Ekologické hospodaření: Pěstování hrušní

Postupem času se i v mnoha evropských zemích ukazuje, že tyto hospodářské systémy jsou srovnatelnou alternativou pro stávající velkoplošné zemědělství. Přes pozitivní produkční funkce mají výrazný dopad také na ekologii, biodiverzitu, ochranu půdy.

Prvotní cíl tohoto hospodaření je vzájemná kombinace produkce obou odvětví. V současnosti je tento typ hospodaření nejvíce rozšířen v tropických a subtropických oblastech, kde to bývá jediná možnost pro dlouhodobě udržitelné zemědělství zabraňující degradaci půdy a celého agroekologického systému.

Agrolesnické systémy

V České republice jsou agrolesnické systémy zastoupeny především jako reliktní formy specifického hospodaření, ať už se jedná o zemědělské půdy. Mezi agrolesnické systémy lze rovněž v určité formě řadit i chovy zvěře, a to jak farmové na nelesní půdě, kde převažují trvalé travní porosty, tak oborní s převahou lesa.

Možnosti kombinace hospodaření

Kombinace možností je téměř neomezená od pěstování polních kultur v meziřádcích liniových výsadeb dřevin po pěstování zeleniny nebo chov drůbeže v ovocných a jiných sadech. Český spolek pro agrolesnictví sídlící na České zemědělské univerzitě v Praze vypracoval konkrétní návrhy na využití různých typů agrolesnictví vycházejících z podmínek naší země.

Stromy je možné vysázet jak na okrajích, tak uvnitř těchto polí jako porosty ohraničující jednotlivé půdní bloky. Vzniknou tak koridory, které snižují rizika vodní eroze a rovněž optimalizují teplotu a vlhkost na pozemku, na kterém jsou pěstovány. Koruny stromů snižují odpařování vody a teplotu v jejich blízkosti.

Čtěte také: České supermarkety a bio

V tomto systému agrolesnictví se v sadech chovají nejčastěji malí přežvýkavci nebo jelenovití. Vzhledem k rostoucí poptávce na vejce nepocházející z klecových chovů, může být jednou z možností využití agrolesnických systémů v kombinaci s chovem drůbeže a např. rychlerostoucími plantážemi dřevin. Výkaly drůbeže dodávají do půdy látky potřebné k rychlejšímu růstu dřevin a urychluje degradaci listí.

V meziřádcích lze pěstovat pomaleji rostoucí cenné sortimenty listnatých dřevin (např.

Z uvedených příkladů, které jsou jen výsekem možností agrolesnických systémů, je na první pohled patrné, že jde sice na jednu stranu pracnější a sofistikovanější způsob zemědělského hospodaření, na straně druhé je výstupem z jediného pozemku i několik typů komodit, které lze navíc v čase přizpůsobovat poptávkovým trendům.

Ekologická farma Bílý mrak

V Šachově a v sousedním Zdelově najdeme i další sady, spíše intenzivnějšího charakteru, stále však s klasickými ovocnými stromy na semenných podnožích, které jsou výsledkem neúnavné práce krajinného ekologa Radka Suse. Navíc se tento hospodář stará i o pronajaté staré selské sady vzdálené několik kilometrů od sídla farmy.

Rodina Susových pěstuje ve svých sadech ovocné stromy tradičním způsobem bez použití chemie. V jejich extenzivních sadech najdete jabloně s názvy jako Jeptiška, Panenské české, Řehtáč soudkovitý nebo Hladíkovo přeúrodné. Jedná se o tzv. staré odrůdy ovocných stromů, které vznikly v daném prostředí s náhodným nebo cíleným působením člověka. Pro svou odolnost a přizpůsobivost jsou tyto odrůdy vhodné pro pěstování v ovocných sadech v režimu ekologického zemědělství.

Čtěte také: Jak podporovat projekty

Výška kmene ovocných stromků v extenzivním sadu se pohybuje okolo 180 i více centimetrů, což původně umožňovalo využití přízemní části sadu pro sklizeň sena nebo jinou podkulturu. V Šachově je tento prostor určen pro pastvu ovcí.

„Výška našich stromů samozřejmě znamená, že jablka neposbíráme ze židle, sběr ovoce na korunách stromů je náročnější a takové plody nemusí být po sběru zrovna ukázkové. To nám však, vzhledem k naší specializaci, kterou je moštování, nevadí,“ uvádí Radek Sus, spolumajitel farmy Bílý mrak. Přesto Susovi nabízejí i kvalitní konzumní jablka, hrušky, třešně, švestky, renklódy a mirabelky. Vše je samozřejmě v bio kvalitě.

Vysokokmenné ovocné stromy také dotvářejí přívětivý kulturní ráz krajiny a poskytují prostor pro rozvoj přírodní rozmanitosti. V sadech žije množství druhů volně žijících živočichů a rostlin. Květy, dřevo i plody ovocných stromů pěstovaných bez chemie poskytují útočiště i potravu pro hmyz a ptáky. V sadu Susových již viděli také dudka chocholatého, který se na území Česka vyskytuje velmi zřídka. Díky vysoké biodiverzitě je v sadu také zachována přírodní rovnováha, což udržuje škůdce ovocných dřevin v rozumných mezích.

„Bílý mrak je ukázkou toho, na jakých principech a jak má vlastně fungovat ekofarma. Uzavřený koloběh živin, biodiverzita, díky níž se choroby a škůdce na farmě daří držet na uzdě, pěstování starých odrůd, zdravá půda, zvířata, krásná krajina, vynikající produkty. To všechno jsou věci, které bereme jako samozřejmost, ale ono to tak není. Aby farma vypadala takto, aby tam byla spousta ptáků, brouků, bylin, rostlin - to stojí spoustu energie, přemýšlení a práce a zaslouží si to velký dík od společnosti. Když na farmu přijedete, tak pochopíte, co tím myslím. Ekologické zemědělství není jen o výborných produktech, které konzumujeme, ale je propojeno právě i s dalšími benefity pro společnost, jako je třeba čistá voda nebo právě biodiverzita, které se ale zároveň velmi těžko finančně oceňují,“ říká Kateřina Urbánková, manažerka PRO-BIO Svazu ekologických zemědělců, kterého je ekofarma Bílý mrak členem.

Biomošty jako elixír zdraví

Hlavním produktem ekofarmy Bílý mrak je jablečný biomošt, který se z místních biojablek vyrábí v Podorlické sodovkárně v Rychnově nad Kněžnou. Čerstvé mošty vyrábí Radek Sus pro potřeby rodiny a přátel přímo na farmě.

Čtěte také: Dávkování lignohumátu v ekologickém zemědělství

„Biomošty jsou jedinečným zdrojem vitamínů a antioxidantů. Mošty vyrobené z biojablek, které nejsou chemicky ošetřované, jsou doslova elixírem zdraví. Vhodné jsou pro děti i dospělé po celý rok, ale během chřipkové epidemie jsou ideální jako prevence k posílení imunity i během nachlazení, protože jablka mají protizánětlivé účinky,“ uvádí Marta Susová, spolumajitelka farmy a manželka pana Suse.

Pravidelnou konzumací jablečných biomoštů můžete své tělo uchránit před infarktem, mrtvicí, a dokonce i nádory. Důvodem jsou fenolické látky obsažené v jablkách, které fungují v lidském těle jako antioxidanty a dokáží omezit vliv volných radikálů na lidský organismus.

Biomošty ze starých odrůd, jako je například Matčino či Strýmka, mají oproti konvenční odrůdám navíc vyšší obsah vitamínů či minerálů a jsou aromatičtější, tudíž ideální k výrobě biomoštu.

Loňská bohatá úroda ovoce také vedla majitele farmy k výrobě dalších kombinací moštů. Poprvé na farmě zkusili kombinaci hrušek a jablek, novinkou farmy Bílý mrak je také minerály nabitý a jako víno červený BIO jablečný mošt s červenou řepou.

„Naše biomošty prodáváme v pěti i tří litrových bag-in-boxech. Takto balené mošty mají dlouho dobu trvanlivosti, jsou dobře skladovatelné a od otevření vydrží několik týdnů. Mošty můžete v zimě konzumovat ohřáté se skořicí nebo s něčím ostřejším. V létě zase můžete dětem z moštu vyrobit zdravou zmrzlinu,“ uvádí Susová.

Biomošty z farmy Bílý mrak si můžete koupit přímo na farmě tzv. ze dvora, objednat v rámci bedýnkového systému v Praze nebo ochutnat ve vybraných restauracích. „Do Prahy po domluvě mošty i zavážíme,“ doplňuje farmářka.

Svatba i oslava na ekofarmě

Pro zájemce, kteří si chtějí koupit ovoce, zeleninu nebo jablečné mošty ze dvora, dozvědět se více o pěstování ovocných sadů v režimu ekologického zemědělství, nebo si prostě odpočinout od ruchu velkoměsta, nabízí Susovi na své farmě také ubytování. Hlavní budova statku po rekonstrukci umožňuje ubytování v 8 pokojích s celkovou kapacitou 25 lůžek. Na statku najdete také prostornou společenskou místnost.

„Prostory našeho statku jsou hojně využívány pro pořádání různých seminářů nebo víkendových cvičení jógy. Návštěvníci mají možnost využít venkovní prostor s dětskými herními prvky, ohništěm a výsadbou ovocných keřů. V objektu máme také dvě kuchyňky pro samostatné vaření i hernu pro děti,“ uzavírá Susová.

Oblíbeným místem hostů je zastřešená terasa s výhledem do okolí.

Pěstování hrušní v Poodří a ochrana páchníka hnědého

V Poodří se budou vysazovat mladé stromky. Vedle topolů, dubů a vrb přibudou staré odrůdy hrušní. První výsadba proběhne ještě letos v Jeseníku nad Odrou. Cíl je jasný, podpořit lokální odrůdy a zároveň ochránit brouka páchníka, který je vázaný na dutiny starých stromů. Poodří je chráněným územím evropské soustavy nejcennějších částí přírody Natura 2000.

“V Poodří jsme zahájili projekt, který zachraňuje brouka páchníka hnědého. Je financovaný z evropského programu Live a je podporován i MŽP. Spolek Arnika na něm spolupracuje s místními ochránci přírody ve Studénce a dalšími.

Vrby se budou ořezávat tak, jak to dělávali kdysi hospodáři, takzvaně na hlavu. Tyto stromy jsou pak stabilnější, kmen se jim nerozlamuje a navíc vytvářejí dutiny, kde nacházejí útočiště páchníci a celá řada dalších živočichů.

“Tady je úplně vzorová ukázka toho, co brouk páchník potřebuje. Dříve hlavatá vrba, která se asem rozrostla, zpustla a aktuálně je napadená jmelím, bohužel do roka uschne. Je v ním krásná dutina, ve které byly nalezeny pobytové stopy páchníka, tedy jeho trus. “

Jeho larvy, toho brouka se vyvíjí v dutinách starých stromů, které v naší krajině absolutně mizí. A přesně na to se projekt zaměřil. Zachraňuje lokality se stromy, ve kterých se páchník vyskytuje. V případě Poodří to jsou lípy a vrby. Zároveň se vysadí nové vrby a hrušně, ty totiž brzy vytváří tolik potřebné dutiny. Zárukou delší perspektivy života brouka páchníka je pak dub a opět už zmíněné hrušně.

“Dneska se v těch obcích nedají hrušně pěstovat, kvůli rzi hrušňové, která se šíří z tújí a jalovců, ale ve volné přírodě ano, takže je velký zájem mezi lidmi, hrušně sadit. Neničí je jmelí a strom je tak perspektivní. My tedy chceme, aby to po nás převzali hospodáři, aby vysazovali hrušně, které vytvářejí dutiny, a to pro tu krajinu bude největší prospěch,” dodává I.

“My bychom rádi, aby to zásadní z projektu bylo přijato jako příklad dobrého hospodaření a příklad jak se lidé mají chovat šetrně k přírodě i za hranicemi chráněné oblasti. Pěstování hrušní má v Poodří dlouhou tradici. Místní hospodáři z nich měli odjakživa velký užitek.

“Projekt má zajímavý potenciál, přispěje k záchraně starých odrůd v Poodří a s hodou okolností nejen ČSOP, ale i další subjekty dělaly průzkum a našly spoustu starých stromů, které ještě bohatě rodí. Naštěstí mimo zastavěné části, kde je ničí rez. A prvě tyto stromy, které mají obrovskou užitkovost a nepotřebují téměř žádné zásahy, bychom chtěli šířit. Ukázka jednoho takové je tady, za mnou,” ukazuje I.

Měřítkem nakolik projekt přírodě pomohl, bude rozšíření páchníka hnědého.

tags: #ekologicke #hospodarstvi #pěstování #hrušní

Oblíbené příspěvky:

• Adaptace ptáků na prostředí
• Zdraží maso kvůli ochraně klimatu?
• Plakety pro vozidla v Evropě
• Ekologický systém EMAS
• Ohrožení zdraví nenarozeného dítěte a právní kroky