Vodní doprava a její ekologičnost: Fakta a mýty

Když se na internetu objeví text o škodlivých dopadech automobilové dopravy nebo přechodu na elektromobilitu, téměř záhy se v diskuzích objeví námitka: „K čemu je nějaké omezování automobilové dopravy, když lodě ničí planetu mnohem víc?“ Někteří autoři jdou tak daleko, že prezentují bombastické titulky typu „Patnáct největších nákladních lodí znečišťuje ovzduší jako 760 milionů aut“. Jaká jsou však fakta o dopadech lodní a námořní dopravy na životní prostředí? Jak už to tak bývá, situace je poněkud složitější.

Zásadní informace je, že pomocí námořní dopravy dnes přepravujeme přibližně devadesát procent veškerého nákladu a zboží. Správně bychom tedy měli počítat emise jednotky přepravené váhy nákladu. Zůstaňme ale u celkových čísel. Celkově vzato lodní a námořní doprava skutečně patří k největším znečišťovatelům ovzduší na světě. Ale… automobilová doprava je na tom v řadě ohledů o dost hůře. Pro celkové zhodnocení je proto třeba porovnat různé typy znečištění.

Velké námořní lodě a trajekty pohání „odpadní“ materiál z rafinérií, mazut a jiné produkty z těžké ropy, během jejichž spalování vzniká obrovské množství nečistot: prachových částic, sazí a oxidů síry. Tedy takových látek, které při spalování nafty a benzínu vznikají v menším či zanedbatelném množství. I proto se často zmiňuje údaj, že pár desítek velkých lodí zaneřádí ovzduší více než všechna auta na světě.

Námořní dopravci si tuto nechvalnou skutečnost uvědomují. Mezinárodní námořní organizace (IMO) před časem schválila povinnost dodržovat emisní normy (Euro 4-6) na oxidy síry. Tato opatření, jež vstoupí v platnost v roce 2020, dovolí lodím z komínů vypouštět maximálně 1,5 % síry z celkového objemu emisí oproti současné 3,5% hladině. Emise oxidů síry jsou v Česku nechvalně proslulé z éry socialismu, kdy kvůli neodsiřeným uhelným elektrárnám na severu Čech oxidy síry reagovaly v atmosféře a okyselovaly déšť. Následkem bylo plošné odumírání na PH velmi citlivých a na většině dotčených území nepůvodních smrkových porostů. Takové dopady naštěstí námořní dopravu neprovázejí, ta však vlivem oxidů síry přispívá k částečnému okyselování oceánů. Ale podstatně větší měrou za to může hlavní skleníkový plyn oxid uhličitý.

Emise CO2 a srovnání s jinými druhy dopravy

S emisemi tohoto plynu je na tom podobně jako letecká doprava či Německo - šestý největší znečišťovatel na světě. Na vrub tankerů a nákladních lodí připadají necelá tři procenta světových emisí, přibližně jedna miliarda tun emisí oxidu uhličitého. Vtip je ovšem v tom, že emise automobilové dopravy jsou ještě výrazně vyšší, ve srovnání s námořní dopravou přibližně pětinásobné. Doprava odpovídá přibližně za čtvrtinu všech emisí CO2, z toho automobilová doprava přibližně za tři čtvrtiny všech emisí z dopravy a lodě přibližně za patnáct procent (v posledních letech množství emisí z námořní dopravy roste).

Čtěte také: Základní pojmy environmentální chemie

Emise CO2 z lodní stejně jako letecké dopravy nejsou součástí přelomové Pařížské dohody o změně klimatu z roku 2015, kterou podepsalo 195 členských států OSN. A přestože se Mezinárodní organizace pro námořní dopravu (IMO) letos zavázala snížit emise CO2 v souladu s cíli Pařížské dohody, ti uvědomělejší provozovatelé lodní dopravy a majitelé trajektů v posledních letech neotáleli a začali se pídit po plavidlech na čistší pohon již dříve. Vedla je k tomu také ekonomická stránka, cena pohonných hmot totiž v minulém desetiletí oproti předchozímu období vzrostla.

V posledních letech se stupňují snahy vyvinout funkční, velkokapacitní elektrolodě, které by nahradily plavidla s klasickými spalovacími motory na fosilní paliva. Největší světový námořní lodní dopravce firma Maersk nedávno oznámil, že v souladu s Pařížskou dohodu bude do roku 2050 uhlíkově neutrální. Na světě už jsou první pilotní projekty a prototypy lodí na čistší pohon, například E-jerry, norská bezemisní loď Ampere či loď EC110 s kapacitou 280 přepravních kontejnerů a dobou plavby 14 hodin na jedno nabití, kterou vyvíjí nizozemská firma PortLiner.

Tvrzení, že je nějaká přeprava ekologická, je samo o sobě protimluv. Přestože experti mají poměrně dobrou představu o tom, jak nešetrné jsou jednotlivé nákladní dopravní prostředky, veřejnost často zatracuje prakticky všechny. Před lety se tak například až virální rychlostí rozšířila zpráva o tom, že jen 15 největších kontejnerových lodí vyprodukuje více emisí než všechna auta světa. Námořní doprava přitom bývá vzhledem k přepraveným objemům a vzdálenostem často považována za přesvědčivě nejekologičtější způsob přepravy. Celá kauza se ovšem z dnešního pohledu ukazuje jako perfektní příklad novinářské zkratky a problematiky sociálních sítí, jejichž uživatelé často čtou pouze titulky. Význam původního textu tímto samozřejmě nelze zlehčovat.

Velké kontejnerové lodě jsou poháněné obřími motory o výkonu přes sto tisíc koní, které jsou v provozu 24 hodin denně přibližně 280 dní v roce a co je nejzávažnější, spalují nejméně kvalitní palivo na světě - těžký topný olej. Ten je těsně před asfaltem jedním z posledních zbytků, které vznikají rafinováním nafty. Co do emisí oxidu siřičitého, který spalováním topných olejů vzniká, opravdu 15 největších kontejnerových lodí produkuje více této látky než všechna auta světa.

Kontejnerové lodě by samozřejmě již dávno šlo vybavit motory, které budou spalovat kvalitnější paliva a produkovat tak méně emisí. Otázkou ale zůstává, kdo by nákladný přechod a následně i dražší provoz zaplatil. Nelze ovšem svalovat vinu jen na rejdaře, protože tlak na ně je obrovský. Námořní dopravci budou využívat levná paliva, která zamořují ovzduší, dokud bude existovat poptávka po levném zboží, a tedy i levné přepravě. Do boje za snižování emisí síry se před lety pustila Mezinárodní námořní organizace (IMO). Ta v roce 2015 vyhlásila zóny ECA (Emission Control Areas), ve kterých platí zákaz spalování paliv s obsahem síry vyšším než 0,1 procenta. Do oblastí patří výlučné ekonomické zóny USA a Kanady a také Baltské a Severní moře.

Čtěte také: Přehrady a Bezpečnost

Při hodnocení ekologičnosti jakéhokoliv druhu dopravy je nutné brát v potaz, jaký objem zboží daný dopravní prostředek dokáže přepravit. Faktem je, že podle současných odhadů se více než 90 procent veškerého zboží na světě přepravuje na kontejnerových lodích. A námořní doprava je sice v přepočtu na tunu přepraveného zboží stále největším producentem emisí oxidu siřičitého, ale zároveň je nejekologičtějším způsobem dopravy z hlediska emisí skleníkových plynů.

Na příkladu přepravy tuny zboží z Prahy do čínského Čcheng-tu (Chengdu, viz tabulka) je vidět, že zatímco při letecké přepravě vznikne 4733 kilogramů emisí skleníkových plynů (ekvivalentních CO2), při námořní přepravě je to pouze 286 kilogramů. Data, která vycházejí z emisní kalkulačky společnosti DHL, navíc ukazují, že z ekologického hlediska je také šetrná přeprava po železnici, podstatně méně pak po silnici.

V konečném důsledku je ale potřeba si uvědomit, že pokud chceme mít čistší ovzduší, budeme za to muset zaplatit všichni. Třeba tím, že naše nové oblečení bude stát o pár korun víc. Ekologičnost vodní dopravy vyplývá z nižší spotřeby (fosilních) paliv, a tedy i emisí skleníkových a znečišťujících plynů na přepravenou tunu nákladu. Existují ale i jiná hlediska, než jen emise. Těmi jsou třeba zábor půdy, vliv na přírodní hodnoty, pravděpodobnost a dopady havárií, prostě celkový dopad na všechny složky životního prostředí.

Z hlediska emisí je nejhorší letecká, potom silniční, následuje vodní a nejméně emisí ve skutečnosti produkuje doprava železniční. Konkurenčními výhodami silniční dopravy jsou především adresnost (kamión může zboží přepravit až do cíle bez překládání na jiné druhy dopravy) a rychlost.

Chráníme přirozený charakter vodních toků, oponujeme ničení řek ve jménu „ekologické“ vodní dopravy. Podporujeme zavádění soustavy Natura 2000 a udržení přírodní rozmanitosti - biodiverzity - údržbou cenných lokalit v Českém Středohoří.

Čtěte také: Kompost a zahrada

tags: #vodní #doprava #ekologičnost

Oblíbené příspěvky:

• Čirok pro celiaky
• Jak se vyhnout problémům na STK a emisích
• Severní polokoule a klima
• Pohromy: definice a typy
• PET atlas