Ekologické Zařazení Měkkýšů v České a Slovenské Republice

09.03.2026

Měkkýši jsou významnou skupinou bezobratlých živočichů. V průběhu své evoluce byly vždy důležitou součástí mořských, později i sladkovodních a suchozemských ekosystémů. Velikost těla měkkýšů kolísá od několika mm do několika metrů, průměrná velikost jen několik cm. Jen málo věcí v přírodě je tak zajímavých, jako tvarově a barevně různorodé mušle měkkýšů. Vnější schránka je společným znakem měkkýšů. Schránky měkkýšů stojí jejich majitele nemalé náklady v podobě energie a látek na jejich výstavbu. Odměnou jim za to ale je ochranna před predátory.

Měkkýši jsou bezobratlí živočichové, mají měkké tělo obvykle kryté vápenatou schránkou (ta může být druhotně ztracená či přeměněná). Žijí zejména ve slané vodě, ale i ve sladké vodě a na souši. Potravu rozmělňují pomocí raduly - pásky s chitinovými zuby (u mlžů je redukovaná).

Taxonomie a Rozdělení Měkkýšů

Mezi měkkýše se řadí plži, mlži a hlavonožci, ale také další méně početné skupiny (ze současných červovci, chroustnatky, přílipkovci, kelnatky). Plži mohou žít ve slané i sladké vodě či na souši. Jejich schránkou je obvykle spirálně stočená ulita.

Příklady:

Hlemýžď zahradní: Největší ulitnatý plž původní v Česku. Na zimu si vytváří vápenaté víčko v ústí schránky, zimuje v zemi. Konzumovaný druh.
Okružák ploský: Vodní plž.
Slimák největší: Nahý plž, ulita je redukovaná ve vápencovou destičku.
Plzák španělský: Nahý plž, jeho dospělci jsou hnědě zbarveni. Pochází z jihozápadní Evropy, v Česku je invazní a často se vyskytuje v blízkosti člověka.

Invazní Druhy a Jejich Kontrola

Zahrádkáři se někdy snaží bojovat s plzáky španělskými tím, že je solí. Tato metoda jejich likvidace je však značně neefektivní a navíc krutá: sůl ze živočicha pozvolna odnímá vodu. Efektivnějším a zároveň humánnějším způsobem smrcení plzáků je ruční sběr a zalití vařící vodou či oddělení hlavy.

Čtěte také: České supermarkety a bio

Význam Monografie a Aktuální Informace

V tomto roce uplyne 50 let od vydání poslední souborné monografie o českých a slovenských měkkýších Quartarmollusken der Tschechoslowakei (Ložek 1964), která shrnula poznatky jak o jejich vývoji v kvartéru, tak o jejich současném stavu. Půlstoletí je v dnešní vědě dlouhá doba, která přinesla mnoho nových poznatků z jejich taxonomie i ekologie, ale i změny v živé přírodě a krajině. Krom toho zmíněná monografie i o 8 let starší určovací klíč jsou dávno rozebrané a poměrně těžko dostupné.

I když hlavním cílem i hodnotou této publikace je vynikají zobrazení všech našich druhů měkkýšů na dokonale reprodukovaných barevných fotografiích, které daleko převyšují obdobné zahraniční publikace, nejde jen o pouhý atlas, nýbrž o dílo poskytující aktuální informace o morfologii, anatomii i ekologii našich měkkýšů včetně jejich významu pro člověka. Neméně významné jsou i kapitoly o vývoji malakofauny v poledové době, historii české i slovenské malakozoologie, doplněné i praktickými statěmi o sběru a dokumentaci nálezů, názvosloví a determinačních pramenech. Nebyl opomenut ani slovníček odborných pojmů.

Taxonomie je zpracována podle nejnovějších poznatků a nomenklatura krom nepatrných úprav vychází z monografie evropských kontinentálních měkkýšů (Welter-Schultes 2012).

RNDr. Vojen Ložek, DrSc., (*1925) vystudoval geologii na Přírodovědecké fakultě UK v Praze. V Geologickém ústavu AV ČR, v. v. i., se zabývá geologií kvartéru. Věnuje se též malakozoologii a přednáší na Přírodovědecké fakultě UK v Praze.

Čtěte také: Jak podporovat projekty

Čtěte také: Dávkování lignohumátu v ekologickém zemědělství

tags: #ekologicke #zarazeni #mekkysu