Ekologie světelných zdrojů a jejich vliv na životní prostředí a zdraví

08.03.2026

Ekologie se dnes promítá takřka do všech oblastí našeho života. Občas snaha o šetrnost k životnímu prostředí budí protichůdné emoce, ale v drtivé většině situací jde o chvályhodnou a zcela správnou věc. To je i případ přechodu k environmentálně odpovědnějšímu osvětlení.

Institut světelné hygieny a světelné ekologie, z. s. (ISHSE), je odborná platforma sdružující biology, lékaře, neurovědce, architekty, světelné techniky, astronomy a další specialisty zabývající se vlivem světla na lidské zdraví, biologické rytmy, vidění a ekologii nočního prostředí. Věnuje se výzkumu, vzdělávání a odbornému poradenství v oblasti biologických účinků světla a jeho environmentálních dopadů v České republice i v mezinárodním kontextu.

Vliv umělého světla v noci

Střídání světla a tmy během 24 hodin je základní podmínkou zdravého života lidí, živočichů i rostlin. Umělé světlo v noci představuje biologicky nepřirozený signál, který může narušovat biologické hodiny všech organismů, a to již na buněčné úrovni. Při dlouhodobé nebo opakované expozici nočnímu světlu se u člověka zvyšuje riziko poruch spánku, poruch nálady včetně depresí, ale také obezity, kardiovaskulárních onemocnění a dalších vážných civilizačních nemocí.

Umělé světlo v noci mění aktivitu a vztahy v ekosystémech. Zasahuje nejen městskou krajinu, zář noční oblohy se šíří i mimo město. Umělé světlo ovlivňuje i městské vodní biotopy, kde narušuje chování a biologické rytmy vodních organismů, a jeho dopady se tak přenášejí i do úseků toků mimo město.

ISHSE se shoduje, že jediným zdravotně a ekologicky obhajitelným užitím světla v nočním venkovním prostředí je světlo určené ke zrakové orientaci člověka, tedy k bezpečnému pohybu v obcích a městech po setmění nebo k práci ve venkovním prostoru. Veřejné osvětlení musí být proto navrhováno a provozováno tak, aby vyhovovalo zrakovému systému člověka a mělo minimální dopady na biologické systémy.

Čtěte také: Životní prostředí Petrohradu

Specifické vlastnosti světla a jejich dopad

Lidské oko je nejcitlivější na světlo kolem 555 nm, tedy ve žlutozelené oblasti, zatímco biologické hodiny, které řídí řadu fyziologických funkcí, jsou nejcitlivější na krátké vlnové délky, zejména v pásmu 460 až 480 nm. Světlo s převahou žluté a oranžové složky proto umožňuje dobrou viditelnost i při nižší intenzitě a současně zatěžuje biologické rytmy výrazně méně než bílé světlo.

Problémem není samotná technologie LED, ale konkrétní parametry světla, zejména spektrální složení, intenzita, směrování a časový režim. LED umožňují lepší směrování světla, omezující oslňování, adaptivní řízení i energetické úspory. Veřejným zájmem je nastavit takové parametry, aby tyto výhody nevedly k nárůstu biologické zátěže.

Diskuse o venkovním osvětlení se často opírá pouze o náhradní teplotu chromatičnosti (CCT), parametr z biologického hlediska nedostatečný. Moderní přístup sleduje, kolik biologicky aktivní krátkovlnné složky světlo skutečně obsahuje. Pro přesnější posouzení vlivu světla na biologii člověka se používá melanopický přepočet, který vyjadřuje účinek světla na biologické hodiny a tvorbu melatoninu. Svítidla se stejným světelným tokem a stejnou CCT mohou mít velmi rozdílný biologický dopad.

Pro vyjádření vlivu na přírodní společenstva slouží například parametr U500, tedy podíl světla pod 500 nm, který by podle současných doporučení a odborné praxe neměl v rezidenčních oblastech překročit 7 % (např. Holešovicích) a v městských centrech 11 % (např. na Václavském náměstí). Současná norma ČSN 36 0459, na kterou se THMP často odvolává, tyto biologicky relevantní parametry nezohledňuje. V době svého vzniku vycházela z tehdejší omezené dostupnosti světelných zdrojů s nízkým CCT, což dnes již neplatí. I z toho důvodu bylo již přijetí normy spojeno s požadavkem na revizi po 2 letech platnosti. Vzhledem k rychlému vývoji oboru je proto nutné, aby byla norma aktualizována a zahrnovala i spektrální a melanopické charakteristiky světla, nikoli jen jeho jas a barevný tón.

Tyto požadavky jsou v současnosti lépe formulovány v dotačních podmínkách Ministerstva životního prostředí „Rámcová vodítka pro implementaci zásady „významně nepoškozovat“ životní prostředí (DNSH) a prověřování infrastruktury z hlediska klimatického dopadu v EU fondech v ČR“. Parametr U500 je zaveden i v aktuálních dotačních titulech na podporu modernizace veřejného osvětlení, např. SMARTNET. V bodě 5.4.8 Spektrální vlastnosti se jasně říká: „Požadavky na spektrální vlastnosti venkovního osvětlení v noční době, tj. od 22:00 do 06:00, jsou stanoveny prostřednictvím náhradní teploty chromatičnosti Tcp v tabulce 4.

Čtěte také: Ekologické aspekty vody v podniku

Doporučení a standardy

Stanovisko Mezinárodní komise pro osvětlování, formulované v roce 2025 (CIE PS 003:2025) a prezentované na CIE Midterm Meeting 2025 ve Vídni, v závěru shrnuje: „Ve srovnání s jinými obtížnými environmentálními problémy lze nepříznivé účinky antropogenního světla v noci relativně snadno zmírnit. Najít správná řešení pro konkrétní místa lze nejlépe pomocí společného přístupu a otevřené komunikace o potřebách, přáních, cílech, nákladech a přínosech. Bezpečnost a ochrana zdraví tedy nemusí být v rozporu. Dobře navržené, směrované a adaptivně řízené osvětlení může zajistit bezpečnost a současně snížit biologickou škodlivost.

Zadání má obsahovat limit spektrální složky U500 a požadavek na nízkou melanopickou účinnost v nočních hodinách. Standardem má být také časové řízení a noční stmívání, v rezidenčních oblastech výraznější než v centru a zohlednění zón světelného prostředí. Obce, a Praha zejména, by měly podmiňovat výměnu veřejného osvětlení předchozí diskusí s obyvateli dotčených oblastí. Zároveň mají zveřejňovat technické parametry instalací, spektrální charakteristiky, nastavení stmívání i výsledky terénních měření v jednotlivých zónách světelného prostředí, aby byla možná odborná i veřejná kontrola.

ISHSE doporučuje zvážit úpravu nebo výměnu nevhodných svítidel již instalovaných v některých částech města a v okolí vodních toků. Kromě biologických dopadů mají tato světla vysoký potenciál vyvolávat dlouhodobé konflikty, neboť bílé světlo je v nočním prostředí pro mnoho lidí zrakově nepříjemné.

Doporučení zahrnují také revizi příslušných technických norem, včetně normy ČSN 36 0459 tak, aby odpovídaly současnému poznání o biologických účincích světla.

Ekologické osvětlení v domácnostech

V českých domácnostech se svítí převážně ekologicky. Úsporné světelné zdroje nyní představují více než tři čtvrtiny (78 %) ze všech světelných zdrojů instalovaných v domácnostech. Nejvíce dominují LED světelné zdroje a kompaktní úsporné zářivky, ty vlastní 80 %, respektive 75 % domácností.

Čtěte také: Nerezová ocel a životní prostředí

Neúsporných světelných zdrojů rapidně ubylo, zejména wolframových žárovek, a to zejména proto, že již nejsou tak běžně k dostání jako dřív - jejich prodej byl totiž v Evropě zakázán. V porovnání s rokem 2012 je wolframových žárovek v domácnostech o 75 % méně. Jejich největšími příznivci zůstávají senioři, kteří už ale také pomalu přecházejí na úspornější druhy.

Výměnu neúsporných žárovek za úsporné podporuje i obměna svítidel, která nejsou na neúsporné zdroje dimenzovaná. Za poslední rok do domácností přibylo přes 4 miliony nových svítidel. Celkem se jich v domácnostech rozsvěcí více než 59 milionů. Jde zejména o různá stropní či nástěnná svítidla, lustry, lampy či lampičky.

Trendem posledních let je růst nákupů svítidel s integrovanými LED diodami. Lidé si namísto samotných světelných zdrojů - žárovek - koupí kompletní svítidlo, tedy například lampu nebo stropní světlo, ve kterém nebudou muset měnit žárovku. Po dosloužení svítidlo odevzdají k recyklaci.

Ekodesign svítidel a recyklace

Svítidla s integrovaným zdrojem světla jsou nicméně nepřívětivá k životnímu prostředí. Životnost zdroje světla je obvykle jen poloviční v porovnání se svítidlem, které může sloužit v průměru až patnáct let. Od letošního září proto začne v Evropské unii platit nařízení Evropské komise o ekodesignu, které tyto typy svítidel zakazuje prodávat obdobně jako před časem neúsporné wolframové a halogenové žárovky.

Smyslem nařízení je zabránit vzniku zbytečného elektroodpadu. Z pohledu ochrany životního prostředí nedává smysl vyhodit lampu jen proto, že v ní přestaly svítit napevno zabudované LED diody. Světelný zdroj by měl být snadno vyměnitelný.

Když světelné zdroje či svítidla doslouží, je potřeba je ekologicky zlikvidovat: do směsného odpadu nepatří. Zatímco svítidlo patří do kontejneru na elektroodpad, světelné zdroje mají vlastní sběrné nádoby. V žádném případě se nesmějí vyhazovat mezi jiné vyřazené elektrospotřebiče.

Důvodem je jejich křehkost: mezi ostatním elektroodpadem by se mohly rozbít a v případě zářivek uvolnit do okolí toxickou rtuť, kterou v malém množství obsahují.

Všechny vysloužilé žárovky bez rozdílu typu lze odevzdat ve sběrných dvorech obcí, v obchodech s elektrem či u prodejců světelných zdrojů. Malé sběrné nádoby jsou také velmi často rozmístěny v supermarketech i nákupních centrech nebo na obecních a městských úřadech. Nejbližší sběrné místo je možné dohledat v mapě na www.ekolamp.cz.

Nově lze k recyklaci odevzdat i přímo žhavené žárovky včetně halogenových. Spotřebitelé si nyní nemusí lámat hlavu s tím, jestli vysloužilý světelný zdroj je třeba recyklovat či nikoli. Od letošního roku lze k recyklaci odevzdat všechny světelné zdroje. Podmínkou je, že se odevzdají do sběrných nádob k tomu určených. Platí to i pro zmiňované wolframové a halogenové žárovky. Ty sice původně k recyklaci určeny nebyly, protože jejich prodej byl Evropskou unií zakázán.

Výběr ekologického osvětlení

Nejekologičtější zdroj osvětlení je samozřejmě slunce. K dennímu světlu není třeba nic těžit, nemusíte časem nic vyhazovat a ani při tom nevzniká uhlíková stopa. Mezi umělými zdroji jsou nejekologičtější „LEDky" - v současnosti nejpopulárnější žárovky do lustrů i závěsných svítidel. Ovšem ani LED žárovky nejsou zcela bez poskvrny. Při výrobě jejich zdrojů se používají polovodičové materiály, jejichž získávání není zrovna dvakrát ekologické. Vydrží dlouho, „žerou" málo energie a nemusíte je roky měnit. To u klasických ani halogenových žárovek není možné. Navíc mají mnohem menší životnost a vyšší spotřebu, takže je častěji měníte, vyhazujete a spotřebováváte více energie.

Kompaktní zářivky, jinak též zvané úsporky, sice posledně uvedenými nedostatky netrpí, ale obsahují rtuť.

Účinnost se uvádí v lm/W = lumeny na Watt dodané energie.

vyšší účinnost LED světelného zdroje. cca 50-70 lm/W, výbojka dle typu cca 80-110 lm/W.