Ekologické sušení rukou vs. ručníky: Která metoda je lepší?

Představte si, že jdete na toaletu ve veřejném zařízení a po umytí rukou si můžete vybrat, čím si je utřít: papírovým ručníkem, látkovým ručníkem, anebo si ruce osušíte pod sušičem. Mohli byste se přitom na věc podívat jak z hlediska úspornosti pro životní prostředí, tak z hlediska hygieny a šíření bakterií. Otázka, jestli jsou lepší papírové ručníky nebo vysoušeče, zaměstnává jak zahraniční, tak česká média.

Vliv na životní prostředí

Nejdřív se podívejme na to, jaké mají jednotlivé způsoby sušení rukou vliv na životní prostředí. I když výrobní proces nějaké skleníkové emise produkuje, 98 procent toho, co u sušičů přispívá ke globálnímu oteplování, vzniká při jejich provozu.

Papírové ručníky vyrobené z recyklovaného papíru jsou pochopitelně ekologičtější než ty nerecyklované, jenže rozpoznat přímo na toaletě, zda jde o jedny nebo druhé, nemusí být jednoduché. A i když papírové ručníky je možno vyrobit z recyklovaného papíru, recyklovat je poté už nejde.

Je to částečně proto, že jsou chemicky ošetřené, aby byly dost silné a dokázaly absorbovat vodu bez toho, aby se rozpadly na kousky. Dalším důvodem je, že papír nelze recyklovat donekonečna - celulózová vlákna, z nichž se papír skládá, jsou totiž po čase tak krátká, že už s nich nelze vyrobit další produkt. Některé papírové ručníky se sice kompostují, většina jich ale skončí v koši. Použití papírových ručníků alespoň na rozdíl od sušičů nevyžaduje elektřinu, tedy pokud nejsou v automatickém podavači.

Běžné osoušeče rukou přitom fungují tak, že na ruce foukají vzduch přes topné těleso, aby se voda vypařila. „Proto jsou horké. Oproti tomu tryskové vysoušeče horké nejsou - fungují na principu, že odfouknou vodu z rukou pryč.

Čtěte také: České supermarkety a bio

Hygiena

Na tomto místě je ale třeba zdůraznit, že sušiče mají hlavně sušit ruce, a na veřejných toaletách hrají roli i další faktory než jen úspornost. Tím vůbec nejdůležitějším je nepochybně hygiena. A v tomto bodě je třeba papírovým ručníkům přiznat, že dělají dobrou práci - pokud na nich ulpí bakterie z rukou, skončí vzápětí v koši.

Ne tak u tryskových vysoušečů. „Bacily se nacházejí i na dobře umytých rukou. Na špatně umytých jsou jich spousty. Jsou pak rozprášeny po površích, do vzduchu, na vás i na lidi, kteří čekají za vámi, aby si ruce osušili také,“ zdůrazňuje Wilcox. Nejhorší přitom podle něj je, když si někdo během vteřinky ruce jen ošplíchne vodou, aniž by použil mýdlo, a pak si je osuší. „To je spolehlivý způsob, jak rozšířit všechny bacily, které jste měli na rukou předtím, než jste přišli na záchod, i ty, které jste si odtud odnesli,“ konstatuje Wilcox. Nutno ale poznamenat, že ani používání horkovzdušného osoušeče není zcela ideální - tedy alespoň pokud mluvíme o lidech.

Profesor Wilcox opírá svá tvrzení o výzkum, jehož se sám účastnil a který byl publikovaný letos v červenci v časopise Journal of Hospital Infection. Ten se zaměřoval na množství mikrobů na površích a ve vzduchu na nemocničních toaletách v Británii, Francii a Itálii, které byly vybaveny buď tryskovými vysoušeči, nebo papírovými ručníky. Vědci přitom zjistili, že ani papírové ručníky nezajišťují sterilní prostředí - i v těchto případech byl nalezen zlatý stafylokok rezistentní na meticilin (MRSA). Jenže když byl na místě tryskový vysoušeč, vyskytoval se v britských nemocnicích MRSA třikrát častěji.

„Z hlediska prevence infekcí je proti jádru věci šířit bakterie okolo, když máme dostupnou alternativu, která je zdaleka tak moc nešíří. Horkovzdušné osoušeče jsou pak někde mezi,“ poukazuje profesor Wilcox. Většinou se přitom podle Wilcoxe dostaneme z toalet, aniž bychom se nakazili, i když se na záchodě můžeme kontaminovat bakteriemi někoho jiného.

Alternativy

Jsou tu ovšem i další možnosti, jak ruce osušit. Z ekologického hlediska spadají někam mezi papírové ručníky a sušiče dávkovače textilních ručníků. U nich zhruba 40 procent produkce oxidu uhličitého souvisí s materiálem, výrobou a dopravou. Bavlna přitom není ta nejudržitelnější plodina a ručníky navíc vyžadují praní.

Čtěte také: Jak podporovat projekty

Velký otazník je tu ale i z hygienického hlediska. „Za předpokladu, že ručník stáhnete dolů za čistou část, bych měl jen minimum výhrad. Pokud pak budeme volit z papírových ručníků a sušičů, záleží nejlepší volba na kontextu. Nevýhodou vysoušečů je, že mohou být dost hlasité, i kolem 90 decibelů, tedy jako sekačka na trávu. „Myslím, že některé značky s tím musí dost bojovat, hlavně na veřejných místech. Není úplně vhodné dávat je do knihoven nebo kanceláří,“ myslí si Simon Lockrey.

Typy vysoušení rukou

Existuje hned několik způsobů, jak si usušit mokré ruce:

• Látkový ručník: Doma pravděpodobně šáhne většina z nás po klasickém textilním ručníku. Ve veřejných prostorách se od jejich používání upustilo, protože hosté nejsou ze zašpiněných ručníků nadšení.
• Papírové utěrky, ručníky a ubrousky: Vypadají jako dostupné a jednoduché řešení, ale musíte kontrolovat jejich dostatečné zásoby a pravidelně nakupovat další ubrousky.
• Horkovzdušné osoušeče: Nízké pořizovací náklady a relativně krátký čas potřebný k vysušení rukou mohou za masivní rozšíření horkovzdušných osoušečů v posledních letech. Je nutné vybírat z kvalitních a prověřených modelů.
• Tryskové vysoušeče: Představují nejrychlejší a nejmodernější způsob, jak si usušit ruce. Osuší ruce dosucha během 10 sekund. Pokročilé modely jsou vyrobeny s antibakteriální povrchovou úpravou.

Moderní osoušeče rukou Ecostep

Martin Burdík z firmy Ecostep, výrobce osoušečů, říká, „že záleží na typu osoušeče rukou. Moderní osoušeče rukou obsahují speciální Hepa filtry, které mají také certifikaci pro potravinářský průmysl, tudíž jednu z nejvyšších možných. Burdík také představuje nejmodernější sušiče: „Novinkou posledních let jsou osoušeče rukou, které dokáží ionizovat vzduchu v místnosti v době, kdy je zrovna nikdo nepoužívá. Jednoduše řečeno, funguje to zároveň jako čistička vzduchu. V tomto případě jsou osoušeče rukou velice hygienické. Na trhu jsou vždy osoušeče, které disponují pouze prachovým filtrem, a to je pro kvalitní hygienu na toaletách nedostatečné.“

„Uvnitř osoušeče rukou je lopatkový motor, který nasává vzduch a dále ho ohřívá a fouká na ruce uživatele. V případě kvalitních osoušečů rukou se vzduch nasává přes prachový filtr, dále HEPA13 filtr a UVC lampu a náš nejmodernější osoušeč R4.1 navíc ještě ionizuje, takže je vzduch dokonale čistý. Osoušeče nasávají vzduch i s bakteriemi z toalety. Kvalitní stejně jako nekvalitní vysoušeče nasávají vzduch i s bakteriemi, které se v něm nachází. Pokud je ale přístroj kvalitní a má zajištěnou správnou filtraci, většina bakterií je odstraněna a na ruce fouká z velké části čistý vzduch.“

„Osoušeče rukou sbírají vzduch z toalety a ten je zpravidla plný bakterií, kvůli neustálému splachování a vytváření vlhkosti. V případě kvalitního osoušeče rukou však dochází k vícečetné filtraci přes prachový filtr, hepa filtr a uvnitř osoušeče ještě k hubení bakterií pomocí UVC lampy,“ říká Burdík.

Čtěte také: Dávkování lignohumátu v ekologickém zemědělství

Doporučení a závěry

Při volbě mezi papírovými ručníky a sušiči záleží nejlepší volba na kontextu. Dilema sušení rukou po umytí na veřejných či společných toaletách nemá jednoduché řešení. Profesor Wilcox dává přednost papírovému ručníku, kdyby ale nebyla jiná možnost, použil by i elektrický vysoušeč. „Mikrobi se mohou z vašich rukou přenést na jiné povrchy mnohem snáze, pokud jsou ruce mokré či vlhké. Zajišťují minimální přenos bakterií a virů, jsou energeticky efektivní a šetrné k životnímu prostředí.

Ať už se jedná o hygienu nebo ekologii, bezdotykové sušiče rukou představují vhodné řešení pro každou veřejnou nebo komerční místnost. Zajišťují minimální přenos bakterií a virů, jsou energeticky efektivní a šetrné k životnímu prostředí.

V tabulce níže je shrnuto srovnání různých metod sušení rukou:

tags: #ekologické #sušení #rukou #vs #ručníky

Oblíbené příspěvky:

• Mikrovlnná recyklace PET lahví
• Studie o vlivu PPM
• Služby pro ekologii Klatovy
• Přehled ekologických zákonů
• Mega Event Škola v Přírodě