Městská rada Osla, hlavního města Norska, zakázala od určitého data dieselovým autům až do odvolání vjezd z důvodu zhoršující se kvality ovzduší v zimních měsících. Zákaz se nevztahuje na národní dálnice, které Oslo protínají. Možnost zákazat vjezdu dieselových aut byla schválena labouristy a zelenými, kteří městskou radu tvoří.
Praha se inspiruje a plánuje revoluci v taxislužbách: Od roku 2029 by mohly v Praze fungovat jako taxi pouze čistě elektrické nebo vodíkové vozy. Pokud by tento návrh prošel, Praha by se zařadila po bok měst jako Oslo a Hamburk, která již podobná opatření zavedla. Oslo vyžaduje elektrické taxíky od 1. listopadu 2024 a Hamburk nařídil, že všechny nově registrované taxíky musí mít elektrický pohon již od začátku letošního roku.
V Norsku se klade velký důraz na ekologii a udržitelný rozvoj. Historie norského hlavního města sahá až do doby Vikingů a dá se prozkoumat celkem snadno pěšky nebo na kole. Navíc se řadí mezi jedno z nejzelenějších měst na světě.
Norsko je známé svým proměnlivým počasím. V zimě je chladné až mrazivé, s průměrnou teplotou od -2 do 0 °C v severních oblastech a 0 až 4 °C v jižních oblastech. V létě je počasí mírné, s teplotami mezi 12 a 22 °C. Bez ohledu na roční období, v Norsku platí zásada "vrstveného oblékání".
V Norsku platí zákaz požívání alkoholu na veřejnosti. Většina turistických ubytoven rovněž nepovoluje prodej a pití alkoholu. Kvůli vysokým daním jsou v celé zemi alkoholické nápoje velice drahé. Norsko má monopol na produkci, import a distribuci alkoholu.
Čtěte také: České supermarkety a bio
I když Norsko patří do Schengenského prostoru, kontroly na hranicích mohou být přísnější než mezi zeměmi EU. Obzvláště přísné jsou namátkové kontroly na trajektech z Dánska, Německa a Švédska. Na letištích probíhají běžné bezpečnostní kontroly jako v jiných evropských zemích.
Zatímco Norsko hledá cesty k udržitelné dopravě, v Římě zavedli zajímavý projekt recyklace plastových lahví výměnou za jízdenky na metro. Automaty, které umožňují cestujícím „vydělávat“ na jízdenky na veřejnou dopravu recyklací použitých plastových lahví, byly umístěny na třech stanicích v Římě: Cipro na trase A, Piramide na trase B a San Giovanni na trase C. Každá recyklovaná láhev je ekvivalentem pěti eurocentů, a na jízdenku je potřeba recyklovat 30 lahví.
Pro cestování do Norska nemusíte mít cestovní pas a vystačíte si s občanským průkazem, protože Norsko je členem Schengenského prostoru. V Norsku se platí norskými korunami, ale běžně se platí platební kartou. Bezpečnost je na vysoké úrovni, ale je třeba dbát na opatrnost při řízení kvůli klikatým silnicím a možnému výskytu zvířat na silnici.
V Norsku je povoleno kempovat kdekoliv na neobdělávané půdě, za předpokladu, že jste alespoň 150 metrů od nejbližšího obydleného domu nebo chaty. Na Lofotech platí přísnější lokální pravidla pro volné kempování. V případě volného kempování mimo horské oblasti byste neměli kempovat na jednom místě déle než 48 hodin. Spaní v autě není zakázané žádným zákonem, ale je třeba dodržet vzdálenost 150 metrů od nejbližšího obydleného domu nebo chaty.
Norsko využívá systém mýtného k financování stavby a údržby silnic, mostů a tunelů. Norský systém elektronického výběru mýtného se nazývá AutoPASS. Mýtné brány jsou elektronické a při jejich průjezdu se řidičům automaticky strhává poplatek za průjezd.
Čtěte také: Jak podporovat projekty
Železniční dopravu po Norsku zajišťuje společnost VY. Norsko nemá příliš rozvětvenou železniční síť. Jednotlivé úseky železnice se hvězdicovitě rozbíhají z Oslo do větších měst na západním pobřeží, a na severu vede trať pouze do města Bodø.
Elektromobilita je jedním z předních témat současnosti. Mnoho automobilek vidí elektrifikaci jako nejvyšší prioritu, uvádí strategický průzkum. Podle průzkumu agentury Reuters je elektrifikace hlavní prioritou pro většinu výrobců automobilů, kteří plánují velké investice do nových produktů a technologií. Většina výrobců automobilů považuje elektromobily za oblast, do které budou v příštích dvou letech investovat nejvíce.
Nová data ukazují, že baterie v elektromobilech zpravidla vydrží déle, než se čekalo. Studie 2025 Battery Performance Index ukazuje, že baterie v elektromobilech degradují pomaleji, než mnoho lidí předpokládalo, a často si udržují vysokou kapacitu i po mnoha letech používání.
Česká republika je součástí evropského bateriového ekosystému. Battery Atlas 2026 ukazuje, kde vznikají klíčové součásti baterií, kde probíhá vývoj nových řešení i jak se formuje celý dodavatelský řetězec, který je zásadní pro elektromobilitu a moderní energetiku.
Čtěte také: Dávkování lignohumátu v ekologickém zemědělství
tags: #ekologické #limity #doprava #Oslo