Ekosystém Les a Jeho Živočichové

04.03.2026

Les je provázaný ekosystém, který slouží jako útočiště a zdroj potravy pro celou řadu živočišných druhů. Od zrnek půdy až po koruny stromů, les můžeme přirovnat k obytnému domu, který je od sklepa až po půdu obýván nejrůznějšími obyvateli. Pojďme si společně přiblížit nejrozsáhlejší komunitní bydlení na světě, kterým je právě les.

Les je společenstvím mnoha organismů - rostlin a živočichů, které jsou na sobě navzájem závislé a žijí v podmínkách určitého konkrétního přírodního prostředí daných geologickým podložím a klimatem. Staří lesníci hovořili o bytosti lesa, čímž intuitivně vyjadřovali to, že všechny složky lesa společně vytvářejí nedílnou jednotu, že žádná jeho složka nemůže existovat samostatně. Vedle podmínek prostředí je pro lesní společenstvo určující determinantou stromové patro a skladba jeho dřevin. Pro formování rostlinných společenstev je důležitým faktorem nadmořská výška. Proto je naše republika s jistým zjednodušením vertikálně rozdělena do tzv. lesních vegetačních stupňů.

Důležitým indikátorem podmínek přírodního prostředí jednotlivých typů lesů je přízemní patro složené z bylin, travin, kapradin, mechorostů a lišejníků. Rostliny přízemního patra, podobně jako dřeviny, ale mnohem přesněji vyjadřují jak klimatické podmínky, tak i vlastní stanoviště a vlastnosti prostředí. Velmi citlivě reagují na humusové poměry a vlastnosti svrchního půdního horizontu, v němž jsou zakořeněny. Jejich výskyt indikuje určitou humusovou formu, bohatost živin, vlhkost, světlo a teplo.

Po dlouholetých výzkumech vzájemných vztahů mezi rostlinami a prostředím, v němž rostou, byly sestaveny tzv. „Ekologické skupiny rostlin" (ESR), které slouží lesníkům jako pomůcka pro přehlednější třídění rostlin podle ekologických nároků a možností používat je jako indikátory určitých vlastností prostředí lesa.

Půdní (Kořenové) Patro

Začněme od sklepních prostor lesa, které se odborně nazývají kořenové nebo půdní patro. Půdní patro je protkáno kořeny rostlin a stromů a obýváno ohromným množstvím půdních bakterií, které hrají zásadní roli při rozkladu organických látek. Žížaly se prokousávají vrstvou organických látek, které pak vylučují v podobě humusu. Na ploše 100 metrů čtverečních najdeme až čtvrt milionu žížal. Také stonožky mají rády vlhkou lesní půdu a stejně jako žížaly produkují čerstvý humus, který obohacuje půdu o živiny. Stonožky se mohou pyšnit velkým počtem nohou, ale málokdy jich mají přesně sto. Existují druhy, které mají pouze 16 končetin, objeven byl však také exemplář s rekordním počtem 680 nohou.

Čtěte také: Vlastnosti ekosystému louka

Mechové Patro

Ze suterénu se přesuneme do přízemí, na povrch lesní půdy, který je utvářen mechy, lišejníky, ale také spadaným jehličím a listím. Žije zde velké množství pavouků a hmyzu. Obzvláště významní jsou mravenci, kteří hrají nepostradatelnou roli při šíření semen rostlin. Jejich domovem jsou mraveniště, která jsou díky své dokonalé vnitřní organizaci právem označována za samostatné mravenčí státy.

Povrch Lesní Půdy - Domov Plazů a Obojživelníků

Povrch lesní půdy obývají také plazi a obojživelníci. Nejhojněji zastoupeným obojživelníkem v Česku je ropucha obecná. Svou potravu nacházejí tito živočichové ve svém bezprostředním okolí - živí se pavouky, hmyzem nebo plži. Právě plži obzvláště oceňují vlhké a stinné lesní klima.

Bylinné a keřové patro obývá také srnčí zvěř a prasata divoká. Počty jelenů v českých lesích se stále zvyšují. Jelen je majestátní zvíře, jehož váha dosahuje až 250 kg, z čehož přibližně 8 kg váží jeho paroží. Přítomnost prasat často prozradí rozrytá místa v lesních porostech - prasata rytím v půdě vyhledávají žaludy a bukvice, pochutnají si při tom také na hmyzu a menších obratlovcích.

Stromové Patro

Nakonec nahlédneme do nejvyšších pater našich lesů - pomyslnou střechu představuje stromové patro. Ve volné přírodě se na území Česka vyskytuje až 400 druhů ptáků. Datel patří k nejhlasitějším obyvatelům lesa. Organismy vytvářejí živou složku lesa. Pro nás často tu jedinou viditelnou nebo slyšitelnou. Přesto obrovské množství různých druhů je našim očím a uším skryto. Abychom je našimi smysly zaznamenali, musíme se ztišit a zpozornět. Výskyt určitých druhů stromů, květin, mechů, lišejníků, hub a živočichů v lese nám mnohé napoví o jejich vzájemných vztazích i vazbách na přírodní podmínky, jako jsou půda a klima, tedy teplo, vlhkost, světlo.

Les a Produkce Kyslíku

Les je pro nás tedy prospěšný po mnoha stránkách, ale jeden z nejdůležitějších faktorů je produkce kyslíku a vázání prachu. Pokud se na toho téma podíváme trošku matematicky, vzniknou nám velmi zajímavá čísla. Tak například produkce kyslíku: jeden stoletý buk vysoký 25 metrů s korunou o průměru 14 metrů, jež má listovou plochu okolo 1 600 m² a 9 000 listů, za jediný den vyprodukuje až 1,7 kg kyslíku, což je 1 000 litrů. Člověk průměrného vzrůstu vydýchá 350 l kyslíku za den. Jeden statný buk tak „uživí“ tři lidi. Jeden hektar kvalitního smíšeného dospělého lesa v ČR vyprodukuje za jeden rok 10 tun kyslíku (10 000 kg). Také absorbují oxid uhličitý (CO2). Podle studií průměrný člověk za den vydechne asi 650 gramů CO2, za rok nějakých 240 kg. Avšak statisticky se vším všudy (auta, dobytek atd.) jde až o 2,3 tuny CO2 na hlavu rok co rok. Jediný hektar bukového lesa dokáže navázat až 64 tun prachu, hektar dubů 56 tun, borovic 36 tun.

Čtěte také: Lesní ekosystém pro studenty

Dřevo v Lesním Ekosystému

Na povrchu stromu je kůra, která může mít různou podobu, od tenké několikamilimetrové až po rozbrázděnou mnohavrstevnou kůru, která se postupně odlupuje. Takto rozbrázděná kůra se nazývá borka. Pod kůrou se nachází lýko, které je v podstatě jedinou živou částí kmene. Lýkem prochází sítkovice, která rozvádí organické látky po celé rostlině. Největší část kmene je vyplněna dřevem, což je v podstatě mrtvá hmota cév skládající se z celulózy a ligninu.

Tloustnutí se děje tak, že kambium produkuje směrem ven lýko a směrem do centra kmene dřevo. Tato produkce se děje především na jaře (v dřevní části vznikají řidší cévy o větším průměru - světlejší zbarvení), o něco pomaleji pak v létě (hustší cévy o menším průměru - tmavší zbarvení), na podzim a v zimě ustává, čímž se vytváří charakteristické útvary, tzv. letokruhy. Datovaným rekordmanem ve stáří je smrk ztepilý, který se jmenuje Old Tjikko. Se svými 9550 lety je nejstarším žijícím stromem světa. Roste ve švédském národním parku Fulufjället.

Dřevo je významný obnovitelný konstrukční materiál využívaný ve stavebnictví, výrobě nábytku, papírenství a mnoha dalších průmyslových odvětvích. Pokud uvažujeme o dřevu jako o průmyslové surovině, označujeme ho jako dříví. Po zpracování dřeva ho dělíme dle kvality. Nejkvalitnější sortimenty slouží k výrobě nábytku, hudebních nástrojů, sportovního náčiní nebo pro další speciální aplikace. Sortimenty průměrné kvality se používají po dalším zpracování nejčastěji ve stavebnictví. Existuje nepřeberné množství dřevin domácích i exotických. V našich podmínkách rozdělujeme dřeviny na jehličnaté a listnaté. Nejvýznamnějšími tuzemskými jehličnany jsou smrky, borovice, modříny a jedle. Dřevo obecně tvrdších listnatých dřevin se častěji užívá pro estetické účely, jehličnaté dřeviny slouží obvykle ke konstrukčnímu využití.

Dobrou zprávou na závěr je, že lesů v České republice neustále přibývá.