Ekologie chovu lososa a dopad na životní prostředí

Už v roce 1987 definovala OSN udržitelnost jako „uspokojení potřeb současnosti bez toho, aniž by bylo ohrožené uspokojení potřeb generací budoucích“.

Různé potraviny mají různý vliv nejen na lidské zdraví, ale jejich předchozí produkce také na životní prostředí.

Máte rádi lososa? Surovina, která byla ještě před deseti lety v České republice vnímána spíš jako luxusnější a mimo jiné tak v některých domácnostech nahradila tradičního kapra na Štědrovečerní tabuli, je dnes již i u nás široce rozšířená a dostupná. Losos je součástí nabídky gurmánských restaurací i provozoven rychlého občerstvení.

Málokdo si dnes ale už uvědomuje, že losos byl v českých zemích doma už dávno. Do zavedení chovu kapra v rybnících ve 12.-13. století, byl losos obecný (Salmo salar) nejdůležitější rybou z hlediska výživy našich předků. Ve velkém počtu táhli lososi každoročně od konce zimy do pozdního podzimu Labem a jeho přítoky do horských řek na svá trdliště. Intenzivní rybolov a především stavba vysokých jezů a nakonec ve 20. století stavba přehrad však způsobily definitivní vymizení českého lososa.

Od roku 1998 probíhá projekt navrácení divokého lososa do našich řek. Genofond vyhynulého českého lososa nahrazují druhy z Irska, Švédska nebo Norska.

Čtěte také: Životní prostředí Petrohradu

Na posledním kritériu i letos ztroskotal losos chovaný na farmách. O podmínkách, které v nich panují, deník FORUM 24 již informoval. Každý šestý losos v norských chovech umírá na následky zranění a infekcí. „Poslední zpráva Norského veterinárního institutu neprokázala žádné zlepšení, a proto zůstává na žlutém světle.

Losos je u Čechů velmi oblíbená ryba, protože nemá kosti, není cítit rybinou ani bahnem. I ve světě patří losos k těm nejprodávanějším rybám. Právě provedený tajný průzkum však přináší šokující zprávy. Ryby jsou chovány v otřesných podmínkách, jsou znetvořené, napadené parazity a jejich chov zásadně ničí životní prostředí.

Skotský losos a nový tajný průzkum

Více než 96 % skotské produkce lososa ovládá pět společností: Cooke Aquaculture, Grieg Seafood, Mowi, Scottish Sea Farms a The Scottish Salmon Company.

Skotsko je třetím největším producentem faremně chovaného lososa na světě (v roce 2019 vyprodukovalo přibližně 38 milionů ryb) a skotská vláda podporuje plány na masivní rozšíření tohoto odvětví do roku 2030.

V období od září do listopadu 2020 CIWF prováděl průzkum za pomoci dronů celkem na 22 farmách a na 6 farmách také za pomoci potápěčů.

Čtěte také: Ekologické aspekty vody v podniku

Na několika z těchto farem vyšetřovatelé zjistili silné napadení ryb mořskými vešmi a vysokou míru úmrtnosti.

Podvodní klece a welfare lososů

Mořské vši jsou paraziti, kteří se živí kůží, krví a slizem ryb. Jejich počet vzrostl s expanzí lososího průmyslu, který ještě nezavedl metodu léčby nebo prevence, která by byla účinná, ekologická a zohledňovala welfare zvířat. Metody, které průmysl vyvinul ve snaze zbavit ryby mořských vší - zahrnující chemické koupele, ponoření do horké vody (thermolicer), využití proudu vody k odstranění vší (hydrolicer) - jsou kruté a neúčinné.

Vyšetřovatelé také zjistili, že lososi se mačkají v holých podvodních klecích, kde těmto přirozeně migrujícím rybám nezbývá, než jen bezcílně plavat ve stísněných podmínkách po dobu až 2 let.

“Lososi tiše a nepozorovaně trpí v krutých podvodních průmyslových velkochovech po celém Skotsku. Dokonce i zkušení vyšetřovatelé byli šokováni tím, co zjistili,“ uvedla Lucie Moravcová, koordinátorka kampaně RyboLove z CIWF Česko. „Záběry odhalují lososy s deformacemi a chorobami, s chybějícíma očima a bez velkých kusů masa a kůže, které jim ožírají mořské vši. To je absolutně nepřijatelné. Lososi jsou cítící bytosti - neměli by být vystaveni tak strašnému utrpení. V celém tomto průmyslovém odvětví naprosto selhává základní ochrana zvířat, a to se musí změnit. Je nutné zavést okamžité moratorium na průmyslový chov lososů ve Skotsku.“

Dopady chovu lososů na životní prostředí a welfare zvířat

Co to znamená welfare? Je to soubor dobrých životních podmínek pro zvířata. Především se klade důraz na následující oblasti chovu: Dostatek potravy a vody. Zahrnuje péči o zdraví zvířat, přirozené chování a podmínky a také například péči o pozitivní emoční stav chovaného zvířete.

Čtěte také: Nerezová ocel a životní prostředí

Chov lososů je špatný nejen z hlediska welfare zvířat, ale poškozuje také životní prostředí. Organický a chemický odpad ze skotských lososích farem mění chemické složení sedimentů a zabíjí život na mořském dně. Odpad z farem může vést ke špatné kvalitě vody a škodlivému bujení řas. Chemické látky a léky, jako jsou antibiotika a insekticidy, se také uvolňují do životního prostředí. O mnoha insekticidech je přitom známo, že jsou toxické jak pro ryby a jiné mořské organismy, tak i pro ptáky a savce.

Kromě toho je chov masožravých ryb, jako právě lososů, zodpovědný za velkou část průmyslového rybolovu našich zdecimovaných oceánů. Miliony tun ulovených volně žijících ryb jsou zpracovány na rybí olej a moučku, kterými jsou pak krmeny ryby v intenzivních velkochovech.

Podle CIWF (Compassion in World Farming - Soucit ve světovém zemědělství) dochází k porušování mnoha zákonů a proto inicioval otevřený dopis skotské vládě, v němž urgentně požaduje moratorium na expanzi tohoto odvětví s výhledem na postupné ukončení intenzivních chovů lososů.

„Vzhledem k nesčetným problémům skotského lososího průmyslu v oblasti welfare zvířat a životního prostředí jsou plány na jeho expanzi absolutně nezodpovědné,“ řekl Dr. Krzysztof Wojtas, vedoucí oddělení welfare ryb z CIWF.

Ale víme, jak to je - dokud bude ze strany spotřebitelů o lososy zájem, vlády a farmy nebudou dobrovolně snižovat svoje zisky. Změna musí vyjít od nás, od lidí. A to je důvod, proč vám tyto nehezké zprávy a nehezké záběry ukazujeme i na jinak veskrze pozitivních stránkách Jíme Jinak. Mnohdy činíme špatná rozhodnutí z nevědomosti.

Doporučení Jíme Jinak

Tento nový průzkum opět jen potvrdil to, co je léta známé - chov lososů není nic pěkného, co bychom chtěli podporovat. Pokud jste prošli našimi kurzy, tak víte, že lososa na jídlo od počátku nedoporučujeme, z důvodu energetického působení pak zejména ne ženám. Ryby ve velkochovech jsou často chovány v nepřirozených podmínkách s malým respektem k jejich přirozeným potřebám.

Masožravé druhy, jako je losos, pstruh nebo mořský vlk, se obvykle krmí krmivem obsahujícím velký podíl rybího oleje a rybí moučky. K získání těchto produktů je zapotřebí ulovit velké množství malých volně žijících ryb. Při nákupu ryb hledejte logo Marine Stewardship Council, kteří se starají o udržitelný lov volně žijících ryb. Bohužel však zatím nemají ve své certifikaci zahrnuta kritéria zajištění ochrany ryb během manipulace a usmrcování.

Pokud kupujete ryby z chovů, kupujte ty s logem BIO nebo Soil Association organic zajišťující vyšší standardy welfare.

Geneticky modifikovaný losos

Čtvrt století bojovala biotechnologická společnost AquaBounty Technologies o to, aby dostala svého geneticky modifikovaného lososa na trh. Zdá se, že nakonec slaví úspěch.

Ani celkovým množstvím hormonu v těle, ani jeho koncentrací v krvi se losos AquAdvantage nijak neliší od ryb, které nebyly geneticky modifikované. Přesto ryba roste doslova jako z vody. Hmotnosti vhodné pro konzum dosahuje za poloviční dobu než nemodifikovaní lososi. Spotřebuje také méně krmiva. Chov je díky tomu ekonomicky efektivnější.

Už na sklonku roku 2015 došel americký Úřad pro potraviny a léčiva k závěru, že maso geneticky modifikovaného lososa se svými vlastnostmi a složením nijak neliší od masa nemodifikovaných ryb a může se v USA prodávat.

Výhody chovu geneticky modifikovaného lososa: Rychlý růst a menší spotřeba krmiva jsou zajímavé především pro chovatele. Spotřebiteli může ekonomicky efektivnější odchov ryb přinést nižší finální cenu masa. V neposlední řadě je rychlejší výkrm a nižší spotřeba krmiva přínosem pro životní prostředí. Chov ryb v akvakulturách je z tohoto hlediska silně problémový.

AquaBounty Technolgies nezanedbává ani další ekologické aspekty chovu geneticky modifikovaných ryb. Losos je určen pro pacifické pobřeží. I kdyby ryby z pečlivě uzavřených sádek uprchly, nemohou se tu zkřížit s lososy z volné přírody, protože náležejí k druhu lososa obecného (Salmo salar), který v Pacifiku nežije. Rybí uprchlíci by se nemohli rozmnožovat ani mezi sebou, protože ryby určené pro výkrm jsou neplodné.

AquaBounty Technologies argumentuje také tím, že chov lososů v sádkách je méně zatížen chorobami a cizopasníky. To znamená, že rybám se vede lépe a méně trpí. V neposlední řadě by rozšíření chovu lososa AquAdvantage v USA přineslo vznik řady nových pracovních míst.

Alternativy a inovace v produkci potravin

Přechod na udržitelný styl stravování bude vyžadovat především celosvětově menší spotřebu masa, a to až o 50 %. Produkci lokálního ovoce, ořechů, luštěnin a zeleniny naopak budeme muset zdvojnásobit. Vědci a inovátoři z celého světa v této výzvě vidí velkou příležitost.

Chov zvířat a produkce masa představuje pro životní prostředí obrovskou zátěž. V případě hovězího dobytka dokonce větší než dopravní průmysl. Jedno kilo hovězího masa vyprodukuje asi 27 kilogramů oxidu uhličitého.

Velmi inovativní - a zároveň velmi nadějnou - cestu zvolil brněnský projekt Mewery. V laboratoři pěstuje maso z buněk za pomocí mikrořas. Tato technologie pěstování savčích buněk je nejen etičtější, ale i cenově výhodnější. „Ušetřili jsme oproti běžným kultivačním metodám celkem 70 % nákladů,“ vysvětluje zakladatel Mewery Roman Lauš. Není divu, že jsou Mewery v centru pozornosti mnoha investorů.

Cílem firmy Mewery je vyvinout plnohodnotné vepřové. „Chceme na trh přinést mleté maso, párky, masové kuličky a časem i první steaky. To vše se stejnou chutí i strukturou na jakou jsme zvyklí. Jen bez porážky živých prasat,“ těší se Roman Lauš.

Chov zvířat, produkce masa a jejich dopady na životní prostředí nenechává v klidu ani brněnský startup Grig. Jako udržitelnější alternativu propagují hmyz. „Cvrček nebo moučný červ je skvělým zdrojem živočišného proteinu. Má skvělé nutriční vlastnosti při minimálních nárocích na životní prostředí,“ vysvětluje jeden ze spoluzakladatelů Grigu Adam Dostál. Na stejné množství bílkovin je podle něj oproti hovězímu masu potřeba 16krát méně prostoru, 12krát méně krmiva a 2000krát méně vody.

„Hmyz coby součást jídelníčku doporučují odborníci po celém světě. Obsahuje dvakrát víc proteinu než hovězí maso, dvakrát víc železa než špenát a stejné množství omega 3 jako losos. Počáteční blok k jezení hmyzích specialit se ve společnosti postupně začíná odbourávat. Grig je u nás aktuálně jedničkou na trhu.

Zatímco populace roste, množství (kvalitní) půdy klesá. Celoroční přísun zeleniny pro všechny, coby důležitého a základního prvku stravy, tak bude čím dál tvrdší oříšek. Chytrou alternativou je v tomto případě tzv. mikrozelenina. Jedná se o mladé rostlinky zeleniny, které mají skoro o polovinu víc výživově cenných látek a vitamínů než zelenina vzrostlá. V Brně se této oblasti věnuje firma microFeeld, která vyvíjí domácí systémy pro pěstování bylinek a zeleniny. To vše s maximální úsporou energie i vody.

„Před lety jsme během třinácti zimních dnů vypěstovali první microgreens hrachu s kapkou elektrické energie a 450 ml vody. Věděli jsme tehdy, že přesně takto má vypadat pěstování zeleniny v domácnostech. Mikrozelenina nepotřebuje hnojivo, pro svůj růst si vystačí jen s vodou. Osivo má totiž přirozenou zásobu živin a energie, které rostlině vystačí až do fáze sklizně. Ta přichází mezi šestým a šestnáctým dnem od zasazení.

„Lokální soběstačnost v oblasti potravin je naprosto nezbytná. Naším cílem je, aby si doma kdokoliv mohl doma vypěstovat zeleninu pro svoji vlastní spotřebu. Na stejném produktu, ale jiném konceptu staví startup rostutu. V roce 2020 v centru Brna založili vlastní indoor vertikální farmu. „Nakonec jsme se rozhodli z Brna přestěhovat a rozhodli se vdechnout život jednomu brownfieldu v blízkosti Tišnova, kde se vedle mikrozeleniny zaměřujeme i na další produkty. Cílem firmy rostutu je zvyšovat produkční kapacity tak, aby do roku konce 2023 mohla nabízet alternativu k dovozu ze zahraničí v celé České republice. Moderní technologie při pěstování šetří, v porovnání s konvenčním zemědělstvím, až 90 % vody.

„Koncept vertikálního zemědělství může vyřešit problémy spojené s populační explozí, dovozem potravin a úbytkem úrodné půdy. I firma Future Farming staví na chytrém přístupu k zemědělství. Firma vyvíjí, vyrábí a dodává vlastní technologické celky pro pokročilou aquaponii, hydroponii a recirkulační chovy ryb. V Česku je Future Farming známý především jako průkopník pokročilé aquaponie -moderní metody, která propojuje ekosystém ryb a ekosystém rostlin. Ryby poskytují živiny rostlinám a ty svými kořeny zase čistí vodu, která cirkuluje do rybích kádí. Vše navíc probíhá v řízeném prostředí.

„To nám umožňuje pěstovat téměř jakékoliv sladkovodní ryby a kombinovat je s různými druhy ovoce a zeleniny. Recirkulační systémy RAS umožňují chovat ryby maximálně účinně a udržitelně. Tedy tak, aby produkce byla vysoká a chov zároveň etický, ekologický, rybí maso zdravé a dopady na okolní ekosystémy minimální. „Spotřeba vody je díky cirkulaci velmi úsporná. Kromě dodávek technologií a výstavby farem na klíč Future Farming provozuje vlastní aquaponickou infrastrukturu. V Brně a okolí má dvě farmy a ve výstavbě jsou tři další. V Přerově nad Labem, v Letonicích na jižní Moravě a na Slovensku ve spádové oblasti Bratislavy.

Hiddenfjord: Udržitelnější přeprava lososů

Společnost Hiddenfjord přestala 10. října loňského využívat veškerou leteckou dopravu a stala se tak prvním producentem lososů na světě, který se spoléhá výhradně na udržitelnější lodní přepravu, při které je produkováno výrazně méně emisí.

„Věříme, že lososi mají plavat, ne létat," uvedl generální ředitel Atli Gregersen k iniciativě společnosti na snížení emisí CO2. Přestože má chov lososů mnohem menší dopad na životní prostředí než chov jiných zvířat, která často končí na našich talířích, velká část chovaných lososů se vyváží letecky. Letecká nákladní doprava se významně podílí na globálních emisích CO2.

Pro společnost Hiddenfjord nebylo snadné dosáhnout tohoto cíle a zároveň zachovat kvalitu lososů - vyžadovalo to velkou vynalézavost a inovace v provozních postupech. Aby svého cíle společnost dosáhla, vymyslela jedinečný systém zpracování a chlazení, který udržuje lososy čerstvé, a zároveň přehodnotila celý svůj globální distribuční řetězec.

Atli Gregersen dodává: „Dokázali jsme, že náš losos je stále stejně dobrý jako losos přepravovaný letecky," přičemž oznámil výsledky nedávného průzkumu, který provedlo centrum pro hodnocení spotřebitelských výrobků. Při slepém degustačním testu lososa přepravovaného letecky a po moři více než 100 spotřebitelů nepoznalo rozdíl a oba produkty hodnotilo stejně příznivě v kategoriích chuti, konzistence a vůně.

Slogan společnosti Hiddenfjord „Raised in the Wild" (Vypěstováno ve volné přírodě) zdůrazňuje její chovatelské postupy, které rovněž podporují udržitelnost, neboť lososy chová daleko na otevřeném moři u Faerských ostrovů, které se nacházejí v severním Atlantiku na půli cesty mezi Islandem a Norskem. Jsou známé jako nejexponovanější místo pro chov lososů na světě. Losos Hiddenfjord je navíc balen tři hodiny po vylovení a neobsahuje antibiotika, hormony ani geneticky modifikované organismy.

tags: #ekologie #chov #lososa #dopad #na #životní

Oblíbené příspěvky:

• Kdo z koho: Třídění odpadu
• Udržitelné Stravování
• Implementace INISOFT v KNL
• Divoká příroda a její zajímavosti
• Železnice v OÚ Libavá