Energetika v Česku je souhrnným názvem pro výrobu, spotřebu, přenos, distribuci, import a export elektrické energie. Vývoj české energetiky je výrazně ovlivňován omezenou dostupností některých primárních energetických zdrojů - zemního plynu, ropy a uranu, což zejména v oblasti výroby elektřiny a tepla vytvořilo historicky silnou závislost Česka na domácích zásobách hnědého a černého uhlí.
Většina elektrické energie vyrobené v Česku pocházela v roce 2024 z jaderných (40 %) a uhelných (36 %) elektráren a OZE se na výrobě podílely 16,7 %.
V roce 2024 se celkem vyrobilo 73,9 TWh elektrické energie, vlastní spotřeba elektráren na výrobu elektřiny a tepla byla 4,9 TWh, ztráty v přenosové a distribuční soustavě byly 3,5 TWh. Spotřeba elektrické energie v roce 2024 byla 58 TWh. ČR je od spuštění jaderné elektrárny Temelín na plný výkon (od roku 2003) čistým exportérem elektrické energie a v roce 2024 činil export do zahraničí 6,7 TWh.
Nicméně s postupným útlumem uhelných elektráren se export každoročně snižuje. Trendem je snižování výroby elektrické energie, v roce 2024 se vyrobilo meziročně o 4 % méně a od poklesu výroby v pandemii covidu-19 (2021) až o 16 % méně. V roce 2024 se vyrobilo nejméně elektrické energie od spuštění jaderné elektrárny Temelín v roce 2003.
Dominantním výrobcem elektřiny je trvale společnost ČEZ, která provozuje 7 uhelných, 2 jaderné, 31 vodních (z toho 3 přečerpávací), 1 paroplynovou, 15 fotovoltaických a 2 větrné elektrárny.
Čtěte také: Stagnace OZE v Česku
Přes vysokou závislost na dovozu zemního plynu a surové ropy (nejvíce z Ruska, Ázerbájdžánu a Německa), patří ČR ke členským státům EU s nejmenší energetickou dovozní závislostí, která v roce 2020 činila 39 % (průměr EU 57,5 %). Energetická dovozní závislost ČR má rostoucí trend daný zejména útlumem domácí těžby uhlí s dopadem na saldo zahraničního obchodu s pevnými fosilními palivy. Od roku 2017 dovoz uhlí převažuje nad vývozem a ČR se v tomto segmentu stala dovozně závislou na Polsku.
Snížením hrubé (brutto) výroby o technologickou vlastní spotřebu elektráren a o ztráty při přenosu, se získá čistá (netto) výroba. Vlastní spotřeba elektřiny představuje poměrně významnou položku v energetické bilanci, jelikož u uhelných elektráren tvořících v roce 2025 jeden z pilířů české energetiky se pohybuje mezi 8 až 10 %.
Obecně klesá instalovaný výkon uhelných elektráren, roste u zdrojů obnovitelných zdrojů, zejména fotovoltaických.
Jaderná energetika
První jadernou elektrárnou na území bývalého Československa byla Jaderná elektrárna Jaslovské Bohunice. V samostatné České republice jsou od roku 2000 v provozu dvě jaderné elektrárny, obě provozuje společnost ČEZ. Jedná se o Jadernou elektrárnu Dukovany s instalovaným výkonem 4× 512 MW, zprovozněnou v letech 1985-1988, a Jadernou elektrárnu Temelín s instalovaným výkonem 2× 1086 MW, zprovozněnou v letech 2002-2003. Dokončením JE Temelín narostla celková výroba elektrické energie o 6 TWh na 82 TWh v roce 2003 a byla započata éra snižování významu uhelných elektráren.
Situace se od té doby výrazně změnila, zejména poté, co Evropská unie v březnu 2023 zařadila jaderné zdroje mezi "strategické bezemisní obnovitelné zdroje energie". Při výrobě elektřiny z jaderných elektráren dochází k emisi minimálního množství skleníkových plynů. S provozem jaderných elektráren je třeba řešit problematiku nakládání s vyhořelým jaderným palivem a dalšími radioaktivními odpady.
Čtěte také: Vývoj solární energie
Fosilní paliva
Elektrárny využívající fosilní paliva jsou jak ve světě, tak v ČR nejrozšířenějšími výrobními zdroji. V ČR jsou provozovány výhradně elektrárny spalující uhlí a zemní plyn. Největším provozovatelem je skupina ČEZ, která vlastní uhelné kondenzační elektrárny Dětmarovice, Hodonín, Ledvice, Poříčí II, Prunéřov (I a II) a Tušimice II, a paroplynovou elektrárnu na zemní plyn v areálu elektrárny Počerady (od roku 2020 je ve vlastnictví skupiny Sev.en Energy AG).
Zhoršující se dostupnost domácího uhlí a vysoké provozní náklady, do kterých se promítá i cena emisních povolenek, vedou k postupné přeměně tepláren a náhradě uhelných kotlů za plynové či kotle spalující biomasu, nejčastěji ve formě dřevní štěpky.
Obnovitelné zdroje energie
Část českých energetických zdrojů tvoří obnovitelné zdroje energie, jako je energie vody, větru, slunečního záření, biomasy nebo bioplynu. Z hlediska výroby elektrické energie OZE prozatím nehrají rozhodující roli, větší význam mají v zajišťování potřeb dálkového a individuálního vytápění.
Vodní energie
Celkový instalovaný výkon průtočných a akumulačních vodních elektráren v ČR je cca 1117 MW (2024), z čehož zhruba 70 % připadá na devět velkých elektráren s výkonem nad 10 MW, které byly vystavěny do roku 1962 - elektrárna Orlík, Slapy, Lipno I, Kamýk, Štěchovice I, Střekov a Vrané (provozované ČEZ), Vranov (E.ON) a Nechranice (Povodí Ohře).
Od 80. let 20. století se výstavba orientovala na velké přečerpávací elektrárny (PVE). PVE slouží k akumulaci energie vyrobené z jiných zdrojů, proto se jejich výroba nezapočítává do bilance výroby elektřiny z OZE. Energeticky jde o ztrátovou výrobu. V roce 2023 PVE spotřebovaly 1,37 GWh a vyrobily pouze 1,06 GWh (ztráty činily cca 30%). PVE jsou s výhodou využívány ke stabilizaci bilance výroba/spotřeba elektrické energie.
Čtěte také: Doprava a znečištění ovzduší: Česká republika
Vodní elektrárny (bez PVE) v roce 2024 vyrobily přibližně 4 % celkové brutto výroby elektřiny v ČR. Přesto mají v české elektrizační soustavě nezastupitelnou roli, hlavně díky schopnosti rychlého najetí, plynulé regulace v širokém rozmezí výkonu a možnosti obnovy napájení systémové elektrárny po blackoutu.
Velké vodní elektrárny již prakticky nemají na území ČR potenciál k dalšímu rozvoji.
Sluneční energie
Sluneční energii je možné přeměnit na elektrickou buď přímo pomocí technologie fotovoltaických panelů, anebo nepřímo v solárně-termálních elektrárnách, kdy jsou sluneční paprsky prostřednictvím soustavy zrcadel soustředěny na malou plochu absorbéru, ve kterém dochází k varu teplonosné kapaliny a ta následně pohání parní turbínu propojenou s elektrickým generátorem. Celkový instalovaný výkon FVE v ČR stabilně roste - v roce 2021 to bylo zhruba 2100 MW, v roce 2023 už zhruba 3270 MW.
Větrná energie
K březnu roku 2019 bylo podle České společnosti pro větrnou energii (ČSVE) v ČR v provozu 230 větrných elektráren připojených do elektrizační soustavy, přičemž toto číslo nezahrnuje malé zdroje využívané především pro vlastní spotřebu. Uvedený počet platil i na začátku roku 2022, jelikož v letech 2019 až 2021 nebyla žádná nová elektrárna postavena.
Větrné elektrárny patří ke zdrojům, které v ČR vyrobí minimum elektřiny. V roce 2023 vyrobily 702 GWh, přibližně 1 % výroby elektrické energie.
Biomasa
V podmínkách ČR je biomasa nejvýznamnějším obnovitelným zdrojem energie a de facto jediným ve větším rozsahu dostupným systémovým OZE pro potřeby teplárenství. Biomasu je možné využít pro přímé spalování, nebo jako výchozí surovinu pro další OZE jako jsou např. bioplyn či kapalná biopaliva.
V roce 2024 bylo z biomasy vyrobeno 4 % celkové výroby v ČR, přičemž štěpka a dřevní odpad se na této hodnotě podílely 54 %, zbývající část byla získána spalováním celulózových výluhů (33 %), briket a pelet (9 %) a rostlinných materiálů (4 %). Z palivového dřeva se elektřina v ČR téměř nevyrábí. Největším spotřebitelem biomasy využívané k energetickým účelům je ČEZ, v jehož zdrojích bylo v roce 2021 spáleno 747 tis. tun biomasy a vyrobeno 586 GWh elektřiny, což představuje přibližně 1 % veškeré výroby elektřiny společností ČEZ.
Biomasa má na území ČR ze všech OZE největší potenciál, který je ovšem poměrně složité spolehlivě vyčíslit. Důvodem je značná nejistota související s udržitelnou produkcí biomasy, která by neměla konkurovat jejímu neenergetickému využívání (materiály, potraviny), negativně ovlivňovat biodiverzitu v zemědělství a lesnictví a zvyšovat environmentální tlak na půdu a vodní zdroje.
Srovnání s Evropskou unií
Nejvyšší podíl obnovitelných zdrojů (větru, slunce, biomasy a vody) na výrobě elektřiny ze států EU má Dánsko (88 % v roce 2024, nárůst o 73 procentních bodů v letech 2000-2024), Česko je druhé nejnižší (17 %) těsně před Maltou. Kromě Dánska došlo k největšímu nárůstu obnovitelné elektřiny v Portugalsku (+56 p. b.), Německu (+52 p. b.), Velké Británii a Nizozemsku (u obou +48 p.
Vítr v roce 2024 vyráběl v EU celkem 17 % elektřiny. Největší podíl má Dánsko (58 % v roce 2024, +46 p. b. mezi lety 2000-2024), dále Irsko (37 %, +36 p. b.) a Portugalsko (31 %, +31 p. b.). Na Maltě a na Slovensku zatím nedošlo k žádné výstavbě větrných elektráren, ve Slovinsku (+0,1 p. b.), Česku (+1 p. b.) nebo Maďarsku (+2 p.
Zatímco v roce 2000 až na zanedbatelné výjimky nebyly solární elektrárny nikde v EU, v roce 2024 se podílely na 11 % vyrobené elektřiny. Tyto elektrárny mají největší podíl v Maďarsku (25 %), Řecku a Španělsku (u obou 21 %), na Kypru (19 %) a v Nizozemsku (18 %).
Z biomasy bylo v roce 2024 vyrobeno 5 % elektřiny. Největší podíl má v Dánsku (19 %), Velké Británii (14 %), Finsku a Lotyšsku (u obou 12 %).
Výroba z vodních elektráren spíše stagnuje (v roce 2024 pokrývala 13 % v EU), ve více než polovině států EU navíc mírně poklesla. Největší podíl má v Rakousku (57 %), Lotyšsku (50 %) a Chorvatsku (44 %).
Obnovitelné zdroje energie (OZE) loni v Česku vyrobily 9,3 gigawatthodiny (GWh) elektřiny. To je o 11,5 procenta meziročně více. Nejvíce energie vyprodukovaly fotovoltaické elektrárny.
Podíl obnovitelných zdrojů na celkové spotřebě elektřiny činí kolem 16,5 procenta. Rozvoj obnovitelné energetiky v Česku nyní táhnou především nové fotovoltaiky. Soláry v ČR loni vyprodukovaly téměř 3,6 GWh elektřiny. Meziročně tak jejich výroba stoupla o 24 procent.
Více energie oproti předloňsku vyrobily také vodní zdroje, kterým pomohl zejména vyšší objem srážek. Z vodních elektráren šlo do sítě přes 2,65 GWh, což bylo meziročně o 12,4 procenta více. Přibližně o půl procenta stoupla produkce větrných elektráren na 705 MWh.
Stát do budoucna počítá s obnovitelnými zdroji jako se součástí českého energetického mixu, kdy by měly doplňovat jaderné zdroje.
Při pohledu zleva je vidět podíl jednotlivých zdrojů na výrobě elektřiny, ke kterým jsme přiřadili odpovídající množství emisí CO2eq. Na celkové bilanci se na straně výroby podílí také import elektřiny ze zahraničí.
Z grafu je na první pohled patrný nepoměr mezi výrobou a souvisejícími emisemi u uhelných elektráren a tepláren. Ty se na výrobě elektřiny podílejí 44 %, přitom ale produkují na 88 % všech emisí v sektoru elektroenergetiky. Pokud bychom sečetli výrobu uhelných a plynových elektráren, tak se dostáváme na 50 % podíl výroby z fosilních zdrojů, které jsou ale současně odpovědné za 95 % emisí v daném sektoru.
Další nepoměr je vidět mezi množstvím elektřiny, která byla v průběhu roku 2022 importována ze zahraničí (16,7 TWh) a elektřinou, která byla naopak exportována do sousedních zemí (30,3 TWh). Vzniklý čistý export (13,6 TWh) je srovnatelný se spotřebou terciárního sektoru spolu s dopravou (dohromady 13,7 TWh). Také je srovnatelný například s roční výrobou tří největších hnědouhelných elektráren v ČR (Chvaletice, Počerady I a Tušimice v roce 2022 dohromady vyrobily 13,1 TWh). Odpovídající emise skleníkových plynů (10,7 Mt CO2eq, viz níže popsaná metodika) jsou pak o něco nižší než emise osobní automobilové dopravy v ČR (11,2 Mt CO2eq v roce 2021).
Koncová (čistá) spotřeba elektřiny, která po roce 2008 zaznamenala mírný propad, od roku 2014 opět stoupala a v posledních pěti letech stagnuje. V roce 2021 zaznamenala koncová spotřeba nejvyšší hodnotu za celé sledované období od roku 1983. V roce 2022 spotřeba opět klesla, meziročně o 4 %.
Pro výpočet emisí jsme použili údaje o hrubé výrobě elektřiny dle jednotlivých typů elektráren, případně použitých paliv, z roční zprávy o provozu české elektrizační soustavy za rok 2022 ERÚ: Roční zpráva o provozu ES ČR 2022. Na základě těchto údajů jsme následně s využitím příslušných koeficientů dle IPCC (IPCC 2014: ANNEX III, Technology-specific Cost and Performance Parameters) vypočítali odpovídající emise. Uvedený zdroj jsme zvolili mimo jiné s ohledem na jednotu a dostupnost dat pro různé typy zdrojů.
Za účelem zjednodušení a větší přehlednosti jsme sloučili některá data. Například položka „Vodní elektrárny“ zahrnuje jak výrobu z vodních, tak z vodních přečerpávacích elektráren.
Jednotlivé kategorie spotřeby jsou rozděleny do příslušných sektorů národního hospodářství podle jejich hlavního kódu CZ-NACE. Detaily k tomuto rozdělení lze nalézt v příslušném výkladovém stanovisku ERÚ (Výkladové stanovisko ERÚ č. 8/2018).
tags: #podíl #obnovitelných #zdrojů #na #výrobě #elektřiny
Oblíbené příspěvky:
Kontakt
Zelaná Hrebová, z.s.
[email protected]
IČ: 06244655
Paskovská 664/33
Ostrava-Hrabová
72000
Bc. Jana Veclavaková, DiS.
tel. 774 454 466
[email protected]
Jaena Batelk, MBA
tel. 733 595 725
[email protected]