Elektrárna Chvaletice: Produkce, Emise a Data

Hnědouhelná Elektrárna Chvaletice vyrobila v loňském roce 4,9 terawatthodiny (TWh) elektřiny. Vytvořila tak svůj nový provozní rekord, který odpovídá téměř sedmi procentům celkové spotřeby České republiky, uvedl v tiskové zprávě mediální zástupce elektrárny Petr Dušek. Dosavadní nejvyšší hodnoty výroby pocházely z roku 1981, kdy produkce dosáhla 4,41 TWh, a z roku 2018 s vyrobenými 4,74 TWh elektřiny.

Elektrárna v tiskové zprávě uvedla, že spaluje výhradně české uhlí, významně pomohla elektrizační soustavě vyrovnat se s energetickou krizí a ušetřit stovky milionů krychlových metrů nedostatkového zemního plynu. „Že máme nakročeno k rekordu, to jsme pozorovali už v letních měsících, kdy bývá výroba minimální a realizují se odstávky kvůli údržbě.

Elektrárna Chvaletice je nejmladší hnědouhelnou elektrárnou v zemi, v provozu je od roku 1979. Společnost Severní energetická (Sev.en) elektrárnu koupila od společnosti ČEZ v roce 2013 za 4,12 miliardy korun.

Nicméně, elektrárna Chvaletice zvýšila množství vypouštěného skleníkového plynu CO2 o 43 procent na rekordní hodnotu 4,4 milionu tun, tedy na zdaleka největší za posledních jedenáct let.

Hnědouhelná elektrárna Chvaletice na Pardubicku, kterou provozuje společnost Sev.en Energy, loni vypustila 537 kilogramů rtuti. Nárůst je výrazný, v roce 2018 to bylo 154 kilogramů. Vede tak žebříček největších znečišťovatelů rtutí v Česku. Následují ji hnědouhelné elektrárny Počerady a Prunéřov, obě v Ústeckém kraji.

Čtěte také: Opatovice a životní prostředí

"Elektrárna Chvaletice se tak stala nejen skokanem roku, ale také největším českým zdrojem rtuti do ovzduší, když loni překonala i dříve první elektrárnu Počerady, která loni vypustila 383 kg rtuti," uvedlo Greenpeace. V roce 2018 Počerady vypustily 229 kilogramů této toxické látky. Prunéřov loni vyprodukoval 359 kilogramů rtuti. Další elektrárny a podniky z první desítky největších znečišťovatelů jsou pod hranicí 300 kilogramů.

Elektrárna Chvaletice považuje žebříčky "nátlakových organizací" za absurdní, protože srovnávají nesrovnatelné. Poukazuje na jednorázové měření rtuti, které nepovažuje za příliš průkazné, neboť složení paliva se během roku mění. "Pokračujeme v miliardové ekologizaci, jejíž součástí bude největší látkový filtr v republice a která v přechodném období povede ke splnění nových evropských limitů," uvedl na dotaz ČTK mediální zástupce Sev.En EC Petr Dušek.

Podle něj měla v loňském roce elektrárna Chvaletice nejnižší emise oxidu siřičitého v historii. Podobně ohledně rtuti argumentuje i ČEZ. "Doposud se rtuť historicky vůbec nesledovala a žádné limity neexistovaly.

Greenpeace uvedlo, že Chvaletice a Počerady žádají o výjimky z nových limitů pro rtuť, které v EU začnou platit v roce 2021. Podle Kříže je důvodem žádosti o výjimky skutečnost, že ČEZ musel nejprve najít spolehlivou metodu kontinuálního měření rtuti a posléze společně s externími partnery hledat a testovat technické řešení její redukce. "ČEZ kvůli tomu rozběhl v předchozích letech za pomoci univerzit a jiných výzkumných institucí rozsáhlý program výzkumu a vývoje nejefektivnější technologie na snížení emisí rtuti. Náklady na tento výzkumný program se pohybovaly v řádu stovek milionů korun," uvedl Kříž.

Podle mluvčího Greenpeace Lukáše Hrábka nová měření ukázala, že emise rostou. Žádosti o výjimky označil za nepřijatelné. "Zastaralé uhelné elektrárny jako Chvaletice a Počerady prostě nejsou schopné plnit moderní nároky na ochranu zdraví a životního prostředí. Dávat jim výjimky z nových evropských limitů za situace, kdy se ukazuje, že vypouští více rtuti, než se myslelo, je nepřípustné. To by bylo jako snížit trest vězni ve chvíli, kdy se zjistí, že spáchal násobně více zločinů," uvedl Jiří Koželouh, vedoucí energetického programu Hnutí Duha.

Čtěte také: Obnovitelné zdroje a certifikace

Olomoucký krajský úřad schválil v září výjimku z emisních limitů pro rtuť na šest let a pro emise oxidů dusíku na osm let pro elektrárnu Chvaletice. Ekologické organizace se proti opětovnému udělení výjimky odvolaly.

Elektrárna už několik let usiluje o výjimku z emisí oxidů dusíku a rtuti. V roce 2020 ji na šest let vydal krajský úřad v Olomouci a potvrdilo ministerstvo životního prostředí. Olomoucký soud ji však zrušil. V odůvodnění uvedl, že by za odůvodněnou považoval výjimku o délce maximálně dvou let, úředníci z krajského úřadu a ministerstva podle něj nedostatečně zjistili skutkový stav pro celé šestileté období trvání výjimky.

Nejvyšší správní soud (NSS) později vyhověl kasačním stížnostem elektrárny a ministerstva životního prostředí a vrátil spor k novému projednání. Poté krajský soud přiznal žalobě Hnutí Duha a Frank Bold Society odkladný účinek a následovala ústavní stížnost elektrárny. Po jejím odmítnutí se krajský soud musí problematikou znovu věcně zabývat. Chvaletická elektrárna v minulosti podstoupila nákladnou rekonstrukci. Aby dosáhla požadovaných emisních limitů pro rtuť a oxidy dusíku, musela by investovat další vysoké sumy, což je podle ní neúměrné poměrně malému snížení emisí.

Od 18. srpna 2021 se na uhelné elektrárny po celé EU začnou vztahovat nové evropské emisní limity. Skončí tak čtyřleté přechodné období, během kterého měly krajské úřady zavést přísnější limity do povolení jednotlivých elektráren. Již nyní je ale zřejmé, že u některých z nich úřady změnu povolení nestihnou provést včas a ČR se tak dopustí porušení evropské směrnice. Nové emisní limity se vztahují např. na emise dusíku, síry, prachu nebo rtuti do ovzduší, zpřísňují se ale také podmínky pro vypouštění škodlivin do vody a požadavky na měření emisí.

Ve zvláštních odůvodněných případech mohou krajské úřady udělit elektrárnám výjimku a stanovit mírnější emisní limit. Této možnosti se pokusilo využít celkem 18 elektráren v ČR, nejčastěji požadované výjimky se týkaly rtuti, oxidů dusíku (NOx) a dále také oxidu siřičitého (SO2) a prachu.

Čtěte také: CO2 a elektrárny

Pokud elektrárna nezíská výjimku do 17. 8. 2021 (ať už proto, že je žádost zamítnuta, nebo z důvodu zdržení řízení), krajský úřad má povinnost přepsat emisní limity podle Závěrů o BAT do integrovaného povolení této elektrárny. Elektrárna následně bude muset buď dočasně omezit svůj provoz do pravomocného rozhodnutí o výjimce, nebo emisní limit splnit.

V lednu 2021 byly Závěry o BAT zrušeny rozsudkem Soudního dvora EU, a to z procesních důvodů. Soudní dvůr EU se tak nijak nevyjadřoval k obsahu Závěrů o BAT. Soudní dvůr EU však účinnost svého rozsudku odložil o jeden rok, aby byla zachována právní jistota a vysoká úroveň ochrany životního prostředí. Limity proto budou platit až do ledna 2022. Na jejich účinnosti od 18.

Uhelné elektrárny jsou významným znečišťovatelem ovzduší. Mají rozhodující podíl nejen na emisi skleníkových plynů, ale i dalších znečišťujících látek, jako jsou oxid dusíku, oxid siřičitý, prach - a také rtuť. Rtuť a její sloučeniny poškozují zejména nervový a kardiovaskulární systém všech živých organismů. Navíc je to takový džin: když ho jednou vypustíme z lahve, jen tak se ho nezbavíme. Díky těkavé formě přechází rtuť z jedné složky životního prostředí do druhé, koluje v přírodě tisíce let a opakovaně se dostává do lidského potravního řetězce.

Evropská unie v minulém týdnu schválila přísnější limity pro emise NOx, SO2 a dalších látek, které se dotknou i evropských uhelných elektráren. Proti hlasoval blok zemí v čele s Německem a Polskem, ke kterým se přidala i Česká republika. Podporu návrh nezískal ani v České republice, kde je stále největším zdrojem hnědé uhlí.

Ve schváleném dokumentu se vůbec poprvé objevují limity pro emise rtuti. Ostatní přísnější limity se týkají CO, NOx, SO2 a tuhé znečišťující látky, které jsou již nyní platné. Z českých elektráren se limity mohou dotknout například elektrárny Počerady, kde jsou nad novými limity především emise NOx a SO2, což vyplývá z plnění limitů stanovených integrovaným povolením pro tuto elektrárnu.

Od 18. srpna musí mít všechny elektrárny buď pravomocně udělenou výjimku, nebo musí být v jejich povolení přepsané nové přísnější emisní limity, které musí elektrárny od tohoto data plnit. V některých případech ale krajské úřady nové limity do příslušných povolení stále nepřepsaly (jedná se především o elektrárny, které zatím neúspěšně žádaly o výjimky - např. Chvaletice, Opatovice). ČR se tímto dopouští porušení směrnice o průmyslových emisích a hrozí jí postih ze strany Evropské komise.

Pokud jde o rtuť, všichni provozovatelé dohromady požádali o možnost vypustit celkem 6 390 kilogramů této toxické látky nad nově stanovený limit. "Výjimky by měly být udělovány jen ve velmi ojedinělých, zvláštních případech. Krajské úřady s nimi však nešetří a žádnou z podaných žádostí zatím nezamítly. V případech, kdy máme pochybnosti o naplnění zákonných podmínek pro udělení výjimky, jsme podali odvolání," dodává Laura Otýpková.

Sto ze 110 velkých spalovacích zařízení v ČR výjimku na rtuť nepotřebovalo. Naopak největší výjimky z limitu pro toxickou rtuť dostaly v době ministra životního prostředí Richarda Brabce uhelné elektrárny Počerady, Chvaletice a Ledvice. Elektrárna Chvaletice již před více než rokem o výjimku přišla, přesto limity stále neplní.

Úplně největší výjimku z emisních limitů (na čtyřnásobné překračování limitu u rtuti a celkově na 1250 kg této látky) obdržela od úřadů uhelná elektrárna Počerady ze skupiny Sev.En Energy AG Pavla Tykače, požádal o ni však ještě předchozí vlastník - Skupina ČEZ. Kvůli nezákonnosti však tuto výjimku žalují nevládní organizace. Druhou největší výjimku (z hlediska celkového množství rtuti) obdržela elektrárna Chvaletice stejného majitele. Tato výjimka však již od 22. června 2022 neplatí, neboť ji pozastavil a následně zrušil soud, protože byla svým rozsahem nezákonná. Elektrárna však kvůli nečinnosti úřadů limity stále nemusí plnit ani více než rok po zneplatnění výjimky. Nedávno dokonce Krajský úřad Pardubického kraje rozhodl, že elektrárna nemusí emisní limity plnit až do 31. 5. Třetí největší výjimku (z hlediska celkového množství rtuti) dostala elektrárna ČEZ Ledvice. Na čtvrtém místě je elektrárna Tušimice (ČEZ), která dostala krátkou výjimku a limity už začíná plnit.

Uhelné elektrárny však rtuť nejen vypouští, ale Česku kvůli tomu také patří mezi země s největším spadem rtuti na čtvereční kilometr. 55 procent tohoto spadu pochází ze zdrojů na území České republiky. Česko patří paradoxně i do desítky zemí, které nejvíce přispívají ke znečištění Baltského moře rtutí, kde je jediným znečišťovatelem, který neleží přímo u moře.

Jiří Koželouh, vedoucí energetického programu Hnutí DUHA, říká: “Již dva roky mělo být zdraví lidí v Česku lépe chráněno před zplodinami z uhelných elektráren a dalších velkých spalovacích zařízení. Naprostá většina zařízení se přizpůsobila. Bohužel zdaleka největší zdroje toxické rtuti - elektrárny Počerady, či Ledvice - pokračují ve znečišťování kvůli výjimkám z emisních limitů. Uhelná elektrárna Chvaletice pak kvůli nečinnosti úřadů limit překračuje dokonce bez platné výjimky.

Lukáš Hrábek, tiskový mluvčí Greenpeace, říká: “Po dvou letech je čas bilancovat. Na některých elektrárnách se buď úplně bez výjimek, nebo s krátkými výjimkami již podařilo dosáhnout úrovně emisních limitů. Ovšem u některých elektráren stále tlačí jejich provozovatelé na co nejdelší a nejbenevolentnější limity. A případ elektrárny Chvaletice, která výjimku z emisních limitů nemá, a přesto limity neplní, je naprostá fraška.

Eliška Beranová, právnička Frank Bold, která se emisním limitům dlouhodobě věnuje, říká: „Česká republika je jednou z nejštědřejších zemí v EU, pokud jde o udělování výjimek z emisních limitů pro znečišťovatele. Limity přitom prošly dlouhým procesem příprav a konzultací, aby odrážely účinky nejlepších ekonomicky dostupných technologií. Po schválení limitů navíc následovala čtyřletá lhůta, během které se jim měly uhelné elektrárny přizpůsobit.

Omezení produkce znečištění z největších zdrojů přitom nastalo díky účasti nevládních organizací - expertní skupiny Frank Bold, ekologických organizací Hnutí DUHA a Greenpeace ČR a místních spolků jako Zelená pro Pardubicko, Zastavme elektrárnu Chvaletice, Zdraví pro Most či MY Litvínov - ve správních řízeních, která se musejí vést o každé výjimce z emisních limitů.

V případě elektráren Počerady a Chvaletice však byla cesta k prosazení ochrany životního prostředí a zdraví lidí dlouhá a náročná, neboť provozovatel (firma Seven Pavla Tykače) usiloval o co nejvyšší a nejdelší výjimky a emise snižovat nechtěl. Navíc příslušné krajské úřady vydávaly výjimky podle přání provozovatele.

„Správní řízení o výjimkách z emisních limitů musí být vedena v souladu s evropským i českým právem, což znamená, že jakákoliv výjimka musí být řádně odůvodněná a nesmí vést k nepřiměřenému ohrožení zdraví lidí či životního prostředí.“

Analýza Evropské environmentální kanceláře (EEK) odhalila, že mnoho zemí EU nenaplnilo závazky, které jim ukládá Referenční dokument o nejlepších dostupných technikách pro velká spalovací zařízení. Ten má nově nastavit limity emisí pro uhelné elektrárny a výrazně tak přispět ke snižování škodlivin. Mezi státy, které jsou na tom s plněním daleko nejhůř, je Česká republika.

“Výjimky jsou sice povolené a v krajním případě se k nim stát může uchýlit, v mnoha zemích se ale staly běžně používanou normou. V tomto jasně vede Česká republika. Zde o výjimku zažádalo 18 elektráren. Až 85 % české elektřiny tak stojí právě na výjimkách,” komentuje dál Roberta Arbinolo.

Česká republika se neslavně umisťuje i ve výši nákladů na zdravotní péči, kterým by se dalo vyhnout, pokud by byly cíle dokumentu LCP BREF naplněny. Podle analýzy organizace Europe Beyond Coal má deset nejhorších uhelných společností v Evropě na svědomí 7 600 případů předčasné smrti, 3 320 nových případů chronické bronchitidy a 137 000 symptomů astmatu u dětí, které vedou k 5 820 hospitalizacím v nemocnicích a více než dvěma milionům neodpracovaných dní. Těchto deset společností se nachází pouze ve třech zemích: v Německu, Polsku a České republice.

Ani v oblasti emisí rtuti, které vznikají při spalování uhlí, se neumisťuje Česká republika příliš dobře. Z deseti elektráren v EU, které vypouštějí mnohem vyšší množství rtuti než by dle LCP BREF měly, se čtyři nachází v České republice, tři v Německu a dvě v Řecku.

Zástupci právní firmy Frank Bold, organizace Greenpeace a Hnutí Duha podaly stížnost k Evropské komisi. Stěžují si na postup českých úřadů při stanovování emisního limitu pro uhelnou elektrárnu Počerady. Kvůli udělené výjimce mohla elektrárna vypouštět až čtyřnásobné množství rtuti oproti limitům stanoveným směrnicí. Krajský úřad podle ekologických organizací argumentuje tím, že aktuálně rozhoduje o udělení nové emisní výjimky. Nečinné zůstalo i přes upozornění organizací také Ministerstvo životního prostředí.

Evropská komise může na základě stížnosti zahájit komunikaci s českými úřady a žádat je o vysvětlení. Pokud dospěje k závěru, že jde o porušení evropského práva, může s Českou republikou zahájit řízení před Soudním dvorem EU.

Nejvyšší správní soud zamítl kasační stížnost Elektrárny Počerady...

Energetická skupina ČEZ bude rozhodovat o odstavování svých uhelných elektráren z roku na rok. Klíčový pro ni bude vývoj cen na burze a cen emisních povolenek. Akcionářům to v červnu na valné hromadě ČEZ řekl místopředseda představenstva Pavel Cyrani. Podle současného vývoje lze podle něj odhadovat, že výroba elektřiny z uhlí přestane vycházet kolem roku 2028. Tento odhad se ale podle něj může ještě kdykoliv změnit.

Za největšího znečišťovatele roku 2023 označily ekologické organizace Arnika, Hnutí Duha a Greenpeace uhelné elektrárny, stejně jako v předešlém roce. Loni nicméně podle ekologů kleslo množství nebezpečných látek vypouštěných do životního prostředí, například rtuti, což vysvětlují mimo jiné evropskou snahou nahrazovat elektřinu z uhlí obnovitelnými zdroji. Mezi nejvýznamnější firmy, které se podílely na znečištění, patří Spolana Neratovice nebo elektrárny Počerady a Chvaletice. Naopak na nižší příčky žebříčků spadla huť Liberty Ostrava, která v roce 2023 omezovala výrobu.

Mezi největší znečišťovatele patří podle prezentovaných dat hlavně provozy z Ústeckého, Moravskoslezského a Pardubického kraje. Lukáš Hrábek za Greenpeace Česká republika uvedl, že emise skleníkových plynů i nebezpečných toxických látek nejvýrazněji klesly u uhelných elektráren. „Nestalo se to však kvůli nějaké snaze či dobré vůli jejich provozovatelů, ale hlavně kvůli tomu, že byly v loňském roce méně často v provozu,“ dodal.

Ekologové nicméně upozorňují na to, že uhelné elektrárny Počerady a Chvaletice jsou stále největší znečišťovatelé toxickou rtutí, protože mají rozsáhlé výjimky z emisního limitu. Elektrárna Počerady vypustila v emisích do ovzduší, vody a půdy 306 kilogramů rtuti a jejích sloučenin. Oproti předchozímu roku jde o pokles o dvacet tři procent. Elektrárna Chvaletice vypustila v porovnání s rokem 2022 téměř o polovinu méně rtuti.

Celkové množství vypuštěné rtuti meziročně kleslo z 2231 kilogramů na 1593 kilogramů, což ekologové považují za dobrou zprávu. Přesto je Česko podle nich významným znečišťovatelem rtutí. Vedoucí energetického programu Hnutí Duha Jiří Koželouh tvrdí, že by pomohlo odstavení největších zdrojů. Podle jejich analýzy by emise oxidu uhličitého klesly o více než šest milionů tun a neohrozilo by to dodávky elektřiny ani tepla.

Největším zdrojem emisí skleníkových plynů je podle žebříčků Elektrárna Počerady, která vypustí více než čtyři miliony tun. Meziroční snížení činí dvacet procent. Na druhém místě jsou s 3,5 milionu tun Elektrárny Tušimice. Ty vypustily o pět procent více skleníkových plynů.

Na meziročním snížení emisí se podle Jindřicha Petrlíka ze spolku Arnika významně podílí formaldehyd. Zatímco v roce 2022 provozy vypustily přes třicet tisíc kilogramů formaldehydu, loni to bylo osm tisíc. Jde o nejnižší množství od roku 2004. „Přes osm tun za rok odpovídá tomu, co minulý rok ohlásil jediný znečišťovatel,“ uvedl Petrlík.

Za takzvaného skokana roku označili ekologové největšího výrobce polystyrenu v ČR Synthos Kralupy. Za loňský rok zvýšil množství vypuštěného styrenu o více než sto procent.

Podle Petra Duška, který mediálně zastupuje elektrárny Chvaletice a Počerady patřící do skupiny Sev.en, „bývají veškeré žebříčky sestavované aktivisty silně zavádějící, protože většinou nerespektují výši výroby za dané období, čímž poněkud zkreslují jakákoliv meziroční srovnání“.

Uhelné elektrárny jsou podle Sev.en stále nenahraditelné kvůli vyrovnávání výkyvů, které způsobují obnovitelné zdroje energie.

„Aktivity neziskových organizací v oblasti životního prostředí jsou jistě chvályhodné, na druhou stranu však paradoxně směřují přímo proti ochraně ovzduší. Podle posledních informací provozovatele soustavy ČEPS se totiž v návaznosti na útlum uhlí do zmíněných služeb výkonové rovnováhy zapojují provozovatelé dieselagregátů,“ konstatoval Dušek. Poukázal také na to, že do elektráren Chvaletice a Počerady vlastník investoval miliardy korun na ekologizaci jejich provozu a snaží se i o snížení emisí rtuti.

Spolana v minulých letech ukončila výrobu chloru pomocí amalgámové elektrolýzy a z areálu odvezla zbytkovou rtuť k ekologickému zpracování. Zprovoznila rovněž teplárnu na zemní plyn, která nahradila teplárnu spalující hnědé uhlí. Klesly tím emise oxidu siřičitého o 99 procent, emise prachu a oxidů dusíku o devadesát procent a emise oxidu uhelnatého o šedesát procent.

Elektrárna Chvaletice zvýšila množství vypouštěného skleníkového plynu CO2 o 43 procent na rekordní hodnotu 4,4 milionu tun, tedy na zdaleka největší za posledních jedenáct let.

tags: #elektrárna #Chvaletice #produkce #emise #data

Oblíbené příspěvky:

• Curver Flipbin – recenze
• Recenze čističů odpadů
• Kedlubny a kompost
• Česká republika a životní prostředí
• Kniha o odpadech