Pěstujete jahody a toužíte po bohaté úrodě sladkých a šťavnatých plodů? Pak zkuste sílu domácích hnojiv! Vyrobit si je sami je snadné, levné a navíc ekologické. V době, kdy si stále více uvědomujeme dopady chemických látek na přírodu i naše zdraví, přicházejí na scénu přírodní postřiky jako ekologická a bezpečnější alternativa k tradičním chemickým prostředkům.
Přírodní postřiky nejsou jen módním výstřelkem pro ekologicky smýšlející zahradníky, ale účinnou alternativou ke klasickým chemickým postřikům. Tyto postřiky jsou dnes snadno k dostání a na jejich výrobu se zaměřuje spousta firem. Kromě nákupu již hotových přípravků si můžete jednoduché přírodní postřiky vyrobit i doma. Obvykle se jedná o různé maceráty z rostlin, které najdete přímo na zahradě nebo v přírodě.
Výhody přírodních postřiků:
Nevýhody přírodních postřiků:
Slupky z cibule i česneku většinou bez rozmyslu odhazujeme do odpadkového koše, aniž bychom jen tušili, o jaký poklad se ve skutečnosti jedná. Připravte z nich pro své květiny i zeleninu přírodní a ekologické hnojivo i účinný postřik. Cibulové a česnekové slupky obsahují velké množství živin, nezbytných pro správný růst a vývoj květin i plodové zeleniny. Například draslík, fosfor, hořčík a vápník, ale také cenné flavonoidy, karotenoidy, vitaminy C a E.
Čtěte také: Život s úsměvem a ohledem na přírodu
Zdravé a suché slupky z česneku a cibule můžete využít jako mulč okolo jahod. Jejich výrazné aroma odežene květopase jahodového a účinné látky ze slupek ochrání jahody před plísní.
Suché slupky z cibule i česneku rozdrťte v hmoždíři na prášek a asi jednou za tři týdny jím posypejte půdu okolo muškátů a petúnií v truhlících na balkoně. Balkonovky tak dostanou dávku výživy, která podpoří jejich kvetení.
Stačí smíchat jemné mýdlo (např. mýdlo na nádobí) s vodou a postřikem ošetřit napadené rostliny. Jedná se o ideální domácí postřik na mšice nebo molice, který zvládne každý zahradník. Potřebovat budete 1 lžíci jemného mýdla nebo mycího prostředku na nádobí a litr čisté vody. Mýdlo nalijte do vody a dobře promíchejte. Pokud volíte tuhé mýdlo, je dobré ho před rozpouštěním nastrouhat.
Česnek rozmačkejte a vložte do vody. Nechte louhovat 24 hodin. Po uplynutí doby přeceďte roztok a nalijte do postřikovače.
Kopřivy vložte do vody a nechte louhovat po dobu několika dnů, ale klidně i dvou týdnů (v tuto chvíli už budou kopřivy zkvašené a macerát bude silnější).
Čtěte také: Eko prací prášky: Jak vybrat ten správný?
Sladké červené plody mohou napadat různí škůdci a choroby, které výrazně sníží úrodu a kvalitu jahod. Prevence a ochrana jahodníků jsou klíčové pro dosažení bohaté a zdravé úrody.
Květopas jahodníkový, latinsky Anthonomus rubi, je významným škůdcem jahodníku, ale i maliníku a ostružiníku. Likviduje květní pupeny a plody tak vůbec nevzniknou. Tmavý brouk s šedými chloupky na těle měří pouhé 2 až 4 mm, ale může zničit až 80 % úrody. Květopas patří do čeledi nosatcovitých, podobně jako například lalokonosec. Typickým znakem květopasa je dlouhý nosec a na něm zalomená tykadla.
Slimáci a plzáci jsou častí škůdci jahod, jejich typickým projevem napadení jsou okousané listy, často s typickými okénky a zaschlým stříbřitým slizem. Slimáci okusují jak nadzemní části rostlin, tak i kořeny. Slimáky na jahodách můžete odstraňovat ručně, nejlépe večer nebo brzy ráno, kdy jsou nejaktivnější.
Plíseň šedá je velmi rozšířená a nebezpečná houbová choroba jahodníku. Proti plísni šedé je nejúčinnější prevence. Jahodníky vysazujte na dobře odvodněných místech s dostatečným přístupem slunečního světla. Pravidelně je kontrolujte a odstraňujte napadené květy, plody a listy.
Padlí jahodníkové je houbové onemocnění, které se často vyskytuje na jahodnících, zejména při teplém a vlhkém počasí. Preventivní ochrana je klíčová, proto na jaře odstraňujte staré listy, aby se snížil počet infekčních zdrojů. Dodržujte dostatečné rozestupy mezi rostlinkami a zalévejte je přímo u kořenů a vyhýbejte se namáčení listů.
Čtěte také: Citrusová kůra jako zdroj ekologického plastu
Lalokonosec patří mezi škůdce jahod, které napadají jahodníky především ve stadiu larev, které jsou bílé s hnědou hlavou a žijí v půdě, kde mohou způsobit značné poškození kořenového systému jahod. Ruční sběr dospělých brouků z listů může snížit populaci lalokonosce. Tento postup je vhodný zejména v menších zahradách. Účinnou a ekologickou metodou boje proti lalokonoscům je aplikace hlístic na lalokonosce.
Úspěšné použití přírodních postřiků často závisí na správném načasování. Obecně platí, že je nejlepší aplikovat postřiky brzy ráno nebo pozdě odpoledne, kdy jsou teploty nižší a sluneční záření není tak intenzivní. Přírodní postřiky obvykle vyžadují častější aplikace než chemické prostředky. Například pro domácí postřik na mšice je doporučeno aplikovat postřik každých několik dní, dokud se situace nezlepší. Při aplikaci je důležité důkladně pokrýt všechny části rostliny, včetně spodních stran listů, kde se často skrývají škůdci. Pravidelně kontrolujte stav svých rostlin, abyste zjistili, jaký účinek má aplikovaný postřik.
| Odrůda | Odolnost vůči květopasu |
|---|---|
| Honeoye | Méně náchylná |
| Polka | Méně náchylná |
| Tenira | Méně náchylná |
tags: #ekologický #postřik #na #jahody #recept