Ekologický výzkum na Karlově Univerzitě

Katedra ekologie poskytuje studentům systematické ekologické vzdělání napříč celými ekosystémy, a to jak vodními, tak i terestrickými. Katedra je garantem systematického studia ekologie v magisterském a doktorském stupni a integračním prvkem studia organismální biologie, a to s jasně vymezenou náplní jako biologickým oborem. Ekologie je integrovaným oborem, který zkoumá vztahy mezi jedinci, populacemi a společenstvy nezávisle na systematickém členění disciplín.

Absolvent má teoretické i praktické (metodické) znalosti zahrnující obecné i speciální aspekty terestrické i vodní ekologie v celé šíři oboru od ekofyziologie a molekulární ekologie přes autekologii, vnitro- a mezipopulační interakce po ekologii velkých měřítek (společenstva, ekosystémy, fylogeografie), s akcentem na překonání taxonomicky vymezených (botanika x zoologie) barier. Ovládá moderní postupy v analýze kvantitativních dat a modelování ekologických procesů.

Výzkumné skupiny a jejich zaměření

Na Karlově Univerzitě se nachází několik výzkumných skupin, které se věnují různým aspektům ekologického výzkumu:

Evoluce ryb a smyslových soustav

Naše výzkumná skupina se zabývá evolucí ryb a momentálně nejvíce evolucí smyslových soustav, zejména molekulárních adaptací zraku. Výzkum provádíme na různých skupinách ryb včetně hlubokomořských zrakových specialistů nebo druhů z afrických kráterových jezer.

Imunogenetika a odolnost vůči chorobám

Zdraví je u živočichů podmíněno dědičnou odolnosti vůči chorobám v interakci s vlivy prostředí. Náš výzkum se zaměřuje na oba tyto aspekty. Pomocí genetických, bioinformatických a imunologických metod popisujeme evoluční procesy, které formují imunogenetickou variabilitu zvířat a jejich náchylnost k infekčním onemocněním a dalším poruchám (např. poruchy chování a depresivní syndromy).

Čtěte také: Životní prostředí Petrohradu

Adaptace nemodelových organismů

S využitím nejmodernějších přístupů integrujících evoluční analýzu biodiverzitních dat se strukturním modelováním, transkriptomikou, proteomikou, výzkumem mikrobioty a také buněčnou biologií zkoumáme adaptace u nemodelových organismů, zejména u ptáků.

Ekologie, fyziologie a evoluční biologie plazů

Naše výzkumná skupina se zabývá tématy na pomezí ekologie, fyziologie a evoluční biologie. Modelovou skupinou pro náš výzkum jsou převážně plazi, ale nebráníme se ani výzkumu zahrnující jiné skupiny živočichů. Dlouhodobě se zaměřujeme na otázku škálování intenzity metabolismu a energetiku živočichů nebo evoluci velikosti těla, růst plazů a vznik pohlavního dimorfismu ve velikosti těla.

Reprodukční ekologie ptáků

Naše výzkumná skupina se zaměřuje na reprodukční ekologii, ekofyziologii a behaviorální ekologii ptáků. Naším cílem je porozumět tomu, jak se ptáci rozmnožují, jak si nacházejí své sexuální partnery a jak optimalizují rozdělování zdrojů do růstu, přežití a reprodukce, aby maximalizovali svou biologickou zdatnost. Používáme širokou škálu metod ke studiu epizod výběru partnera před i po kopulaci, zkoumáme jejich roli v procesu speciace a identifikujeme molekulární mechanismy a biomarkery fertility, stárnutí a fitness. Zkoumáme rozložení různých sexuálních, fyziologických a životních rysů napříč ptačí fylogenezí a ve vztahu k prostředí měnícímu se podél gradientů zeměpisné šířky a nadmořské výšky.

Mechanismy vzniku druhů a adaptací

Náš výzkum se zaměřuje především na zkoumání mechanismů vzniku druhů a jejich adaptací na genetické i fenotypické úrovni. Zajímají nás ale i obecnější otázky týkající se evoluce genomů. Výzkum je prováděn zejména na ptácích. Speciální pozornost je věnována evoluci pohlavních chromozomů a tzv. zárodečného chromozomu, podivuhodného chromozomu, který se vyskytuje pouze v zárodečných buňkách.

Chemická ekologie savců

Naše skupina se zabývá chemickou ekologií. Zaměřujeme se na látky, které savci používají k chemické komunikaci a jak jsou tyto látky generovány vlastním metabolismem či symbiotickými bakteriemi (mikrobiom) a které z nich jsou sdílené s ostatními organismy. Dále nás zajímá, jak souvisí chemická komunikace se zapínáním biologických procesů u příjemce (sociální modulace reprodukce). V poslední době jsme zkoumali, jak pachové profily zapínají a vypínají různé části mozku u myší.

Čtěte také: Ekologické aspekty vody v podniku

Populační struktura a adaptace živočichů

Pomocí molekulárních metod se snažíme zodpovědět otázky o populační struktuře, příbuzenských vztazích, hybridizaci, historii šíření a adaptacích různých živočichů. Většinou studujeme ptáky a savce, ale nevyhýbáme se ani hmyzu.

Symbiotické interakce a mikrobiota

Naše výzkumná skupina se zabývá symbiotickými interakcemi mezi mikrobiotou a jejími hostiteli. Zajímají nás zejména faktory, které určují variabilitu mikrobioty napříč fylogenezí hostitele a gradienty prostředí, a jak tato variabilita ve výsledku ovlivňuje fenotyp hostitele. Zaměřujeme se především na mikrobiotu ve volně žijících populacích různých modelových skupin obratlovců, např. hlodavců, ptáků a primátů.

Molekulární mechanismy oplození

Fúzní receptory gamet a jejich fúzogenní aktivita se vyvinula během evoluce živočichů a je druhově specifická. V naší skupině se zabýváme studiem molekulárních mechanismů oplození a specifických proteinů, které hrají klíčovou roli při zrání spermií, interakci a fúzi gamet a v raném vývoji embrya u vybraných zástupců savců včetně člověka. Zaměřujeme se na epigenetická změny a další markery spojené s lidskou neplodností, které jsou spojené s patologickou zátěží environmentálních faktorů, infekce a rakoviny a vedou ke změnám v regulaci spermatogeneze a kvalitě spermií. Zkoumáme příčiny neplodnosti s cílem vyvinout nové diagnostické nástroje k hodnocení kvality gamet pro centra asistované reprodukce.

Ekologické aspekty územního plánování

Cílem projektu je přispět k širšímu zavádění ekonomických nástrojů v oblasti územního plánování v ČR. Bude provedena detailní analýza vybraných ekonomických nástrojů územního plánování v zahraničí. Nástroje budou hloubkově analyzovány z hlediska jejich celospolečenských a environmentálních dopadů a potenciálu vyřešit výzvy, se kterými se aktuálně územní plánování v České republice potýká. U nástrojů bude posouzeno, jaké faktory jsou klíčové pro úspěch daného nástroje, jaké okolnosti naopak vedou k neúspěchu.

Ocenění a uznání v oblasti ekologie

Karlova Univerzita se může pochlubit studenty a absolventy, kteří získali významná ocenění za své práce v oblasti ekologie. Například v 18. ročníku Ceny Josefa Vavrouška získali ocenění hned dva studenti z Katedry sociální a kulturní ekologie Fakulty humanitních studií UK:

Čtěte také: Nerezová ocel a životní prostředí

• 2. místo: Mgr. Kateřina Léblová za studii Sociální motivace k ochraně přírody v ČR do roku 1956: Analýza vybraných chráněných území.
• 3. místo: Mgr. Jakub Hemala za studii Subjektivní blahobyt. Přístupy a hodnocení v EU-15 a ČR.

Ve čtvrtek 15. září zasedl na FSV UK Výbor Ceny Josefa Vavrouška k výběru nejlepších prací v již 27. ročníku Ceny. Kategorii diplomových prací obeslal rekordní počet studentů a studentek. Z nich zvláštní pozornost upoutala diplomová práce Mgr. et Mgr. Terezy Prášilové, roz. Chábové, Sekuritizace sucha v České republice. Výbor na této studii ocenil především propojení teorie sekuritizace s nejtíživějším současným globálním problémem, s poruchami klimatu. Autorka účelně využila méně známou metodu disciplinační interpretativní studie. Za předmět zkoumání si zvolila jedinečný a významný, avšak velmi komplikovaný fenomén, jejž zkoumala s využitím teorie, která nebyla pro popis a analýzu tohoto složitého jevu dosud použita. První místo v kategorii diplomových prací získala Mgr. et Mgr. Tereza PRÁŠILOVÁ, roz.

Studium ekologie na Karlově Univerzitě

Přihláška se podává elektronicky prostřednictvím studijního informačního systému Univerzity Karlovy. Vyplněnou přihlášku je třeba ve studijním informačním systému elektronicky odeslat a platbu provést nejpozději do 31. 3. 2026. Řádný termín přijímacích zkoušek je pro všechny navazující magisterské programy 15.-19. 6. 2026, náhradní termín je 29.-30. 6. 2026. Přijímací zkouška je ústní. Máte-li zdravotní znevýhodnění, můžete zažádat o modifikaci přijímací zkoušky.

Kompletní informace o přijímacím řízení naleznete na stránkách pro uchazeče o studium.

tags: #ekologie #Karlova #univerzita #výzkum

Oblíbené příspěvky:

• Ekologické chování ovcí
• Šumavská příroda: Inspirace pro výlet
• Definice emise akcií
• Dohoda vs. příroda
• Hmyz a jeho role v ekosystému