Světová organizace pro výživu (FAO) uvádí, že skot je nejrozšířenějším druhem hospodářských zvířat. Chová se především pro produkci mléka a masa, k údržbě krajiny nebo k tahu.
Ekologický chov skotu představuje alternativu ke konvenčnímu chovu. Konvenční chov je většinou zaměřen na maximalizaci zisku, kdežto ekologický chov má odlišný princip. Principem ekologického hospodaření je získání co nejmenší závislosti na vnějších vstupech, hospodář se snaží pracovat v co největším souladu s přírodou.
Samotné přesvědčení chovatele o správnosti jeho počínání nestačí. Aby statek získal označení ekologického zemědělství, musí projít přechodným obdobím. Období trvá různě dlouho. Zvířata jsou krmena produkcí daného podniku a je jim umožněno, aby žila co nejvíce přirozeně.
Zvířatům v ekologickém chovu musí být po celý rok umožněn pohyb mimo ustájení, existuje i předepsaná minimální velikost pastviny na kus. Produkce získaná v ekologickém chovu skotu se nazývá bioprodukcí. Tato vysoká kvalita a hodnota produktů získaných od skotu v ekologickém systému chovu není dosažena automaticky. Chovatel se snaží zvířatům zajistit maximální životní pohodu (welfare).
Skot je stádovým zvířetem. V rámci stáda (skupiny) si zvířata na základě svých znalostí vytvářejí sociální hierarchii, např. se udává, že skot rozeznává a pamatuje si postavení až 60 kusů příslušníků téhož stáda či skupiny. Své sociální postavení si upevňuje vyhledáváním kontaktů se zbývajícími členy.
Čtěte také: Ekologické zemědělství a chov skotu
Vztah mezi mládětem a matkou je velmi silný a obvykle trvá od otelení až do dalšího porodu, kdy kráva instinktivně starší mládě zapudí. Je to nutnost, protože pokud by tak neučinila, hrozilo by nebezpečí, že starší potomek vysaje mlezivo novému mláděti. Zapuzení staršího mláděte není nic neobvyklého a odpovídá chování volně žijících zvířat.
Téměř polovinu denní doby věnuje dojnice odpočinku a přežvykování. Zbytečně nevyhledává pohyb a nepohybuje se bezúčelně. Ta je většinou chápána jako ochrana před příliš velkou zimou nehledě na skutečnost, že skot má dobře vyvinutou termoregulaci. Stejně důležitá je i jeho ochrana před vysokými teplotami. V zimním období je proto obvykle nutné budovat pro skot takzvaná zimoviště. Vlastní chov výrazně ovlivňuje skutečnost, že skot má velmi dobré termoregulační schopnosti. Udává se, že ve srovnání s člověkem leží pásmo tepelné pohody asi o 15 °C níže. To znamená, že při teplotě 5 °C se skot cítí stejně dobře jako člověk při teplotě 20 °C.
V chovu není povoleno použít látky stimulující růst a GMO (geneticky modifikované) plodiny nebo látky od nich odvozené (s výjimkou vakcín). Z minerálních látek je možné použít pouze ty, které jsou povoleny. Zdraví zvířat je založeno na preventivních opatřeních, a to zejména na volném pohybu (pastvě) a kvalitní krmné dávce.
Za nejpřirozenější způsob odchovu telat je považován odchov pod matkou. Do odstavu se odchovávají ve skupinách. Telata musejí mít možnost vizuálního a akustického kontaktu mezi sebou, ostatními zvířaty a děním na dvoře. Telata musejí přijímat mlezivo a mléčná výživa musí být zajištěna nativním mlékem až do 3. měsíce věku. Již od 1. týdne věku je telatům předkládáno seno a od 2. Toto období trvá od 6. měsíce věku zvířete až do jeho otelení a následného porodu. Pastevní odchov je naprosto ideální formou chovu.
Dojnice je možné chovat stejně jako jalovice ve volných stelivových kotcích, nicméně tento systém má své nedostatky, které spočívají ve větší frekvenci konfliktů mezi zvířaty a možnosti poranění ležících zvířat pohybujícími se zvířaty. Z tohoto důvodu dávají někteří chovatelé přednost variantě volného stelivového ustájení v boxech. V systémech volného ustájení krav je nejčastěji používáno dojení v dojírnách.
Čtěte také: Etické aspekty chovu mléčného skotu
Neméně důležitým faktorem, který musí každý hospodář brát v potaz, je výběr vhodného plemene pro ekologický chov. Nejčastěji se používají plemena kombinovaná, dávají mléko i maso.
V roce 1990 se v České republice nacházely v ekologickém zemědělství pouze 3 farmy. V roce 2013 jich bylo 3 926 se 496 896 ha a v roce 2016 již 4 243 farem hospodařilo na 506 700 ha a tvořily 9% všech zemědělských podniků. Dle těchto informací lze říci, že trend ekologického zemědělství v ČR pomalu roste. Obdobně to vypadá i v Evropě, kde se velké oblibě v současnosti těší produkty z ekologického zemědělství.
Farmář nemůže ráno vstát a rozhodnout se, že ode dneška se to bude dělat ekologicky. Aby statek získal označení ekologického zemědělství, musí projít přechodným obdobím. Období trvá různě dlouho.
V roce 2013 dominoval v ekologickém zemědělství převážně chov skotu s 213 303 ks, následoval chov ovcí s 101 528 ks. Nutné je zmínit i zastoupení drůbeže s 36 610 ks. Poměrně nízký stav zaznamenal chov koz s celkovým počtem 7 701 kusů. V roce 2016 vzrostl chov skotu chovaného v ekologickém zemědělství na 247 684 ks. Chov ovcí zaznamenal mírný pokles na 101 022 ks na rozdíl od chovu koz, kde se počet chovaných zvířat zvýšil na 1942 ks.
Chov zvířat hraje v rámci ekologického zemědělství nezastupitelnou roli. Uzavřený koloběh by se bez zvířat a bez produkce organického hnojiva těžko obešel. Nejpříznivější složení ekologického hospodaření je rostlinná výroba, která se skládá z orné půdy a TTP (trvalých travních porostů).
Čtěte také: Ekologický chov
Odlišnost ekologického zemědělství od konvenčního je v mnoha aspektech. Jako první je třeba zdůraznit přístup ke zvířatům. Přístup chovatele není individuální, ale skupinový. Preferují se systémové přístupy a priority zdraví a pohody zvířat. Ty jsou kladeny na celé stádo, ne na jednotlivce. Všeobecně platí, že ekologické chovy vynikají důrazem na welfare. Tyto svobody provázejí kompletní chov zvířat. Další zásadou farmáře hospodařícího v ekologickém zemědělství je prevence. Nečeká až se daný problém/onemocnění vyskytne, snaží se mu v každém ohledu předcházet. Soustředí se také na výběr plemene dle klimatických podmínek farmy. Ve většině případů se nevybírají vysoce prošlechtěná plemena, která jsou směřována na vysokou užitkovost.
Ekologické zemědělství disponuje dvěma druhy ustájení. První je celoroční ustájení na pastvině, které je obvyklé hlavně v chovu masného skotu. Druhé povolené ustájení je ve stáji s přístupem do výběhu či na pastvinu. Tento systém se využívá hlavně u dojného stoku. Stáj musí být vybavena dostatečným prostorem k odpočinku. Místo odpočinku musí být suché a vystlané slámou nebo jiným přírodním materiálem. V ekologickém zemědělství není povoleno, aby zvíře bylo trvale uvázáno celý den.
Krmit se smí pouze krmivem pocházejícího z ekologického chovu, což je ustanoveno od 1. 1. 2008. V nejlepším případě by měla být hlavní část krmné dávky složena z objemného krmiva přijímána pastvou.
Dále je zakázáno přenášení embryí, podávání stimulátorů růstu, využívání hormonální synchronizace říje a hormonálních preparátů na stimulaci říje a ovulace, zkracování ocásků a odstraňování zubů, odrohování rohů a zkracování zobáků. Zakázána je také preventivní nebo paušální aplikace antibiotik. V případně nutnosti použití musí být dodržena dvojnásobná ochranná lhůta, než v konvenčním zemědělství.
Následující tabulka shrnuje rozdíly v produkci mléka mezi ekologickým a konvenčním zemědělstvím v ČR:
| Ukazatel | Ekologické zemědělství | Konvenční zemědělství |
|---|---|---|
| Podíl bio dojnic | ~2 % | ~98 % |
| Podíl bio dojnic v EU | ~3 % | ~97 % |
| Produkce biomléka | 32 mil. litrů (~1,2 % celkové produkce) | Ostatní (~98,8 % celkové produkce) |
| Užitkovost na dojnici a rok | 4 600 - 5 600 litrů (65-75 % konvenční produkce) | Vyšší (100 %) |
tags: #ekologický #chov #skotu #v #ČR #podmínky