Ekologie populací a vztahy mezi nimi

13.03.2026

Ekologie je vědní obor, který se snaží porozumět dynamice procesů a vztahů v přírodě, zejména pak vztahům mezi organismy a jejich prostředím a organismy navzájem. Pouze znalost a porozumění těchto souvislostí umožňuje chápat, co život a jeho prostředí ohrožuje.

Věda se zabývá početností jedinců rostlin a početností alel až genotypů. Stala se v 80. letech 20. století nejdynamičtější botanickou disciplínou zabývající se jevy na úrovni jedince a jejich populací.

Kurz seznámí posluchače s interakcemi, které ovlivňují výskyt a četnost organismů na třech organizačních úrovních (jednotlivý organismus, populace, společenstvo).

Po absolvování kurzu by student měl být schopen popsat základní termíny a vztahy z jednotlivých oborů moderní ekologie, vyjmenovat hlavní pracovní metody současné ekologie a vysvětlit vzájemnou provázanost mnoha jevů a procesů a nutnost systémového přístupu k jejich studiu na různých úrovních (od lokální, přes regionální až po úroveň globální).

Propojení s dalšími obory

Došlo k postupnému propojení evoluční biologie a biosystematiky na jedné straně se studiem "community ecology", t.j. se studiem procesů probíhajících uvnitř společenstev. Při studiu klonálních rostlin dochází i k výraznému propojení s ekofyziologií, zejména se směry studujícími přenos živin a produktů fotosyntézy mezi různě integrovanými částmi rostlin. V poslední době je též výraznější propojení s vývojovou ekofyziologií, projevující se zejména ve studiu fotomorfogeneze a jejímu uplatnění ve studiu kompetice.

Čtěte také: Životní prostředí Petrohradu

Struktura populací

Struktura populací, populační genetika, dynamika. Přežívání, vliv ostatních faktorů závislých na densitě. Biologie klonálních rostlin, jejich fyziologická integrace, její ekologické a evoluční následky (přenos živin a asimilátů, integrace signálů z prostředí). Dynamika na úrovni metapopulací (vztahy k fytogeografii).

Vztahy mezi populacemi

Vztahy mezi populacemi: kompetice. Vztahy mezi populacemi. Evoluce v populacích.

Základní charakteristiky populací a jejich vzájemné vztahy

Populace, základní charakteristiky populací a jejich vzájemné vztahy: konkurence, trofické vztahy, alelopatie, parazitismus, mutualismus, herbivorie, predace, teritorialismus aj. Ekologická nika, koevoluce. Základní strategie populací.

Ekosystém

Ekosystém - prostorová a trofická struktura: producenti, konzumenti, destruenti, trofické řetězce a sítě; primární a sekundární produkce ekosystémů. Ekologie fotosyntézy (C3-, C4- a CAM rostliny); vývojové změny ekosystémů (fluktuace, sukcese, cyklické změny), reakce ekosystémů na globální změnu klimatu.

Doporučená literatura

Silvertown J., Lovett-Doust J. Introduction to plant population biology. Blackwell, Oxford, 1993.
Pastor, J. (2008). Mathematical ecology of populations and ecosystems. Chichester: Wiley-Blackwell.
Hendry, G. A. F., & Grime, J. P. (1993). Methods in comparative plant ecology: a laboratory manual. London: Chapman and Hall.
Gibson D. Methods in comparative plant population ecology. Oxford University Press, 2002.
Ebert T. Plant and animal populations. Methods in demography.-. Academic Press, San Diego, 1999.
Crawley M. J. (1997). Plant ecology.
Beissinger, S. R., & McCullough, D. R. (2002). Population viability analysis. Chicago: The University of Chicago Press.
Slavíková J. (1982): Ekologie rostlin. - SPN, Praha.
Odum E.P. (1977): Základy ekologie. - Academia, Praha.
Duvigneaud P. (1988): Ekologická syntéza. - Academia, Praha.
Begon, M., Harper, J., Townsend, C.R., 1997: Ekologie. Jedinci, populace a společenstva. Vydavatelství Univerzity Palackého 949 pp.
Losos, B., Gulička, J., Lellák, J., Pelikán, J., 1985: Ekologie živočichů. SPN Praha, 320 s.
Vlasák, P., 1986: Ekologie savců. Academia Praha 292 s.
Janský, L., 1979: Fysiologie adaptací. Academia Praha, 212 s.
Grime, J. P. (1979). Plant Strategies and Vegetation Processes. Chichester.
Chapin III, Stuart F., Matson, Pamela A. & Mooney, Harold A. (2002). Principles of Terrestrial Ecosystem Ecology.
Krebs, Charles. J. ed. (2001). Ecology: the experimental analysis of distribution and abundance. 5th ed. Benjamin Cummings, San Francisco, Boston, New York, etc.
Larcher, W. (2003). Physiological Plant Ecology. 4th ed..
Slavíková J. (1986). Ekologie rostlin. Praha.
Townsend, C. R., Begon, M., Harper, J. L. 2010. Základy ekologie. Vydavatelství UP.