Rožnovské muzeum v přírodě: Historie a expozice

Co se vám vybaví, když se řekne Rožnov pod Radhoštěm? Drsná romantika starých časů, hluboce zakořeněná v lidové architektuře místního skanzenu? Osoba Dušana Jurkoviče? Lýtka namožená po celodenním výšlapu na horu Radhošť a Pustevny? Nebo ani jedno z toho, protože jste zatím neměli možnost Rožnov a jeho atraktivity poznat osobně? V článku vám přiblížíme nejznámější turistické magnety, které nevelké město Rožnov a jeho okolí nabízí.

Milé a sympatické město Rožnov v podhůří Beskyd si umělo vybrat vskutku malebnou polohu na úpatí legendami opředené, tajemné hory Radhošť. Mimochodem přídomek „pod Radhoštěm“ získalo až po roce 1912. Velkým plusem je také pravidelné autobusové i železniční spojení Rožnova s Valašským Meziříčím a dalšími městy. Dál do útrob Moravskoslezských Beskyd lze z Rožnova pokračovat autobusem. Z Rožnova jezdí pravidelné linkové spoje např.

Rožnov pod Radhoštěm je bezpochyby proslulý v prvé řadě díky jedinečnému muzeu v přírodě. Za zdravým ovzduším, jež mělo prokazatelně příznivé účinky na nemoci dýchacích cest, sem přijížděli první hosté již na konci 18. století. V roce 1796 byly v Rožnově na základě aktivity brněnského lékaře založeny klimatické lázně, které úspěšně fungovaly až do roku 1953 (tedy přes 150 let). O tom, že Rožnovské klimatické lázně byly proslavené na světové úrovni svědčí i fakt, že je pravidelně navštěvovaly mnohé významné osobnosti, jako např.

Valašské muzeum v přírodě, běžné známé jako skanzen v Rožnově pod Radhoštěm, patří mezi největší místní lákadla. Jakmile projdete branou muzea v přírodě, vrátíte se mrknutím oka zpět do 19. století, do doby, kdy náměstí v Rožnově lemovaly typické valašské dřevěnice a na úbočí valašských kopců skromně žili v těsném sepětí s přírodou jejich obyvatelé.

Co si ale neznalý návštěvník má vůbec vybavit pod pojmem „rožnovský skanzen“? V podání Valašského muzea v přírodě se jedná o soubor původních lidových staveb a domů z místního regionu, které jsou citlivě zasazeny do areálu muzea jako přirozená venkovní expozice. Některé domy sem byly přeneseny ze svých původních míst - rozebrány a znovu složeny, některé naopak byly zcela nově postavené, a to přesně podle původních plánů.

Čtěte také: Expozice Valašského muzea v přírodě

Celý areál rožnovského muzea v přírodě je velmi rozhlehlý. Rozkládá se na území městského parku a protilehlé stráni. V době svého založení v roce 1925 byl rožnovský „skanzen“ unikátním počinem svého druhu ve střední Evropě, a i dnes patří k nejstarším a největším venkovním muzeím „pod širým nebem“. Nic strnulého pro nostalgiky tu ale nečekejte. je už od doby zakladatelů muzea sourozenců Jaroňkových prezentováno živě - při práci i zábavě. kdy se v Rožnově pod Radhoštěm konal první Valašský rok.

Ve skanzenu vás čekají hned 3 prohlídkové okruhy a různorodý program přizpůsobený aktuálnímu ročnímu období. Nechybí ani zábava a atrakce pro děti. Ty bude určitě zajímat např.

Historie Valašského muzea v přírodě

Valašské muzeum v přírodě v Rožnově pod Radhoštěm bylo založeno v roce 1925 sourozenci Jaroňkovými a je nejstarším muzeem svého druhu ve střední Evropě. Valašské muzeum v přírodě v Rožnově pod Radhoštěm a je největším muzeem svého druhu v České republice. Je tematicky rozčleněno na tři areály - Dřevěné městečko, Valašskou dědinu a Mlýnskou dolinu - v nichž v přirozené krajině stojí originální roubené stavby přenesené z terénu i kopie a rekonstrukce historických budov. Již jeho zakladatelé usilovali o vytvoření živého muzea - areály proto během celého roku ožívají pořady a akcemi zaměřenými na prezentaci běžného života, folkloru, obřadů, zvyků a rukodělných technologií.

V roce 1909 se oba bratři natrvalo usazují v Rožnově. Již tehdy v nich zrála myšlenka muzea v přírodě inspirovaná úsilím o uchování měšťanských domů z rožnovského náměstí. Vše usměrnila cesta Aloise Jaroňka, druhého z bratrů, do skandinávských zemí. Navštívil právě vznikající muzeum v přírodě v městě Aarhus v Dánsku a poznal první a nejstarší muzeum v přírodě na světě, Skanzen u Stockholmu. V roce 1911 byl v Rožnově založen muzejní spolek a v roce 1913 byl předložen první projekt muzea. K výstavbě Valašského muzea v přírodě však mohlo dojít až několik let po válce.

V 50. letech vznikl projekt Valašské dědiny a v 60. letech našeho století došlo k jeho realizaci. Cílem výstavby se stala pravdivá rekonstrukce modelu valašské dědiny. Tak se na rožnovské pasece, zvané Stráň, postupně vystavělo na 40 objektů, vše, co k valašské vesnici patří. V centrální vstupní budově tzv. Zároveň je zde umístěna prodejna LUV, občerstvení, oddělení propagace a WC. Leden až duben, říjen, prosinec - pondělí zavírací den!

Čtěte také: Unikátní skanzen v Zubrnicích

Nejvýraznějším rysem současného dění v muzeu je cílevědomé úsilí o oživení zapomenutých tradičních technik, lidového umění a obyčejů i o rekonstrukci společenského života, obchodu i zábavy našich předků. Další okruh aktivit patří lidovému řemeslu a lidovým umělcům. Kromě výrobků na prodej předvádějí svoji zručnost početným návštěvníkům muzea.

Jednotlivé části muzea

Dřevěné městečko, Valašská dědina a Mlýnská dolina. Valašské muzeum v přírodě se skládá ze čtyř částí, Dřevěného městečka, Mlýnské doliny, Valašské dědiny a zahrnuje více než 100 staveb, v nichž v přirozené krajině stojí originální roubené stavby přenesené z terénu i kopie a rekonstrukce historických budov.

Dřevěné městečko

Dřevěné městečko tvoří jádro muzea, je jeho nejstarší částí. Bylo otevřeno roku 1925 a prezentuje způsob života na malém městě v období od poloviny 19. století až po první čtvrtinu 20. století. Dřevěné městečko je nejstarší částí Valašského muzea v přírodě. Rozkládá se v rovinatém terénu městského parku. Veřejnosti bylo zpřístupněno v roce 1925 a od tohoto roku se postupně rozvíjí dodnes. Návštěvníkům ukazuje podobu historického náměstí tvořeného souborem originálních dřevěných staveb přenesených především z rožnovského náměstí a širšího okolí. Několik roubených objektů zde bylo postaveno podle existujících i zaniklých předloh. Nahlédnete zde do způsobu bydlení a života v malém městě v období od poloviny 19. až po první čtvrtinu 20.

Základ pro Dřevěné městečko byl položen v okamžiku, kdy sem byly z rožnovského náměstí přestěhovány dva roubené domy a další menší stavby z valašského regionu. Postupně přibyly i další stavby např. dřevěný kostel sv.

Městský způsob života na Valašsku na přelomu 19. a 20. století představuje Dřevěné městečko, umístěné v rožnovském parku. Radnice, Billův měšťanský dům a později hospoda U Vašků, stavby převezené z místního náměstí, tvořily od počátku základ muzejního areálu.

Čtěte také: Historie Valašského muzea

Nic strnulého pro nostalgiky tu ale nečekejte. je už od doby zakladatelů muzea sourozenců Jaroňkových prezentováno živě - při práci i zábavě. kdy se v Rožnově pod Radhoštěm konal první Valašský rok.

V době hlavní sezóny zde probíhají každý víkend folklorní a řemeslné programy. Dřevěné městečko je dějištěm několika folklorních festivalů. V Dřevěném městečku je také otevřena expozice poštovního úřadu. Tato oživená expozice poskytuje návštěvníkům nejen stálé poštovní služby, ale nabízí i bohatý prodejní sortiment.

Valašská dědina

Po Dřevěném městečku přibyla do areálu během 60. let také Valašská dědina, vystavěná na stráni proti Dřevěnému městečku. Valašská dědina je nejrozsáhlejším areálem Valašského muzea v přírodě. Hospodářské usedlosti, salašnické stavby, mlýn a kovárna jsou umístěny v krajině, která svou členitostí připomíná mnohé vesnice na úbočích Beskyd. V průběhu roku se zde konají programy, oživující staré způsoby hospodaření. Políčka, zahrádky a ovocné stromy připomínají pěstování starých plodin.

Nejrozsáhlejší území muzea zabírá Valašská dědina, budovaná od roku 1962. Hospodářské usedlosti, salašnické stavby, větrný mlýn, kovárna, studny, zvonice i zahrádky jsou umístěny v terénu, který připomíná mnohé valašské vsi. Zvláště děti budou nadšené z domácích zvířat, horských ovcí valašek, prasátek či králíků. Při procházce na čerstvém vzduchu vám jistě přijdou vhod krajové speciality v Hospodě ze Zděchova.

V rámci prohlídky můžete nahlédnout do interiérů obytných domů a připomenout si, jak v 19. století žili lidé z různých sociálních vrstev. První objekty byly postaveny v roce 1962, areál zpřístupněn od roku 1972. Interiéry obytných domů zachycují způsob bydlení od poloviny 19. století v různých sociálních vrstvách.

Mlýnská dolina

Mlýnská dolina vznikla až jako poslední součást areálu, a to v 80. letech 20. století. Mlýnská dolina je nejmladším areálem Valašského muzea v přírodě. Byla otevřena v roce 1982. Jsou v ní sdruženy dodnes funkční technické stavby převážně na vodní pohon.

Funkční technické stavby, převážně na vodní pohon, soustřeďuje Mlýnská dolina, otevřena v roce 1982. V areálu údolní louky u starého vodního náhonu můžete obdivovat technickou zručnost našich předků a jejich schopnost využívat přírodní zdroje.

Umístění valchy, mlýna a pily je téměř přesnou rekonstrukcí situace, která ještě v první polovině 19. století existovala ve Velkých Karlovicích - údolí Podťaté. S výjimkou lisovny jsou všechny mechanismy poháněny vodní silou. V objektu vozovny z Ostravice je instalována expozice „Dopravní prostředky na Valašsku". Výstava představuje svým zaměřením různé formy dopravních prostředků, které se využívaly v zemědělství, lesnictví, obchodní činnosti, dopravě osob a v rámci dalších živností a řemesel.

V letech 2008 - 2009 byl areál rozšířen o nové objekty - obytný dům z Trojanovic, kovárnu z Horní Lidče a stodolu z Velkých Karlovic - Podťatého.

Kolibiska

Za horizontem Valašské dědiny vzniká nový areál muzea - Kolibiska. Již nyní si zde můžete prohlédnout první stavby: hájovnu a chlévy z Nového Hrozenkova, Bylnice a starou hájovnu z Valašské Bystřice. Během let budou přibývat další stavby - chalupy, koliby, seníky, kumorku, brug, kopinec... Možná ani netušíte, co se za některými názvy skrývá, ale o to větší důvod sledovat, jak se Kolibiska rodí. Tvoří se zde historická kulturní krajina - modeluje se terén, zakládají se políčka a cesty, budují stavby, sází a kácí stromy... Areál vzniká pro ty z vás, kdo se rádi procházíte v přírodě a přemýšlíte o historii.

Třeba o tom, jak vypadaly hory za dob bačů, dřevorubců, milířníků či pasekářů z odlehlých samot před tím, než je ve velkém začali navštěvovat turisté. Kolibiska přirozeně navazují na Valašskou dědinu, stejně jako v Karpatech na každou vesnici navazovaly pestře využívané části hor. Naši předci se zde snažili co nejlépe zužitkovat nejen půdu, ale i vše, co nabízel les.

Praktické informace pro návštěvníky

SLUŽBYrezervace: možnáplatba kartou: anofotografování, filmování: anopřístup psa do areálů za poplatek (podmínkou je vodítko a náhubek). Zákaz vstupu pouze do budov a na Valašský Slavín u kostela v Dřevěném městečku.sociální zařízení: anoprodej: Pamětní medaile, Reklamní zápalky, Knihy o Valašsku, CD, DVD a videokazety, Upomínkové předměty - Emil Zátopek, Aktivity duchovních, Keramika, Modrotisk, Proutěné výrobky, Slivovice, Výrobky ze dřeva atd.občerstvení: restaurace s tradičními pokrmypronájem prostor: Janíkova stodola, Komorní amfiteátr, Velký amfiteátr, Konferenční sál - Sušáksvatební obřad: předem kontaktujte muzuem pro více informacíúschovna: anošatna: anokouření: přísný zákazslužby cyklistům: úschovna kol, nabíjecí stanice pro elektrokola

DOSTUPNOSTVzdálenost vzdušnou čarou: 600 m SV směrem z centra Rožnova p.R.Vlakem: vlaková stanice Rožnov pod Radhoštěm cca 1,5 kmAutobusem: autobusová zastávka rest. Rožnov U Eroplánu cca 700 m, nádraží cca 1,5 kmPěšky: červeně značená TZ z centra podél nábřeží BečvyNa kole: dálková cyklotrasa č. 6260 BečvaAutem: městem prochází mezinárodní silnice E442 (Karlovy Vary - Liberec - Olomouc - Žilina (SR), příjezd povolen až k místu. Placené parkování pro návštěvníky u Mlýnské doliny.

tags: #Rožnovské #muzeum #v #přírodě #historie #a

Oblíbené příspěvky:

• Počasí v Dolních Novosedlech
• Rozměry kovových stojanů na odpad
• Spalovací motory a životní prostředí
• Recenze školy v přírodě Hodonín
• Udržitelnost a recyklace kovů