Skladba suti Nymburk složení

Těžba štěrkopísku má na Nymbursku dlouhou tradici. V posledních desetiletích však začíná nabývat nesrovnatelně větších rozměrů. Dnes jsou zasaženy rozsáhlé plochy. Vzhledem k nátlaku těžebních organizací na otevírání dalších pískoven považuji za potřebné se touto otázkou zabývat.

Těžba štěrkopísku většinou nebývá veřejností přijímána tak negativně jako těžba většiny ostatních nerostných surovin. Těží se zde jednak štěrkopísky fluviálního původu, jednak větrné písky, které vznikly působením větru během chladnějších období pleistocénu. Změny ve využití krajiny, které jsou s těžbou štěrkopísku spojeny, by bylo možné dobře pozorovat.

Za cenné rady a připomínky bych chtěl poděkovat především vedoucímu mé práce RNDr. Z. Lipskému, CSc. Za důležité rady děkuji i RNDr. B. Balatkovi, CSc. Rovněž zaměstnancům Referátu životního prostředí Okresního Úřadu v Nymburce (jmenovitě mgr. M. Pátkové a V. Polákovi) za ochotné poskytnutí některých informací. Za usnadnění vhodně literatury bych rád poděkoval mgr. M. Prchalové z Polabského muzea v Poděbradech a doc. RNDr. V. Zieglerovi, CSc.

Tato práce je rozdělena do dvou základních částí. První část (kapitola č. těžby štěrkopísku. Největší pozornost je věnována vlivu této lidské činnosti na životní prostředí. Druhá část (kapitola č. Základní informace o jednotlivých lokalitách a jejich stavu na počátku 70. let poskytla Inventarizace ložisek nerostných surovin, která je uložena v Geofondu.

Nejstarší informace o těžbě štěrkopísku, které byly použity, byly převzaty z prací Sokola (1909, 1912). Soupis lomů, pořízený Hejtmanem (1948), který zachycuje stav k roku 1943, bylo možné využít pouze pro dvě lokality, které leží na území tehdejšího okresu Český Brod. Získané informace byly také srovnávány s leteckými snímky z let 1938, 1975 a 1984. edního Okresního Úřadu v Nymburce a od místních občanů.

Čtěte také: Kladenská skládka: Vše, co potřebujete vědět

Největším problémem bylo časové vymezení těžby. Vychází to zejména z povahy této činnosti, která většinou není časově nijak ostře ohraničená.

Současný stav vytěžených pískoven byl zjišťován přímo v terénu, a to v době od dubna do září 1998. Sledováno bylo především celkové využití území. Pozornost byla věnována stavu reliéfu a vegetace. V terénu bylo provedeno i měření přibližné rozlohy pískoven (nejčastěji krokováním). dní mapy ČR v měřítku 1:10 000 (obrys jejich tvaru byl přenesen na milimetrový papír).

Složení štěrkopísků

Jako štěrkopísky bývají podle Petránka (1993) v technické praxi souhrnně označovány nezpevněné sedimenty, na jejichž složení se v proměnlivé míře podílí písek a štěrk. Materiál o velikosti zrna od 0,05 (či 0,1) do 2 mm bývá označován jako písek, materiál o velikosti zrna nad 2 mm jako štěrk. ce než 50 % obsahem částic o velikosti zrna nad 2 mm (tedy štěrku v širším slova smyslu). než 25 %, užívá se názvu štěrkovitý písek. Termínem štěrk bývá někdy označována i uměle drcená hornina. Výklad tohoto termínu je tedy dosti nejednotný. odušený používat souhrnné označení štěrkopísky.

Štěrkopísky pro stavební účely jsou těženy v lomech. Podle Rubína - Balatky a kol. (1986) se jako lomy původně označovala místa, kde se těžil kámen. sta povrchové těžby. Místa podpovrchové těžby jsou označována jako šachty a štoly. Podle druhu dobývaného nerostu se lomy dělí na uhelné, rudné a nerudné. místa s těžbou štěrkopísku.

Podle založení lomu v terénu se rozlišují lomy stěnové, jámové a etážové. rem. V jámových lomech probíhá těžba pouze pod úrovní zemského povrchu. Takto vzniklé jámy se někdy označují jako oprámy.

Čtěte také: Kvalita dřeva a skladování

Zahájení těžby v lomu se označuje jako otvírka. Lomy, v nichž probíhá těžba, se nazývají činné nebo aktivní. , vytěžené či zbytkové.

Při druhém způsobu dochází k trvalé přeměně území na vodní plochu.

Vliv těžby na životní prostředí

Vlivem těžby na životní prostředí (obecně těžby i konkrétně těžby písku) se v poměrně ucelené podobě zabývá zejména Áťs (1981). dalších autorů - např.

Vliv na reliéf

Při těžbě písku dochází většinou ke zvýraznění výškové členitosti reliéfu, a to zejména v rovinatých oblastech. Vznikají tak nové tvary antropogenního původu. m prostoru těžby se jedná většinou o tvary konkávní, tedy vyduté (většina lomů), případně i plošinné (rovinné) - např. při těžbě v oblasti písěčných přesypů. m nevyužitého materiálu (skrývka, polohy s větším obsahem nežádoucích příměsí apod.) dochází ke vzniku konvexních (vypuklých) tvarů, jako např.

Nově vzniklé formy reliéfu podléhají intenzivnímu morfogenetickému vývoji. y a skrytá půda jsou zbaveny vegetace, jejich rychlost je mnohem větší než na přírodních svazích. Transportem v erozním cyklu se materiál dostává do hydrosféry a atmosféry. ru okrajových svahů zbytkových lomů a abraze břehových částí lomových jezer. Zároveň dochází k jejich zanášení, a to jak anorganickými, tak i organickými látkami.

Čtěte také: Slzí Plačice: Co skrývá tato skladba?

Při těžbě (obecně) dochází také ke změnám v horninovém prostředí.

Dopady na litosféru jsou tedy spíše negativní a nežádoucí. ch oblastech, ke zpestření reliéfu, které někdy může být hodnoceno jako esteticky přínosné. Toto tvrzení však zdaleka není možné zobecnit. ch tvarů reliéfu totiž často dochází spíše k narušení celkového vzhledu krajiny, zvláště do doby, než dojde k většímu rozvoji vegetace.

Vliv na atmosféru a klima

Přímé vlivy těžby písku na atmosféru nejsou tak významné jako vlivy na ostatní složky životního prostředí, zejména u malých lomů. inout.

Nejvýrazněji jsou měněny všechny základní mikroklimatické charakteristiky na ploše vlastních lomů a na výsypkách nepokrytých vegetací. odzemní vody dochází spíše k "oceanizujícímu" ladění chodu teplot, zejména ke zmírňování extrémů (což je v podstatě pozitivní jev).

Atmosféra je těžbou písku ovlivňována i nepřímo. Při těžbě je ovzduší zatíženo zvýšenou prašností. a to hlavně při dopravě vytěženého materiálu.

Vliv na podzemní a povrchové vody

Podzemní i povrchové vody jsou těžbou ovlivňovány po kvantitativní i kvalitativní stránce (narušení režimu a kontaminace vod). splachy z okolí a ropnými produkty z těžebních strojů. Ve srovnání s neodkrytými podzemními vodami jsou tyto vody vystaveny větším ztrátám výparem, což je většinou nežádoucí. křených oblastech, kde zvýšená hladina podzemní vody brání hospodářskému využití, je tato skutečnost přijímána jako pozitivní jev.

Významné jsou i změny hydrogeologické situace (změna režimu proudění podzemních vod, odtokových poměrů atd.), o nichž byla řeč již při hodnocení dopadů na litosféru. rkopísková jezera mohou také ovlivnit průběh povodňové vlny.

Vliv na půdu

Půda bývá většinou autorů považována za nejvíce postiženou část přírodního prostředí při těžbě písku. omické sféry životního prostředí člověka. půdami (příkladem je i okres Nymburk).

Těžba štěrkopísku je spojena se značnými zábory půdy. Při těžbě pod hladinu podzemní vody dochází k nevratné změně půdního fondu na vodní plochu. Např. burk bylo k roku 1996 celkem 12 štěrkopískových jezer o celkové rozloze 114 ha, přičemž většina těchto pískoven je soustředěna do poměrně úzkého pásu podél Labe.

Vliv na ekosystémy

Vlivem těžby písku dochází k narušení či k úplnému zániku původních ekosystémů, a to nejen v dobývacím prostoru, ale i v prostoru vnějších výsypek.

Již během těžby dochází k sukcesi. V nových rostlinných společenstvech se nejdříve uplatňují rychle se šířící rostlinné druhy s širokou ekologickou amplitudou. inou tzv. r-stratégové, tedy krátkověké, ale rychle se rozmnožující druhy, se schopností rychle osidlovat nová stanoviště. Nově vzniklá rostlinná společenstva jsou proto velmi labilní. druhotná stanoviště se také často stávají jakýmsi "předmostím" pro šíření druhů z cizích území, které je ve většině případů nežádoucí. e např.

Vývoj vegetace v opuštěných lomech je poměrně klasickým příkladem sukcese. Podrobně se jím zabývá např. ké a v urbanizované krajině. V zemědělské krajině se opuštěné lomy často stávají ohniskem šíření plevelů do okolních polních kultur. l alergizujících rostlin, zejména v bylinném a v trávníkovém stádiu. Poměrně velký je podíl druhů léčivých.

Lomová jezera se, zvláště v zemědělské krajině, často stávají útočištěm některých živočichů. Např. lomových jezerech. Počet druhů podle jeho pozorování stoupá se zvětšující se velikostí vodní plochy a s hloubkou. u počtu druhů.

Údaje o oživení některých konkrétních lomových jezer nalezneme i u řady dalších autorů (např. Novák (1981), Němec - Ložek a kol.(1996), Wohlgemuth (1996) aj.). vá, že vedle útočišť pro obojživelníky mohou opuštěné lomy sloužit i jako hnízdiště vodních ptáků.

Těžba jako disturbance

Těžba písku v krajině působí jako větší či menší disturbance (neboli narušení). lním režimu existence ekosystému. Je to prostorově omezená událost, narušující strukturu ekosystému, společenstva či populace a měnící podmínky prostředí.

Opuštěné pískovny (ať už vzniklé těžbou nad nebo pod hladinu podzemní vody) tvoří v krajině tzv. liší od svého okolí.

Během těžby písku dochází k narušení ekologické stability území. se vlastními mechanismy s vnějšími rušivými vlivy (autoregulace). sky využívané. nky. Území může začít sloužit i jako lokální biocentrum. jší typ krajinné složky, který hraje dominantní roli ve fungování kraji.

tags: #Skladba #suti #Nymburk #složení

Oblíbené příspěvky:

• Ekosystém Pole: Učební materiály pro 4. ročník
• Přehled emisních norem pro lodě
• Recenze bílých košů 50l
• Prostějov a životní prostředí
• Průvodce Katalogem Odpadů