Ekologické oblečení: Průvodce udržitelnou módou

Téma ekologie nás v poslední době obklopuje ze všech stran a někdy není (i pro nás samotné) snadné se v tom přísunu různých informací zorientovat. Zní to překvapivě, že zrovna módní průmysl patří k největším znečišťovatelům naší planety. Podíváme-li se však zblízka na jednotlivé fáze výroby našeho oblečení, je důvod tohoto „umístění na stupni vítězů” hned jasnější.

V tomto článku najdete odpovědi na tyto otázky i naše doporučení, jak nakupovat udržitelněji. Jak si máme vybrat správně? Jak můžeme rozeznat značky, které to s dopadem své výroby na životní prostředí myslí vážně, od těch, které na nás zkouší jen tzv. „greenwashing“? Čím by mohly být naše na první pohled zcela neškodné nákupy oblečení škodlivé pro naši planetu? Máme si úplně přestat kupovat oblečení, abychom se k naší přírodě chovali šetrněji?

Dopad módního průmyslu na životní prostředí

Téměř každá výroba, pokud se nejedná o recyklaci, upcyklaci či jiný způsob opakovaného využití již existujících a nepotřebných surovin nebo výrobků, vyžaduje nějaké primární suroviny - vodu, dřevo, ropu, uhlí, plyny, kovy a tak dále. Pro pěstování stromů a rostlin, z nichž se vyrábí přírodní vlákna, jsou zapotřebí rozsáhlé plochy půdy, velké množství vody na jejich zalévání a také různé chemikálie na podporu růstu a na ochranu proti škůdcům. Při výrobě umělých vláken (polyester, nylon, akryl apod.) se zase ve velkém využívají fosilní paliva (uhlí, ropa atd.) zesilující tzv. skleníkový efekt.

V zemích, kde se přírodní suroviny jako jsou bavlna či celulóza převážně pěstují, vyrábějí a zpracovávají, je ochrana životního prostředí i lidského zdraví velmi slabě regulovaná. Bez slitování se tu proto kácí pralesy, aby se uvolnil prostor pro rychlerostoucí dřeviny, a znehodnocuje se půda bezohledným hospodařením zaměřeným na co největší zisky. Při výrobě i dalším zpracování textilu se používají velmi nebezpečné a ve vyspělých zemích již dávno zakázané chemikálie (hnojiva, pesticidy, barviva, nejrůznější změkčovadla, látky bránící zašpinění apod.), které znečišťují půdu, vodu, ovzduší a ohrožují zemědělce, dělníky v továrnách, švadleny a další pracovníky, kteří s nimi přicházejí do kontaktu.

Ačkoliv se nám tyto „problémy rozvojového světa“ mohou zdát příliš vzdálené, dotýkají se bezprostředně i kvality našeho života. Použití výše zmíněných nebezpečných chemikálií je sice v Evropské unii zakázáno, ale to nebrání dovozu textilu a oblečení ze zemí, kde jejich použití zakázané není. Nic netušíc si proto takové oblečení kupujeme, nosíme je a škodlivé látky se tak dostávají do styku s naší pokožkou, uvolňují se při praní do našich vod, půdy…

Čtěte také: České supermarkety a bio

Pro většinu lidí jsou stále neznámým nepřítelem také mikroplasty, které se při praní uvolňují z umělých vláken, z nichž jsou v současné době vyráběny dvě třetiny všeho oblečení. Důsledkem tzv. rychlé módy je samozřejmě také znečištění z přepravy, kterou musí suroviny i hotové kousky oblečení absolvovat, a obrovské množství odpadu.

Co je Slow Fashion?

Opakem k tomuto trendu je Slow Fashion (pomalá móda). Pomalou módou nazýváme přístup k odívání, který je v podstatě opakem rychlé módy. Nejde v něm o co nejnaplněnější šatníky a sezónní nakupování ve slevách. Zaměřuje na výběr vysoce kvalitního oblečení, které svému nositeli vydrží nespočet sezón a bude ho možné kombinovat pro mnoho příležitostí.

Jedním z klíčových principů pomalé módy je používání udržitelných materiálů. Ty jsou vyráběny způsobem, který minimalizuje dopad na životní prostředí. Jedná se o oděv, který je vytvářen v etických pracovních podmínkách v celém dodavatelském řetězci. To zahrnuje zajištění spravedlivé mzdy, bezpečných pracovních podmínek a ochranu základních lidských práv.

Dalším aspektem slow fashion je životní styl, který se snaží minimalizovat produkci odpadu. Cílem je, aby se odpad třídil a recykloval, případně se vůbec nevytvářel.

Jak se chovat udržitelněji?

Protože nechceme, aby byla naše planeta dále zaplavována dalším textilním odpadem, moc vás prosíme, abyste upřednostnili opravu vašeho poničeného oblečení před jeho vyhozením. Ročně se totiž v České republice vyhodí až 180 000 tun textilu, což je opravdu mnoho. A proto je také škoda, že pouze 26 % lidí své oblečení opravuje nebo přešívá (upcykluje).

Čtěte také: Jak podporovat projekty

Pokud je oblečení v pěkném stavu, neváhejte ho nabídnout své kamarádce, je škoda, aby leželo jen tak ve skříni. Jsou ale i další způsoby, jak s ním naložit. Již před covidem fungovalo plno tzv. SWAP akcí. Tohle tajemné slovo v podstatě neznamená nic jiného než „výměna“. Na takovou akci přinesete své vyřazené pěkné oblečení (lze ale vyměňovat třeba i knihy) a odnesete si z ní zase jiné, to, které využijete.

Tam fungují také různé jiné skupiny zaměřené na módu, například skupina „Slow bazar“, ve které můžete prodávat oblečení lokálních či udržitelných značek. Pokud jste ještě neslyšeli o platformě Vinted, která má i svou aplikaci, také vám ji doporučujeme vyzkoušet.

Na nepotřebný textil existují i speciální kontejnery, oblečení vyhozené do těchto kontejnerů však ne vždy končí “na správných místech”. Některé (podle konkrétního provozovatele) doputuje k lidem v nouzi, některé do secondhandů a zčásti je toto oblečení recyklováno a likvidováno. Velká část textilu se však v konečném důsledku převáží do Afriky či Asie, kde ovšem není zadarmo rozdána potřebným, ale prodávána obchodníkům. Od nich pak místní lidé kupují jen malou část námi vyhozených věcí a zbytek končí na skládkách.

Zásadní otázka pro nákupy v dnešní době zní: Potřebuji nové tričko? Tato pyramida výstižně ukazuje jednotlivé úrovně, po kterých můžeme stoupat, než si nové oblečení koupíme. Začněme u věcí, které již máme, můžeme zašít ty, které se roztrhly. Vlastníte šicí stroj? Zkuste si váš kousek ušít. Čas od času potřebujeme konkrétní barvu šatů na oslavu nebo třeba těhotenské oblečení, můžeme se zeptat kamarádky a takové kousky si zapůjčit. Oblečení můžeme také vyměnit, například v rámci swapových akcí.

Na první pohled se zdá, že oblékat se udržitelně je drahé a pro většinu lidí nemožné. Je pravda, že pokud nebereme v potaz kvalitu látky a zpracování oděvu, ani férovou výši odměny za práci, cena oblečení prodávaného velkými řetězci je opravdu nižší než ta za kousky lokálních či udržitelných značek. Říká se, že méně je více, a to by mělo platit i o našem šatníku. Mysleme na to, že konkrétní kousek se otiskl do našeho životního prostředí a na jeho výrobu bylo třeba plno hodin lidské práce.

Čtěte také: Dávkování lignohumátu v ekologickém zemědělství

Náš tip: Držte se od spontánních nákupů oblečení dál. Látky s nízkým dopadem na životní prostředí jsou vyrobené např. z organické nebo recyklované bavlny, organického lnu nebo konopí.

Udržitelné materiály

Přírodní vlákna: z plodin pěstovaných lokálně, ve střední Evropě je to len, konopí a vlna.

Během produkce tencelových vláken je používána energie z obnovitelných zdrojů a při přeměně dřevěné buničiny na celulózová vlákna se aplikuje tzv. „closed loop“ proces, neboli proces v uzavřené smyčce. To znamená, že se opakovaně používá 99% rozpouštědla, díky čemuž nevznikají žádné vedlejší chemické produkty, a recykluje se užitková voda. Studie posuzující životní cyklus různých textilií ukázala, že produkce tencelových vláken má výhody proti jiným celulózovým vláknům (viskóze) spočívající nejen v nižších požadavcích na vodu, ale i na energii a půdu. Také má nižší dopady na potenciál globálního oteplování, poškozování ozonové vrstvy, toxicitu pro člověka a vyčerpání neživé přírody.

Oblečení z vlny je synonymem pro udržitelnost a ekologickou odpovědnost. Ovce každý rok přirozeně produkují novou vlnu, která může být ostříhána bez jakéhokoliv ublížení zvířeti. Na rozdíl od syntetických vláken je vlna biologicky rozložitelná. Pokud je vlna vyhozena, rozloží se během několika let a obohatí půdu o cenné živiny, aniž by zanechala mikroplastové znečištění. Vlna je přirozeně termoregulační, což znamená, že udržuje tělo v optimální teplotě bez ohledu na okolní podmínky. V zimě hřeje, zatímco v létě odvádí vlhkost a udržuje příjemný chlad. Oblečení z vlny je známé svou odolností a dlouhou životností. Kvalitní vlněné oděvy mohou vydržet desítky let, pokud jsou správně udržovány. Výroba vlněného oblečení má nižší ekologickou stopu ve srovnání s výrobou syntetických materiálů.

A stejně tak jako v jiných odvětví i tady se neustále posouvají technologie kupředu. Například polyester byl ještě donedávna nerecyklovatelný, ale nyní už je jeho recyklace možná. Příkladem již recyklovaných materiálů bývají právě oděvní kousky polyesterové, přičemž materiál byl získaný z PET lahví.

Greenwashing

Ze zájmu zákazníků o ekologické produkty těží zejména velké řetězce. Dávejte si pozor, nálepka udržitelnosti v tomto případě může být zavádějící. Protože vlastní certifikáty obchodů nám zřídka kdy řeknou, odkud materiál pochází a jak se zpracovává. Většina nadnárodních řetězců ve svých udržitelných kolekcích pracuje jen s částí parametrů, které pod udržitelnou módu řadíme. Udržitelné kolekce jako C&A Wear the change, Zara Join life, H&M Conscious nabízí levnou módu s přivlastkem enviromentální zodpovědnosti. Kritéria pro jejich splnění si však značky navrhují a řídí sami!

Pojem zodpovědně vyrobené totiž není nijak specifikován ani uzákoněn a ponechává tak volnost právě pro greenwashing. Ekologické výrobky velkých značek jsou nadále součástí pouze limitovaných kolekcí a nijak zvlášť nesnižují dopad na životní prostředí. Vždy dbejte na jasně ověřený certifikát. Zjistěte si všechny informace. Vyhledávejte lokální výrobu. Protože je tričko z bavlny vypěstované pár kilometrů od vás o tolik horší než tričko z biobavlny, která za vámi cestovala přes oceán?

Certifikace

GOTS se řadí k nejuznávanějším známkám v oděvním průmyslu, zaručuje garanci bio textílie a dobrých podmínek výroby. Certifikace nezohledňuje podmínky pěstování a zpracování bavlny, ale znamená, že finální produkt je testován na přítomnost škodlivých chemikálií (těžké kovy, pesticidy, formaldehyd, barviva,…) v materiálu a zaručuje zdravotní nezávadnost. Ve výrobě se také zohledňují odpadní vody a znečištění.

Látek s Oeko-Tex Standard 100, třídy 1. Toto označení najdete na recyklovaných materiálech, kdy jejich složení je nejčastěji recyklovaný polyester a recyklovaná bavlna. GRS také zaručuje ekologický postup při výrobě, pracovní podmínky a vliv výrobků na životní prostředí.

Certifikováno takto může být oblečení a textilie, které obsahují minimálně 95 % organických materiálů.

MASTERS OF LINEN® označuje len kompletně pěstovaný, zpracovaný a utkaný v EU.

Jak nakupovat udržitelněji?

Jak přestat nakupovat levně vyprodukované oblečení tzv. fast fashion? Když už nakupujete, nakupujte u těch, kterým důvěřujete nebo z druhé ruky. Zároveň nezapomínejte posílat dál oblečení, které už sami nenosíte. Preferujte kvalitu nad kvantitou. Perte šetrně a podle pracích symbolů.

Malí navrháři i obyčejní smrtelnící, kteří šijí z kvalitních materiálů a nevyrábějí masové množství oblečení, označují svou tvorbu jako slow fashion.

1. Oblečení už sice nenosíte, ale stále vypadá k světu a někomu jinému by mohlo dělat radost? Zkuste je prodat. Nejenže najde další využití, ale můžete si i něco vydělat. Prodej oblečení přes internet je navíc v dnešní době hračka. Můžete využít buď sociální sítě (např. Pokud máte větší množství hezkého oblečení a chcete si vydělat pár kaček, můžete se zúčastnit blešáku.

2. Než oblečení vyhodíte, zkuste se poptat ve svém okolí, třeba sestry nebo kamarádek, jestli by se jim některý kousek nehodil. Darovat staré oblečení můžete také do second handu - v Praze například do Hvězdného bazaru. Určitě ve svém okolí najdete sekáče, kde od vás oblečení rádi přijmou.

3. Swapování neboli výměna oblečení je skvělá možnost, jak se zbavit vyřazeného oblečení a zároveň třeba i obměnit svůj šatník ekologickým způsobem. Můžete se zúčastnit swapovací akce, kam přinesete své oblečení a na oplátku si budete moct odnést, co se vám líbí.

4. Předtím, než se s daným kouskem definitivně rozloučíte, zkuste zvážit, zda by ještě nešel opravit, vylepšit nebo pro něj doma zkusit najít jiné využití.

5. Staré oblečení, které už něco zažilo, můžete vyhodit do speciálního kontejneru na textil. Z těchto kontejnerů se oblečení protřídí a následně poputuje například na charitu, do second handů nebo se zrecykluje.

Určitě se vám také stalo, že máte doma věci, které nepoužíváte, ale stále vám je líto je vyhodit. Můžete je prodat, darovat nebo vyměnit za něco, co se vám bude hodit. A právě poslední možnost je principem pro swap. Hlavní myšlenkou je nabídnout věci, které nevyužíváte a které mohou ještě posloužit někomu dalšímu. Prodloužíte tak jejich životnost a výměnou za ně získáte věci, které se vám hodí. Předejdete tak zbytečnému nakupování nových věcí a ušetříte jak finanční prostředky, tak i vodu či energii potřebnou pro jejich výrobu.

Swapování je výraz pocházející z angličtiny. Co je jeho principem? Výměna nevyužívaných věcí.

tags: #ekologické #oblečení #blog

Oblíbené příspěvky:

• Folklor a politika ve 20. století
• Výroba elektřiny z obnovitelných zdrojů
• Dopady kvality ovzduší v Moskvě
• Vysoké teploty v Indii
• Životní prostředí a lesy