Farma U svatého Jakuba je synonymem ekologického zemědělství v srdci Podkrkonoší. Farma se nachází se v malebné krajině Podkrkonoší - přímo u historického kostela sv.
V systému ekologického zemědělství chováme hovězí masné plemeno SIMENTAL. Pastevní odchov se zastoupením trav, jetelů a lučních bylin představuje ideální zdroj výživy. Přirozený způsob chovu tohoto plemena na zdejších pastvinách je zárukou zdravého vývoje zvířete. Z takto chovaného skotu získáme křehké, šťavnaté maso bez cizorodých látek vyznačující se svou charakteristickou barvou, vůní a je předpokladem vynikajícího gastronomického zážitku.
V rámci ekologického zemědělství se zaměřujeme na chov dojnic, chov skotu bez tržní produkce mléka, výkrm býků a chov včel. Podrobujeme se pravidelným kontrolám v rámci systému ekologického zemědělství kontrolní organizací KEZ o.p.s. Chrudim.
Chov a hospodaření provozujeme na principech ekologického zemědělství. Naší vizí je propojení zemědělství, ochrany přírody a místní tradice.
Dojnice chované v ekologických chovech i tak tráví většinu života na pastvě a v případě ustájení musí mít dostatek místa k pohybu i krmení. „Ekologické zemědělství respektuje potřeby zvířat, krávy mají možnost žít v téměř přirozených podmínkách a tento přístup vede k prevenci nemocí.
Čtěte také: Život s úsměvem a ohledem na přírodu
Na rozdíl od těch konvenčních, zavřených celý život bez slunce, jsou naše zvířata přirozeně otužilá a dokonce i výrazně stresu odolnější. Zvířata ze stájí jen těžko vyženete z kotců, neznají nic jiného než čtyři stěny. U zvířat z pastvin máte spíše problém, být alespoň stejně rychlý jako ona (smích).
Co se týče certifikátu ekologického zemědělství - člověk musí splnit celou řadu zákonem stanovených požadavků, ale my je plníme rádi. Je to úplně stejné jako s naším zdravím. Když někdo žije v zatížených oblastech, je daleko víc nemocný, než lidé ze zdravějších regionů. Z tohoto pohledu je prostředí Vysočiny ideální. Velký vliv má ale i krmení zvířat. Oproti konvenčním stájím, kde se zvířata krmí průmyslovou krmnou směsí, je pastevní výkrm daleko zdravější a přirozenější.
Rozdíl mezi hovězím a vyzrálým hovězím poznáte hlavně na talíři. Vyzrálé hovězí je daleko křehčí a voňavější a navíc jeho přípravou nestrávíte věčnost.
Naše maso je vyzrálé, tudíž křehčí a plnější chuti. Několik týdnů je totiž odvěšeno nebo také „stařeno“. Říká se, že čím větší je zvíře, tím déle by mělo zrát. Takže zatímco drůbež je možné konzumovat dva dny po porážce, vepřové by se nemělo konzumovat dříve než po týdnu a hovězí po 4 až 6 týdnech.
Pro zrání doma nemá nikdo pravděpodobně ideální podmínky. Celý proces zrání je poměrně složitý. Začíná už ve stájích nebo nejlépe ještě na pastvinách - ideální je, když je zvíře chované na trávě, venku pod širým nebem. Velký vliv má také samotná porážka. Navíc, aby maso dobře zrálo, je potřeba nechat ho viset v celých čtvrtích nebo půlkách v zracích chladírenských boxech, kde je teplota kolem nuly a reguluje se vlhkost.
Čtěte také: Eko prací prášky: Jak vybrat ten správný?
Způsobů, jak nechat maso vyzrát je několik. My jsme si vybrali nejtěžší - suché zrání v celých čtvrtích. Z masa tak odchází voda a výrazně se snižuje hmotnost masa. Jenže masu pak zůstane výraznější chuť a vůně. Další možnost je mokré zrání - maso se druhý den po porážce zabalí do vakuových sáčků a zraje v nich.
Obecně se ale dá říci, že vyzrálé maso je tmavší, i když i na barvu má vliv způsob opracování partií při bourání. Hodně napoví také vůně. Pro vakuované maso je typická výraznější vůně kyseliny mléčné, která při zrání v sáčku přirozeně vzniká.
U steaků je zrání masa nutnost. Měkkost masa ale jistě oceníte i při pečení a koneckonců i u guláše. Vyzrálému masu často stačí mnohem kratší čas kuchyňské úpravy.
Podle českých ekologických zemědělců však není třeba u nás panikařit, neboť zákazník má možnost konzumovat maso z ekologicky chované drůbeže s garantovanou zárukou kvality. Biokrmivo pro drůbež v ekologických chovech totiž podle Horákové obsahuje hlavně přírodní složky, včetně čerstvé trávy, ale nikoli antibiotika, hormony ani geneticky modifikované složky, například sóju, jak tomu může být v chovech konvenčních.
„Ekologické chovy drůbeže v České republice podléhají přísným kontrolám, a to ať již z hlediska veterinárního (zdravotní stav zvířat, welfare), tak z hlediska dodržování pravidel ekologického zemědělství. Chovatelé také musí přesně dokumentovat veškeré krmivo, které zvířata konzumují. Zda je dokumentace vedena správně a pravidelně kontrolují certifikační organizace (KEZ, ABCERT, Biokont),“ popsala systém ekologických chovů Kateřina Nesrstová, manažerka PRO-BIO Svazu ekologických zemědělců.
Čtěte také: Citrusová kůra jako zdroj ekologického plastu
V ekologickém zemědělství je naproti tomu drůbež chována v přirozených podmínkách, ptáci se pohybují na denním světle a čerstvém vzduchu, získávají přirozené návyky. Zároveň je umožněna i velmi důležitá komunikace v hejnu.
„Nejlepší je zajet si pro biokuře přímo na farmu. Podívat se, v jakých podmínkách zemědělec zvířata chová a čím je krmí. To je pro mě nejvyšší záruka kvality. Když vím, jak dlouho roste kuře ekologické do správné váhy a jak dlouho konvenční, je mi jasné, proč je biokuře o tolik dražší. Je třeba si uvědomit, nakolik si ceníme našeho zdraví a jaká rizika hodláme výběrem potravin, které jíme, podstoupit,“ upozornila Kateřina Nesrstová.
Základní třídění plemen skotu je podle původu, prošlechtění, geografického rozšíření a užitkového směru. Plemena krav se dělí jednoduše na mléčná, s kombinovanou užitkovostí a masná.
Ekologické zemědělství disponuje dvěma druhy ustájení. První je celoroční na pastvině, které je využívané především u chovu masného skotu typu highland, kterému i pobyt ve sněhu udělá radost. Druhý typ ustájení je částečně ve stáji, kdy krávy ale mají vždy přístup do výběhu či rovnou na pastvinu. Tento systém se využívá především u mléčných plemen.
Živočišná výroba zaznamenala v roce 2017 nárůst počtu ekologicky chovaných zvířat, a to o 2,5 % oproti roku 2016. Na ekofarmách bylo chováno více než 418 tis. kusů zvířat. Stejně jako v předchozích letech dominoval jednoznačně chov skotu (256 tis. kusů a 88 %), následovaný chovem ovcí (99 tis. kusů a 7% podíl). Produkce masa činila v roce 2017 celkem 6 693 tun. Největším podílem je zastoupeno hovězí maso, jehož produkce se meziročně téměř nemění a dlouhodobě tvoří 90 % celkové produkce bio masa. V roce 2017 se na chov skotu soustředilo celkem 2 767 ekofarem.
| Druh zvířete | Počet kusů (2017) | Podíl |
|---|---|---|
| Skot | 256 000 | 88% |
| Ovce | 99 000 | 7% |
Vyzkoušejte biomléko přímo z ekofarmy! Zájem o biomléko v Evropě stále stoupá, jeho spotřeba i počet producentů meziročně výrazně roste. V posledních několika letech se jeho produkce v členských státech zvýšila až několikanásobně.
Biomléko obsahuje až o 68 % více zdraví prospěšných omega-3 mastných kyselin než běžné mléko, minimum zbytkových pesticidů i antibiotik a až třikrát více kyseliny linolové.
Český startup Bene Meat Technologies na to jde jinak. Celosvětová produkce masa, mléka a vajec vzrostla od 90. let o zhruba 500 milionů tun, tedy zhruba o 65 procent. Poptávka po mase pak neustále roste společně s tím, jak přibývá populace. Hospodářská zvířata navíc vyprodukují téměř 14,5 procenta veškerých emisí skleníkových plynů, jednou třetinou se také podílí na spotřebě vody. Navíc jde i o problém etický a zdravotní: zvířata jsou často držena v nevhodných podmínkách a po celý život trpí.
Princip kultivování masa v tomto českém startupu spočívá na principu kontrolovaného množení živočišných buněk. „Plánujeme v Česku vytvořit biotechnologické centrum, které bude patřit mezi lídry v technologiích výroby kultivovaného masa.
tags: #ekologicky #chovane #zvíře #maso