Ekologické nákupní tašky z padákoviny: Český nápad, který pomáhá planetě

Nechcete už přispívat k bordelu, který lifrujeme ve velkém do oceánů a zamořujeme s ním všelijak planetu? Jednorázové obaly trápí jakožto zbytečný odpad řadu lidí. Poptávka po produktech na opakované použití proto roste. Velký podíl na nerecyklovaném odpadu mají právě mikrotenové „igeliťáky“, které bezmyšlenkovitě denně používáme, a kterými si někteří lidi k mému údivu obalují i jednotlivé kusy ovoce. Jeden pomeranč? Do sáčku. Jedno kiwi? Šup s ním do pytlíku.

Plastové sáčky přitom nijak extra kvalitní nejsou, obtížně se vymývají a ruku na srdce, balit do nich 10x za sebou svačinu stejně nebudete. Sbírka igelitových pytlíků je něco, co má (nebo aspoň měl) skoro každý doma. K čemu je tedy potřebujeme v životě, když navíc existuje mnoho alternativ?

Zajímavý lokální počin - Saaczech - šití sáčků z použité vojenské padákoviny. Dva mladíci z ní nechávají šít v Pardubicích sáčky, které jsou alternativou mikrotenových. „Rozčilovalo nás, že musíme pořád v obchodech používat mikrotenové sáčky. Šusťákoviny nebo záclonoviny v obchodech nebyly to pravé, padákovina se jevila jako ideální materiál.

Při hledání vhodného materiálu narazila dvojice po opakovaném zkoušení na padákovinu. Ta je velmi pevná, zároveň ale lehká a poddajná. „Hned nás napadlo jít v této myšlence trochu dál. Proč to neudělat jako produkt cirkulární ekonomiky a přešívat vyřazené armádní padáky?“ položili si otázku. A jak řekli, tak udělali.

Mladíci koupili nákladní padáky z druhé poloviny 80. let, které armáda už vyřadila. Některé ani nepoužívala, jen je měla ve skladových zásobách. Duo na nápadu pracovalo ve svém volném čase a koncipovalo ho především jako projekt pro sebe a své blízké. Spuštění e-shopu tak přišlo až po 18 měsících. A pak se děly divy.

Čtěte také: České supermarkety a bio

„To, co se stalo po spuštění e-shopu, bylo neuvěřitelné. Naše očekávání bylo, že prodáme pár kusů týdně. Dvojice spustila e-shop v neděli odpoledne a do večera přijala první tři objednávky. Druhý den už byly vyprodané všechny zásoby, tedy asi 200 kusů. Jen do konce prvního týdne se číslo objednaných kusů vyšplhalo na několik tisíc. Okamžitě proto začali řešit navýšení produkce a počet spolupracujících dílen postupně zvýšili na šest. Prozatím.

„Stanovili jsme si jasné cíle - výroba pouze v Česku a v chráněných dílnách. Z tohoto nechceme ustoupit. Za následek to bohužel má delší čekací dobu. Zákazníci jsou ale úžasní. Fandí nám a delší čekací doba jim většinou nevadí,“ oceňuje Sapák. „Naše podnikání splňuje tři pilíře, environmentální, sociální, je vyráběné v chráněných dílnách, a mělo by na sebe trochu vydělat," řekl Sapák.

"Máme vlastní práci, saaczech není to, co by nás živilo. První chráněnou dílnu, se kterou spolupracují, našli v Pardubicích. Ušít z padákoviny sáčky ovšem snadné nebylo. Společně jim trvalo přes půl roku, než vymysleli design a pracovní postup. "Když jsme poprvé padákovinu vzaly do ruky, myslely jsme, že je to pohoda, ale látka klouže. Látku nejdřív nastříháme, žehličkou spaříme, materiál se pak nehýbe, drží," řekla vedoucí chráněné dílny Václava Hrubešová ze Spolku Nektar.

Sáček je trochu větší než A4, což je zhruba velikost běžných igelitových sáčků v obchodech. Je opatřený kapsičkou, aby se dal sbalit, má stahování na šňůrku. Sáček podle něj unese tři kilogramy i víc. "Jen pro testování jsem v něm nesl čtyři lahváče a také vydržel. Podle Cafourka firmy na světě vyrobí biliardu a půl kusů igelitových sáčků ročně.

"Byli jsme připraveni na pár stovek kusů za měsíc, ale měli jsme objednávky několik tisíc sáčků za týden," řekl Sapák. "Máme nabídky asi z 20 obchodů, kam můžeme dodávat. Firmy je chtějí dávat jako dárek svým klientům," řekl Cafourek. "Plánujeme další velikosti, ale nejdřív musíme mít dobře zajištěnou produkci. Moje máma má jeden z prvních sáčků, který jsme vyrobili. Stále drží, i po roce," řekl Sapák.

Čtěte také: Jak podporovat projekty

Eshop Méně odpadu prodává všelijaké vymoženosti ke snížení produkce odpadu, např. Česká značka, která přišla s revolučním nápadem - síťovým sáčkem z biologicky degradovatelného materiálu - kukuřičného škrobu. Výrobce deklaruje rozložení materiálu i na kompostu do dvou měsíců. Vyrábí síťované i plátěné pytlíky, k dostání v mnoha bezobalových obchodech a mj. Další zajímavý projekt zaměstnávající sociálně znevýhodněné ženy z Karlovarského kraje.

Jedna fotka síťových pytlíků na ovoce a zeleninu jako alternativy k běžným plastovým pytlíkům. Vzbudila veliké reakce, komentáře a spoustu praktických dotazů. Téma úzce souvisí s minimalizováním odpadu vaší domácnosti. V naší rodině díky síťovým pytlíkům nyní „uspoříme“ asi 5 igeliťáků týdně, tedy 260 sáčků ročně (2 dospělí, 1 dítě). A to jsme ještě asi třikrát pod průměrem ČR! Sami posuďte, co je pro vás kapka v moři.

Když se rozhodnete používat látkové pytlíky, musíte si postupně vybudovat návyk připravit si obaly před odchodem na nákup. Také můžete nosit několik pytlíků stále u sebe. Podle očekávané velikosti nákupu si beru zhruba 3 kusy pytlíků. Tam, kde vás obsluhuje prodavač, musíte být ve střehu a pytlík mu včas podat.

Nejobávanější fází je asi vážení. Když mám pytlík těžší a chci hmotnost obalu odvážit, postupuji následovně. V supermarketu u samoobslužné váhy vážím čistě potravinu bez obalu. Vyjedu si samolepku. Poté potravinu vložím do svého pytlíku a na něj nalepím samolepku. Tam, kde se váží u kasy, dám prodavači nejprve prázdný pytlík k odvážení (nejlépe druhý prázdný stejně velký). Pak si nechám zvážit potravinu. Nejhůře se vám stane, že logisticky nebo z jiného důvodu není možné váš obal odvážit. Pak tedy v ceně ovoce a zeleniny zaplatíte i vlastní váhu pytlíku. Připouštím, že v drobné „logistice“ vážení to chce trochu cviku.

Když pytlík vytáhnu včas, zatím jsem nedostala vyloženě zamítavou odpověď. Tedy něco ve smyslu: „Ne, tohle nejde. Jéé, odkud to máte, ty vypadají krásně! Příště mi dejte ten pytlík na váhu nejprve samotný, odvážím vám ho. A tohle je co? (zmatená pokladní v supermarketu). Máte pravdu, ta spotřeba igeliťáků je u nás obrovská. A lidi je stejně hned doma vyhodí.

Čtěte také: Dávkování lignohumátu v ekologickém zemědělství

Mimo ovoce a zeleninu se hodí také jako pevný, ale vzdušný transportní obal na svačinu. Nebo na drobné předměty, které mají tendenci se v batohu rozutíkávat. Třeba pytlíky z Českého západu, které kombinují síťovinu a pevnou látku, se nám osvědčily na pečivo.

Nechoďte na mě s povzdechem, že se nedají sehnat :-). Dají. Zatím tedy hlavně na internetu. I tak se nabídka rozrůstá každým měsícem. Udělala jsem pro vás takový malý průzkum trhu látkových pytlíků na ovoce a zeleninu. Doporučuji začít s dvěma až třemi kusy odlišných velikostí. Osobně dávám přednost co nejlehčím verzím (kolem 20 g), abych se vyhnula stresu s odvažováním hmotnosti pytlíku.

Nově má Frusack v nabídce i pytlíky z kompostovatelné pleteniny. Jestli vás to láká, zkuste si používání pytlíků sami. Nebojte se. Dělejte, jako by to bylo úplně normální a choval se tak skoro každý. Poprvé, podruhé to bude nezvyklé. Později vám to už ani nepřijde. Vzpomeňte si na plátěné tašky na nákup. Ještě před pár lety je nosila maximálně starší generace (byli zvyklí z dřívějška a měli staré zásoby bytelných tašek). Mimo ně snad jen pár „exotů“. Pak se znovu-objevily legendární síťovky a lehké skládací textilní tašky do kabelek. Věřím, že lehké síťové pytlíky čeká stejně zářná budoucnost.

Spíš než řešit, co s odpadem, je lepší ho vůbec nevytvářet. V tomhle duchu se nese filozofie zero waste. Méně odpadu totiž znamená čistší životní prostředí a zdravější lidé i zvířata. Propagátorka zero waste, bloggerka Bea Johnson, se s ročním nerecyklovatelným odpadem ve své domácnosti vejde do jedné půllitrové sklenice.

Češi ročně vyprodukují asi 34 milionů tun odpadu,někde uvádějí i vyšší hodnoty, jinde nižší. Každopádně, na každého jedince to za rok vychází asi na 3 tuny. Jen část se recykluje, velká část jde na skládky. S ohledem na skutečnost, že obyčejný igeliťák se rozkládá 25 let nebo taková plechovka a plast dokonce až 1000 let, máme tu celkem problém. Nejen my, celý svět.

Proto se zrodila filozofie zero waste. Vyzývá k co největší redukci odpadu, který se nedá nijak dál zpracovat. V praxi to znamená, že bychom se měli vyvarovat především jednorázových obalů a zbytečného plýtvání - jídlem, oblečením, hygienickými potřebami, elektronikou, nábytkem, vším. Kouzlem celého systému je metoda 5R, což znamená Refuse (odmítněte, nepoužívejte), Reduce (redukujte), Reuse (použijte znovu), Rot (rozložte, kompostujte) a Recycle (vytřiďte, recyklujte). Nejčastěji bychom měli pracovat právě s tím prvním R.

Dostat se s odpadky na nulu nebo k jednomu půllitru jako Bea je docela extrém, naštěstí zero waste nefunguje ve stylu všechno, nebo nic. Jde o redukční proces, kde se každé procento snížení odpadovosti počítá. Jak to ale udělat a kde začít? Stáhněte si zdarma aplikaci Bezodpadová výzva, která vás v začátcích správně nasměruje. Po dobu 40 dní vám bude každodenně servírovat nové výzvy a vy se jejich plněním budete učit žít bez odpadků. Začnete dělat malé krůčky, více přemýšlet o svém chování, hledat alternativy k běžným praktikám a pozvolna měnit svoje dlouholeté návyky.

Síť bezobalových obchodů (bezobalu.org) se v Česku neustále rozrůstá, stejně jako jejich sortiment. Kromě různých čerstvých a trvanlivých potravin, nápojů a dobrot v nich seženete také drogerii a kosmetiku. Mimochodem Praha už má i svou první bezobalovou a eko prodejnu pro psy DOGG (dogg.cz). V současnosti Bezobalu podniky najdete v Praze, Brně, Olomouci, Zlíně a dalších městech.

Největším problémem představují jednorázové obaly. Mikrotenové sáčky, plastové tašky, PET láhve, kelímky od kávy nebo plastové nádobí na jedno použití. Kolik se vám toho nashromáždí za den nebo týden? Naštěstí už dnes existují mnohem zábavnější a ekologičtější alternativy - kompostovatelné Frusacky (frusack.com), sáčky z padákoviny (saaczech.com), různé termohrnky, boxy, dózy, karafy a další pomůcky do každodenního života (econea.cz).

Zdraví nás všech jde ruku v ruce se zdravím planety. O složení bychom se neměli zajímat pouze u jídla, ale také u kosmetiky a drogerie. Pokud hledáte čisté a udržitelné produkty z této oblasti, inspiraci hledejte například na BIOOO (biooo.cz), BIOneeeds (bioneeds.cz), Love Your Home (loveyourhome.cz), Holky bez silikonu (holkybezsilikonu.cz) nebo na Kosmetika hrou (kosmetikahrou.cz). Spousta z nich pořádá také speciální workshopy, takže se můžete pustit do domácí výroby.

Proč věci kupovat, když si je můžeme vypůjčit? Ptá se knihovna věcí Library of Things. A my se přidáváme. Sportovní vybavení, elektrické i ruční nářadí, hudební nástroje, věci do kuchyně, na cestování i do přírody a spousta dalších. Šetřete čas a peníze, buďte efektivní a kreativní.

Nepodléhejte slevám a impulzivním nákupům, najděte svůj styl, upřednostňujte kvalitu před kvantitou, budujte si k oblečení vztah, podporujte lokální výrobce a designéry, respektujte sebe a životní prostředí. Mnoho tipů a informací v oblasti slow fashion se dozvíte například u organizace Fashion Revolution Czech Republic (fashionrevolution.org/europe/czech-republic) nebo v rámci projektu SLOU (slou.cz). Dvakrát ročně vydávají SLOU magazín a pořádají i originální prodejní a vzdělávací akci SLOU Days. Aktuálně proběhne 5. až 6. dubna v Hauch Gallery v Praze.

tags: #ekologické #sáčky #na #nákupy #z #padákoviny

Oblíbené příspěvky:

• Sociologický pohled na ohroženého muže
• Emisní normy pro Octavii 3
• Traktory a emisní normy
• Efektivní třídění skla
• Znečištění ovzduší v ČR: Aktuální přehled