Ekologické zemědělství ČZU a farmářský klastr Kristýna

Česká zemědělská univerzita v Praze (ČZU) se aktivně podílí na hledání udržitelných řešení pro zemědělství budoucnosti. V rámci této snahy se zaměřuje na ekologické zemědělství a podporu biodiverzity v krajině. Jedním z příkladů je i farmářský klastr Kristýna, který vznikl v Jihomoravském kraji a sdružuje ekologické zemědělce.

Farmářské klastry jako nástroj udržitelnosti

Americký ekonom Michael Porter na začátku devadesátých let poprvé uceleně popsal fungování klastrů, které definuje jako geograficky koncentrované sítě vzájemně propojených společností, dodavatelů služeb a souvisejících institucí, kde si firmy sice konkurují, ale zároveň intenzivně spolupracují, což je klíčové. Porter zároveň upozornil, že se díky geografické blízkosti umožňuje efektivnější sdílení zdrojů, know-how, zkušeností a techniky, což jednotlivým farmám přináší úspory, inovace a rozvoj. Klastry také posilují jejich pozici na trhu, jelikož společný marketing a vyjednávací síla pod společnou značkou umožňuje lépe reagovat na měnící se podmínky na trhu.

Tato spolupráce pak může vést k větší odolnosti a stabilitě, neboť, jak potvrdila analýza Evropské komise po finanční krizi v roce 2008, jsou tato sdružení odolnější vůči ekonomickým a dalším otřesům. V České republice Národní klastrová asociace zastupuje 110 klastrů a technologických platforem sdružujících přes tisíc firem a dalších členů, například Klastr českých nábytkářů nebo Regionální potravinářský klastr.

Projekt FRAMEwork a vznik klastru Kristýna

Právě z potřeby podpory biodiverzity v evropském zemědělství a zajištění udržitelné produkce se zrodil evropský projekt H2020 FRAMEwork, který si klade za cíl podpořit biodiverzitu v evropském zemědělství a zároveň zajistit udržitelnou produkci tváří v tvář výzvám, jako je klimatická změna. Vedoucí tohoto výzkumného úkolu, docent Lukáš Zagata z Provozně ekonomické fakulty ČZU, vysvětluje, že dosavadní opatření proti poklesu biodiverzity v evropských zemědělských oblastech nestačí. „Projekt FRAMEwork na to šel trošku jinak, pokoušel se skrze spolupráci zemědělců proměnit jejich identitu, aby si zemědělci díky společné identifikaci problému a zároveň i společným sdílením zdrojů nejen uvědomili ten problém, ale vytvořili nějaké synergie, které pomůžou zvrátit negativní trend.

Výběr lokality pro první farmářský klastr v Česku padl na Jihomoravský kraj, konkrétně na oblast kolem obce Velké Hostěrádky, kde je vysoká koncentrace ekologických zemědělců. Prvních devět zapojených zemědělců hospodaří společně na více než 2500 hektarech půdy, čímž se stalo okolí Hostěrádek oblastí s vysokým podílem ekologicky obhospodařovaných ploch de facto prvním BIO regionem svého druhu v Česku. Tento nový klastr koordinuje zemědělský poradce Jan Trávníček ze společnosti Czech Organics. Podle něj byla prvotní motivace „podpořit biodiverzitu napříč celou krajinou, nikoli jen na pozemcích jednotlivých farem“.

Čtěte také: České supermarkety a bio

Epicentrem rozvoje klastru se stala Ekofarma PROBIO, jež od roku 2008 hospodaří ekologicky a je oficiální demonstrační farmou Ministerstva zemědělství. Čtyři sta hektarů, na kterých Ekofarma PROBIO hospodaří, prošly významnou proměnou díky takzvané optimalizaci půdních bloků, při níž vznikají produkční a mimoprodukční plochy.

Přínosy klastru pro biodiverzitu a zemědělce

První výzkum proběhl v roce 2021, když se klastr ustavil. Z výzkumu vyplynulo, že zemědělci zavedli různá opatření na podporu biologické rozmanitosti, zejména se jednalo o výsadbu stromů a keřů v liniových výsadbách na hranicích pozemků, čímž zvýšili prostupnost krajiny, vytvořili nové remízky, stanoviště pro různé živočichy, biokoridory a hnízdiště pro ptáky s cílem podpořit například návrat koroptve polní. Druhým nejčastěji uváděným opatřením bylo zařazování meziplodin a podsevů do osevních postupů. Stav změny zhodnotil navazující výzkum provedený v roce 2025. Podle výpovědí samotných zemědělců se již za čtyři roky projevily dopady zejména v tom, že pozorují mírné až výrazné zvýšení biodiverzity, například vyšší počet žab a užovek, nespočet ptáků a hmyzu, zatímco počet škůdců, jako je hryzec vodní a hraboš polní, se naopak snížil. V neposlední řadě došlo k protierozním opatřením, jakými jsou zmenšení půdních bloků a orba po vrstevnici.

Klíčovým společným projektem, jenž sousedící ekologické zemědělce symbolicky i fyzicky propojil, je sedmikilometrový okruh biodiverzitní stezky. Důležitým aspektem je i to, že se do aktivit farmářského klastru s přesahem pro místní společnost i turisty významně zapojila i starostka Velkých Hostěrádek Alena Vávrová. Mimo pozitivní dopady na biodiverzitu si zemědělci navíc na klastru pochvalují sdílení techniky strojů, skladů a další infrastruktury, které by si jednotlivě nemohli dovolit. Klastr je též epicentrem vývoje, experimentování a sdílení zkušeností. Farmáři se navzájem učí a inspirují, což vede k efektivnějšímu hospodaření a inovacím.

Paralelně se sociologickým výzkumem probíhá výzkum biodiverzity, zaměřený na tři základní skupiny - ptáky, které monitorují odborníci z České společnosti ornitologické, monitoring opylovačů a vegetace, potažmo biotopů provádí tým z Fakulty životního prostředí ČZU. Jeho členka, docentka Kristýna Janečková, vysvětluje, že se zaměřili především na „remízky, vegetační doprovody cest, ale i na drobné, takzvaně zbytkové biotopy v okolí hranic pozemků a technické infrastruktury. Zjistili jsme, že i tyto drobné biotopy mohou v krajině zvýšit biodiverzitu.

Výsledky monitoringu biodiverzity

Na otázku, zda již mají nějaká průběžná zjištění, Janečková odpovídá: „Máme. Jednak biodiverzita zvlášť opylovačů a ptáků je na průměr okolní krajiny mnohem vyšší, je zde vidět pozitivní efekt ekologického zemědělství. I v rámci poměrně krátkého období, kdy se zaváděla nová opatření, se zdá, že se počty jedinců sledovaných druhů zvýšily. A jaká konkrétní opatření podle ní vedla k případnému zvýšení biodiverzity? „V rámci projektu byly instalovány budky pro poštolky, ve kterých dorostlo do dospělosti dvacet tři poštolek. To je dost velký úspěch i s ohledem na environmentálně šetrný boj proti hrabošům. Hodně pomohly květnaté pásy pro opylovače.

Čtěte také: Jak podporovat projekty

Zjištění z výzkumu biodiverzity:

Čtěte také: Dávkování lignohumátu v ekologickém zemědělství

tags: #ekologické #zemědělství #ČZU #Kristýna

Oblíbené příspěvky:

• Iniciativa Greenpeace a korály
• Likvidace nebezpečného odpadu v ČR
• Odpad z potravinářských provozů: statistiky
• Statistická analýza znečištění ovzduší v Praze
• Bahenní sopky a živé kameny v Rumunsku