Ekosystém potoka a řeky: Rostliny a druhy

Určitá prostředí můžeme přímo potkat v přírodě kolem nás. Tato prostředí jsou zpravidla něčím typická. Hostí určité organismy, ti zde tvoří společenstva a lze je tu pozorovat. Také jsou do různé míry ovlivněná člověkem.

Začneme u rybníků a jezer. Jaký je mezi nimi vlastně rozdíl? Mohou být ale v některých případech i vytvořené člověkem. V rámci rybníků a jezer můžeme najít stojaté vody, tedy že voda v nich nijak neteče a příliš se nepohybuje.

V řekách je voda tekoucí. Většinou i jiní živočichové. Pro živočichy je obtížné procházet na dně rybníka nebo jezera, lovit si tam potravu, a tak dále. V řece to nejde, protože by je rázem strhl silný proud vody. Proto se snaží najít "klidnější místa". Pojďme se na ně tedy podívat.

Živočichové stojatých vod

1. Plovatky: V zásadě se jedná o "vodní šneky" z řádu měkkýšů. Plovatky mají ulitou. Patří sem například plovatka bahenní nebo okružák ploský. Plovatka dokáže vydržet bez vody podstatně déle.

2. Pijavice: O pijavicích už jsme se zde zmiňovali. Například pijavka koňská. Ta může mít až 15 cm na délku. Pijavice obývají stojatých vod, jako jsou právě rybníky a jezera.

Čtěte také: Vlastnosti ekosystému louka

3. Pakomáři: Do vody kladou vajíčka, ze kterých se poté líhnou larvy. Larvy pakomárů se živí drobnými organismy (např. pulci ryb), které chytají pomocí tzv. kusadel, dost podobně jako komáři. Pakomáři neštípou, jako to dělají komáři. Larvám pakomárů se říká patentky, které mají obvykle sytě červenou barvu. Jsou pro ryby snadno dostupnou potravou a ryby jsou na ně zvyklé.

4. Perloočky: Například dafnie obecné (které jsou z perlooček nejznámější). Ony "zvednuté ruce" jsou vlastně tykadla, která jim pomáhají při plavání. Jsou evolučně staré, pamatují si ještě trilobity.

5. Chobotnatky: Chobotnatky jsou vlastně pijavice, které se živí krví. Živí se především na žábrách ryb, kde právě sají krev rybám. Mají speciální ústrojí, pomocí kterého vysávají krev. Patří sem hlavně chobotnatka rybí.

6. Komáři: Ne pro každého je setkání s nimi příjemným - komárům. Samičky komárů potřebují k vývoji vajíček krev (i nás). Proto samičky sají krev, aby mohly naklást vajíčka, která kladou na vodní hladinu. Z vajíček se vyvíjejí larvy, ze kterých se posléze stane dospělý komár.

7. Znakoplavky: Živí se šťávami z rostlin (rostliny by tedy asi mluvily jinak). Loví znakoplavky pod vodou (převážně znakoplavek tedy spíše pod vodní hladinou). Pohybují se ve vodě především díky brvám (drobným štětinkám) na konci nohou. Syrovátka. Mají úzké tělo, a jsou to dravci. Svoji oběť zabijí svými jedovatými slinami a vysají ji. Umí také létat. Například znakoplavka obecná. Plavou totiž bříškem nahoru (jakoby "na znak" - proto ten název).

Čtěte také: Lesní ekosystém pro studenty

Živočichové tekoucích vod

1. Blešivci: Dorůstají velikostí do 2 cm a jsou to dravci. Loví v noci, a to pomocí speciálních "úst". V některých končinách znáte především z jídelníčků různých restaurací. Blešivci jsou vlastně jejich sladkovodní verze.

2. Hrachovka říční: Dorůstá délky až 1 cm. S červenými broučky s černými fleky nemají příliš společného. Jsou to býložravci a živí se spadaným listím vodních rostlin.

3. Chrostíci: Někdy se jim říká zavíječi nebo moly. Ale ti ve vodě nežijí. Jsou to larvy chrostíků, kteří jsou podobní housenkám. Larvy si staví schránky z kamínků, dřívka, písek i prázdné ulity korýšů.

4. Jepice: O jepicích jsme se zmiňovali, když jsme rozebírali projevy života. Jediným cílem jepice je rozmnožit se a pak uhynout. Larvy jepic žijí i několik roky ve formě larvy, a to právě ve vodě.

5. Škeble říční: Je u nás státem chráněná. Škeble mají výrazně silnější lasturu. Živí se filtrováním vody a zachytáváním organických zbytků pohybujících se ve vodě. I u nitěnek jsme se už zastavovali. Živí se rozkládajícími se organickými organismů.

Čtěte také: Zahrady v Láhvi

6. Muchničky: A máme tu další larvy - larvy muchniček. Samičky muchniček sají krev. Mohou vás bodnout a pochutnat si na vaší krvi (podobně, jako komár). Larvy se živí tím, co jim proud vody přinese, jim slouží jako potrava.

7. Raci: I o racích jsme se tu již zmiňovali. Žijí s námi už miliony lety, u nás ale raci málem vyhynuli. Existuje několik druhů. Rak se pravidelně svléká - zbavuje se starého krunýře, svleče ho a počká, než mu naroste nový krunýř. Pokud z nějakého důvodu přijde rak o klepeto, postupně mu naroste nové. Raci se živí drobnými živočichy a těly už mrtvých živočichů.

Vliv člověka na vodní ekosystémy

Třeboňsko je jednou z mála přírodních biosférických rezervací UNESCO, jejichž podobu ve velké míře určil člověk a jeho hospodaření. Třeboňská pánev bývala kdysi neprůchodnou bažinou. Než přišel do té doby nebývalý rybníkářský počin. Některé rybníky od sebe dělí jen hráze s pásy stromů. Na Třeboňsku najdeme snad všechny druhy našich vodních ptáků, vzácný hmyz i bobry.

Hlaváč černoústý byl koncem 80. let zavlečen do Severní Ameriky, kde dosud ovlivňuje celé ekosystémy. V posledních letech se však hlaváči šíří také do různých oblastí Evropy (včetně České republiky) a přírodovědci se proto obávají možných problémů, které s sebou může rozšíření této nepůvodní dravé ryby přinést.

tags: #ekosystém #potok #a #řeka #rostliny #druhy

Oblíbené příspěvky:

• Dopad světelného znečištění
• Aktivity 3. ZŠ Kolín
• O suchozemských a vodních ekosystémech
• Recenze: Havlíček, odpady, Pedersen
• Velkoobjemový odpad Frenštát