Ekologický Přírodopis Plodů

Plod mají krytosemenné rostliny, vzniká z pestíku (hlavně ze semeníku) a případně dalších částí květu. Obsahuje jedno či více semen. Semena chrání, vyživuje, může napomáhat jejich šíření.

Při dozrávání semen se semeník mění v plod, blizna a čnělka zpravidla zasychají a stěny semeníku v oplodí - perikarp. Pokud se plody vyvíjejí pouze z pestíku mluvíme o plodech pravých, pokud se na jejich stavbě podílí i jiné části květu (květní lůžko, češule) mluvíme o plodech nepravých.

Z jednoho květu s více pestíky vzniká souplodí (např. souplodí nažek u jahodníku, peckoviček u ostružiníku), z květenství vzniká plodenství.

Části plodu

Ze semen vyrůstají nahosemenné a krytosemenné rostliny. Semena vznikají oplozením vajíček. U krytosemenných rostlin jsou ukryta v plodu. Zvnějšku je semeno kryto osemením. Uvnitř je zárodek nové rostliny, ten obsahuje děložní lístky (dělohy) se zásobními látkami (u krytosemenných 1-2, u nahosemenných může být děloh více).

Při dozrávání semen se semeník mění v plod, blizna a čnělka zpravidla zasychají a stěny semeníku v oplodí - perikarp.

Čtěte také: Život s úsměvem a ohledem na přírodu

Oplodí se skládá z vnější (exokarp), střední (mezokarp) a vnitřní (endokarp - rovněž často jednovrstevný) vrstvy.

Klasifikace Plodů

Podle kvality oplodí se plody pravé rozdělují na suché a dužnaté. Plody suché dále rozdělujeme na pukavé, nepukavé a poltivé.

Suché Plody

Pukavé plody mají suché oplodí, jsou vícesemenné, ve zralosti se otevírají a uvolňují semena.

• Měchýřek (foliculus) je typ jednoplodolistového plodu, pukající podélnou skulinou na břišním švu.
• Lusk (legumen) je také jednoplodolistový plod, jedno až vícesemenný, pukající dvěma švy (břišním a hřbetním).
• Šešule (siliqua) vzniká ze dvou plodolistů, mezi nimiž vzniká nepravá blanitá přehrádka a na zesílené placentě (rámečku) přirůstají semena.
• Šešulka (silicula) je kratší než šešule, vyskytuje se např. u ohnice (Raphanus).
• Tobolka je vícesemenná.

Nepukavé plody mají jen jedno semeno, které ve zralosti zůstává uzavřeno v oplodí a plod vcelku opadává.

• Oříšek (nux) je jednosemenný plod vzniklý ze synkarpního semeníku a jediným semenem a zdřevnatělým perikarpem, který volně objímá semeno (např. líska).
• Nažka (achaenium) má oplodí blanité nebo kožovité a pevněji objímá semeno než u oříšku.
• Podrobněji si popíšeme obilku (caryopsis), poněvadž je to důležitý plod obilovin pro potravinářství a krmivářství. Obilka je obalena srostlým oplodím a osemením.

Poltivé plody se ve zralosti rozpadají na jednosemenné plůdky.

Čtěte také: Eko prací prášky: Jak vybrat ten správný?

• Dvounažky jsou typickými plody miříkovitých, vzniklé ze spodního semeníku, ketré se rozpadají v jednotlivé nažky.
• Tvrdka (nucula) vzniká ze svrchního dvouplodolistového semeníku, ketrý se rozpadá na čtyři jednosemenné plůdky.
• Struk (bilomentum) je suchá, zaškrcovaná šešule, vzniklá ze dvou plodolistů, které se ve zralosti rozpadají příčně v jednosemenné díly.

Dužnaté Plody

Dužnaté plody mají aspoň část oplodí dužnatou.

• Peckovice (drupa) vzniká z jednoho nebo více plodolistů, je většinou jednosemenná a u tohoto plodu můžeme oplodí rozlišit na vnější exokarp (pokožka), střední mezokarp, který je dužnatý a vnitřní endokarp, jenž je sklerenchymatický (pecka).
• Bobule (bacca) je vícesemenný plod a má dužnatý nebo šťavnatý mezokarp i endokarp.

Nepravé plody

K nepravým plodům se řadí především malvice. Dužnatá část vzniká ze stěny češule, ke které přirůstají stěny spodního semeníku (jádřinec). K nepravým plodům se řadí i souplodí vznikající z více semeníků apokarpního gynecea jednoho květu.

Plody semenné

Plody semenné jsou význačné pro nahosemenné rostliny, které netvoří oplodí, neboť nemají uzavřené a srostlé plodolisty. Obyčejně jsou semena i s plodolisty sdružena v šištice, zřídka jsou jednotlivá. Šiška (strobilus) vzniká ze samičího šišticovitého květenství a často dřevnatí.

Rozšiřování Plodů a Semen

S charakterem oplodí souvisí i způsob rozšiřování plodů a semen. Druhy rozšiřované větrem nazýváme anemochorní (např. nažky pampelišky, křídlaté nažky jasanu, břízy apod.), zoochorní jsou rostliny, jejichž plody rozšiřují živočichové (např. ostnité nažky lopuchu, svízele apod.), antropochorní jsou rozšiřovány člověkem (např. plevele - pěťour, turan) a hydrochorní vodou (např. rdest, olše apod.).

• Při přenášení větrem mívají křídla nebo chmýr.
• Plody/semena přenášená vodou musejí být odolná proti vlhkosti, např. díky zesíleným stěnám či voskové vrstvičce.
• Plody/semena se též mohou šířit na těle živočichů, k tomu jim pomáhají háčky či lepkavé výrůstky.
• Při šíření uvnitř těla živočichů plody/semena procházejí trávicí soustavou.

Životní cykly rostlin

• Jednoleté rostliny vyrostou a vytvoří plody během jednoho roku.
• Dvouleté rostliny prvním rokem vytvářejí vegetativní orgány, druhým rokem kvetou a plodí.
• Víceleté rostliny žijí déle než dva roky, kvetou a plodí pouze jednou.
• Vytrvalé rostliny kvetou a plodí opakovaně, zpravidla od určitého věku.

Čtěte také: Citrusová kůra jako zdroj ekologického plastu

tags: #ekologicky #prirodopis #plod

Oblíbené příspěvky:

• Valašské muzeum v přírodě
• Fáze v Gibsonově ekologické teorii
• Školení odpadového hospodářství s akreditací
• Co patří do bioodpadu?
• Příroda Opatovicka