Ekologická likvidace anglického trávníku

Hebký a hustý trávník bez nepříjemného plevele by jistě chtěl mít každý majitel zahrady. Nemusí to být jen sen, opravdu můžete mít na zahradě trávník jako vystřižený z časopisu. Stojí to sice čas a úsilí, ale není to nemožné.

Pokud už máte na zahradě trávník, bylo by zbytečné se ho zbavovat a zakládat nový. I ze stávajícího trávníku můžete vytvořit mistrovské dílo. Dopřejte trávníku na jaře a na podzim revitalizaci a uvidíte, jak se vám bude měnit přímo před očima.

Prevence je základ

Nejúčinnější metodou je prevence a použití trávníkových hnojiv s herbicidy, které bojují s dvouděložným plevelem od rané fáze jeho růstu. Účinnou prevencí před nežádoucím výskytem plevele však může být i vertikutace trávníku. Odstraníme tím z něj stařinu, která se zde vytvořila přes zimu a která brání jeho odnožování a vitálnímu růstu. Provzdušňování je nejúčinnější v době, kdy je porost nakrátko posekaný a půda je suchá.

Vyřezaná travní plsť se vám bude lépe sbírat. Tímto krokem umožníte trávě lépe dýchat a dříve se dostanete do kondice.

Prvním krokem ke kvalitnějšímu trávníku je určitě likvidace plevele a mechu, ty totiž berou trávníku živiny. Odumřelý plevel je pak potřeba z trávníku vyčesat pryč, k čemuž vám mohou posloužit klasické hrábě. Efektivnější variantou je ale vertikutace.

Čtěte také: Život s úsměvem a ohledem na přírodu

Vertikutátor nařízne půdní profil, dojde k vyčesání odumřelého plevele, a vytvoří se místo pro nový trávník. Vertikutace také přispívá k tomu, že se voda a živiny dostanou lépe ke kořenům, což je klíčové pro zdravý trávník. Alternativou jsou také vertikutační hrábě.

Jak už bylo řečeno, trávníku se daří, když mají kořeny přístup k živinám a vodě. Tomu můžete pomoci tzv. aerifikací, neboli provzdušněním trávníku. Využít k tomu lze speciální aerifikační vidle, ale postačí i ty klasické. Provzdušněný trávník pak zapískujte křemičitým pískem s frakcí 0,2-2 mm.

Nyní přichází na řadu tzv. celopřesev. Je důležité, abyste použili stejnou travní směs, jako při zakládání trávníku. Pro rovnoměrné rozprostření travní směsi je nepostradatelným pomocníkem rozmetadlo. Jakmile bude travní směs rozprostřena, použijte travní substrát. Ten chrání nová semínka před vysušením a ptactvem.

Po celopřesevu je nesmírně důležité udržovat půdu neustále vlhkou a to po dobu 14 dnů. Půdu zalévejte ideálně každé 2 hodiny na 5 minut. Poté můžete přejít na závlahu 1 za 3 dny. Po celopřesevu je dobré použít hnojivo s vyšším obsahem fosforu, které napomáhá klíčení nových semen. V průběhu roku pak dopřejte trávníku pravidelnou dávku hnojiva.

Časově nejnáročnější na péči o trávník je určitě jeho sečení. Čím častěji budete trávu sekat, tím bude hustší. Po celopřesevu provádějte první sečení až při délce nové trávy okolo 10 cm. Zároveň vždy zkracujte výšku trávníku maximálně o 1/3 délky. Pokud byste chtěli trávníku dopřát skutečně luxusní péči, doporučujeme používat vřetenovou sekačku.

Čtěte také: Eko prací prášky: Jak vybrat ten správný?

Dochází u ní ke střihu stébel jako u nůžek, takže neničí stébla jako sekačka rotační, která je pouze přerazí otáčejícím nožem. Pokud zakládáte nový trávník, máte tu výhodu, že si můžete rovnou zvolit kvalitní travní směs pro anglický trávník. Kompletní detailní postup k založení nového trávníku najdete v tomto článku.

Mechanická likvidace plevele

Porost je možné udržovat mechanickým vytrháváním plevele, při kterém je však nezbytné vytrhávat nežádoucí rostliny i s kořeny. Pokud totiž zbavíte pampelišky nebo pýr jenom listové části nad zemí, porostou v klidu dál a vaše snaha tak přijde vniveč.

Chemická likvidace plevele

Pokud váš trávník trápí drobnější plevele, je načase vzít si na pomoc trávníkové hnojivo s herbicidy. Na trhu jsou dnes již přípravky obohacené i o další složky nezbytné pro růst vytouženého anglického trávníku bez plevele. Například FLORIA Trávníkové hnojivo TRAVIN obsahuje kromě živin také herbicidní látky působící na většinu dvouděložných plevelů od rané fáze jeho růstu. Má rovněž preventivní účinek na vzklíčení náletových plevelů a udržuje tak porost dlouhodobě v bezplevelném stavu. Přírodní hornina Zeolit v TRAVINU zajistí provzdušnění půdy, zlepší její strukturu a pH. Vytvoří tím v trávníku ideální podmínky pro jeho zdravý růst. Tento výrobek ocení hlavně ti, kteří nemají dostatek času.

Kromě živin obsahuje právě selektivní herbicidy, které nám zlikvidují všechny dvouděložné plevele (do 2 pravých listů), jako jsou (sedmikrásky, pampelišky, jitrocele, svízel přítulu, podběl, heřmánkovité plevele aj.).

TRAVIN - chytré řešení pro váš trávník

S plevelem v trávníku zatočí TRAVIN! Nedejte prostor plevelům a zasáhněte proti nim účinnou zbraní v podobě TRAVINU. Toto chytré trávníkové hnojivo zajistí trávníku dostatek všech základních živin a navíc spolehlivě působí na všechny drobné plevele (do 2 pravých listů), které se v něm objevily. Oproti klasickým postřikům na plevele je TRAVIN vyjímečný tím, že působí přes kořeny. Půdou se herbicidní látky transportují až k mělkým kořenům plevelů a oddenkům, odtud pak jdou do nadzemních částí plevelů a tím je celé likvidují. Nejenom že je vyhubí, ale v trávníku se další náletové plevele a plevele vzcházející z půdní zásoby již neobjeví. Ochrání ho po celou dobu jeho působení (2 měsíce).

Čtěte také: Citrusová kůra jako zdroj ekologického plastu

Běžná trávníková hnojiva obvykle nerozlišují mezi pěstovanou rostlinou a plevelem a k naší škodě podporují růst obou. To však neplatí pro TRAVIN. Toto moderní hnojivo z řady FLORIA® je vyvinuto speciálně pro likvidaci nežádoucích plevelů a pro udržení trávníku v bezplevelném stavu.

Jak TRAVIN působí?

Hnojiva obvykle nerozlišují mezi pěstovanou rostlinou a plevelem a k naší škodě podporují růst obou. To však neplatí pro TRAVIN. Toto moderní hnojivo z řady FLORIA® je vyvinuto speciálně pro udržení trávníku v bezplevelném stavu. Kromě živin obsahuje i selektivní herbicidy, které likvidují dvouděložné plevele (sedmikrásky, pampelišky aj.). Docílit dokonalého anglického trávníku lze díky tomuto chytrému hnojivu rychle a jednoduše.

TRAVIN přihnojuje. Hnojivo dodává do trávníku všechny hlavní i vedlejší živiny v optimálním poměru. Živiny jsou v dobře přijatelné formě, která trávník vyživuje po celou dobu působení TRAVINU. Takže zatímco jsou plevele úspěšně vytlačeny, trávník utěšeně roste a prospívá.

TRAVIN zabraňuje růstu mechů. Po uvolnění všech herbicidních látek začíná ZEOLIT plnit další roli v trávníku. Stává se důležitou složkou, která na sebe umí vázat živiny a vláhu, půdu provzdušňuje a neutralizuje její pH.

Použití a aplikace TRAVINU

Velkou předností TRAVINU je, že se nemusí nijak rozpouštět či připravovat před samotnou aplikací. Ta je bezpečná a jednoduchá. Hnojivo stačí rozhodit na suchý trávník a na místa, která jsou zasažena plevely. Pak již stačí zavlažit a účinné látky se začnou postupně uvolňovat. Hnojivo působí po dobu 2 měsíců a stejnou dobu účinkují i selektivní herbicidy. Nezapomeňte posekat trávník až 2 dny po aplikaci, abyste si granule TRAVINU ,,neposbírali sekačkou“.

Svou formou a působením je TRAVIN velmi bezpečný i pro domácí mazlíčky a šetrný pro ošetřovaný trávník. Pokud vlastníte kočku nebo psa, můžete je na trávník pustit již druhý den po aplikaci.Docílit dokonalého anglického trávníku lze díky tomuto chytrému hnojivu rychle a jednoduše.

FLORIA Trávníkové hnojivo TRAVIN od společnosti AGRO CS, a.s., můžete zakoupit v hobby marketech v balení 0,8 kg za 107 Kč, v balení 4 kg za 362 Kč, v balení 8 kg za 655 Kč a v balení 20 kg za 1455 Kč.

Vliv dusíku na trávník

Už delší dobu přemýšlím o problému nadbytku dusíku v krajině i ve městském prostředí. Naše lokality - ať už jde o stepi, běžné trávníky nebo mokřady - nadmíru dusíku nepotřebují. Na jedné straně se snažíme intenzivním hrabáním odstranit i poslední zbytky dusíku, na straně druhé jsou tu lidé, kteří riziko přehnojení zcela ignorují. Dusík je základním stavebním prvkem bílkovin a je nezbytnou živinou pro růst rostlin.

Bez dusíku by rostliny a ani živočichové nemohli existovat. Jenže když je ho příliš, začnou se dít v přírodě nežádoucí procesy. Ještě v 19. Z globálního hlediska nese vinu masové používání umělých hnojiv (Haber-Boschova syntéza), pěstování velkého množství luskovin (zejm. sója) a emise oxidů dusíku ze spalovacích motorů.

Dusík je asi nejvíc paradoxní prvek v našem životním prostředí. Tvoří přibližně 78 % atmosféry, respektive vzduchu. Dusík je součástí nukleových kyselin a tzv. ATP. Dusík potřebují rostliny pro svůj růst - proto se provádí hnojení, aby nám to líp rostlo.

Pokud se do půdy najednou dostane větší množství dusíku, nastává doslova dusíková smršť reakcí. Přirozený koloběh dusíku se začne vychylovat ze svých zákonitostí. Za běžných podmínek bývá dusík v půdě spíše nedostatkovým prvkem. Chceme-li mít na poli lepší úrodu, musíme hnojit. Ovšem nic se nemá přehánět. Jestliže víc „sypeme“, zákonitě rostliny rostou rychleji.

Velké množství amoniaku a dusičnanů v půdě spouští proces nitrifikace, při kterém půdní bakterie oxidují amoniak na dusitany a dusičnany. Pokud ale rostliny a mikroorganismy nestihnou všechny tyto dusičnany využít, začnou se vyplavovat do hlubších vrstev a do vod. Rovnováha dusíku bývá často narušena jednorázovou, ale silnou dávkou, např. hnojení minerálními (průmyslovými) hnojivy nebo ponechávání většího množství biomasy při tzv. mulčování.

V počátku se rostliny nebo půdní mikroflóra velké dávky dusíku nemohou nabažit. Jenže dusík mají rády jen některé druhy. Dlouhodobé nadbytky dusíku v půdě mění složení půdního mikrobioty. Nadbytečný dusík v půdě se musí někde zužitkovat. Část dusíku spotřebují rostliny a zabudují ho do své biomasy (listů, stonků). Část dusičnanů, které rostliny nestihnou využít, se však vyplavuje do podzemních vod a následně do vodních toků.

Rostliny, které milují dusík, z nadbytku dusíku těží nejvíc. Pro tyto druhy je typický rychlý růst a masivní expanze. Pokud je půda nadměrně zásobena dusíkem, mění se její chemické vlastnosti i biologické procesy. Dusík se začne rychleji točit v koloběhu, než je tomu v přirozením stavu. Rostliny zpočátku rostou bujněji, mikroorganismy jsou aktivnější. Jenže zároveň dochází ke spotřebování dalších živin - s větší spotřebou dusíku se zvyšuje i spotřeba prvků jako fosfor, draslík, vápník.

Původní rovnováha základních živin v půdě je přerušena. Co způsobí nadbytek dusíku v rostlinných společenstvech? Představme si louku, na které bylo živin vždy poskrovnu, kde rostly nízké trávy, nápadité byliny - třeba orchideje. Všechny tyto druhy jsou na dusík velmi citlivé a zvyklé hospodařit s jeho minimem. Když ale takovou louku pohnojíme, začnou rostliny různě reagovat. Některé druhy se zaradují a začnou mohutně růst, jiné jsou naopak dusíkovým přebytkem stresované a ustupují.

Rostliny, které milují dusík (nitrofilní druhy), z nadbytku dusíku těží nejvíc. Pro tyto druhy je typický rychlý růst a masivní expanze. Příkladem je kopřiva dvoudomá, různé druhy šťovíků a bodláků, ale také mnohé vytrvalé trávy jako ovsík vyvýšený nebo třtina křovištní. V hustém porostu kopřiv či vysokých trav pak už pro nižší druhy nezbývá místo a ani světlo. Důsledkem je, že konkurenčně slabší druhy velice rychle mizí. Většina rostlin je totiž přizpůsobena chudým půdám, rostou pomaleji a nedokážou v konkurenci s bujně rostoucími nitrofilními druhy obstát.

Zajímavým paradoxem jsou zástupci bobovitých rostliny, jako je jetel, vičenec, čičorka či úročník bolhoj. Tyto rostliny mají výhodu v chudých půdách, protože si umí samy zajistit dusík díky symbióze s bakteriemi na kořenech. Jenže pokud je dusíku moc, jejich výhoda mizí a konkurence je převálcuje.

Dlouhodobý nadbytek dusíku se viditelně projevuje na tváři celé krajiny.

• Když do životního prostředí přichází více dusíku, rostliny zpočátku rostou bujněji a vytvářejí více biomasy.
• Chvíli to vypadá dobře, jenže později se začnou počty druhů redukovat na několik málo dominantních.
• Celková výška vegetace se zvětšuje.

Vždycky jsem si lámal hlavu nad tím, jak to ti naši předkové dělali, že skály například v Moravském krasu nebo na Pálavě byly tak holé? Měla na to vliv pastva a koza, která vyšplhala do těch nejvíc nejnedostupnější míst? Nic z toho, viníkem je dusík! Vysoká kumulace dusíku zapříčinila, že usazené živiny v úžlabinách skal nebo splachy z polí umožnily růst náletových rostlin i tam, kde by přirozeně nerostly. Podobně je tomu třeba v horských oblastech, např. Zároveň větší množství biomasy znamená i více odumřelé hmoty - tzv. stařiny.

Každý rok na podzim nebo po seči zůstane na povrchu silná vrstva ulehlé, neposečené, nesklizené nebo zamulčované trávy, která se nestačí během sezóny rozložit. Vrstva plstě funguje jako bariéra - drobná semínka přes něj obtížně klíčí a skrz něj neprostoupí. Čím dál prosazovaný trend mulčování je sice snadný a levný, ale úspora času a financí je krátkodobá. Během několika málo let se začne měnit celková struktura trávníku.

V hustém, zastíněném porostu také klesá teplota u země a mění se vlhkostní podmínky, zvyšuje se riziko houbových chorob, hromadí se škůdci. Pokud se biomasa neodstraňuje, většina živin se vrací zpět do půdy. Na první pohled je to dobře, ve výsledku dochází k negativním procesům. Koloběh živin se urychluje a může dojít k jejich nerovnoměrnému vyčerpávání nebo dokonce k zablokování některých prvků. Problémem nesklizené travní hmoty je i zápach, který může být problematický v zastavěných oblastech - na sídlištích, v parcích nebo hřištích.

V husté vrstvě mulče se rychle vyčerpá kyslík a spouští se rozkladné procesy. Tyto procesy produkují páchnoucí plyny jako je amoniak, sirovodík nebo organické kyseliny (např. octová, máselná). Proč odvážet posečenou trávu? V tradičním zemědělství nebo i ve správě zahrad a parků bylo zvykem po každé seči seno usušit a odvézt. Tento (řekněme starý) postup se ukazuje jako klíčový ve všech typech péče o travní biotopy, kde potřebujeme udržet stabilní trávníky bez příliš bujné vegetace s pestrou druhovou skladbou.

Čím dál prosazovaný trend mulčování je sice snadný a levný, ale úspora času a financí je krátkodobá. Během několika málo let se začne měnit celková struktura trávníku. Původně málo živný trávník se mění ve hnojené pole. Travní porost roste rychleji. Naopak pravidelným odstraňováním biomasy (hrabáním, odvozem sena) snižujeme množství dostupného dusíku v půdě, což zpomaluje růst trávy a dává prostor druhům přizpůsobeným chudším podmínkám.

Odvážení biomasy má zásadní význam pro udržení živinové rovnováhy na cenných stanovištích. Každý metr krychlový sena odklizený z louky nebo městského trávníku představuje odnos určitého množství dusíku, fosforu, draslíku a dalších prvků. Jakmile se sníží vysoký obsah živin, začnou se do ní vracet rostliny, které z ní vymizely - různé byliny, které nemají rády konkurenční tlak vysokých trav. Louka začne znovu kvést a poskytovat prostor i méně obvyklým druhům. Obdobný princip platí i v dalších biotopech, např. vřesoviště, skalní stepy, nebo třeba mokřadní louky.

Dusík je sice nepostradatelný pro život, ale v nadbytku se z něj stává ničitel rozmanitosti. Nepsané pravidlo z ekologie praví, že čím méně dusíku, tím je větší rozmanitost. Chceme-li uchovat druhově bohatou krajinu, musíme s dusíkem zacházet opatrně - omezit jeho aplikaci do prostředí a pečlivě hospodařit na loukách a dalších stanovištích. Kosení a odvoz biomasy patří k nejúčinnějším nástrojům, jak přírodě od dusíkové „nadílky“ ulevit.

tags: #ekologická #likvidace #anglického #trávníku

Oblíbené příspěvky:

• Použití odpadové trubky 100
• Dozorčí Stanoviště Služby: Co potřebujete vědět
• Koše na prádlo, hračky a třídění odpadu
• Úkoly pro školy v oblasti ekologie
• Zpracování komunálního odpadu v Havířově