Odkaliště Ida je situováno jižně od těžebního prostoru bývalého černouhelného dolu Zdeněk Nejedlý Malé Svatoňovice - Odolov v podhůří Krkonoš jihovýchodně od Trutnova. Zahrnuje dvě samostatná odkaliště, horní a dolní, umístěná vedle zarostlého odvalu bývalého dolu.
V oblasti dolového pole DZN se černé uhlí dobývalo od 17. století až do sklonku 20. století. Těžba černého uhlí v oblasti českého křídla vnitrosudetské pánve byla utlumována postupně v první polovině devadesátých let minulého století. Těžba v dole Zdeněk Nejedlý v Malých Svatoňovicích byla ukončena ke konci roku 1990.
Likvidace důlní části DZN zahrnovala i ekologický výkliz. Jediné hlavní důlní dílo, které nebylo zlikvidováno, je téměř 1800 m dlouhá štola Ida, která sloužila již od roku 1866 k těžbě, dopravě, větrání a odvodňování. Štola dodnes slouží jako hlavní odvodňovací třída, tzv. dědičná štola z oblasti DZN. Odvádí vodu z přibližně 15 km2 těžbou ovlivněných oblastí nad i pod úrovní štoly Ida.
Odkaliště Ida sloužilo v období aktivní činnosti dolu k zachycování nejrůznějších odpadních vod a nepotřebných frakcí z provozů areálu dolu. Další jeho důležitá funkce byla také částečná eliminace vlivu důlních vod na recipient.
Významná změna kvality vody nastala v roce 1995, kdy začala vytékat voda z celkově zatopeného dolu po ukončení čerpání v průtočném množství kolísajícím v rozmezí 60 až 130 l/s s vysokým obsahem iontů železa - průměr 130 mg/l, špičkově až 260 mg/l.
Čtěte také: Ekologická zátěž a její odstranění
Změnou oxidačně-redukčních poměrů docházelo k částečnému vysrážení železitého okru jak ve vlastním prostoru dědičné štoly Ida, tak i v prostoru horního odkaliště. Okrově zbarvená železitá voda s extrémním chemickým složením pak odtékala z horního odkaliště dále místními toky až do řeky Úpy. Proto bylo nutno přistoupit k hornické údržbě dědičné štoly Ida včetně pravidelného čištění průtočného profilu a k urychlenému vybudování chemické čistírny (úpravny) důlních vod.
V horním odkališti bylo různými metodami zjištěno uložení cca 168 000 m3 kalů. Z celkového množství kalů deponovaných v horním odkališti byla s přihlédnutím k jednotlivým ročním bilancím důlních vod stanovena kubatura železitých kalů cca 14 500 tun - přepočteno na sušinu 25 %, měrná hmotnost je uvažována v hodnotě 1,36 kg·m-3. Zbylé množství tvoří uhelné kaly a popílky (struska).
Přestože se činností čisticí stanice dařilo udržet jakost vypouštěných důlních vod pod odkalištěm v souladu s povolením k vypouštění, docházelo v průběhu let k nárůstu výšky usazených kalů, a tím i k problémům s průsaky hrází a nárůstem hladiny zejména v oblasti vtoku do odkaliště. Bylo nutno reagovat na vzniklou situaci a stav odkaliště řešit. Po posouzení stavu bylo v roce 2007 rozhodnuto zpracovat projektovou dokumentaci na vyčištění odkaliště a s tím spojit i revitalizaci neutěšeného okolí zasaženého předchozí hornickou činností.
Pro zpracování projektu bylo třeba vynaložit značné úsilí, jednalo se o složité majetkoprávní pozemkové vztahy a splnění podmínek a připomínek v oblasti ochrany životního prostředí. Následně byl učiněn i pokus využít pro financování této činnosti některý z evropských fondů. Vzhledem k tomu, že nastalá situace na odkališti se pomalu stávala kritickou, byl projekt částečně přepracován a doplněn.
Po získání příslušného povolení ke stavbě a po nezbytném výběrovém řízení na dodavatele prací byla v roce 2011 zahájena stavba „Odstranění staré ekologické zátěže - odkaliště Ida“. Investorem stavby je v rámci kapitoly zahlazování následků hornické činnosti Palivový kombinát Ústí, státní podnik, který je nástupcem bývalých Východočeských uhelných dolů, s. p.
Čtěte také: Prevence plísně: Ekologické postupy
Samotná stavba je rozčleněna na pět dílčích staveb, které by po realizaci měly zcela změnit charakter lokality, z typických brown fields by mělo vzniknout prostředí přívětivé přírodě i lidem. Z lokality budou odstraněny rušivé technicistní prvky (betonové patky, ocelový stožár) a vlastní odkaliště bude upraveno s důrazem na posílení přirozeného krajinného rázu.
V severní části nádrže se zřídí oživená sypaná ochranná hráz oddělující sedimentační prostor a uzavřenou deponii kalů. Za tuto hráz se přesune část kalů z odkaliště, následně bude zapouzdřena a ozeleněna. Pro umožnění údržby se obnoví pravobřežní cesta, která bude napojena na stávající komunikační systém v dané lokalitě. Stávající cesty budou zpevněny, vhodně doplněny a jejich krajinotvorný význam se posílí výsadbou doprovodných stromořadí.
Dolní nádrž bude vybavena novým výpustným objektem s kamenným obkladem, odbahní se a její břehy se upraví - stávající obnažený odval strusky a škváry se vhodně překryje a ozelení. V úseku potoka bezprostředně navazujícím na vyústění štoly bude opravena poškozená dlažba.
Lokalita po provedení všech prací by měla dokumentovat snahu společnosti o nápravu škod z předchozí činnosti a současně s tím by měla horní nádrž i nadále splňovat funkci dočišťovací pro stále vytékající důlní vody. Zahájené práce na odkališti by měly být ukončeny v roce 2014. Po celou dobu výstavby bude nutno čisticí stanici udržovat v provozu ve stávajícím režimu jednoduché neutralizace.
Čtěte také: Eko-škody firem: jak na to?
tags: #odstranění #staré #ekologické #zátěže #odkaliště #Ida