Analýza environmentálního charakteru v obci


17.03.2026

V různých kontextech lze vymezit i jiná území, která je vhodné specificky podporovat, a to s ohledem na nerovnoměrné rozložení určitého jevu v prostoru.

Územní dimenze a regionální politika

Typy územní dimenze jsou děleny do dvou kategorií. Potřeby území a regionální politiky ČR jsou obsaženy v SRR, která je zacílena na územní cíle.

Územní nástroje a jejich implementace

ITI a CLLD jsou územní nástroje dle obecného nařízení, realizované na základě tzv. Jedná se o rozvojová témata, pro jejichž řešení je kraj vhodnou územní jednotkou. V rámci platforem jednotlivých Regionálních stálých konferencí (RSK), kde jsou zastoupeni hlavní aktéři regionálního rozvoje na území daného kraje, musí nejprve dojít ke shodě na řešeném tématu a způsobu jeho řešení.

V případě nástroje ITI jde také o jiné zdroje než pouze z fondů EU (národní zdroje, zdroje ze zapojených městských samospráv z daného funkčního území, soukromé zdroje). Nástroj CLLD má komunitní charakter, který je zohledněn při tvorbě strategie CLLD i výběru konkrétních operací/projektů.

Regionální akční plány (RAP)

RAP jsou na národní úrovni jedním z intervenčních nástrojů pro využití fondů EU v území. Slouží k územnímu zacílení alokace na vybraná témata (střední školství, silnice II. třídy, deinstitucionalizace sociálních služeb, zdravotnická záchranná služba).

Čtěte také: Novela zákona o ochraně přírody - analýza

Specifické výzvy a bonifikace

Specifické výzvy jsou pružným nástrojem, jak zareagovat na poptávku po specificky nastavených parametrech ve prospěch vybraného území. Například to může být zohlednění různých potřeb mezi jednotlivými kraji (viz např. různá rozvinutost regionálních inovačních systémů). Bonifikace jednotlivých projektů dle místa realizace projektu může být jeden z nejméně náročných způsobů zohlednění územních specifik.

Subalokace a strategické projekty

Subalokací je myšleno vyčlenění (rezervace) určitého podílu alokace v rámci standardně vyhlašované výzvy pro vymezené území. Tento nástroj bude nejčastěji aplikován pro podporu hospodářsky a sociálně ohrožených území a strukturálně postižených krajů.

Strategické projekty budou podporovány v rámci ITI a případně v rámci RAP RE:START. V případě ITI budou strategické projekty součástí integrovaných strategií nositelů. V případě RAP RE:START se jedná o projekty, které RSK určí jako strategické pro svůj rozvoj (např. strategický výzkumný projekt), projekty musí splňovat definici strategického projektu dle metodiky.

Posuzování vlivů na životní prostředí

Záměry podléhající posouzení podle tohoto zákona jsou zároveň předmětem jednotného environmentálního stanoviska. Posuzují se vlivy na obyvatelstvo a veřejné zdraví a vlivy na životní prostředí, zahrnující vlivy na živočichy a rostliny, ekosystémy, biologickou rozmanitost, půdu, vodu, ovzduší, klima a krajinu, přírodní zdroje, hmotný majetek a kulturní dědictví, vymezené zvláštními právními předpisy a na jejich vzájemné působení a souvislosti.

Typy záměrů podléhajících posouzení

  1. stavby, zařízení, činnosti a technologie uvedené v příloze č. 2.
  2. záměry uvedené v příloze č.
  3. změny záměru uvedeného v příloze č.
  4. záměry uvedené v příloze č.
  5. záměry podle § 3 písm.
  6. změny záměru, které by podle závazného stanoviska příslušného úřadu vydaného podle § 9a odst.
  7. části, etapy nebo varianty záměru podle § 9a odst.

Výjimky z posuzování

Vláda může ve výjimečném případě rozhodnout, že předmětem posuzování podle tohoto zákona není záměr, u kterého veřejný zájem na jeho provedení výrazně převažuje nad veřejným zájmem na ochraně životního prostředí a veřejného zdraví, není-li vzhledem k okolnostem možné posuzování záměru provést, aniž by byl nepříznivě ovlivněn účel záměru.

Čtěte také: Sbírka V přírodě: Hlubší pohled

Hodnocení vlivů

Při posuzování záměru se hodnotí vlivy na životní prostředí při jeho přípravě, provádění, provozování i jeho případné ukončení, popřípadě důsledky jeho likvidace a dále sanace nebo rekultivace území, pokud povinnost sanace nebo rekultivace stanoví zvláštní právní předpis.

Proces posuzování vlivů na životní prostředí

Oznámení záměru

Oznamovatel je povinen předložit oznámení záměru na technickém nosiči dat, popřípadě zaslat elektronickou poštou. Náležitosti oznámení záměru stanoví příloha č. 3 k tomuto zákonu; oznámení se zpracovává se zohledněním současného stavu poznatků a metod posuzování, případných výsledků jiných environmentálních hodnocení podle zvláštních právních předpisů a s případným zohledněním kritérií pro zjišťovací řízení uvedených v příloze č. 2 k tomuto zákonu.

Pokud se jedná o záměr podle § 4 odst. 1 písm., může oznamovatel předložit místo oznámení dokumentaci vlivů záměru na životní prostředí (dále jen „dokumentace“) podle přílohy č. U záměrů, které podle stanoviska orgánu ochrany přírody vydaného podle zákona o ochraně přírody a krajiny mohou samostatně nebo ve spojení s jinými významně ovlivnit předmět ochrany nebo celistvost evropsky významné lokality nebo ptačí oblasti, je oznamovatel povinen opatřit posouzení zpracované osobou, která je držitelem zvláštní autorizace, zohlednit závěry tohoto posouzení v oznámení a toto posouzení k oznámení přiložit; oznámení se předkládá ve variantách, pokud z požadavků § 45i odst.

Pokud oznámení splňuje náležitosti, zveřejní jej příslušný úřad podle § 16 do 7 pracovních dnů ode dne jeho obdržení. Příslušný úřad v téže lhůtě zašle kopii oznámení s žádostí o vyjádření dotčeným správním úřadům a dotčeným územním samosprávným celkům. Veřejnost, dotčená veřejnost, dotčené orgány a dotčené územní samosprávné celky mohou zaslat písemné vyjádření k oznámení příslušnému úřadu do 30 dnů ode dne zveřejnění informace o oznámení. K vyjádřením zaslaným po lhůtě příslušný úřad nepřihlíží.

Zjišťovací řízení

Cílem zjišťovacího řízení u záměrů a změn záměrů uvedených v § 4 odst. 1 písm. U záměrů a změn záměrů uvedených v § 4 odst. 1 písm. b) až h) je cílem zjišťovacího řízení zjištění, zda záměr nebo jeho změna může mít významný vliv na životní prostředí, případně zda záměr může samostatně nebo ve spojení s jinými mít významný vliv na předmět ochrany nebo celistvost evropsky významné lokality nebo ptačí oblasti, a tedy podléhá posouzení vlivů záměru na životní prostředí podle tohoto zákona.

Čtěte také: Kompletní přehled akreditovaných laboratoří

Zjišťovací řízení se zahajuje na podkladě oznámení a provádí se podle kritérií uvedených v příloze č. 2 k tomuto zákonu. Zjišťovací řízení ukončí příslušný úřad nejdéle do 45 dnů ode dne zveřejnění informace o oznámení podle § 16; v odůvodněných, zvlášť složitých, případech může být tato lhůta překročena, nejdéle však o 25 dnů.

Dojde-li příslušný úřad k závěru, že záměr podle odstavce 2 podléhá posouzení vlivů záměru na životní prostředí podle tohoto zákona, vydá o tom odůvodněný písemný závěr obsahující základní údaje o záměru v rozsahu bodů B.I.1. až B.I.4. a B.I.6. přílohy č. 3 k tomuto zákonu a úvahy, kterými se řídil při hodnocení kritérií uvedených v příloze č. 2 k tomuto zákonu.

Dojde-li příslušný úřad k závěru, že záměr podle odstavce 2 nepodléhá posouzení vlivů záměru na životní prostředí podle tohoto zákona, vydá o tom rozhodnutí, které je prvním úkonem v řízení. Právo podat odvolání proti rozhodnutí má oznamovatel a dotčená veřejnost uvedená v § 3 písm. i) bodě 2 a dotčené územní samosprávné celky.

Byl-li záměr předložen ve variantách, je součástí závěru zjišťovacího řízení i výsledek vyhodnocení jednotlivých variant z hlediska vlivů na životní prostředí s uvedením jejich pořadí. Příslušný úřad může v odůvodněném písemném závěru navrhnout zpracování variant řešení záměru, které se zpravidla liší umístěním, kapacitou, použitou technologií či okamžikem provedení, jestliže je jejich provedení účelné a z technických hledisek možné. Dotčená veřejnost uvedená v § 3 písm. i) bodě 2 se může žalobou domáhat zrušení rozhodnutí vydaného ve zjišťovacím řízení podle odstavce 6, že záměr nebo jeho změna nebudou posuzovány podle tohoto zákona, a napadat hmotnou nebo procesní zákonnost tohoto rozhodnutí.

Dokumentace vlivů záměru na životní prostředí

Nejde-li o postup podle § 6 odst. 3, zajistí oznamovatel na základě oznámení, vyjádření k oznámení podle § 6 odst. 6 a odůvodněného písemného závěru podle § 7 odst. 5 zpracování dokumentace osobou k tomu oprávněnou podle § 19 a předloží ji v elektronické podobě; příslušný úřad může podle okolností požadovat předložení dokumentace i v listinné podobě, a to v počtu vyhotovení stanoveném dohodou s oznamovatelem. Náležitosti dokumentace jsou uvedeny v příloze č. 4 k tomuto zákonu; dokumentace se zpracovává se zohledněním současného stavu poznatků a metod posuzování a případných výsledků jiných environmentálních hodnocení podle příslušných právních předpisů.

Součástí dokumentace jsou náležitosti stanovené pro žádost o vydání jednotného environmentálního stanoviska, vydává-li se podle § 1 odst. 4 závazné stanovisko současně jako jednotné environmentální stanovisko. Není-li dokumentace předložena ve lhůtě 3 let ode dne vydání odůvodněného písemného závěru podle § 7 odst., považuje se závěr za bezpředmětný.

Pokud příslušný úřad dojde k závěru, že dokumentace neobsahuje stanovené náležitosti, vrátí ji do 10 pracovních dnů ode dne, kdy mu byla doručena, oznamovateli; jinak ji v téže lhůtě zveřejní podle § 16 a dokumentaci, popřípadě informaci o dokumentaci, zašle s žádostí o vyjádření dotčeným orgánům a dotčeným územním samosprávným celkům. Veřejnost, dotčená veřejnost, dotčené orgány a dotčené územní samosprávné celky se mohou vyjádřit k dokumentaci u příslušného úřadu, a to písemně do 30 dnů od zveřejnění informace o dokumentaci. K vyjádřením zaslaným po lhůtě příslušný úřad nepřihlíží.

Příslušný úřad může na základě obdržených vyjádření k dokumentaci nebo na základě doporučení zpracovatele posudku, nejdéle však do 40 dnů ode dne, kdy byla dokumentace záměru včetně všech obdržených vyjádření k ní doručena zpracovateli posudku, vrátit oznamovateli tuto dokumentaci k přepracování nebo doplnění; informaci o vrácení dokumentace zveřejní podle § 16 a zašle dotčeným orgánům a dotčeným územním samosprávným celkům.

Posudek

Zpracovatel posudku zpracuje posudek na základě dokumentace a vyjádření k ní podaných, se zohledněním závěrů z veřejného projednání podle § 17, bylo-li konáno. Náležitosti posudku jsou uvedeny v příloze č. Příslušný úřad stanoví zpracovateli posudku lhůtu pro předložení posudku, která nesmí být delší než 60 dnů ode dne, kdy byla dokumentace včetně všech obdržených vyjádření k ní zpracovateli posudku doručena.

Pokud si zpracovatel posudku vyžádá dílčí podklady k ověření údajů o vlivech provedení záměru na životní prostředí od jiných odborníků, je povinen tuto skutečnost v posudku uvést. Zpracovatel posudku zašle posudek příslušnému úřadu v dohodnutém počtu, termínu a formě. Nebude-li posudek předložen ve lhůtě stanovené v § 9 odst. 3 nebo 7, vyzve příslušný úřad zpracovatele posudku k jeho doložení v dodatečné lhůtě 15 dní. Pokud nebude posudek předložen ani po uplynutí dodatečné lhůty, sníží příslušný úřad odměnu o finanční sankce podle § 18 odst.

Závazné stanovisko

Příslušný úřad vydá na základě dokumentace, vyjádření k ní podaných, veřejného projednání a posudku závazné stanovisko k posouzení vlivů provedení záměru na životní prostředí (dále jen „stanovisko“) ve lhůtě do 30 dnů ode dne obdržení posudku. Náležitosti stanoviska jsou uvedeny v příloze č. 6 k tomuto zákonu.

Stanovisko je podkladem pro vydání rozhodnutí v navazujících řízeních. Stanovisko předkládá oznamovatel v žádosti jako jeden z podkladů pro navazující řízení. Platnost stanoviska je 7 let ode dne jeho vydání. Platnost stanoviska příslušný úřad na žádost oznamovatele prodlouží závazným stanoviskem o 5 let, pokud nedošlo ke změnám podmínek v dotčeném území nebo poznatků a metod posuzování, v jejichž důsledku by záměr mohl mít dosud neposouzené významné vlivy na životní prostředí. Opakované prodloužení platnosti stanoviska je vyloučeno. Žádost o prodloužení platnosti stanoviska musí být podána před jejím uplynutím; platnost stanoviska neuplyne, dokud není žádost vyřízena.

Součástí žádosti o prodloužení platnosti stanoviska je podklad obsahující popis aktuálního stavu dotčeného území včetně souhrnu změn oproti stavu v době vydání stanoviska. Prodloužení platnosti stanoviska spolu s podkladem uvedeným v předchozí větě příslušný úřad zveřejní podle § 16. Nelze-li platnost stanoviska prodloužit z důvodu změn podle odstavce 4 věty druhé, které se vztahují pouze k určité části, etapě nebo variantě záměru, je taková část, etapa nebo varianta předmětem posuzování podle § 4 odst. 1 písm. h).

Příslušný úřad ověří na základě oznámení o zahájení řízení zaslaného tomuto úřadu správním orgánem příslušným k vedení navazujícího řízení každý záměr a vydá nesouhlasné závazné stanovisko, jestliže došlo ke změnám záměru, které by mohly mít významný negativní vliv na životní prostředí, zejména ke zvýšení jeho kapacity a rozsahu nebo ke změně jeho technologie, řízení provozu nebo způsobu užívání, anebo k neplnění podmínek stanoviska, které by mohlo mít významný negativní vliv na životní prostředí; takové neplnění podmínek se posuzuje jako změna záměru. Výše uvedené změny jsou předmětem posuzování podle § 4 odst. 1 písm. g). Jestliže nedošlo ke změnám záměru podle věty druhé, příslušný úřad vydá souhlasné závazné stanovisko.

V tomto souhlasném závazném stanovisku příslušný úřad s přihlédnutím k podkladům podle odstavce 1 určí, které z podmínek stanoviska jsou v důsledku jiných změn záměru neproveditelné, a to případně v součinnosti s příslušnými dotčenými orgány. Pokud nebyly dokumenty podle odstavce 6 předány ve stanovené lhůtě, má se za to, že nebyly předány. Došlo-li ke změně okolností rozhodných pro vydání jednotného environmentálního stanoviska, je součástí souhlasného závazného stanoviska příslušného úřadu rovněž změna podle § 8 zákona o jednotném environmentálním stanovisku.

Informace se považuje za zveřejněnou vyvěšením na úřední desce správního orgánu, který navazující řízení vede.

tags: #rozbor #environmentalniho #charakteru #v #obci

Oblíbené příspěvky:

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Kontakt

Zelaná Hrebová, z.s.

[email protected]
IČ: 06244655
Paskovská 664/33
Ostrava-Hrabová
72000

Bc. Jana Veclavaková, DiS.

tel. 774 454 466
[email protected]

Jaena Batelk, MBA

tel. 733 595 725
[email protected]