Emise z Elektráren na Biomasu: Pohled na Českou Republiku a Evropu

14.03.2026

Investice za více než čtvrt miliardy korun umožnila v probíhající topné sezóně přechod na čistší paliva, primárně biomasu. Elektrárna Kolín není jediným energetickým provozem spadajícím do skupiny Veolia Energie, který se „odstřihl“ od uhlí a vsadil na obnovitelný energetický zdroj. Dekarbonizovaný je již provoz v Teplárně Přerov (2022) a letos také přibyla Teplárna Frýdek-Místek. V příštích letech budou následovat teplárny či elektrárny v Karviné (2028), Krnově (2029), Olomouci (2030) a Ostravě (2030).

Veolia Energie je největším distributorem tepla v Česku, dodává teplo a teplou vodu bezmála do 600 tisíc domácností napříč Českem. Kromě toho bude Elektrárna Kolín používat stejně jako dosud zemní plyn jako palivo pro plynové kotle. Ty slouží k dorovnávání celkové dodávky tepla do teplárenské soustavy. „Dva zdroje paliva nám dodávají flexibilitu a možnost mezi zdroji přecházet podle potřeby.

Elektrárna Kolín a Přechod na Biomasu

V elektrárně Kolín se uzavřela jedna významná kapitola. Provoz po téměř sto letech opouští spalování uhlí a vydává se na cestu udržitelné energie prostřednictvím biomasy. Klíčovým technologickým krokem je modernizace kotle metodou retrofit, tak aby mohl spalovat místo hnědého uhlí biomasu. Elektrárna Kolín nyní plánuje spalovat přibližně 70 000 tun biomasy ročně. Přechod na biomasu výrazně sníží emise skleníkových plynů a dalších znečišťujících látek.

„Nakonec jsme se rozhodli pro přestavbu uhelného kotle na využívání biomasy. Hlavním palivem pro výrobu tepla a elektřiny v Kolíně tak bude obnovitelný zdroj energie. Důvodů je několik. První je samozřejmě důvod ekonomický. S rozvojem trhu s emisními povolenkami a s růstem jejich cen, spalování hnědého uhlí začalo být ekonomicky do značné míry nevýhodné.

Elektrárna Tisová a Snižování Emisí CO2

Společné spalování biomasy a uhlí při výrobě elektrické energie umožnily v posledních letech Elektrárně Tisová snížit emise CO2, k jejichž vypouštění musí mít elektrárna emisní povolenky. Výrazně poklesla zátěž pro životní prostředí i náklady spojené právě s povolenkami.

Čtěte také: Opatovice a životní prostředí

‍„V letech 2021 až 2023 se nám povedlo na základě využití spalování štěpky s uhlím snížit emise CO2 o cca 27 tisíc tun. Znamená to nejen snížení zátěže pro životní prostředí, ale také úsporu za emisní povolenky. Pro lepší představu se Elektrárně Tisová daří v ročním objemu okolo 10 až 15 procent takzvané uhelné vsázky ve fluidním kotli nahrazovat štěpkou,“ vysvětluje Pavel Tomek, předseda dozorčí rady společnosti Sokolovská uhelná a SUAS GROUP. ‍

Elektrárna Tisová byla uvedena do provozu v letech 1958 až 1959 v západní části sokolovské hnědouhelné pánve. Kromě výroby elektrické energie produkuje elektrárna i tepelnou energii pro centralizované zásobování regionu Sokolovska teplem. Teplo dodává napřímo nebo prostřednictvím lokálních distributorů do více než 12 000 domácností v rámci sokolovského regionu.

Křetínského Elektrárna v Gardanne a Kontroverze Kolem Biomasy

Pro elektrárnu v Gardanne, která patří společnosti GazelEnergie ze skupiny EPH českého podnikatele Daniela Křetínského, byl letošní rok přelomový. Jeden z jejích bloků byl po zhruba deseti letech příprav převeden z uhlí na biomasu, čímž se zařízení podle provozovatele stalo jedinou bývalou uhelnou elektrárnou v Evropě, která kompletně přešla na tento typ paliva. Přeměna však výrazně snížila výkon zdroje - z původních 600 megawattů na 150 megawattů - a více než o polovinu klesl také počet zaměstnanců. Zpoždění projektu způsobily nejen technické úpravy, ale i dlouhé soudní spory.

Francouzské soudy v posledních letech požadovaly, aby povolení k provozu zohledňovalo původ dřeva spalovaného v elektrárně a jeho dopady na okolní regiony. Tyto podmínky následně promítla do rozhodnutí i prefektura v Marseille, která v listopadu zpřísnila pravidla pro dodávky biomasy, například zákazem využívání dřeva z chráněných oblastí Natura 2000. Právě vliv na lesy patří k hlavním bodům kritiky ekologických organizací. Elektrárna má ročně spotřebovat zhruba 450 tisíc tun dřeva, přičemž více než polovinu má zajistit těžba ve francouzských lesích. Část biomasy se má dovážet také z Itálie, Španělska či Brazílie. Podle ekologů současná omezení nestačí a hrozí nadměrný tlak na lesní ekosystémy. Provozovatel naopak tvrdí, že odběr biomasy může přispět k lepšímu lesnímu hospodaření.

Sporná je i otázka emisí. Sdružení Canopée zpochybňuje tvrzení, že spalování biomasy je klimaticky neutrální, a upozorňuje na časový odstup mezi kácením a opětovným růstem stromů. Na základě dostupných dat tvrdí, že emise na vyrobenou kilowatthodinu byly v Gardanne vyšší než průměr uhelných elektráren ve Francii. Jiného názoru je státní orgán Igedd, podle nějž budou emise nižší než při spalování uhlí, stále však výrazně vyšší než u obnovitelných zdrojů či francouzského energetického mixu založeného na jádru.

Čtěte také: Obnovitelné zdroje a certifikace

Elektrárna funguje i díky smlouvě s francouzským státem na garantované výkupní ceny elektřiny, která může firmě během osmi let přinést až 800 milionů eur. Podle části odborníků jsou tyto podmínky mimořádně výhodné a výrazně převyšují podporu poskytovanou jiným zdrojům, například větrným elektrárnám. Kritici tak projekt považují nejen za ekologicky sporný, ale i za nákladný pro veřejné finance.

Green Deal a Budoucí Limity pro Emise

Na uvolnění pravidel Green Dealu zapomeňte. Naopak, bude se přitvrzovat. Poradní orgán Evropské komise zvaný Platforma pro udržitelné finance navrhl zpřísnit pravidla toho, co je v Evropě považováno za ekologicky přijatelné a hodné podpory. Autoři dokumentu už pro letošní rok (!) navrhují snížení hranice ze současných 100 gramů CO2 na vyrobenou kilowatthodinu (kWh) na 45 gramů CO2/kWh. Takové zpřísnění by bylo „zabijákem“ zdrojů na spalování biomasy, jejichž emise se během celého životního cyklu pohybují okolo 230 gramů CO2/kWh (hlavně kvůli emisím vypuštěným během těžby a přepravy dřeva). Znamenalo by to konec i pro hypotetické projekty na zachytávání emisí oxidu uhličitého v uhelných a plynových elektrárnách, kde se odhady výsledných emisí (včetně úniku metanu do ovzduší) pohybují okolo 200 gramů CO2/kWh.

Podle dobře informovaného zdroje z prostředí české energetiky se zatím jedná o návrh zprávy technické pracovní skupiny. Ten se nyní nachází v připomínkovém řízení, námitky k němu lze podávat do 4. února. „Platforma pro udržitelné finance vstoupila do svého druhého mandátu v březnu 2023. Tento nový mandát se zaměřuje na tři jasné cíle, z nichž dva jsou pro tuto zprávu obzvláště důležité. Prvním z nich je zlepšit použitelnost taxonomie vydáním doporučení, jak snížit její složitost a zároveň zlepšit její účinnost. Ačkoli taxonomie zůstává základním kamenem rámce udržitelného financování, náš mandát také zohledňuje širší balíček politik udržitelného financování. Druhým cílem je pokračovat v rozšiřování rozsahu činností pokrytých taxonomií,“ uvedla v úvodu zprávy předsedkyně Platformy pro udržitelné finance Helena Viñes Fiestas.

Současně šéfka Platformy v úvodu zprávy vyzvala společnosti, aby se účastnily veřejné konzultace. „Nápomocné pro nás budou poznatky založené na konkrétních kritériích, která je obtížné posoudit, zvláště když budou doplněny konkrétními příklady. Velké emoce a kritiku vyvolalo už předchozí zpřísnění pravidel taxonomie, které Evropská komise oznámila na přelomu let 2021 a 2022. Podle těchto pravidel bude jaderná energetika splňovat kritéria „zelené přijatelnosti“ jen dočasně. Ještě větší šok tehdy nastal mezi zájemci o stavbu elektrárny či teplárny na zemní plyn. Tady si dala Evropské unie podmínku, že podporu může získat jen takové zařízení, které dokáže v roce 2026 nahradit nejméně 30 procent spotřeby zemního plynu obnovitelnými nebo nízkoemisními plyny. Tento podíl se k roku 2030 zvyšuje na nejméně z 55 procent a do konce roku 2035 musí být zemní plyn zcela nahrazen. Investoři tak už dnes staví plynové elektrárny připravené na spalování vodíku, i když jeho dostupnost v nejbližších letech zůstane velmi omezená.

Tabulka: Srovnání Emisních Limitů CO2

Zdroj Energie	Emise CO2 (g/kWh)	Splňuje Limit 45 g CO2/kWh (2030)
Fotovoltaické elektrárny	>45	Ne
Geotermální elektrárny	>45	Ne
Vodní elektrárny	Těsně splňuje	Ano (těsně)
Větrné elektrárny	Nízké	Ano
Jaderné elektrárny	Nízké	Ano
Elektrárny na biomasu	~230	Ne
Uhelné a plynové elektrárny s CCS	~200	Ne