsobem intenzivního zemědělství. Sklizeň probíhá hlavně strojově. Nejprve defoliačním postřikem zbaví rostlinu listí (druh herbicidu), následně na to sklízecí stroje vjedou do plantáže, ulomí tobolky a shromažďují je do zásobníku. Bavlna se volně následně suší zpravidla na poli, načež se převeze do vyzrňovací stanice. Vyzrňování probíhá na pilkových (částečně válcových) vyzrňovacích strojích, kde se oddělí (utrhnou) semena od vláken bavlny. Cyklus se provádí 2× až 3×, kdy při posledním výtěžku se získávají krátká vlákna - linters. Dále se zpracovává za použití toxických chemikálií (např. chlór). Je třeba také podotknout, že i typů biobavlny je velká řada a ne každý je „bio“.

Lněné textilní vlákno se získává ze stonku lnu setého a řadí se mezi nejstarší - již staří Egypťané jej používali k mumifikaci i jako platidlo. (Nejstarší lněné výrobky pocházejí ze 7. st. před n. l.) Lněná látka se sice mačká, na druhou stranu je o odolná, pevná, vysoce savá a prodyšná. Pěstování lnu setého a výroba látky z něj je časově poměrně náročná. Na druhou stranu je to rostlina odolná (roste i u nás) a nevyžaduje tolik vody a pesticidů jako bavlna. Při sklizni se vytrhne celá rostlina ze země a nechá se na poli, aby změkla - pak jdou snadněji oddělit vlákna. Následuje máčení, které probíhá třemi způsoby: pomocí vody, rosy nebo enzymů. Pak se vlákna předou - dlouhá vlákna za vlhka, krátká za sucha.

Konopí seté nebo též technické je jednoletá rostlina s dlouhým stonkem - kolem 1 m. Zajímavé je, že konopí je schopné na jednom akru vyprodukovat více celulózy než dřevo. Roste rychle a je považované za „nízkodopadovou“ plodinu. Textilie z něj vyrobené jsou odolné proti vlhkosti, hnilobě, jsou pevné, antimikrobiální a antiseptické. Pěstování této rostliny je nízkonákladové. Má silné kořeny a tím chrání půdu před erozí. Navíc patří k rostlinám, které jsou schopné fytoremeditace - umí „čistit“ půdu od škodlivých látek (např. těžkých kovů) a současně není náročné na spotřebu vody.

Hledáte ekologické textilie do vašeho projektu? Chcete se dozvědět více na toto téma, které je široké a zahrnuje i další faktory jako jsou transport, obnovitelnost či recyklace?

Certifikace textilu

Zkoumá se doslova vše - od látky přes nitě až po potisky a etikety. Spousta běžně vyráběného oblečení může obsahovat zbytky chemikálií z výroby - třeba barviv nebo změkčovadel. Za certifikací stojí nezávislé instituty OEKO-TEX®, které provádějí pravidelné roční audity a laboratorní testy.

Když si vybereš oblečení s certifikací OEKO-TEX® STANDARD 100, volíš bezpečnost, kvalitu a ohleduplnost. Pro Tebe, Tvoje tělo i naši planetu.

Certifikace ORGANIC COTTON zaručuje, že bavlna použitá ve výrobku pochází z ekologického zemědělství - a to od samotného pěstování až po finální produkt.

Každý rok probíhá nezávislý audit ze strany institutu OEKO-TEX®, který ověřuje celý proces i výsledný produkt. Testují se i látky, které zatím nejsou regulovány zákonem, takže ochrana je opravdu důkladná.

Pro značky je tato certifikace známkou důvěryhodnosti a udržitelnosti.

Ekologické aspekty plenek

Zahraniční prameny jasně dokazují, že jednorázová plenka zatíží naše prostředí víc než látková. Např. podle materiálů WEN (Womens Environmental Network) je tzv. ekologická stopa jednorázové plenky 2x větší než stopa plenky látkové. Jiné prameny uvádějí, že při výrobě papírových plenek se spotřebuje až 10x víc surovin a 3x víc energie než u plenek látkových, i když počítáme se spotřebou energie na jejich praní a žehlení.

Vlivy na prostředí jsou navíc závislé na způsobu výroby buničiny, která je hlavní součástí jednorázových plenek, na tom, jak má daná továrna vyřešeno čištění odpadních vod a jak se buničina bělí. Dále se na výrobu jednorázových plenek používají umělé hmoty, jejichž výroba se na prostředí také podepíše.

Nejvíce však plenky zatěžují prostředí horami odpadů. Dítě spotřebuje průměrně denně 5-6 plenek a to za dva roky, po které dítě plenky potřebuje, činí 4 000 plenek, které v nasáklém stavu váží jednu tunu. Takové množství odpadu vyprodukují za dva roky dva dospělí lidé. Tento nerecyklovatelný odpad buď zabere místo na skládce nebo shoří v nákladné a rizikové spalovně odpadů. Naopak látková plenka po mnohonásobném použití zteří a nakonec může zcela neškodně dožít v kompostu.

Nesmíme zapomenout ani na dopravu - těch 4 000 plen se musí z továrny dostat k zákazníkům a odpad zase na skládky či do spaloven, to vše většinou po silnici nákladními auty. Oproti tomu plenka bavlněná se koupí jen jednou - 60 kusů většinou vystačí i na dvě a více dětí.

Vlivy na prostředí při používání látkových plen můžeme navíc hodně ovlivnit sami - tím, jak a v čem pereme, jak sušíme a žehlíme. Ekologové doporučují správně plnit pračku, prát pouze na 60°C v bezfosfátovém pracím prášku, sušit na volném vzduchu a od 3 měsíců věku dítěte nežehlit - z hygienického hlediska dítě nestrádá a vy ušetříte elektřinu. Pokud jste v přírodě, stačí počuranou plenku vymáchat v čisté vodě a usušit na sluníčku, těch pár pokakaných zaprat obyčejným mýdlem.

Často se setkáme s názorem, že jednorázové plenky jsou sice dražší při nákupu, ale když si uvědomíme, co vody a elektrické energie spotřebujeme na praní a žehlení plenek látkových, tak jsou celkové ekonomické náklady srovnatelné. Vzali jsme tedy papír a tužku, vyplněné dotazníky od maminek a počítali. I když jsme tušili, že látkové plenky vyhrají i ekonomicky, sami jsme byli překvapeni výsledkem. Ekologicky šetrná maminka, která dává přednost látkovým plenkám, hodně ušetří nejen na životním prostředí - při balení jednoho dítěte jí v peněžence zůstane skoro 20 000 Kč.

Při našich výpočtech jsme brali průměrný věk přebalovaní 2 roky - dnes je to ale často právě kvůli používání jednorázových plenek víc, neboť děti, které jsou stále v "suchu", si neupevňují reflex pro žádání nočníku. Počítali jsme, že dítě spotřebuje průměrně denně 5-6 plenek - jednorázovek, za dva roky tedy, jak jsme již výše uvedli, přibližně 4 000 plenek, za něž rodiče při průměrné ceně 6,2 Kč zaplatí téměř 25 000 Kč. Za plenky látkové, které stojí 20 Kč a kterých si obvykle pořizujeme 60, zaplatíme pouze 1 200 Kč.

Látkové plenky se musí prát a v prvních týdnech i žehlit. Z našich dotazníků vyplynulo, že plenky se perou většinou ve 2-3 várkách za týden, tedy maximálně 312 várek prádla za 2 roky. Po třetím měsíci již většina rodičů nežehlí, předtím tato činnost zabere asi hodinu denně. Spotřeba elektřiny na praní na 60 °C je 1,3 kWh. Za 312 várek spotřebujeme 406 kWh v ceně 3,4 Kč, tedy celkem 1 380 Kč, na žehlení pak 0,3 kWh za den, za 3 měsíce asi 30 kWh, tj. 100 Kč. Na praní ještě potřebujeme vodu - průměrná pračka spotřebuje 50 l, za 312 cyklů to je 15,6 m3 vody, jejíž průměrná cena v ČR je asi 40 Kč/m3, zaplatíme tedy 624 Kč. Nejdražší je prací prášek, na jednu várku ho spotřebujeme asi 100-150 g v ceně kolem 10 Kč (to jsou ceny kvalitnějších a tedy dražších prášků), za 312 várek za dva roky tedy zaplatíme 3 120 Kč. Sečteme-li vše, zbývá přibližně 20 000 Kč ve prospěch látkových plenek.

Při našich výpočtech jsme zanedbali poplatky za odpad - přesto, že právě produkce odpadu je největší ekologický "hřích" jednorázových plenek. Pro někoho jsou při výběru plenek dostatečně silné argumenty ekologické, jiného osloví úspora peněz. Často však rodiče podlehnou argumentu z reklamy, že jednorázové plenky šetří mamince čas a taky, že dítě zůstane suché pouze v papírových plenkách. Pokud vezmeme jako základ práci s plenkami tak 3 hodiny týdně (s výjimkou prvních žehlicích týdnů), měli bychom se zamyslet například i nad tím, kolik času strávíme například na nákupech při hledání akční slevy jednorázových plenek.

Zanedbatelné není ani možné nebezpečí zbytků chemických látek z výroby umělých hmot, které zůstávají v papírových plenkách. Informaci Greenpeace o nalezení nebezpečného tributylcínu sice výrobci vyvrátili, ale běžně se plenky na tyto látky netestují. Srovnání skutečných výhod a nevýhod nebývá zřejmé na první pohled a v reklamních letáčcích výrobců jednorázových plenek se pravdy nedobereme.

Např. ve Velké Británii už někteří reklamu prokoukli (taky se jim tam balíky s použitými plenkami hromadí o nějaký ten rok déle) a založili hnutí příznivců "opravdových" (rozuměj látkových) plenek. Jednorázové plenky odkázali tam, kam patří a kde mají své nezastupitelné místo - na cesty, případně na noc, a pro obtížné situace. Možná by nám jejich zkušenost mohla být inspirací.

Tabulka: Srovnání nákladů na plenky (za 2 roky)