Ekologie a průmysl: Vztah a dopady

Rozvoj moderního průmyslu je nezbytný, vedle užitku však lidstvu přináší i starosti. Je jedním z hlavních zdrojů znehodnocování životního prostředí. Vztah mezi lidskou společností a prostředím je jedním z ústředních problémů geografie. Rozšiřující se hospodářství vyžaduje mnohem více paliv, energie i surovin než dříve. Aby lidé zajistili rostoucí spotřebu, stále více drancují přírodu.

Dopady průmyslu na životní prostředí

Nejvýraznějším zásahem do krajiny bývá povrchová těžba nerostných surovin. Průmyslové závody znehodnocují ovzduší, vodstvo, půdu i rostlinstvo. Mezi nejvýznamnější znečišťovatele ovzduší patří tepelné elektrárny, závody černé a barevné metalurgie, cementárny, koksárny, rafinérie ropy a závody chemického průmyslu. Odpadů, které do ovzduší vypouštějí je mnoho: popílek, prach, sloučeniny síra, uhlíku, dusíku, chlóru. Exhalace ohrožují zdraví lidí, poškozují zemědělské porosty, ničí lesy. Značným znečištěním ovzduší trpí zejména velká průmyslová města a oblasti. Dochází zde k tvoření smogu, husté mlhy přesycené prachem a kouřovými zplodinami, jež snižuje sluneční záření a 30 - 40%.

Hlavními zdroji znečistění řek bývá odpad z chem. Kombinátů, ropné výrobky, čistící a prací prostředky, odpad ze závodů papírenského prům. a z některých potravinářských závodů. Ve výrobě i mimo ni vzniká množství odpadů: popílků, jedovatých plynů, atd. Odpady zamořují životní prostředí.

Globální problémy

• 10% zemského povrchu tvoří degradovaná půda. Degradováno bylo 20% z 250 mil hektarů světové obdělávatelné půdy. 500 mil lidí žije na degradované půdě.
• Od roku 1970 pokles poměru zalesněné plochy na 1000 lidí z 11,4km2 na současných 7,3.
• Rychlost vymírání 50-100 krát vyšší než přirozená.
• Pokračuje i odlesňování.
• Problémem zůstávají emise do prostředí.

Postoje obyvatelstva k životnímu prostředí

M. 1. prostředí se na postojích obyvatelstva projevuje dvěma způsoby. V některých výzkumech IVVM zkoumány názory čs. veřejnosti (50 % až 60 %) změny. prostředí jako na součást hlavního zkoumaného problému. Problémů od r. 1991, od kdy je v IVVM toto sledováno, stále kolem 90 % občanů. nejnaléhavější pociťována kriminalita. Čech (speciálně Prahy a severočeského kraje) a ženy.

V denním životě se možnosti, např. chování, která se však ve střetu s každodenním životem odsouvá do pozadí. Názory čs. občané v lidské lhostejnosti a nedisciplinovanosti. faktor, a to neznalost lidí o důsledcích jejich chování. úroveň průmyslové výroby a zprostředkovaně i stav hospodářství. výchova.

Čtěte také: Propojení ekologie a průmyslu

Hospodářství přisuzován průmyslové výrobě, energetice a dopravě. škodí ŽP a to do doby než budou k dispozici neškodné. denně a 21 % občas. 39 % jej naopak zásadně nepoužívá. otázek bylo možno shrnout následovně. byli občané ochotni se uskrovnit a přinést určité oběti. užitečné, také škodí. vyjadřovali uvážlivě. spíše neochotu (saponáty na praní). občany byl jednoznačný: od r. 1985) kvalita prostředí výrazně zhoršila.

D. výzkum r. 1990 se mezi čs. občany byl jednoznačný: od r. 1985) kvalita prostředí výrazně zhoršila. V průzkumu r. 1990, existuje možnost zjistit názorové posuny. znění následující otázky z průzkumu r. 1985 provedli Ing. J. Vavroušek, Ing. K. Jech, Ing. L. Blažek, CSc. E. - studenti 3. - studenti 4. právnické fakulty Univerzity J.E. stupnici hodnocení, kde č. 1 bylo nejlepší, č. 5 nejhorší a č. názoru".

Větší vliv než v r. 1990 přisuzovala veřejnost v r. 1991 lidské lhostejnosti a nekázni (49 %). nekázeň (49 %). (43 % - 47 %). důsledcích svého počínání a stejně jako v r. 1990 se to přímo úměrně. vzdělaní, a hodnocení neznalosti důsledků chování. její severní části. spatřovali větší význam v samotné lidské lhostejnosti. produkce. důsledkům plynoucím z těžby surovin. domácností. případě, t.j. pomocí pětibodové škály. považovat za velmi kompetentní. energetika, doprava a průmyslová výroba. řazeny k nejzávažnějším. 1. a 2. Doprava se zařadila na místo třetí (51 % a 33 %). domácností, byla hodnocena prakticky stejně jako v r. (především na severní Moravě) průmyslová výroba. Čechách turistiky. častější kritikou v nejmenších obcích.

Ochota obyvatel ke změnám

Ochota čs. občanských postojů) zlepšit kvalitu prostředí. naznačené možnosti ovlivňování životního prostředí. B. dnech 10. 2 až 19. 2. celkově, zvláště pak jaderné. Osobní postoje čs. čs. dovozu elektřiny za cenu zvýšení výdajů za ni. dětmi do 15 let (4 %) a vysokoškolsky vzdělaní lidé (8 %). s dětmi do 15 let (10 %) a středoškolsky vzdělaní lidé (11 %). zrušit. dovoz. stejně, nebo dokonce ještě méně elektřiny než v roce průzkumu. mínění, že ve výrobě elektrické energie máme být soběstační. C. dnech 21. - 29. 6. ČSFR". Zúčastnilo se 1 087 respondentů.

IVVM ve výzkumu názorů na aktuální otázky v březnu r. 1993. jednáním vlády ČR o dostavbě JETE. elektřiny a možnosti jejího vývozu byly v r. 1993 vnímány spíše pozitivně. v r. 1994 souhlas poklesl a častěji se vyskytovala odpově "nevím". s r. 1993 poklesl v r. 1994 podíl těch, kteří se cítili v otázkách čs. energetiky kompetentními. dostavbě JETE pro ozdravení severočeského klimatu. dle očekávání velmi zdůrazňován občany jižních Čech (53 %). občanů o zdrojích výroby elektřiny u nás. zrušit. dopady na okolní přírodu) a z netradičních zdrojů. racionálními přístupy k problémům v obecné rovině (např. jaderného odpadu. kteří prognozovali vyšší spotřebu elektřiny u nás. úložiště jaderného odpadu (pouze 3 % odpověděly "ano"). uhelná elektrárna (14 % ku 5 %). nejtěsněji odpovědi korelovaly s pravdivostí takových informací. rozhodování o jaderné energetice.

Čtěte také: Životní prostředí Petrohradu

Spokojenost s životním prostředím

Spokojenost občanů se životním prostředím v místě, kde trvale žijí. prostředím v místě trvalého bydliště narůstala od r. 1990 do r. 1993, v r. 1994 byla na stejné úrovni. podíl nespokojených, nejvíce bylo "tak napůl" spokojených občanů. vidí své místo v ovlivňování životního prostředí. měsíce. listopadu, v prosinci zaznamenala mírný pokles. trendu. rámci statistické odchylky, větší nepřekročily 8 procentních bodů. IVVM od r. 1991 (51 %, 68 %, 72 %). ostatní zaměstnanci, podnikatelé i živnostníci, města nad 100 tis. 38 %). východočeského regionu a ze sídel od 500 do 5 tis. posoudit. jejich likvidace. Podíl dotázaných - resp. způsob 39 %, v tomto výzkumu 33 %.

Zřetelný rozdíl je v tom, zda vůbec nebo v blízkosti. 27 % se základním vzděláním), méně často lidé do 29 let (29 %). z širší nabídky možností likvidace odpadu. regionem dotázaného. V blízkosti nemám kontejnery v obcích 2 000 - 5 000 obyv. Kontejnery na tříděný odpad v obcích 500 - 2 000 obyv. Sběrny surovin jsou daleko v obcích 500 - 2 000 obyv. nespokojených. menší obec, tím větší spokojenost. shoda výsledků pocházejích z různých průzkumů veřejného mínění (tj. metodou i počtem respondentů). projekty separovaného sběru odpadů. mil. na 1 obyvatele ČR (vycházeje z údaje 5,4 mil. mil. t/mld. USD HDP/rok. Jak se od r. 1990 do r. 1994 změnila spotřeba paliv a energie k 1. 11. - prosinec 1994", J.

Ekologické postoje při nákupech

V oblasti ochrany životního prostředí. opačného názoru je 43 %. neumělo rozhodnout. apod.). zabývající se vztahem vlastníka a přírody. vlastník lesa, půdy, rybníka, apod. majetkem naprosto libovolně. "spíše" 20 % dotázaných. něco více s takovým principem souhlasilo. podnikatelé. zdravotní nezávadnosti, resp. prvním místě jejich cenu. většinou, 30 % spíše, ostatní ne). rozhodování osob s nízkou nebo nižší životní úrovní domácnosti. zvažovalo jen 36 %). jejich cenová nedostupnost. Potvrzují to i údaje z r. nebo jen při rozdílu cen do 20 % (43 %). dražší. pohyboval kolem čtvrtiny. 30 % u prostředků pro zahrádkaření. cena. uvádělo 54 % osob s dobrou nebo s velmi dobrou životní úrovní. kolem 35 %. zjišťovaných ekologických postojích promítl vliv vzdělání dotázaného. podíl stoupal úměrně s výší vzdělání až na 42 % u vysokoškolsky vzdělaných. výzkumu i při nákupu elektrických spotřebičů. ohledu na spotřebu. vybrala necelá třetina kupujících. to, co bylo, poukázalo 17 %. resp. malou propagaci úspornějších typů zboží. efektivnějších domácích spotřebičů. základním vzděláním, spotřebou elektřiny vysokoškolsky vzdělaní. 1990. především cenou bez ohledu na jeho spotřebu elektřiny. dotázaných uvedly, že jejich domácnost vlastní osobní automobil. k cestě do zaměstnání - ze 7 % na současných 16 %. nutné není (5 %). občané vysokoškolsky vzdělaní (26 %), lidé 33 - 44letí (22 %) a muži (22 %). jihomoravském (po 19 %). upustit? zjištění z roku 1991, kdy byla veřejná doprava akceptována rovněž většinově. něco menší část zvažovala budoucí náklady na provoz aut nebo jejich ceny. zřetelem.

Šetření energií v domácnostech

A. roce 1990 se mezi čs. občany byl jednoznačný: od r. 1985) kvalita prostředí výrazně zhoršila. energie. případný růst cen paliv a energie. VŠZ v Praze). spotřeby. "ekologických" investic. tolerovat. energií vypínáním nebo omezováním topení v noci a v době, kdy je byt prázdný. teplotu v bytě větráním. poplatků za vodu spojeným se snížením její spotřeby. Tlak na její omezování - zatímco např. souvislosti s životní úrovní dotázaného. nebo s jiným středním vzděláním bez maturity. spíše špatnou, dále důchodci a občané na Moravě. podnikatelé a občané v Čechách. kteří se chovají způsobem "po nás potopa". dalších vlivů a ekologické dopady vlastních činností. nekázeň lidí. věnované na ochranu životního prostředí.

Podíl dotázaných - resp. výzkumu 33 % - zdaleka tedy nejde o běžný způsob jejich likvidace. tříděný odpad nemají k dispozici vůbec nebo v blízkosti. zřejmě plyne z širší nabídky možností likvidace odpadu. místa bydliště a dále rovněž regionem dotázaného. V blízkosti nemám kontejnery v obcích 2 000 - 5 000 obyv. Kontejnery na tříděný odpad v obcích 500 - 2 000 obyv. Sběrny surovin jsou daleko v obcích 500 - 2 000 obyv. že se spotřeba v domácnosti nezměnila nebo zvýšila. znamenat, že domácnost nešetří, resp. že neúměrně spotřebu zvyšuje. objektivně zvýšené potřebě domácnosti. čtvrtina domácností.

Čtěte také: Ekologické aspekty vody v podniku

Výroba elektřiny a jaderná energie

Výroby méně elektrické energie, nebylo nijak výrazné. stejně (kolem 25 %). Oproti r. občanů. Temelín (JETE) rozhodlo zajištění dostatku elektřiny. %) ze šesti, které dotázaní posuzovali ve výzkumech v r. jednáním vlády ČR o dostavbě JETE i v březnu r. 1993. zvyšovat, udržet na stejné úrovni, omezit nebo zrušit. dopady na okolní přírodu) a z netradičních zdrojů. 6.

Významné faktory ovlivňující životní prostředí

1. Způsob naší průmyslové výroby a jejichž dopady jsou řazeny k závažným.
2. Neznalost důsledků svého chování na živ.
3. Lidská lhostejnost.
4. Nedostatečná výchova.

Seznam použité literatury

1. Informace SEI, Státní energetická inspekce 4/1994, str. 16.
2. "Vývoj cen paliv a energie k 1. 11. - prosinec 1994", J.
3. M. Rezková, J.
4. J. Slavíková, J.
5. J. Himmlová, M.
6. E.
7. a k místní politice 1993, číselník.
8. J.
9. M. Rezková, J.
10. veřejnost za naléhavé, jak se o řešení těchto problémů stará vláda, S. Rezková, IVVM.
11. J.
12. J. Slavíková, J.
13. J. Himmlová, M. Rezková, I.
14. A. Nedomová, Data & Fakta 5/1994, str. 14.
15. J. Himmlová, M.

tags: #ekologie #a #prumysl #vztah

Oblíbené příspěvky:

• Statistiky plastového odpadu v EU
• Znečištění v Deza Valašské Meziříčí: Role Greenpeace
• Podmínky pro zřízení včelařského stanoviště
• Průvodce pro ztracené turisty
• Symbol lásky v krajině