Pro někoho je chov slepic pouze zdrojem kvalitních čerstvých vajec, pro jiného zábavou a koníčkem. Zvyšující se zájem o potraviny v bio kvalitě je trendem posledních let nejen u našich západních sousedů. Také tuzemští spotřebitelé poptávají více a více kvalitní potraviny, které jsou vyrobeny podle standardů ekologického zemědělství, způsobem šetrným k životnímu prostředí a krajině, ve které žijeme.
Bio značí takový způsob chovu drůbeže, který bere ohled na přirozené jevy a závislosti v celé přírodě. Nevidíte ve zvířatech je předměty, díky kterým můžete uspokojovat své potřeby? Pak je pro vás bio chov tím nejlepším řešením. Je ovšem nutné striktně dodržet pár zásad.
Zákonný rámec pravidel je dán prostřednictvím NR č. 848/2018 (jeho odložená platnost je od 1. 1. 2022), dále pak zákonem o ekologickém zemědělství č. 242/2000 Sb., vyhláškou MZe č. 16/2006 Sb., NK (ES) č. 889/2008, a Metodickými pokyny MZe ČR č. 3/2016 a č. Chov nosnic i všech ostatních hospodářských zvířat (s výjimkou včel) je v ekologickém zemědělství vázán na půdu.
Nově bude povolena tzv. souběžná výroba, tj. zemědělec bude moci provozovat na části podniku ekologickou a na jiné části konvenční výrobu. V případě bio nosnic lze ostatní druhy hospodářských zvířat chovat konvenčně.
Velikost výběhu je dána především počtem chovaných slepic (obecně platí 1 slepice = minimálně 4 m2). Výběh je dobré oplotit. I když je slepice nelétavý pták, dokáže přesto vzlétnout a výška oplocení by tedy měla být minimálně 180 cm.
Čtěte také: Život s úsměvem a ohledem na přírodu
Vhodné je také umístění např. pod stromy, vyhnete se tak náletu dravých ptáků a poskytnete slepicím přirozený stín v letních dnech. Můžete také využít přemístitelnou síť na výběh, kterou můžete umístit dle potřeby. Na rozdíl od konvenčně chovaných nosnic mají ty v BIO chovech přístup i na otevřené prostranství, které je pokryté vegetací.
Takovéto výběhy musí být vybaveny rovnoměrně rozmístěnými úkryty před predátory a nepřízní počasí a nesmí zasahovat do větší vzdálenosti od drůbežárny (výstupního otvoru), než 150 m (lze i max. 350 m, pak je ale dán minimální počet přístřešků 4 ks/ha). Za úkryt lze považovat kromě přístřešků i stromy či keře. Minimální rozloha venkovní plochy jsou 4 m2/nosnici.
Do venkovních výběhů musí mít nosnice přístup za denního světla alespoň po dobu 1/3 svého života (s výjimkou nařízených dočasných opatření, např.
Kurník chrání slepice především v noci před případným napadením predátory. Jsou v něm také umístěna tzv. snášková hnízda, kam slepice snášejí vejce a případně na nich sedí. Na velikost kurníku neplatí žádné obecné pravidlo, ideálně však 4 - 5 slepic na metr čtvereční.
Ideální místo pro stavbu kurníku je polostín. Jako materiál na stavbu se nejčastěji používá dřevo, starší kurníky jsou i zděné. Ty nejmodernější jsou z lehce udržovatelných recyklovaných plastů. Platí, že kurník musí být vždy lehce čistitelný, dobře větratelný - nejlépe s uzavíratelnými větracími otvory a samozřejmě uzavíratelnými dvířky proti vniknutí predátora.
Čtěte také: Eko prací prášky: Jak vybrat ten správný?
Do snáškových hnízd je vhodné jako podkládku použít seno, slámu nebo jiný vhodný materiál, který bude příjemný pro snášení a snesené vejce bude také tímto chráněné proti případnému mechanickému poškození. Rozměry snáškového hnízda nejsou přesně dané, ale slepice by v něm měla mít možnost pohodlně se usadit a obrátit.
Snáškové hnízdo by mělo být umístěno minimálně 50 cm od podlahy kurníku. Nejvýhodnější je, když je jeho horní část odklopná a přístupná zvenčí. Do připraveného hnízda je dobré umístit takzvaný podkladek - falešné umělé vejce, které pomůže v orientaci, kde je snáškové místo. Doporučuje se 1 hnízdo na každých 5 slepic.
Budovou pro chov nosnic může být pevná stavba nebo mobilní kurník. Tyto objekty mohou být rozčleněny na jednotlivé oddíly. V každém z nich může být hejno nejvýše o velikosti 3 000 nosnic. To vše při maximálním počtu 6 nosnic/m2 využitelné vnitřní plochy drůbežárny. Drůbežárny mohou být i vícepatrové (max. 3 patra včetně přízemí).
Podlaha ve vnitřních prostorech drůbežáren musí být pevná minimálně z 1/3 celkové plochy a pokrytá podestýlkou. Nezbytným vybavením jsou i hřady nebo vyvýšená sezení. Minimální délka hřadu je 18 cm/ks. Snášková hnízda jsou předepsána v minimálním počtu jedno na 7 nosnic, nebo v případě společného hnízda 120 cm2/nosnici. Světelný režim lze doplnit umělým zdrojem osvětlení na prodloužení dne na max. 16 hod., přes noc ale musí být klidový režim bez osvětlení v nepřetržité délce min.
Na tom, co vaše slepičky jedí, rozhodně záleží a to, že je lidé dřív krmili (a někde bohužel ještě stále krmí) jen zbytky z kuchyně, neznamená, že je to tak správně. Pokud jste adoptovali slepičky z velkochovu, tak to jsou nosné hybridy, které jsou na kvalitu stravy a správný poměr přijímaných živin obzvlášť citlivé. Je to z toho důvodu, že byly vyšlechtěny pro co nejefektivnější přeměnu živin přijímaných z potravy na vejce.
Čtěte také: Citrusová kůra jako zdroj ekologického plastu
Základem jídelníčku slepice (nosnice) by měla být krmná suchá směs nebo šrot (směs drcených obilovin/luštěnin/zrnin/dalších přísad ve správném poměru). Většina krmných směsí je navržena jako kompletní slepičí krmivo. Pokud budete kupovat hotové krmné směsi, určitě si přečtěte jejich složení a na kvalitě nešetřete.
Kompletní krmení pro slepice se prodává buď jako sypká směs, ve které jsou okem viditelné jednotlivé složky, nebo jako granulovaná směs. Vyzkoušejte, co vašim slepičkám více vyhovuje. Slepičkám chovaným na volno můžete směs dávkovat ad libitum, tedy dle jejich libosti. Zdravé slepičky se nepřejídají, nemusíte se tedy tolik starat o dávkování.
Dávkování kompletní krmné směsi bývá cca 120g/den/1 dospělou slepici, na obalu zakoupeného krmiva by to mělo být uvedeno. Pokud bude mít slepička k dispozici trávu, zeleninu atp., denní dávka směsi bude trochu nižší. Je asi pochopitelné, že krmení jen suchou směsí je dost monotónní jídelníček, slepička sice dostane všechny potřebné živiny, ale jídlo je také o tom dopřát si sem tam něco speciálního.
K úspěšnému chovu slepic a správné péči patří také doplňování vitamínů a minerálů. Kromě vápníku potřebují slepice také železo, fosfor, měď, hořčík, draslík, sodík, síru, zinek a další minerály a stopové prvky. Grit potřebuje většina ptáků, protože přijímanou potravu nekoušou, pomocí gritu se potrava v ptačím žaludku narušuje a rozmělňuje.
Může to být tráva, různé bylinky nebo plevel, který si slepice rádi sezobnou. Zeleninu můžete dávat slepicím denně, s ovocem buďte opatrnější, obsahuje dost cukru. Slepičky můžou nasekané slupky od zeleniny, různé zbytky natí z mrkve, petržele nebo celeru, ohryzky, nastrouhanou mrkev, špenát, kapustu, brokolici, cuketu, jablka, meloun. Záleží na sezóně a na tom, co vám zrovna roste na zahrádce. Slepičí “pamlsky“ podávejte jen v omezeném množství, cca 10% celkového příjmu potravy.
Pokud si nejste nějakou potravou jistí, myslete na to, co slepice přirozeně konzumuje. Slepice je pták a ne popelnice. Nedávejte slepicím průmyslově zpracované jídlo pro lidi (solené, kořeněné, smažené, sladkosti jako sušenky atp.), pečivo není vhodné ve větším množství. Slepice nesmí dostávat nic plesnivého, alkohol, kávu, čokoládu, nevařené nebo zelené brambory, avokádo, rebarboru, slupky citrusů, cibuli, pórek, lilek, nezralé rajče. Zelené krmení ze zahrádky dávejte jen to ověřené nejedovaté.
Jedna slepička vypije přibližně hrnek vody denně, v horku se příjem vody zvyšuje. Slepice pijí vodu průběžně po celý den. Pítko pravidelně doplňujte čerstvou vodou (1x denně) a také ho často umývejte. Pítko by mělo jít rozebrat tak, abyste mohli všechny jeho části pořádně vyčistit a vydesinfikovat.
Často se doporučuje do vody Acidomid pro drůbež jako prevence množení patogenních bakterií, plísní a kokcidií. Podobnou službu udělá jablečný ocet, dávkování: 1 čajová lžička na 1 litr vody.
V ekologickém zemědělství je preferována především prevence chorob. Ta začíná už výběrem plemen a linií, které jsou odolné a vhodné do konkrétních podmínek, zajištěním vhodného prostředí a pracovních postupů, umožnění volného pohybu a podpory přirozených potřeb nosnic (hrabání, popelení), udržování dobrých hygienických podmínek apod. Podpořit dobrou imunitu zvířat lze i kvalitními krmivy.
Chemicky syntetizovaná alopatická léčiva (včetně antibiotik) se mohou používat pouze k léčebným účelům, nikoliv k plošným preventivním medikacím. Při jejich použití se zdvojnásobuje předepsaná ochranná lhůta. Při opakovaném použití v jednom roce víc než 3×, nejsou takto ošetřená zvířata považována za ekologická a pro znovuzískání tohoto statusu musí projít přechodným obdobím, které trvá 6 týdnů.
U zvířat s produkčním cyklem kratším než jeden rok je povolená max. jedna aplikace. Povolené jsou vakcinace, odstraňování parazitů a povinné programy eradikace.
K základním principům ekozemědělství patří používání krmiv z vlastní produkce podniku. Není-li to možné, může chovatel krmiva nakoupit u jiného ekologického zemědělce nebo výrobce bio krmiv ze stejného regionu. V řeči zákona je „stejným regionem“ v případě tuzemských chovatelů myšleno území celé České republiky a přilehlých sousedních oblastí (Slovensko, sousední spolkové země Sasko a Bavorsko v Německu, Maďarsko, Rakousko, z Polska pak vojvodství Dolnoslezské, Opolské, Slezské a Malopolské).
Všechny suroviny zemědělského původu musí být v BIO kvalitě, max. 25 % může být nakoupeno z 2. roku přechodného období. BIO krmné směsi se liší od konvenčních především absencí extrahovaných šrotů, syntetických aminokyselin, GM plodin apod. Podrobný seznam krmiv a krmných surovin, které lze použít, je součástí nařízení komise č. 889/2008. Z toho je patrné, že produkční účinnost bio směsí je obvykle o něco nižší, než může být u konvenční směsi.
Volba plemene nebo hybridní kombinace je na vůli chovatele. Musí ale brát zřetel na přizpůsobivost pro konkrétní podmínky chovu, na jeho vitalitu a odolnost vůči nákazám. Nákup zvířat je možný pouze od jiného ekologického chovatele.
Nejsou-li na trhu takováto zvířata k dispozici, lze požádat MZe o výjimku na nákup kuřat do stáří 3 dnů z konvenčního chovu. Dosud bylo možné získat výjimku na nákup kuřic do stáří 18 týdnů z konvenčních chovů, od 1. 1. 2022 ale tyto již nebudou udělovány. Pro chovatele bio nosnic je to nyní jeden z nejpalčivějších problémů, protože aktuálně není na českém trhu dostatek kuřic odchovaných v EZ.
Příklady plemen vhodných pro bio chov:
Jen za posledních pět let se objem prodeje biopotravin českými subjekty zdvojnásobil a dosáhl 7 mld. Kč. Poptávka převyšuje nabídku především u produkce bio vajec a bio drůbežího masa. To je příležitost nejen pro malé ekofarmy, ale i pro specializované provozy.
Zatímco stavy skotu v EZ (ekologické zemědělství) stagnují a odbyt biomléka za férovou cenu je stále problematičtější, stavy nosnic i vykrmovaných brojlerů meziročně rostou téměř o 10 %. Celkově bylo v ČR chováno (stav k 31. 12. 2019) téměř 20 000 nosnic a roční produkce (2019) dosahovala 291 050 vajec.
Pro pravidelný přísun kvalitní pitné vody a krmiva je ideální použít automatická krmítka a napáječky. Za normálních okolností slepice za 1 den vypije cca 250 ml vody. S tímto je třeba počítat také při výběru velikosti napáječky. Voda v napáječce musí být vždy čerstvá a čistá. Aby taková zůstala po celý den, to může pomoci zajistit samotná konstrukce napáječky.
Než si slepice pořídíte, ověřte si místní předpisy, které zjistíte na příslušném obecním úřadě. Některé obce mohou omezovat počet chovaných zvířat nebo vyžadovat povolení.
Počet slepic závisí na velikosti vaší rodiny, spotřebě vajec a velikosti venkovních prostor pro výběh. Začátečníkům se doporučujeme začít s menším počtem slepic, ideálně 3-5 zvířat. Jedna slepice obvykle snese 4-6 vajec týdně. Tento počet se samozřejmě mění v zimních měsících, kdy snáška výrazně klesá.
Počáteční investice do kurníku, vybavení a prvotního krmiva může být vyšší. Pořizovací cena kuřic se pohybuje ve velkém rozmezí s ohledem na jejich plemeno a stáří. V roce 2025 se cena kuřic ve věku 18-22 měsíců pohybuje v rozmezí 240-290 Kč.
Průměrné náklady na chov slepic zahrnují:
K menšímu domácímu chovu slepic tedy žádné povolení nepotřebujete, protože zákaz chovu nikde neplatí, ani ve městě. Kdo musí chov slepic registrovat a jak na to? Někteří chovatelé slepic se musí přece jen registrovat a to u ČMSCH (Českomoravská společnost chovatelů). Registrace probíhá na základě registračního lístku chovatele.
Registrační povinnost se týká:
| Plemeno | Užitkovost | Snáška vajec (ročně) | Hmotnost | Poznámky |
|---|---|---|---|---|
| Leghorn | Nosná | 300+ | Lehká | Vysoká snáška, nenáročná |
| Plymutka | Kombinovaná | 200-250 | Středně těžká | Dobrá snáška, klidná povaha |
| Česká slepice | Kombinovaná | 200-250 | Středně těžká | Odolná, vhodná pro začátečníky |
tags: #ekologický #chov #slepic #krmení