Ekologie a životní prostředí Staré Město: Problémy a výzvy

Životní prostředí je nedílnou součástí našich životů a je základem našeho zdraví, kvality života i budoucnosti našich dětí. Ovzduší, vodní zdroje, příroda a krajina - to jsou nedílné součásti životního prostředí, které nás obklopují, a o které bychom měli s láskou pečovat.

Stále rychlejší rozvoj společnosti bezprostředně ovlivňuje životní prostředí. Jejich další výrobě a používání zanechávají velké množství odpadu. Tyto odčerpané látky se vracejí zpět do přírody ve formě odpadu. S rozvojem společnosti stoupá i množství odpadu.

Bohužel, v minulosti se na ochranu životního prostředí a na jejich preventivní opatření věnovala ze státního rozpočtu jenom velmi nepatrná část. Následkem toho byla ekologická situace mnohem horší, než by mohla být. Znečišťování ovzduší, komunálních a průmyslových odpadních vod každým rokem klesala, ale stále to nebylo dostačující.

Vlivem stálého okyselování půdy imisemi a hnojivy vznikla velká nutnost vápnění. Negativní vliv na životní prostředí má i používání chemikálií k hubení škůdců a plevele na polích. V neposlední řadě má poškození životního prostředí negativní vliv na člověka - způsobuje nemoci dýchacích cest, trávicí soustavy, nemoci kůže a podkožního vaziva a civilizační choroby.

Doba od roku 1948 do konce 50. let znamenala pro Československo devastaci přírody. V 60. letech docházelo k narušení ekologické rovnováhy, např. v horách, kde docházelo k rozsáhlé devastaci dřevin. Teprve v 70. a 80. letech se situace pomalu zlepšovala až do listopadu 1989.

Čtěte také: Životní prostředí Petrohradu

Vláda ČSSR věnovala životnímu prostředí jen malou pozornost. Kontrolu nad vydanými zákony a nařízeními, v době socialismu neexistoval. Veškeré finanční plány, které se týkaly ochrany přírody, dohlížela i na výrobu veškerých materiálů. Při střetu zájmů ekonomických norem a norem na ochranu životního prostředí problémy stávaly bezvýznamnými.

Pokud se stalo, že nějaký podnik překročil hranici znečistot, byla mu určena pokuta. Na ochranu proti vypouštění zplodin do ovzduší zůstával v platnosti zákon č. 35/1967 Sb. o pokutách za znečištění ovzduší (kouř z komína, na znečištění parní trakcí, hořením nebo zapařením dolů a skládek). Tyto pokuty si podniky zahrnovaly do nákladů.

Rada neřešila ani otázku nebezpečného odpadu, který nebyl kontrolován. Neprobíhalo tedy jeho řízené a registrované ukládání. Nebyla prováděna ani evidence odpadu ve velkých podnicích, natož systematická separace domovních odpadů.

Lidé se nezajímali o problémy, které se přímo netýkaly jejich osoby. Neuvědomovali si, že dříve nebo později vyčerpáme dosavadní zdroje. Proto docházelo k hýření přírodními zdroji a nešetrnému zacházení s přírodním prostředím.

V 60. letech se začalo do povědomí lidí dostávat, že nerostné suroviny nejsou nevyčerpatelné. Začaly se objevovat publikace, které seznamovaly s negativními účinky průmyslové výroby, ale i lidské nedbalosti. Vláda se snažila veřejnost přesvědčit, že v Československu je příroda krásná a nenarušená. Jakékoliv jiné zprávy byly považovány za podvracení republiky a šíření falešných zpráv.

Čtěte také: Ekologické aspekty vody v podniku

Teprve v 70. a 80. letech se začaly objevovat problémy, které znečišťují ovzduší a na zemědělských plodinách se projevují materiální škody. Vláda v otázkách životního prostředí neposkytla půdě dostatečnou podporu. Ani v odborných časopisech nebyla věnována pozornost, jakou by si zasloužila.

V 80. letech docházelo k narušení Krušných hor. Neustálý smogový oblak, který se projevuje zejména v zimě, vedl k tomu, že lidé začali podávat petice. Situace byla zlehčena a podhodnocena.

Vláda ČSR vydala usnesení č. 174/1974 Sb., které se týkalo ochrany vod před znečištěním, ale nepodpořila výrobu dalších čističek vod. K dalším problémům patřila devastace Jizerských hor na Frýdlantsko a západní část Krkonoš. V roce 1983 se objevil lýkožrout smrkový. Velkým problémem byl i vysoký obsah oxidu síry ve vzduchu.

Krkonošský národní park (KRNAP) byl v době socialismu jediným národním parkem v ČSR. Vedle toho se však vyskytly ještě jiné problémy jako např. objektu horní stanice lanovky. I když se vypracovalo velké množství verzí, které se týkaly projektu stavby, nakonec se rozhodl pro výstavbu. Hlas životního prostředí zůstalo nevyslyšeno. Lanovka dostavila podle původního plánu až na vrchol.

Budování vodního díla mělo za následek zničení dunajské krajiny. Československá strana považovala tento akt za bezdůvodný a trvala na pokračování stavby. Veřejnost nebyla o těchto problémech zveřejněny.

Čtěte také: Nerezová ocel a životní prostředí

V 80. letech se začaly objevovat časopisy, které pravdivě informovaly o vlivu škodlivin na zdraví člověka. Patřily k nim např. Ekologického bulletinu také Ekomonitor, Nika nebo Stres. Vedle nich existovaly ještě jiná neoficiální ekologická sdružení, např. v Litoměřicích a v Praze a Děti Země.

Ekologická sekce při biologické společnosti ČSAV na podnět československé vlády zhotovila zprávu o životním prostředí a zdrojích, ale ke konečnému vytištění však nedošlo, protože zpráva se ztratila.

Zahraniční sdělovací prostředky (např. stanicích Hlas Ameriky a Svobodná Evropa) vysílaly informace, které se vláda snažila utajit. Proměny, Studie, Obrys, Rozmluvy aj. Mezi témata, která se v těchto časopisech objevovala, patřila politika, náboženství, kultura a ekologie.

Samizdatově začal vycházet Ekologický bulletin. Časopis řídil Ivan Makásek. Později vznikl v roce 1989 pod názvem Ekomonitor.

Ekologické hnutí se snažilo upozornit na negativního vlivu člověka na životní prostředí a posílení ekologického myšlení. Často se jednalo o formou otevřených dopisů adresovaných příslušným orgánům a nejčastěji samotné vládě. Takovým dopisem byl např. dopis o situaci v Severočeském kraji adresovaný Chartou 77 dne 19. 7. 1987.

Následovaly další petice a demonstrační projevy. Křivoklátsko, což by mělo za následek likvidaci rezervace. Nakonec vláda od návrhu ustoupila.

Současné výzvy a perspektivy

Životní prostředí Česka prošlo za uplynulých 30 let obrovským vývojem. Za posledních třicet let emise klasických znečišťujících látek do ovzduší poklesly o více než 90 procent. Díky výstavbě a modernizaci kanalizací a čistíren odpadních vod jsme zlepšili kvalitu našich řek. Po vzniku České republiky jsme rozšířili síť velkoplošných i maloplošných chráněných území a v tom naše vláda pokračuje.

Ačkoliv by se z výčtu úspěchů na první pohled mohlo zdát, že jsme eliminovali všechny palčivé problémy našeho životního prostředí, v současné době čelíme novým výzvám při jeho ochraně a péči. Projevy globální změny klimatu ovlivňují ekonomiku, ekosystémy i jednotlivé složky životního prostředí. Zdravotní stav lesů negativně ovlivňuje lýkožrout smrkový. Dochází k poklesu biologické rozmanitosti a k negativním změnám ve využití území, které je způsobeno nárůstem zastavěných ploch. Proto je třeba si důležitost ochrany životního prostředí neustále připomínat.

tags: #ekologie #a #životní #prostředí #staré #město

Oblíbené příspěvky:

• Eriugena a Rozdělení Přírody
• Domaines Ott*: Historie a odkaz Jean-François Otta
• Odpadní hadice 35 mm
• O přírodě blízkém lesnictví
• Psárka luční: Stanoviště