Ekonomika Nákladů Obcí v Odpadovém Hospodářství: Studie a Srovnání

Je u nás možné provést benchmarking v oblasti nakládání s komunálním odpadem - tedy porovnání, jak jsou na tom jednotlivé obce z hlediska nákladů a zajištění těchto služeb? Pro skutečný benchmarking, tak jak je definován v příručkách, u nás nejsou k dispozici podklady a data.

Hodnocení ekonomického rámce odpadového hospodářství obcí, včetně základních nákladových položek provedl v minulém roce Institut pro udržitelný rozvoj měst a obcí, o. p. s. (IURMO), přičemž se vycházelo z dat za rok 2012. Důležitým datovým zdrojem bylo vlastní dotazníkové a zjišťovací šetření IURMO.

Celkem bylo dotazníkovým šetřením osloveno 200 měst a obcí. Návratnost dotazníků byla 46 %. Další samostatné průzkumy byly provedeny u provozovatelů zařízení, klíčových pro nakládání s odpady. Zdrojem dat byly také agregované výstupy z ročního dotazníku obcí, zapojených v systému EKO-KOM, a. s. V rámci tohoto zdroje byly zpracovány údaje ze 4343 obcí (zhruba 69 % všech obcí v ČR) s více než 9,306 mil. obyvatel (tj.

Obecně prospěšná společnost Institut pro udržitelný rozvoj měst a obcí, o.p.s., byla založena Svazem měst a obcí České republiky (v červnu 2011) s cílem vytvořit kvalitní odborné zázemí pro místní samosprávu a odbornou podporu pro prosazování a obhajování jejích zájmů - konkrétně ve formě zpracování odborných analýz, posudků, studií apod.

Náklady na Odpadové Hospodářství

V produkci a složení komunálních odpadů neexistují v rámci ČR žádné zásadní rozdíly, také podmínky pro zajištění nakládání s odpady jsou víceméně shodné (hustota osídlení, infrastruktura, dojezdové vzdálenosti k zařízením). Náklady na odpadové hospodářství v obcích napříč státem by proto měly být podobné.

Čtěte také: Elektrotechnika a udržitelný rozvoj

Celkové náklady na odpadové hospodářství byly v roce 2012 stanoveny průměrně na 884,2 Kč/obyv. Směrodatná odchylka přitom dosahuje zhruba 42 % průměru! Vyjádřeno v číslech: náklady se pohybují v rozmezí od 129 Kč/obyv. a rok až po 4772,4 Kč/obyv.

Porovnáním celkových nákladů na odpadové hospodářství (v Kč/obyv.) podle jednotlivých krajů se ukázalo, že nejvyšší náklady mají obce ve Středočeském a Ústeckém kraji. Podle autorů analýzy to může být ovlivněno rozsahem služeb. Z mapy je patrné, že nižší náklady na odpadové hospodářství najdeme spíš na Moravě. Naopak v oblasti Čech jsou ceny vesměs vyšší.

Základní poplatek pro občany, stanovený zákonem o odpadech na 500 Kč/obyv. a rok, byl u mnoha měst překročen již v roce 2003. Nyní dosahují náklady na zajištění odpadového hospodářství v průměru zhruba 900 Kč/obyv. a rok a blíží se v loňském roce nastavené nové nejvyšší hodnotě poplatku (1000 Kč/obyv. a rok).

V odpadovém hospodářství obcí vyžadoval největší náklady směsný odpad (přes polovinu veškerých nákladů). Relativně vysoké náklady byly vynaloženy na objemový odpad, pouliční koše nebo oddělený sběr bioodpadů.

Vedle přímých nákladů na zajištění odpadového hospodářství však musí obce vynakládat v průměru 18,8 Kč/obyv. na administrativní náklady systému, což zahrnuje agendu poplatků, kontrolní činnosti a evidence.

Čtěte také: Více o ekonomice a managementu obnovitelných zdrojů

Příjmy Obcí z Odpadového Hospodářství

Na straně příjmů obce představují poplatky vybrané od občanů v průměru 71 % celkového objemu prostředků. V průměru v roce 2012 dosahovaly 456,3 Kč/obyv. Obecně se dá říci, že poplatky se zvyšují s velikostí obce, malé obce zase mají vyšší příjmy od chatařů.

Pouze zhruba pětina obcí vykazuje příjmy z prodeje vytříděných využitelných odpadů (výroba druhotných surovin) - v průměru získají 19,4 Kč/obyv. Je zřejmé, že příjmy z prodeje druhotných surovin obce příliš nesledují. Přenechávají tyto záležitosti firmám, které u nich zajišťují odpadové hospodářství, které často tyto zisky ve vyúčtování vůbec nevykazují.

Přestože zákon nyní umožňuje zvýšení poplatků do výše skutečných nákladů, obce zvedly poplatky za nakládání s odpady v průměru pouze o 94 Kč/rok. Nevyužívají tedy možností, které mají a raději na odpady doplácejí ze svých rozpočtů, většinou s poukazem na sociální přijatelnost poplatků. Například v Německu obce na odpadové hospodářství vůbec doplácet nesmějí - občané musejí svými poplatky pokrýt veškeré náklady.

Z analýzy IURMO vyplynulo, že v Česku dosahuje rozdíl nákladů a příjmů v oblasti odpadového hospodářství zhruba 276,6 Kč/obyv., tj. 31 % z celkových nákladů.

Aktuální Data z Dotazníků EKO-KOM

Náklady na odpadové hospodářství obecně závisí na množství a struktuře odpadů, pro které je služba zajišťována, dále pak na rozsahu a způsobu poskytované služby v souladu s legislativními požadavky a v neposlední řadě také na mandatorních výdajích daných legislativou (např. poplatky a daně).

Čtěte také: Ohrožení světové ekonomiky: analýza

Pro hodnocení ekonomických ukazatelů byly vždy použity jen ty Dotazníky, které byly řádně vyplněné relevantními daty (údaje jsou poskytnuty v požadovaném rozsahu). Celkový vzorek obcí, který byl použit pro hodnocení ekonomických ukazatelů za rok 2022, byl sestaven z 5 682 obcí (tj. 92,0 % všech obcí v ČR) s více než 10,36 mil. obyvatel (tj. cca 98,6 % obyvatel ČR).

V následujícím textu jsou prezentovány údaje v rozsahu příspěvků z minulých let, aby byla zachována konzistence sledovaných dat. Prezentovaná data jsou váženým průměrem dané skupiny. Celkové náklady v odpadovém hospodářství jsou součtem všech nákladových položek, které obce v Dotazníku vyplňují.

Jak je vidět v následujícím Grafu 1, který zobrazuje strukturu celkových nákladů, největší podíl nesou náklady na sběr a svoz směsného komunálního odpadu (v roce 2022 to bylo 49 %). Následovány jsou náklady na sběr a svoz tříděných odpadů, které tvoří cca 23 %. Přibližně 15 % z celkových nákladů připadá na ostatní položky, mezi něž zahrnujeme například náklady na provoz sběrného dvora, odklízení černých skládek, úklid litteringu či sběr a svoz nebezpečných odpadů.

Zatímco v roce 2006 platily obce České republiky v oblasti odpadového hospodářství v průměru 698 Kč za jednoho občana, v roce 2023 tato částka činila už 1 319 Kč.

Jsou součtem nákladů na sběr a svoz tříděného papíru, plastu, skla, nápojového kartonu a kovu. Jak je patrné z Grafu 4, v posledních sedmi letech rostou jednotkové náklady přepočtené na obyvatele strměji než v předchozích letech. To je způsobeno především výrazným růstem výtěžnosti tříděného sběru v obcích, především pak prostřednictvím relativně drahých způsobů sběru, jako jsou veřejné nádoby nebo nádoby určené pro jednotlivé domácnosti (tzv.

V rámci dotazníkového šetření se sledují také náklady na jednotlivé komodity. Obecně lze vypozorovat, že v průměru jsou náklady na papír a plast vyšší v Čechách než na Moravě.

Náklady na sběr a svoz komunálního odpadu (SKO) tvoří největší složku nákladů obcí s komunálním odpadem. Jedná se o náklady spojené se sběrem a svozem směsného komunálního odpadu od občanů, včetně nákladů spojených s dalším nakládáním s ním (odstraňování, energetické využití odpadů).

Jak je patrné z Grafu 8, cena za službu (tedy za jednu tunu sebraného materiálu), roste strměji než náklad přepočtený na obyvatele. V průměru přibližně polovinu nákladů na SKO tvoří náklady na odstranění SKO na skládce. V roce 2022 vyšplhala celorepubliková hodnota na 1 276 Kč za tunu odstraněného materiálu. Další výraznou položku tvoří náklady na objemný odpad. Jednotková cena za obyvatele vyšplhala v roce 2022 na 89,3 Kč/ob.

Je třeba upozornit, že náklady na sběrné dvory, černé skládky a bioodpady s údržbou zeleně jsou stanoveny pouze pro vzorek obcí s validními daty.

Kromě nákladů mají obce v oblasti odpadového hospodářství také příjmy. Největším příjmem je poplatek od občanů (který mohou obce stanovit různými způsoby). Dalšími příjmy mohou být poplatky od rekreantů či majitelů rekreačních objektů v obci, dále poplatky od živnostníků zapojených v systému obce. Některé obce také získávají výnosy ze sběru textilu, z prodeje druhotných surovin, dostávají příspěvky od dalších kolektivních systémů (např.

Celkem obce získaly v roce 2022 v průměru 918 Kč na obyvatele, z toho příjmy z poplatků od obyvatel činily 606 Kč/ob. Celková výše příjmů je ve většině případů nižší než výše nákladů, obce tedy doplácejí na odpadové hospodářství ze svých rozpočtů.

Přehled Příjmů Dle Velikostních Skupin Obcí (2022)

Hlavním datovým zdrojem jsou roční Dotazníky z obcí zapojených do Systému EKO‑KOM.

Benchmarking je nástroj strategického managementu, se kterým poprvé přišla firma Xerow Corporation na počátku 80. let 20. Jedná se o systematický proces porovnávání a měření produktů, procesů a metod vlastní organizace s těmi, kdo byli uznáni jako vhodní pro toto měření, za účelem definovat cíle zlepšování vlastních aktivit. Smyslem benchmarkingu je zjištění pozice vlastní společnosti na trhu a její zlepšení na základě srovnání s konkurencí a s důrazem na využití vlastních předností a potlačení vlastních nedostatků.

tags: #ekonomika #naklady #obci #odpadove #hospodarstvi #studie

Oblíbené příspěvky:

• Švédský model recyklace PET
• Modely atmosféry: Lagrangeovský, Eulerovský a Gaussovský přístup
• Zubři v české přírodě
• Snížení emisí u kotle Viadrus U22
• Informace o svozu odpadu Louny