Společnost EKO‑KOM každý sudý rok provádí analýzy směsného komunálního odpadu (SKO) napříč celou Českou republikou. Rok 2024 nebyl výjimkou. Cílem těchto rozborů je získat podrobná a srovnatelná data o složení odpadu z domácností v rámci všech typů obcí a měst v ČR.
Pravidelně probíhající analýzy pokrývají široké spektrum sídel - od venkovských zástaveb po městská sídliště. Vzorky odpadu jsou vybírány tak, aby odpovídaly skutečnému složení domovního odpadu a zohledňovaly různé regionální i socioekonomické podmínky. Díky jednotné metodice lze výsledky z jednotlivých let přímo porovnávat a sledovat tak dlouhodobé trendy ve složení směsného komunálního odpadu v České republice.
Metodika rozborů
Metodika společnosti EKO‑KOM je dlouholetým výsledkem kombinace českých i zahraničních přístupů. Opírá se zejména o výstupy z výzkumného projektu SP/2f1/132/08 Výzkum vlastností komunálních odpadů a optimalizace jejich využívání, Benešová, L. a kol., Univerzita Karlova v Praze, 2010. Zároveň však stále plně respektuje principy definované v Metodice pro stanovení složení směsného komunálního odpadu z obcí a komunálního odpadu, Pavlas, M. a kol., Vysoké učení technické v Brně, 2021, jež je certifikovaná Ministerstvem životního prostředí ČR.
Metodika zohledňuje celou řadu faktorů, které mohou ovlivnit výsledné složení směsného komunálního odpadu - od časových (topná sezóna, prázdniny) přes místní (rozdílné typy zástavby, regionální specifika) až po socioekonomické (složení obyvatelstva). Hlavním cílem je získat co nejvěrnější obraz o složení SKO v celé republice s přihlédnutím ke všem faktorům, jež mohou výsledky ovlivnit. Získaná data jsou průběžně zpřesňována právě díky pravidelné revizi metodiky.
V roce 2024 došlo, stejně jako v předchozích letech, k dalšímu navýšení počtu analyzovaných vzorků i sledovaných lokalit. Zatímco v roce 2020 bylo v rámci rozborů vyhodnoceno 128 vzorků z 15 lokalit, v roce 2022 se počet vzorků zvýšil na 160 a počet lokalit na 18. Rozbory uskutečněné v roce 2024 zahrnovaly už 176 vzorků z celkem 20 lokalit napříč Českou republikou. Díky tomuto postupnému rozšiřování se daří zachytit pestřejší spektrum obcí a typů zástavby a získaná data tak lépe odrážejí skutečné složení směsného komunálního odpadu v celé republice.
Čtěte také: Životní prostředí Petrohradu
Složení směsného komunálního odpadu
Směsný komunální odpad je velmi heterogenní tok, jehož složení se může mezi jednotlivými vzorky výrazně lišit. Proto nelze výsledky vyhodnocovat pouze na základě průměrných hodnot. Samotnou skladbu směsného komunálního odpadu z obcí v roce 2024 znázorňuje níže Tabulka 1, která kromě váženého průměru (zohledňujícího například typ zástavby či velikost obce, v níž byl vzorek odebrán) uvádí i medián. Pro co nejpřesnější interpretaci je dále nutné pracovat se směrodatnou odchylkou a rozsahem výskytu jednotlivých složek. Tyto statistické ukazatele poskytují komplexnější obraz o skutečném zastoupení materiálových skupin, zejména pokud jsou data zasazena do kontextu dlouhodobé časové řady a dostatečně velkého souboru vzorků.
Největší část SKO dlouhodobě tvoří zbytkový odpad, tedy materiály, které není možné při rozborech zařadit do konkrétní využitelné nebo recyklovatelné frakce. Patří sem například silně znečištěné papíry a plasty, hygienické potřeby, kaučuk a další materiály vhodné především k energetickému využití. Významný podíl má také frakce < 40 mm, do níž je zahrnuto vše, co při analýze propadne sítem se čtvercovými oky o velikosti 40 mm. Nejčastěji jde o drobné zbytky potravin, malé útržky papíru a plastu, popel, zeminu a další jemné částice. Obě tyto skupiny (zbytkový odpad a frakce < 40 mm) dohromady představují téměř 45 % hm. obsahu směsného komunálního odpadu.
Zbytek směsného komunálního odpadu tvoří složky, jež by měly být tříděny do sběrných systémů pro tříděný odpad - především bioodpad, papír a lepenka, plasty, sklo, kovy a další menšinové skupiny.
Látkové skupiny s nízkým zastoupením jsou ve výstupech výše označeny hvězdičkou (*), přičemž v následujících grafech sledujících vývoj v čase jsou zahrnuty do souhrnné kategorie ostatní odpad*.
Povinnost odděleného sběru textilu a obuvi
Od 1. ledna 2025 mají všechny obce v České republice povinnost zajišťovat oddělený sběr textilu a obuvi. Tato povinnost vyplývá z novely zákona č. 541/2020 Sb., o odpadech, která reaguje na požadavky evropské legislativy na vyšší míru recyklace a zajištění druhotného využití odpadních materiálů.
Čtěte také: Ekologické aspekty vody v podniku
V návaznosti na tuto změnu provedla společnost EKO‑KOM v roce 2024 podrobnější analýzu látkové skupiny textil a obuv ve směsném komunálním odpadu. Cílem bylo lépe porozumět složení této frakce a poskytnout obcím i dalším aktérům relevantní data pro zavádění nového systému sběru. Textil a obuv tvoří v průměru 4,6 % hmotnosti SKO, což představuje nezanedbatelný podíl s potenciálem dalšího využití.
Detailní rozbor ukázal, že více než polovinu této skupiny tvoří textilní oděvy, následované obuví a bytovým textilem. Zbylou část představují oděvy z jiných než textilních materiálů a ostatní textil. Zastoupení jednotlivých složek ukazuje, že odpadní textil v SKO není homogenní, a je proto nutné zohlednit jeho různorodost při nastavování systémů odděleného sběru textilu a obuvi.
Vývoj složení SKO v čase
Při pohledu na vývoj skladby směsného komunálního odpadu v čase je patrné, že podíl jednotlivých složek se v posledních letech vyvíjí rozdílně. V dlouhodobém horizontu si stabilně vysoký podíl drží zbytkový odpad a frakce < 40 mm.
Největší meziroční změnou mezi roky 2022 a 2024 byl pokles podílu bioodpadu, a to z 27,2 % na 22,0 % hm. Tento trend je dobře vidět. Pokles bioodpadu může být ovlivněn jak změnami v chování obyvatel (rozšiřování sběrných systémů na bioodpad v obcích), tak i ročními výkyvy v produkci biologicky rozložitelného odpadu.
Celkový vývoj jednotlivých složek pak ukazuje měrnou produkci SKO v kilogramech na obyvatele a rok. I z tohoto pohledu je zřejmé, že množství bioodpadu obsažené ve směsném komunálním odpadu dlouhodobě klesá. Naopak podíl zbytkového odpadu zůstává vysoký, přestože se celková produkce SKO na obyvatele v České republice v dlouhodobém horizontu snižuje.
Čtěte také: Nerezová ocel a životní prostředí
Tento vývoj potvrzuje, že přesměrování bioodpadu i dalších recyklovatelných složek do odděleného sběru stále představuje velký potenciál pro zlepšení - jak z hlediska omezení množství SKO, tak z hlediska efektivnějšího využití odpadních surovin.
Změny v legislativě odpadového hospodářství
Odpadové hospodářství měst a obcí se bude zásadním způsobem měnit. Od 1. ledna vstoupila v účinnost nová legislativa a bude třeba nastavit systém tak, aby odpovídal novým zákonům.
V České republice je v současné době až polovina komunálních odpadů ukládána na skládky. I když tuto možnost nová legislativa značně omezuje, přesto se o skládkování často uvažuje jako o jedné z hlavních koncovek pro odpad a toto myšlení je třeba změnit.
Hierarchie správného nakládání s odpady:
Jak je patrné, nejvhodnější metodou je odpad vůbec neprodukovat. To je samozřejmě v konzumně zaměřené společnosti velmi těžké. Přesto existují způsoby, jak se ideálnímu stavu alespoň částečně, podle možností, přiblížit.
Česká republika tak patří mezi nejlepší státy v této oblasti. Často se však zapomíná na fakt, že mnohem důležitější je vzniku odpadu předcházet. Nejlepší odpad je totiž ten, který nevznikne.
Tato oblast nabízí velký prostor pro edukační práci vedoucích pracovníků měst a obcí, kteří by podobně jako to již učinili u třídění odpadů, měli směřovat občany k tomu, aby se snažili snížit produkci odpadů.
Oblíbené příspěvky:
Kontakt
Zelaná Hrebová, z.s.
[email protected]
IČ: 06244655
Paskovská 664/33
Ostrava-Hrabová
72000
Bc. Jana Veclavaková, DiS.
tel. 774 454 466
[email protected]
Jaena Batelk, MBA
tel. 733 595 725
[email protected]