Vývoj cen odpadu v kontextu cirkulární ekonomiky

Sběr, přeprava, třídění a odstraňování komunálního odpadu probíhá podle skupiny 20 katalogu odpadu uvedeného ve vyhlášce, kterou se stanoví Katalog odpadů.

S ohledem na trvalé změny v tomto segmentu trhu, kdy na celostátním i lokálních trzích existuje na straně nabídky účinná hospodářská soutěž mezi množstvím podnikajících subjektů nabízejících své služby obcím ve veřejných zakázkách, byla cenová regulace od 1. 1. 2017 zrušena. Obce samotné vystupují jako vlastníci nebo spoluvlastníci odpadových firem a po účinnosti novely zákona č. Dle údajů ČSÚ průměrná cena za rok 2018 se snížila o 2%.

Principy cirkulární ekonomiky zohledňují nejenom nakládání s odpady dle hierarchie odpadového hospodářství, ale zaměřují se i na snižování dopadů na životní prostředí v procesu výroby produktu či poskytování služeb, nastavení užívání produktu s cílem prodloužení životnosti, ale i to jakým způsobem bude s ním naloženo po dosloužení.

Cirkularita zdaleka není pouze o odpadech a recyklaci. Globálně dnes vracíme do oběhu jen 7 % vytěžených surovin. Cirkulární přístup tento dopad zmírňuje, protože se ptá: Jak navrhnout výrobek, aby dlouho vydržel a nekončil hned v koši? Jak minimalizovat množství vstupních surovin, a přesto doručit zákazníkovi maximální hodnotu? Cirkularita je tak motorem byznysových inovací.

Výhody cirkulární ekonomiky pro firmy

1. Cirkulární opatření snižují firemní náklady. Podle McKinsey mohou malé a střední podniky díky efektivnějšímu využívání zdrojů ušetřit provozní náklady a zvýšit maržovost až o 20 %. Významné jsou úspory v oblasti energií i odpadů.

   Čtěte také: Elektrotechnika a udržitelný rozvoj

2. Cirkulární byznys modely zajišťují růst tržeb. Případové studie napříč sektory ukazují, že cirkulární byznys modely, jako jsou pronájem, repase, poskytování oprav nebo recyklace, nejen udržují materiály déle v oběhu, ale mohou firmám zajistit 15-20% růst celkových tržeb. Zejména ve výrobním sektoru mohou podobné cirkulární modely zvýšit maržovost a celkové příjmy o desítky procent.

3. ESG reporting a požadavky větších firem. Cílem mnoha SMEs je stát se dodavatelem větších firem. Ty dnes kvůli ESG reportingu (povinnost vykazovat environmentální a sociální dopad firmy) hledají partnery s nižší environmentální stopou.

4. Dobrovolné reportovací standardy. Povinnost ESG reportingu zatím na SMEs nespadá, existují ale dobrovolné reportovací standardy pro malé firmy doporučené Evropskou komisí. Nefinanční reporting ovšem již dnes ovlivňuje i malé a střední podniky právě přes požadavky od větších klientů. Cirkulární ekonomika přitom hraje v environmentální části reportingu klíčovou roli.

5. Zohledňování společenské odpovědnosti. Více než polovina českých zákazníků zohledňuje při nákupu společenskou odpovědnost značky. Téměř 70 % lidí z generace Z a mileniálů pak bere při výběru zaměstnavatele v potaz ekologickou odpovědnost firmy.

Konkrétní obchodní výhody zavedení cirkulární ekonomiky

1. Snížení nákladů na odvoz a likvidaci odpadů. Při správném nastavení zpracování odpadů můžete výrazně snížit náklady na jejich odvoz i likvidaci. Zbytkové materiály mohou být dokonce i zdrojem příjmů, pokud pro ně najdete odběratele. Přesně to se povedlo průmyslovému klientovi společnosti Cyrkl. Ten dříve řešil, kam s použitým papírem z výroby. Cyrkl mu pomohl tento materiál využít k odprodeji, navíc za situace, kdy jeho cena nedávno během tří měsíců vzrostla o 67 %.

   Čtěte také: Více o ekonomice a managementu obnovitelných zdrojů

2. Využití druhotných surovin. Cirkulární přístup pomáhá firmám využít druhotné suroviny či vedlejší produkty. Ty jsou často levnější, dostupnější a přitom kvalitní. V cirkulárním podniku se tak méně spoléháte na drahé primární zdroje a stáváte se odolnější vůči výkyvům trhu. Například středočeská firma Stabilplastik vyrábí palety z plastového odpadu. Jejich produkt je přitom 6-10x trvanlivější a má o 74 % nižší environmentální stopu než konkurence.

3. Optimalizace procesů. Cirkularita podporuje optimalizaci procesů. Pokud ve výrobě přesně víte, kolik materiálu spotřebujete, kde vzniká odpad a jak ho lze omezit nebo znovu využít, snižujete plýtvání. To se netýká jen materiálů, ale i spotřeby energií nebo lidské práce.

4. Snížení nákladů na servis a reklamace. Jestliže v souladu s cirkularitou vyvíjíte odolnější výrobky nebo využíváte snadno vyměnitelné komponenty, snižujete náklady na servis, reklamace i případné vrácení zboží.

5. Podpora z evropských a národních programů. Evropské i národní programy stále více podporují cirkulární firmy. Jen evropské rozvojové banky, chtějí do tohoto roku v cirkularitě proinvestovat na 16 mld. EUR.

Zavedení principů cirkulární ekonomiky může vaší firmě přinést konkrétní obchodní výhody - úspory, nové příjmy i lepší postavení na trhu. Zároveň pomáhá snižovat dopad na přírodu. Spojuje tedy to, co je výhodné, s tím, co je prospěšné.

Čtěte také: Ohrožení světové ekonomiky: analýza

Cirkulární ekonomika ve veřejných zakázkách

Při definování konkrétních požadavků na nákup vybraných komodit - nábytek, papír, čisticí prostředky, textil, osvětlení, doprava, catering a další může zadavatel vycházet z Kritérií EU pro zelené veřejné zakázky Evropské komise (dostupné i v ČJ), dále využít certifikace (např. upřednostnit pronájem před nákupem (tzv.

Při pořizování nábytku by zadavatel měl zohledňovat aspekty původu suroviny, použité chemické látky, délku a způsob jeho využívání, dostupnost oprav a také uvažovat nad tím, jak s ním naložit na konci jeho životního cyklu. Podrobně rozpracované požadavky pro obsah nebezpečných látek, požadavky na dřevěné, plastové a kovové části, požadavky na textilie a čalouněné prvky, ale i na demontovatelnost/opravitelnost, obaly naleznete v příloze publikace Jak pořizovat nábytek, aby zakázka měla sociální, ekonomické, cirkulární a další environmentální přínosy.

Zadavatel může požadovat, aby byl nábytek certifikován ekoznačkou, která je udělována výrobkům a službám, které jsou v průběhu celého životního cyklu prokazatelně šetrnější nejen k životnímu prostředí, ale i ke zdraví spotřebitele. To umožňuje § 94 ZZVZ, přičemž dodavatel může splnění kritérií pro udělení ekoznačky prokázat jednoduše platnou certifikací anebo jednotlivá kritéria může prokazovat jiným vhodným způsobem.

Při definování principů zajištění servisu a provozu tiskových a multifunkčních zařízení se zadavatel může inspirovat příkladem dobré praxe MPSV, kde jsou definované požadavky na pravidelné kontroly, údržbu a prohlídky, servis a opravu zařízení, dodání repasovaných produktů, zajištění ekologické likvidace veškerého vyprodukovaného odpadu a další požadavky přispívající k prodlužování životnosti produktů.

U nákupu textilu se otevírá prostor pro využití recyklovaných vláken u výrobků z polyesteru a polyamidu, a to požadavek na nejméně 20 % podíl recyklovaného obsahu dle kritérií EU, který uchazeč prokazuje předložením např.

• EU Ecolabel stanovuje minimální podíl recyklovaného obsahu u výrobků z polyamidu/nylonu: Při výrobě vláken se použije minimálně 20 % nylonu získaného recyklací odpadu z fáze výroby a/nebo spotřebitelského odpadu.
• U výrobků z polyesteru: Při výrobě vláken se použije příslušný minimální podíl polyethylentereftalátu (PET) získaného recyklací odpadu z fáze výroby nebo spotřebitelského odpadu. Střižová (staplová) vlákna musí obsahovat minimální podíl 50 %, nekonečná vlákna 20 %.
• RCS mezinárodní certifikace pro produkty z recyklovaného materiálu: má dvě úrovně certifikace - RCS 100 obsahuje 95-100 % recyklovaného materiálu, RCS Blended produkt obsahuje 5-95 % recyklovaného materiálu.
• Cradle to Cradle certifikace označuje výrobky, které jsou buď zcela recyklovatelné, nebo biologicky rozložitelné.

Definováním požadavků na kvalitu plnění, zabezpečení oprav a výměny opotřebovaných, resp. nefunkčních částí a jejich dostupnost zajistíme prodlužování životnosti výrobků s delší dobou užívání, abychom je nemuseli vyměňovat často. Dále lze nastavit požadavky na zpětný odběr a likvidaci s cílem materiálového zhodnocení produktu po skončení životnosti.

Již ve fázi dizajnu (z pohledu zadavatele ve fázi definování požadavků na nákup zboží) by měl zadavatel myslet na složení, a to preferovat produkty z jednoho materiálu, které usnadňují následní recyklaci. Rovněž opodstatněný je i požadavek na anonymizované prádlo, resp. snadno oddělitelná loga nebo rozlišovací identifikační prvky, které lze přetisknout bez poškození těchto oděvů v případě změn (nové logo, jméno apod.).

Pro správní fungování systému zpětného odběru a následné recyklace dodavatelem, resp. zajištění recyklace zadavatelem, je důležité určit místo sběru, proškolit zaměstnance, poznat přesné složení vytříděných produktů a třídit tak min. dle vlákna a barvy. Dodavatel musí v rámci svého systému správy majetku provozovat systém zpětného odběru nebo mít uzavřenu formální smlouvu s dodavatelem zabezpečujícím zpětný odběr textilních výrobků souvisejících s plněním veřejné zakázky (např. vyřazené textilní výrobky, resp.

Dále by zadavatel neměl opomíjet i minimalizaci obalů a jejich další zpracování, přičemž od dodavatele očekává co největší omezení balení s ohledem na zajištění dostatečného zabránění poškození a zachování integrity produktu. Uchazeč by měl primárně využít opakovaně použitelný obal dle zákona č. 477/2001 Sb., o obalech ve znění pozdějších předpisů.

S ohledem na minimalizaci odpadů, lze nadefinovat i obecné požadavky na množství a druh obalových materiálů, především minimalizovat množství, či specifikovat jaké obaly jsou přípustné. Prioritně by se mělo jednat o obalový systém pro opakované použití, nebo alespoň obaly z homogenního recyklovaného materiálu, či z obnovitelných zdrojů.

Principy cirkulární ekonomiky se pojí s podporou lokálnosti, a tím i místní ekonomiky. Dobrá aktuální znalost trhu je předpokladem pro úspěšné nastavení požadavků. Díky přehledu o současných trendech a sortimentu, který je momentálně k dispozici, se zadavatelé mohou vyvarovat komplikacím v podobě nedostatku podaných nabídek a nutnosti opakování procesních kroků veřejné zakázky.

U veřejných zakázkách na stavební práce a projektové a architektonické činnosti by se zadavatel měl především zaměřit na použití vybouraných opětovně použitelných stavebních výrobků, využití získaných vedlejších produktů a zabezpečení materiálového zhodnocení a recyklaci produkovaných stavebních a demoličních odpadů.

Zadavatel by měl ještě před zahájením příprav zadávací dokumentace vnímat původní stavbu jako banku materiálů a naplánovat tak nejdřív kroky vedoucí k demontáži, aby byly materiály z původní stavby v co největší míře využity. Pro tyto činnosti zadavateli nejlépe poslouží Vzorový příklad formuláře pro selektivní demolici v rámci prevence předcházení vzniku odpadů a dalšího využití stavebních a demoličních odpadů zpracovaný dle metodiky „Zlepšování postupů selektivní demolice v rámci prevence předcházení vzniku odpadů a dalšího využití stavebních a demoličních odpadů“, který zpracovala Vysoká škola baňská.

Primárně by měl zadavatel požadovat: důsledně odděleně soustřeďovat a ukládat stavební a demoliční odpady a přednostně opětovně použít nebo zabezpečit materiálové zhodnocení a recyklaci.

Zastoupení a množství stavebního a demoličního odpadu dle Českého statistického úřadu je následující: téměř 40 % tvoří beton a výrobky z betonu, 33 % kovy, přes 10 % asfaltové směsi a necelých 7 % cihly. Využití tohoto druhu odpadu je jedním ze základních pilířů pro dosažení surovinové dostatečnosti.

Celosvětově dochází zásoby surovin, v České republice se za rok vytěží 64 mil. tun stavebních surovin, přičemž klesá životnost stávajících kamenolomů a pískoven. Příkladem může být 1 km dálnice, který spotřebuje 40 - 50 000 tun kameniva. Naproti tomu vzniká cca 18 mil.

Dalším velkým potenciálem při cirkulárním zadávání je použití výrobků z druhotných surovin. Pomocníkem pro zadavatele může být i Katalog výrobků a materiálů s obsahem druhotných surovin, který zajišťuje Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR a Česká agentura pro standardizaci. Katalog má dvě základní sekce - přehled druhotných surovin a recyklovaných výrobků s technickými normami a právními dokumenty.

Pokud se zadavatelé přihlásí k využívání druhotných surovin, mohou tím vytvořit tlak na trh s produkty a služby využívající ve větší míře cirkulární a inovativní řešení. Příkladem může být město Curych, které od roku 2005 zavedlo povinnou výstavbu veřejných budov s recyklovaným betonem, a díky tomu poptávka při veřejných stavebních zakázkách výrazně ovlivnila nabídku.

Recyklované kamenivo musí splňovat harmonizované podmínky pro uvádění stavebních výrobků na jednotný evropský trh dle Nařízení (EU) č. 305/2011 a technické požadavky stanoví evropské normy. Přírodní recyklované kamenivo musí splňovat evropskou normu EN 12620:2002+A1:2008, resp. ČSN EN 12620+A1 a výrobek musí tedy povinně mít prohlášení o vlastnostech a je označen „CE“.

Uvádění anebo dodávání výrobků na trh se podle ČSN EN 206+A2 řídí legislativou jednotlivých členských států EU. V České republice je tím právním předpisem nařízení vlády č. 163/2002 Sb., ve znění nařízení vlády č. 312/2005 Sb. a nařízení vlády č. 215/2016 Sb.

ČSN EN 206+A2 je norma určená, tedy stanovující technickou specifikaci na výrobky, podle které se výrobce se musí řídit při dodávání výrobků na trh.

ČSN EN 206+A2 stanoví v informativní příloze E, mezní hodnoty obsahu recyklovaného kameniva pro beton stupně vlivu prostředí, a to v závislosti na zdroji recyklovaného kameniva. Norma připouští max. 50 % objemu recyklovaného kameniva, jako náhrady hrubého přírodního kameniva pro beton pro třídu prostřední X0.

Recyklovaného kameniva typu A i B je možné do betonu, pro stupeň prostředí X0, použít maximálně 50 % (hmotnosti). Pro stupeň XC1 a XC2 je možné použít pouze 30 % recyklovaného kameniva typu A a 20 % typu B. Pro prostředí XC3, XC4, XF1, XA1 a XD1 je možné použít pouze typ A do 30 %. Pro všechny ostatní stupně vlivu prostředí není nadále doporučeno použití recyklovaného kameniva.

Recyklované kamenivo typu A musí obsahovat alespoň 90 % betonového recyklátu a méně než 10 % nečistot. ČSN P 73 2404 nadále definuje obsah jemných částic v recyklovaném kamenivu, jehož hodnota musí být menší než 15 %. Obsah humusu se v recyklátu může objevit maximálně v 1 %.

Stavební a demoliční odpad: lze využít nejenom na podsypy, zásypy, násypy (tzv.

Beton: dle platné normy ČSN EN 206 +A1 je možné nahradit jenom max.

Beton: recyklované zdivo - zdicí prvek z betonu s recyklovaným kamenivem určený pro suché zdění (např.

Beton s recyklovaným kamenivem: Může obsahovat hrubé recyklované betonové kamenivo, které splňuje požadavky ČSN EN 12620+A1. Procentuální množství recyklovaného kameniva v betonu je definováno v ČSN EN 206+A1 (prohlášení o shodě).

Desky na bázi dřeva: Při výrobě desek na bázi dřeva je možné použít dřevěný recyklát pocházející z výroby panelů, montovaných výrobků a stavebních a demoličních odpadů. Jde o dřevěný materiál ve formě pilin, dřevovláknitého dřeva, odřezků z masivního dřeva nebo z kompozitních odřezků dřeva.

Antuka: Antuku je možné vyrobit drcením odpadních keramických zdicích prvků a střešních tašek. Musí splňovat požadavky na povrch sportovišť. Musí splňovat požadavky na obsah nebezpečných látek definovaný v tabulkách 10.1 a 10.2 Vyhlášky č.

Certifikace zelených budov

Certifikace zelených budov hodnotí vliv budovy na životní prostředí nejenom z pohledu emisí, spotřeby energií.

Dopady výstavby budovy působí v širší míře, než je samotný prostor budovy. Existuje několik certifikačních systémů udržitelnosti budov, LEED a BREEAM jsou celosvětově nejrespektovanější a nejčastěji využívané pro hodnocení administrativních, obchodních a logistických objektů. Hodnotí se specifikace budovy, designu, konstrukce a užívání.

Okrem těchto komplexních existují i menší specifické certifikace (např.

V České republice se objevuje pět systémů: LEED, BREEAM, DGNB, SBToolCZ a WELL.

• SBToolCZ je národní český certifikační nástroj pro vyjádření úrovně kvality budov, a to v souladu s principy udržitelné výstavby.
• BREEAM má 6 stupňů hodnocení a je určen především pro nové komerční budovy, nové bytové domy, průmyslové haly.
• LEED (americký certifikát) má 4 stupně hodnocení, pro nové budovy, mixed - use, obytné budovy, existující, přestavby, urbanistické projekty. Kromě povinných požadavků jsou v LEED tzv.
• WELL je certifikace pro hodnocení kvality vnitřního prostředí, nejde o komplexní environmentální certifikaci. Součástí je fyzické testování, ve světě je 4 659 udělených certifikací a v ČR 10. Certifikace cílí na zdravé prostředí budovy s ohledem na zdraví a pohodu. Vznikla na základě medicínského průzkumu (v r.

SBToolCZ je stále jediným lokalizovaným nástrojem v ČR a jako jediný respektuje místní klimatické, stavební a legislativní poměry. SBToolCZ vychází z mezinárodně uznávané metody a hodnotí podobná kritéria jako ostatní zahraniční metody. Metodika SBToolCZ je založena na multikriteriálním pojetí, kdy do hodnocení vstupuje sada různých kritérií, které zohledňují principy udržitelné výstavby.

Zajímavým příkladem je i modulární stavebnictví přizpůsobující se místu, či případným požadavkům na rozšíření kapacity případné rozšiřující kapacitě. Modulární stavba jako rychlý, promyšlený a moderní způsob výstavby je v Čechách využívaná při výstavbě škol a mateřských školek (např. Praha, Jihlava).

tags: #ekonomika #vývoj #cen #odpadu

Oblíbené příspěvky:

• Znečištění půdy: Co to způsobuje?
• Zpřísnění emisních limitů NOx
• Kompostování krok za krokem
• Umění přežití
• Správná popelnice pro vaši rodinu