Postavení babočky admirála v ekosystému

Z krajiny se vytrácejí mouchy, čmeláci, brouci, zkrátka všechen hmyz. Nejpodrobnější analýzu na toto téma zveřejnili před dvěma lety němečtí vědci. Podle nich se počty hmyzu zmenšily za pětadvacet let na pouhou čtvrtinu. Možná si to málokdo uvědomuje, ale na práci opylovačů závisí z velké části naše potrava. Mizející hmyz má souvislost se dvěma jevy. Prvním je klimatická změna.

Zmizely květnaté louky a pastviny, tůně, mokřady, remízky a další přirozená místa, kde hmyz žil a rozmnožoval se. Místo toho vznikly obrovské lány kukuřice a řepky olejky. V části zahrady, která to umožňuje ponechat nesečený prostor. Zde budou mít možnost vykvést trávy a jiné byliny.

Biologickou rozmanitost lesů tzv. Saproxylický hmyz svým životem vázaný na mrtvé dřevo, tvoří silně ohroženou skupinu naší fauny. Hmyzí hotely a domečky jsou tím nejlepším řešením. V České republice se vyskytuje přes šest set druhů včel samotářek a jsou tak druhově nejbohatší skupinou včel. Jsou to včely teplomilnější, proto se více druhů a v početnějším zastoupení vyskytuje směrem k Moravě a dál na jihovýchod. Včely samotářky nevytváří společenstva.

Sociální skupinu tvoří pohlavně zralí jedinci, samci a samičky, kteří se potkávají pouze při rozmnožování. Každý druh včely samotářky je velice specifický ve způsobu stavění hnízda. Hnízda si staví v půdě, ve stěnách z cihlového zdiva, v dřevěných trámech, v dutinách střešních tašek, ve stéblech rákosu, nebo obsazují existující otvory, které byly domovem jiných druhů hmyzu.

Motýli jsou skutečnými ozdobami přírody. Jejich pestrobarevná křídla zaujmou snad každého. Některé druhy naopak vsadily na nenápadné zbarvení a dokážou dokonale splynout s okolím. I když se může zdát, že si jen tak poletují z květu na květ, v přírodě hrají důležitou roli. Při hledání potravy totiž přenášejí pyl a pomáhají rostlinám s opylováním.

Čtěte také: Úprava postavení FOD v ČR

Mezi naše nejnápadnější a "nejobyčejnější" motýly patří bezesporu babočky. A tak jen málokoho napadne, že i mezi nimi jsou vynikající letci: tím úplně nejlepším je babočka bodláková (Vanessa cardui), ale nezadá si s ní ani všeobecně známá babočka admirál (Vanessa atalanta). Obě patří mezi tažné druhy, které k nám každoročně na jaře přilétají z jihu.

Životní cyklus tažných baboček patří k nejdokonalejším vynálezům přírody. První motýli se objeví brzy na jaře ve Středomoří, kde přezimovali. Nakladou vajíčka na mladé rašící rostliny a zahynou. V květnu až červnu se líhne první generace toho roku - jenže to už ve Středomoří začíná léto a vegetace usychá. Babočky proto neprodleně vyrazí na sever, do našich krajů.

Tady je jaro v plném proudu, vegetace bují. Babočky zde nacházejí prostřený stůl nejen pro sebe, ale i pro své housenčí potomstvo. V létě se u nás líhne jejich druhá generace. Ale ani ta nemá klid - migruje dál, nejčastěji do vlhkých mírných oblastí západní Evropy, do krajů, kde zeleň neusychá. Část populace táhne na východ, část zůstává v chladnějších oblastech i u nás. Brzy na podzim se líhne třetí generace, ale ta už na severu nemá stání. Motýli se rychle vykrmí na podzimních květech či kvasícím ovoci a zamíří k jihu. Naši tuhou zimu by nemuseli přežít, letí proto zimovat zpět do Středomoří.

Migrující babočky si tímto důmyslným způsobem nesmírně rozšířily areál svého výskytu a zvýšily početnost své populace: kdyby žily jen na jihu, druhá generace by se již neměla čím živit. Na severu zase trvá jaro a léto příliš krátce a zimní mrazy by značně decimovaly jejich stavy. Takto babočky využívají výhod několika klimatických pásem a nevýhodám se vtipně vyhnou.

Křehké babočky svým vzhledem klamou - jsou to vytrvalí a rychlí letci, kteří stejně jako robustní silní lišajové překonávají často ještě zasněžené alpské průsmyky a táhnou stovky kilometrů na sever. S větrem "v zádech" mohou letět rychlostí i přes 50 km/hod. Ale pomoc větru není nutná, jsou schopné letět i proti značně silnému větru, jaký nám např. bere z rukou deštníky. Přestože jich na sever letí každé jaro tisíce až miliony, není jejich tah tak nápadný, jako tah monarchů.

Čtěte také: Výzvy v ochraně přírody Kuby

V roce 2021 bylo biocentrum Obora pravidelně navštěvováno za účelem získání informací o druhovém spektru denních motýlů a jejich četnosti. Sledované území netvořilo pouze samotné biocentrum, ale rovněž jeho bezprostřední okolí, především navazující prostor kolem sousedního Smržovského potoka. Navštěvovaná lokalita se vyznačuje navzdory relativně malé rozloze různorodým prostředím. Kromě centrální vodní plochy se zde nacházejí písčiny s nízkým podílem vegetačního pokryvu, mezofilní trávníky, ruderální porosty, husté křoviny a náletové dřeviny i drobné lesíky.

V průběhu roku 2021 bylo při uskutečněných návštěvách na sledovaném území zaznamenáno min. 27 druhů (viz přehledová tabulka níže). Celkový počet doložených druhů tak není příliš vysoký. Některé víceméně běžné denní motýly české krajiny, jejichž výskyt byl předpokládán, se nepodařilo vůbec doložit.

Nejvíce doložených druhů (14) reprezentují zástupci čeledi babočkovitých (Nymphalidae), v jejichž případě šlo o jednoho batolce, šest baboček, dva perleťovce a pět okáčů. Batolce zastupuje b. červený (Apatura ilia). V rámci České republiky se jedná o legislativně chráněného motýla, i když vzhledem k plošnějšímu rozšíření není ohrožen. Mezi babočky náleží nejvíce pozorovaný druh, kterým byla b. paví oko (Aglais io).

Pokud shrneme zjištěné údaje, tak v biocentru Obora a v jeho nejbližším okolí byly v roce 2021 doloženy vesměs běžné druhy české krajiny. Někteří běžnější motýli byli sledováni v nápadně nízkém počtu a bez pokračování mapování nelze důvody tohoto stavu jednoznačně stanovit. Na lokalitě byly zaznamenány dva druhy (batolec červený a ohniváček černočárný), které jsou v České republice legislativně chráněny.

Pokud jde o doporučení z hlediska realizovaného managementu, tak prvořadým obecným cílem by mělo být udržení co nejpestřejšího prostředí na lokalitě. Její dnešní různorodost podmiňuje výskyt druhů, které preferují otevřené plochy, křovinaté biotopy i lesní porost. To by mělo být nadále podporováno. Typickým příkladem je vyhnutí se celoplošné jednorázové seči otevřených květnatých a travních ploch. Ta by měla být rozložena do několika fází. Zároveň by měla jejich část být ze seče v daném roce zcela vynechána.

Čtěte také: Člověk a příroda: Filozofické úvahy

Protože např. housenky babočky paví oko jsou poměrně nápadné, tak při realizovaných ručních sečích můžeme mnohdy bez problémů odhalit jejich přítomnost. Lze tak konkrétní místo cíleně ponechat a sekat vedle. Někde jsou kopřivy v lemech lokality vhodně doplněné např.

I když podstatnou část širšího okolí biocentra představuje intenzivně využívaná zemědělská krajina, jež se stále více stává sterilním prostředím, lze předpokládat, že při dlouhodobé vhodné péči o lokalitu dojde k nárůstu počtu některých motýlů i rozšíření nových.

Tabulka: Denní motýli zaznamenaní v biocentru Obora v roce 2021

tags: #postavení #babočky #admirála #v #ekosystému

Oblíbené příspěvky:

• Tipy pro hledání kamenů
• Vesmírné smetí a jeho původ
• Efektivní zpracování bioodpadu v Sezemicích
• Renault Clio Grandtour - recenze
• Skleněný odpad a jeho zpracování