Ekologický slovník adaptace na nízké teploty

Nízká teplota inaktivuje enzymy tylakoidní membrány a zpomaluje intenzitu dýchání rostlin. Od určitých hodnot dochází k tvorbě ledu a může dojít k mechanickému poškození buněk, k dehydrataci buněk a mezibuněčných prostor.

Následkem tvorby ledu je dehydratace rostliny, což vede ke zmrznutí. Rostliny mírného pásma jsou na nízké teploty adaptovány, avšak náhlé poklesy teplot jsou škodlivé i pro ně.

Různé druhy rostlin jsou k nízkým teplotám různě citlivé, citlivost může být různá i u jednotlivých kultivarů a liší se také v průběhu života rostliny či vegetačního období. Citlivější jsou generativní orgány.

Poškození mrazem může vzniknout při poklesu teploty pletiv pod bod mrazu. Dochází ke změně fyzikálních a chemických vlastností membrán v buňce, zahušťuje se buněčná šťáva ve vakuolách, narušuje se metabolismus, vznikají toxiny, dochází ke zmrznutí vody v buňce a tvorbě ledových krystalků v buňce.

Ty mohou buňku poškodit. K odumření buňky dojde vlivem dehydratace. Příčinou úhynu rostliny může být tzv. fyziologické sucho vlivem omezeného nebo přerušeného příjmu vody, kdy transpirace není přerušena.

Čtěte také: Život s úsměvem a ohledem na přírodu

Citlivost rostlin k mrazu je různá, mění se i v rámci fenofází.

Druhy poškození mrazem

• Částečné zmrznutí: Mráz zničí jen část rostliny nebo část určitého orgánu.
• Mrazové trhliny: Podélné rozprasky, mechanismus jejich vzniku je založen na principu tepelné roztažnosti materiálu a odlišné rychlosti smršťování vnějšího pletiva, kdy se smršťují při zmrznutí rychleji, než středová pletiva. Mrazové trhliny jsou časté.
• Mrazové desky: Vznikají z plošně zmrzlého pletiva, to hnědne, odděluje se. Odumírá větší plocha kůry. Výskyt zejména na jižní straně, případně západní straně, kde dochází k rychlému ohřátí a ochlazení kmene, případně větví.

K obdobím s největší pravděpodobností poškození rostlin mrazem je podzim, kdy přicházejí tzv. časné podzimní mrazíky a jaro, kdy přicházejí tzv. pozdní jarní mrazíky, přičemž ekonomicky nejvýznamnější jsou pozdní jarní mrazy, jelikož rostliny jsou v době intenzivního růstu nejcitlivější.

Poškození chladem vyvolává fyzikální a fyziologické změny při působení teplot mezi 15°C a 0°C, nebo působením teplot nad bodem mrazu 0°C (do 9°C). Dochází k poruchám enzymů, narušení funkce membránových lipidů a v případě plodů i v narušení procesu dozrávání 9). Zpomaluje se fotosyntéza, zvyšuje se dýchání, zpomaluje se příjem vody a živin a zastavuje růst.

Při poškození chladem nedochází k tvorbě ledu v buňkách. Symptomy chladového poškození na rostlině se liší podle zasaženého místa.

K odumírání nadzemních orgánů při t > 0°C je důsledkem špatného zásobení kořenů vodou. Citlivé k chladu jsou tropické rostliny, které nelze otužit. Pokud jsou vystaveny chladu, zpomalují růst, žloutnou, na listech se mohou objevit vodnaté skvrny, později léze, poškozené listy hnědnou, stejně tak i plody.

Čtěte také: Eko prací prášky: Jak vybrat ten správný?

Sekundárně mohou být napadeny bakteriálními či houbovými patogeny. Vybíhání do květu je časté u dvouletých rostlin, při teplotách 0-12°C na jaře, pokud mají rostliny nejméně dva pravé listy (ve fázi děložních listů nemají vliv), kdy může dojít k jarovizaci (citlivé jsou např. řepa, zelí, čínské zelí).

Snižuje se kvalita i kvantita výnosu, jelikož vyběhlice nejsou plnohodnotné. Poškození chlazením je typické při skladování rostlinných produktů např. ovoce či zeleniny. Dochází k němu při nedodržení optimálních skladovacích teplot pro jednotlivé druhy, často i v kombinaci s podmínkami atmosféry, zejména pokud jsou produkty skladovány v podmínkách tzv. řízené atmosféry.

Adaptační opatření

Proces přizpůsobení se dopadům klimatických změn a snaha o snížení způsobených škod. Příklady současných adaptačních opatření jsou například protipovodňové zábrany, změny pěstovaných plodin nebo přesídlení do výše položených oblastí, které nebudou postiženy zvyšováním hladiny oceánů.

Používá se též název agrivoltaika. Jde o koncept, při kterém je krajina využívána k zemědělské produkci a zároveň k výrobě elektřiny (pomocí fotovoltaických panelů). Fotovoltaická řešení mohou být velmi různá - panely například mohou být umístěny několik metrů nad zemí na podstavci či ve svislé poloze tak, aby se mezi nimi nebo pod nimi mohla pohybovat zemědělská technika.

To umožňuje pěstování plodin, kterým nesvědčí celodenní přímé slunce a pro optimální růst potřebují určité zastínění, jako je třeba brokolice, špenát, bazalka nebo salát (locika). Jinou možností je nechat na pozemku takto navržené fotovoltaické elektrárny pastvinu pro hospodářská zvířata, jež mohou v případě potřeby pod panely rovněž najít stín nebo částečný úkryt.

Čtěte také: Citrusová kůra jako zdroj ekologického plastu

tags: #ekologický #slovník #adaptace #na #nízké #teploty

Oblíbené příspěvky:

• Využití kompostu na zahradě
• Ochrana ovzduší v krajích ČR
• Změny klimatu a oceánská proudění
• Co najdeme v přírodě?
• Ekologické kelímky na kávu Woodway