Ekologicky pěstovaná pšenice: Postupy a doporučení

31.03.2026

Pšenice (Triticum) je jednou z nejstarších a nejdůležitějších obilnin na světě. Pěstuje se na všech kontinentech a je základem stravy pro miliardy lidí. Pěstování pšenice není náročné, ale vyžaduje vhodné podmínky a péči. Se správnou péčí můžete dosáhnout bohaté úrody i na vlastní zahradě. Pšenice je základní obilnina, která má velký význam pro výživu lidstva.

Druhy pšenice

Pšenice se rozděluje do několika druhů na základě různých vlastností, jako je textura zrna, obsah bílkovin a čas sklizně:

Tvrdá pšenice (Triticum durum) - Má vysoký obsah bílkovin a používá se hlavně na výrobu těstovin.
Měkká pšenice (Triticum aestivum) - Tento druh je nejrozšířenější a používá se na výrobu mouky pro chleba, pečivo a další pekařské výrobky.
Jarní pšenice - Pěstuje se na jaře a sklízí se v létě.
Ozimá pšenice - Pěstuje se na podzim a sklízí se na jaře nebo začátkem léta. Ozimou pšenici sejte na podzim, obvykle od konce září do listopadu, aby mohla přezimovat a na jaře začít růst. Ozimou pšenici je nejlepší vysévat na podzim, aby přezimovala a začala růst na jaře.
Špalda (Triticum spelta) - Starodávná forma pšenice, která je známá pro své vysoké nutriční hodnoty.

Zásady pěstování pšenice

Pěstování pšenice je možné i v menším měřítku, ať už na zahradě nebo na poli.

Čas výsevu: Existují dva hlavní typy pšenice - jarní a ozimá.
Hloubka a vzdálenost výsevu: Semena vysévejte do hloubky 2-3 cm, přičemž mezi řádky ponechte vzdálenost 15-20 cm.
Slunné místo a propustná půda: Pšenice vyžaduje slunné stanoviště, kde bude mít přístup k minimálně 6 hodinám slunečního světla denně. Půda by měla být dobře propustná, hlinitá nebo písčitohlinitá, bohatá na živiny.
Příprava půdy: Před výsevem je důležité půdu hluboko prokypřit, aby se zlepšil přístup vzduchu a vody ke kořenům. Po obilninách, luskovinách, směskách a olejninách se doporučuje sloučit podmítku se set'ovou orbou, která se dělá do hloubky do 15 cm hned po uvolnění pozemku. Bezprostředně po zpracování půdy se musí povrch půdy ošetřit. Před setím se povrch půdy připraví např. Po jetelovinách je půda sušší a při mikrobiálních procesech vznikají inhibiční látky ovlivňující klíčení a vzcházení. Orba do hloubky 15 cm by proto měla být provedena nejméně 4 týdny před setím. Po okopaninách se půda zpracuje do hloubky 10 - 12 cm. Po bramborách je možno půdu připravit pouze kombinátorem. Zpracování a příprava půdy se vynechává při setí do nezpracované půdy (bezorebné setí). Tento způsob setí lze využít jen za určitých podmínek - na půdách bez kamenů a plevelů, ne na půdách extrémně těžškých a přeschlých, ne na pozemcích silně utužených po předplodině.
Mírné zavlažování: Pšenice je poměrně nenáročná na zálivku, ale během období klíčení a tvorby klasů je důležité, aby půda zůstala mírně vlhká. Pšenice potřebuje zalévání hlavně během klíčení a tvorby klasů.
Dusíkatá hnojiva: Pšenice je náročná na živiny, zejména na dusík, který podporuje růst zelené hmoty a tvorbu zdravých klasů. Před výsevem můžete do půdy zapracovat hnojivo bohaté na dusík. Pšenice potřebuje dusíkaté hnojivo na podporu růstu a vývoje klasů.
Fosfor a draslík: Tyto živiny jsou důležité pro tvorbu silných kořenů a zlepšení kvality zrn.
Ochrana proti plevelům: Ochrana proti plevelům byla prováděna pouze mechanicky - vláčením prutovými branami - dle konkrétních podmínek zkušební lokality.
U hustě setých obilnin jsou vhodnější užší řádky - 125 mm a méně. Hloubka setí se u ozimé pšenice pohybuje kolem 40 mm. Důležité je dodržení rovnoměrné hloubky setí. Mělké i hluboké setí nepříznivě ovlivňuje vývin porostu. Při zhoršených vlhkostních poměrech nebo při setí do neslehlé půdy je vhodné pozemek po zasetí uválet. Doporučují se rýhované válce, protože mají lepší protierozní účinek než hladké válce.

Ochrana proti škůdcům a chorobám

Pšenici mohou napadat různí škůdci a choroby, proto je důležité věnovat pozornost prevenci a ochraně:

Škůdci pšenice: Pšenici mohou napadat různí škůdci, jako jsou hlodavci, mšice, housenky a rzivost.
Ochrana před chorobami: Pšenice může být náchylná na houbové choroby, jako je padlí nebo rzivost pšenice.
Žlutá rzivost pšenice (rez plevová): se i přes obecně nižší infekční tlak ve sledovaném období pravidelně vyskytovala na lokalitě Uhříněves a v roce 2021 byla dokonce pozorována na všech lokalitách kromě stanice Věrovany. Nejvíce napadena byla odrůda LG Orlice.
Hnědá rzivost pšenice (rzi pšeničné): Tato odrůda je naopak odolná proti hnědé rzivosti pšenice (rzi pšeničné), která se v posledních třech ročnících vyskytovala plošně v celé síti zkušebních lokalit.
Komplex listových skvrnitostí pšenice: Komplex listových skvrnitostí pšenice byl sledován ve všech ročnících. Výrazné odrůdové rozdíly se však neprojevily.
Padlí pšenice (padlí travní): Padlí pšenice (padlí travní) se vyskytovalo v pokusech v menší míře. Nižší, střední odolnost, byla zaznamenána u odrůdy Annie.

Sklizeň a zpracování

Čas sklizně: Pšenice je připravena ke sklizni, když jsou klasy zlatohnědé a zrna jsou tvrdá na dotek. Pšenice obvykle dozrává přibližně 4-5 měsíců po výsevu, v závislosti na podmínkách a druhu pšenice.
Zpracování po sklizni: Po sklizni musí být pšenice důkladně vysušena, aby se zabránilo vzniku plísní. Zrna pšenice lze skladovat v suchém a tmavém prostoru, kde vydrží několik měsíců.
Pšenice ozimá se sklízí jednofázově sklízecí mlátičkou ve fázi žluté až plné zralosti. Rostliny jsou zaschlé, kolénka hnědá, většinou zaschlá a scvrklá. Obilka se dá jen těžko rýpat nechtem (konec žluté zralosti) nebo je tvrdá a jen obtížně se láme (např. stiskem mezi zuby. Při přezrání je u pšenice nebezpečí ztrát zrna výdrolem. V suchém období je tolerantnost odrůd k prodloužení sklizně (po dosažení plné zralosti) 2 - 3 dny, ve vlhčích podmínkách 4 - 6 dní.

Doporučené odrůdy pro ekologické zemědělství

Doporučování odrůd pšenice ozimé, ječmene jarního a pšenice jarní v režimu ekologického zemědělství (EZ) organizuje Národní odrůdový úřad ÚKZÚZ, již od roku 2015. Garantem zkoušení je PRO-BIO Svaz ekologických zemědělců. Hodnocení odrůd vychází z výsledků pokusů prováděných v letech 2018-2021 podle plodinových metodik ÚKZÚZ. Odrůdy byly vysety na parcelách se sklizňovou plochou 10 m2 ve 4 opakováních se znáhodněným pořadím odrůd (úplné znáhodněné bloky) na pozemcích certifikovaných pro ekologické zemědělství. Ošetřování během vegetace odpovídalo zásadám ekologického pěstování, tj. bez použití průmyslových hnojiv a pesticidů.

Čtěte také: Život s úsměvem a ohledem na přírodu

Na základě výsledků ze zkušebního období 2018-2021 byly pro pěstování doporučeny odrůdy Annie, Sultan a Wiwa.

Hodnocení vybraných odrůd

Annie: Nižší, střední odolnost proti napadení padlím pšenice. Velmi vysoký obsah dusíkatých látek. Nemá problém s nízkou úrovní objemové hmotnosti.
Sultan: Doporučená odrůda pro pěstování.
Wiwa: Velmi vysoký obsah dusíkatých látek. Nemá problém s nízkou úrovní objemové hmotnosti.
LG Orlice: Nejvíce napadena žlutou rzivostí pšenice. Naopak odolná proti hnědé rzivosti pšenice.

Pšenice tvrdá

Pšenice tvrdá známá především jako základní surovina pro výrobu těstovin, se v posledních letech začíná objevovat i na českých polích. Tvrdá pšenice (Triticum durum) má specifické požadavky - daří se jí nejlépe v oblastech s dlouhým, teplým a suchým létem, což ji činí ideální kandidátkou pro jih a střed Moravy. Díky svému pevnému zrnu s vysokým obsahem karotenoidů a bílkovin je cennou surovinou pro potravinářství. Největší slabinou pšenice tvrdé je citlivost na vlhkost v období sklizně. Klíčový parametr kvality - sklovitost zrna - rychle klesá, pokud je porost vystaven dešti či silné rose.

Zkušenosti z Kroměřížska, z pokusů Agrotestu fyto s. r. o., kde probíhaly víceleté pokusy s různými technologiemi pěstování i sklizně, ukazují, že pěstování tvrdé pšenice je v českých podmínkách proveditelné. Pokud se pěstitelé naučí správně načasovat sklizeň a přizpůsobí agrotechniku jejím nárokům, může být tvrdá pšenice stabilní, kvalitní a ekonomicky zajímavou plodinou - především tam, kde už tradiční modely selhávají.

Předplodiny pro ozimou pšenici

Pšenice ozimá je náročná na předplodinu. Vysoký výnosový potenciál je zpravidla využitý po zlepšujících plodinách. Vhodnými předplodinami jsou: jeteloviny, luskoviny, olejniny a včas sklizené okopaniny. Zařazení po obilnině zvyšuje nebezpečí vyššího výskytu chorob (zvláště chorob pat stébel) a škůdcu a zhoršuje výnosovou stabilitu pšenice. Zcela nevhodný je sled pšenice po pšenici. Při nevyhnutelnosti zařazení pšenice po těchto předplodinách v opožděném termínu setí je nutno uplatnit minimalizaci zpracování půdy, popřípadě setí do nezpracované půdy (diskovým secím strojem). Při pěstování pšenice po obilnině nebo při opožděném termínu setí je třeba zvolit vhodnou tolerantní odrůdu. V intenzívnějších podmínkách řepařské a úrodnější bramborářské výrobní oblasti je citlivost k horší předplodině daná především odrůdou.

"Máš - li dva bochníky chleba, jeden prodej a kup si hyacint."

Čtěte také: Eko prací prášky: Jak vybrat ten správný?

Čtěte také: Citrusová kůra jako zdroj ekologického plastu

tags: #ekologicky #pestovana #psenice #postupy