Energetika prochází zásadní proměnou. Zatímco dříve byla výroba elektřiny centralizovaná a předvídatelná, dnes se stále více spoléháme na obnovitelné zdroje energie (OZE), které závisí na počasí. Jak se s touto výzvou vyrovnává společnost EG.D a kolik bude přechod na novou energetiku stát?
V první řadě musím říct, že naše síť je robustní a ve velmi dobré kondici, ale zároveň čelí novým nárokům. Jsme v období transformace, kdy ji musíme nejen udržovat, ale i zásadně posilovat a modernizovat. Jde o miliardové investice, které jsou nezbytné, aby síť obstála i v dalších desetiletích. Zároveň je klíčové, aby stát podpořil výstavbu a urychlil povolovací procesy. Zásadní.
Dříve jsme řídili síť, kde bylo vše předvídatelné - jasná struktura spotřeby, omezený počet velkých výroben. Dnes je situace jiná. Výroba i spotřeba se mění v reálném čase, a proto potřebujeme síť sledovat a řídit okamžitě. Zavádíme chytré prvky, které nám umožňují reagovat během sekund.
Ministerstvo životního prostředí společně se Státním fondem životního prostředí ČR připravilo další miliardové investice z Modernizačního fondu. Prostřednictvím nových dotačních výzev rozdělí na výstavbu fotovoltaických elektráren (FVE) a rozvoj komunitní energetiky pět miliard korun. Další dvě miliardy investuje do vzniku úložišť elektrické energie, která posílí akumulaci a flexibilitu elektrizační soustavy. Díky tomu může Česko pokročit v energetické proměně a posílit energetickou soběstačnost průmyslu i veřejných institucí.
„Obnovitelné energie jsou důležitou součástí energetického mixu. S každým nově podpořeným projektem jsme blíže k odklonu od drahých fosilních paliv, a zároveň investujeme do naší energetické bezpečnosti. Za necelé čtyři roky fungování Modernizačního fondu jsme schválili podporu pro 2 772 firemních a komunálních fotovoltaik o výkonu 2 327 megawatt-peak, což znamená výrobu čisté elektřiny v objemu, který by v přepočtu pokryl běžnou roční spotřebu více než 660 tisíc domácností. Historicky největší zájem zaznamenáváme právě v programu RES+, který cílí na výstavbu malých i větších fotovoltaických elektráren. Je proto logické, že vypisujeme další výzvy, které dobře rozjeté tempo budování nových obnovitelných zdrojů udrží,“ říká ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL).
Čtěte také: Česká příroda očima Jakuba Vágnera
Připraveny jsou celkem čtyři nové výzvy v programu RES+podpořeného ze systému emisního obchodování EU ETS. Ty nabídnou žadatelům dohromady sedm miliard korun. Dotační výzva RES+ č. 1/2025 je určena na instalace nových fotovoltaických elektráren s výkonem 50 kW až 5 MW, v Praze od 10 kW. Investice cílí především na podniky, které díky novým solárním elektrárnám mohou řešit vlastní energetické potřeby. Vyrobená energie musí být primárně spotřebována v místě výroby.
„V této výzvě máme připraveny tři miliardy korun s tím, že dotační podpora se vztahuje zároveň i na akumulační bateriové systémy i na systémy na výrobu obnovitelného vodíku, tedy na elektrolyzéry, a může pokrýt až třetinu ze způsobilých výdajů na projekt,“ popisuje ministr Hladík.
Výzva RES+ č. 3/2025 je určena obcím do 3 000 obyvatel, které díky fotovoltaice získají další zdroj levné energie a také se připraví na budoucí komunitní energetiku. Novinkou je podpora bateriové akumulace elektrické energie na dvojnásobek instalovaného výkonu FVE. Připravena je jedna miliarda korun a dotace může uhradit až 60 % z celkových výdajů projektu.
„Chytré obce hledají cesty, jak snížit energetickou závislost na dodávkách energie ze sítě. My jim jdeme naproti. Malým obcím do tří tisíc obyvatel opětovně nabídneme dotace na pořízení elektráren na střechy nekomerčních objektů. Navazujeme tak na předchozí výzvy, o které byl mezi obcemi obrovský zájem,“ pokračuje ministr Hladík.
Na komunální a komunitní energetiku se zaměřuje výzva RES+ č. 4/2025. Ta podporuje sdružené komunální a komunitní projekty výstavby nových FVE s instalovaným výkonem do 1 MW. Společně s fotovoltaikami je možné získat dotaci na bateriové systémy, vodíkové elektrolyzéry a také na vynucené investice do oprav střech, na kterých budou instalovány panely a do modernizace elektroinstalace v budovách. Žadatelé mohou počítat s celkovou alokací jedné miliardy korun.
Čtěte také: Greenpeace a biomasa
Výzva je určena především větším obcím, městům a krajům a nově se rozšiřuje okruh žadatelů na energetická společenství.
„Těmito výzvami vycházíme vstříc všem žadatelům, kteří mají v úmyslu řešit vlastní energetické potřeby. Všechny jsou proto nastaveny jako jednokolové nesoutěžní, žádosti budeme posuzovat průběžně podle data doručení se zohledněním alokovaných finančních prostředků. Rozhodující pro přiznání podpory je splnění kritérií výzvy a podmínek programu,“ uvádí Petr Valdman, ředitel Státního fondu životního prostředí ČR, který investice z Modernizačního fondu zprostředkovává.
Pro všechny tři výzvy platí, že zájemci mohou žádosti podávat elektronicky od 1. července 2025 do 30. ledna 2026 prostřednictvím systému AIS SFŽP ČR, dostupného na webových stránkách zadosti.sfzp.cz. Podpořené projekty musí být realizovány do tří let od schválení, projekty z výzvy číslo 4/2025 pak do pěti let.
Poslední z nově vypsaných výzev RES+ č. 5/2025 podpoří dvěma miliardami vznik úložišť elektrické energie. Navýšení akumulačních kapacit umožní připojit další fotovoltaické a větrné elektrárny a zvýšit jejich efektivní využití.
„Vytvoření nových úložišť energie je nutnost. Umožní nám zapojit do sítě další výkonově méně stabilní zdroje, jako jsou fotovoltaické či větrné elektrárny. Díky tomu zajistíme stabilitu elektrizační soustavy jak při vysokých výkonech nárazové výroby, tak naopak v době, kdy výroba energie z bezemisních zdrojů nebude dostatečná,“ představuje hlavní benefity ministr Petr Hladík.
Čtěte také: Příroda v designu interiéru
„Technologie podpořených zařízení nehraje roli, může se jednat například o bateriová úložiště, akumulaci elektřiny do vodíku či přečerpávací vodní elektrárny. Výše poskytnuté dotace na vybudování úložiště bude maximálně 20 % ze způsobilých výdajů projektu. Jednotlivé projekty ale mezi sebou budou navzájem soutěžit, abychom docílili co největší efektivity vynaložených investic. Klíčové budou náklady na garantovanou akumulační kapacitu,“ upřesňuje Petr Valdman.
Žádosti bude v případě této výzvy Státní fond životního prostředí ČR přijímat od 28. dubna do 2. června 2025.
► Smartmetering je často zmiňován jako klíčový nástroj. Postupujeme rychle. Od začátku letošního roku jsme nainstalovali přes 20 tisíc nových chytrých elektroměrů a celkově jich máme více než 56 tisíc. Do konce roku plánujeme nasadit dalších 80 tisíc. Smartmetery přinášejí výhody jak zákazníkům - přesnější sledování spotřeby, úspory, pohodlí -, tak nám jako distributorovi.
Do sítě zavádíme řadu chytrých prvků, například dálkově ovládané spínací prvky nebo chytré trafostanice. Budujeme také moderní IT systémy, které zpracovávají data v reálném čase. Díky tomu můžeme síť optimalizovat, rychleji identifikovat poruchy a zvyšovat její spolehlivost.
Transformace už probíhá. Podíl OZE roste rychleji, než se původně očekávalo, a na některých místech už dnes narážíme na vyčerpané kapacity. Kolaps jako v Nizozemsku jsme zatím nezažili, ale pokud chceme zvládnout rozvoj, musíme investovat do modernizace a digitalizace sítí.
Investujeme na všech frontách - do energetické infrastruktury i smartifikace a digitalizace sítě. Stavíme nové linky na všech napěťových hladinách, kabelizujeme vedení, velké rozvodny, ale zavádíme i chytré trafostanice. Jsou to náročné a dlouhodobé projekty. Například nová rozvodna v Českých Budějovicích stála 0,5 miliardy korun a připravovala se osm let. Podobnou stavbu jsme dělali i v Brně.
Z jednosměrné silnice se stává obousměrná dálnice. Dříve jsme měli několik velkých výroben a předvídatelnou spotřebu. Dnes máme tisíce malých zdrojů, které vyrábějí podle počasí, a spotřebu, která se mění v reálném čase. Proto potřebujeme síť řídit okamžitě - v sekundách. Smartifikace nám to umožňuje.
Do budoucna bude klíčová flexibilita - schopnost zákazníků měnit své chování podle potřeb sítě. Odstavení výrobních zdrojů je až krajní řešení. Máme k tomu připravené krizové plány ve spolupráci s přenosovou soustavou. V praxi jsme k tomu přistoupili například o Velikonocích před dvěma lety. Jinak se snažíme situaci řešit jinými nástroji - flexibilitou, akumulací nebo efektivním řízením spotřeby. Sdílení elektřiny samo o sobě síť nezatěžuje - jde především o způsob obchodního vyrovnání. Nároky ale přináší rozvoj menších výroben, které se s tímto trendem pojí. Největší výzvou je, že tyto zdroje zatěžují síť nerovnoměrně - jen v určité části dne.
Baterie jsou klíčové pro stabilitu sítě a efektivní využívání OZE. U menších baterií, například v domácnostech, je jejich přínos jednoznačný. U velkých baterií bude důležité, aby byly rozmístěny efektivně a odpovídaly skutečné potřebě. Agregace, tedy spojování spotřeby a výroby, umožní lépe řídit síť a nabídnout flexibilitu jako službu.
► Elektromobilita je další velké téma. Elektromobilita přináší výzvy i příležitosti. Na jedné straně zvyšuje nároky na síť, na druhé může pomoci s využitím přebytků z OZE. Pracujeme na pilotních projektech, které testují takzvané obousměrné dobíjení, tedy možnost, aby elektromobil nejen čerpal energii, ale i ji vracel do sítě. Jsme tomu velmi blízko.
Díky chytrým elektroměrům a digitalizaci bude možné optimalizovat spotřebu v reálném čase. Neznamená to, že lidé budou muset ručně zapínat pračku podle aplikace - to vše bude probíhat automaticky prostřednictvím chytrých zařízení a agregátorů. Už dnes umíme řídit střídače nebo baterie na dálku.
Budeme muset výrazně investovat - do infrastruktury, digitalizace i chytrých technologií. Zároveň je nutné změnit filozofii řízení sítě. Ta, kterou jsme zdědili, fungovala desítky let. Dnes potřebujeme síť, která bude flexibilní, decentralizovaná a efektivní. To znamená dobře dimenzovat OZE, zavést novou tarifní strukturu a efektivně využívat kapacitu. Jsem optimista - ta investice se vyplatí.
Zahraniční studie spojená s modelováním možného budoucího vývoje ukázala, že Česko se v roce 2030 může zcela obejít bez elektrické energie získávané spalováním uhlí. Podmínkou je rozvoj solární a větrné energie. Studie německé společnosti Energynautics počítá také s určitým podílem jaderné energie.
Autoři studie simulovali pomocí speciálního softwaru situaci, kdy by do roku 2030 skončila výroba elektřiny z uhlí, naopak zachované by zůstaly teplárny. Studie počítá s jadernými elektrárnami Temelín a Dukovany, které by fungovaly ve stávajícím rozsahu.
"Samozřejmě se jedná o scénář, současné trendy nesměřují k tomu, že bychom toho dosáhli," uvedl Karel Polanecký, expert na energetiku z Hnutí Duha. Pro naplnění scénáře je podle něj potřeba překonat stagnaci obnovitelných zdrojů.
Anylytik z Energynautics Peter Philipp Schierhorn uvedl, že podobné studie prováděla společnost Energynautics také pro USA, Indii, Arménii či Estonsko. Pro Česko brala v úvahu situaci a trendy v okolních evropských zemích, především v Německu, které má v této oblasti největší vliv na český systém.
Simulace provedená pro českou síť ukázala vývoj během celého roku, počítala i s různou spotřebou během dne či ročních období. "Česká síť je už teď připravená na přenos velkého množství energie. Je v takovém stavu, že nijak nebrání integraci obnovitelných zdrojů," řekl analytik. Tím má ČR lepší výchozí pozici než Německo, kde je potřeba výrazné dobudování sítě.
Podle Polaneckého se téma uhelných eletkráren objevuje ve veřejné debatě jak v souvislosti s kvalitou ovzduší, tak například s možným prolomením limitů pro těžbu. Ekologové chtěli od studie, aby ukázala, zda jsou na místě obavy z blackoutu po odstavení uhelných elektráren. Její výsledek považují za nadějnou zprávu.
tags: #je #česká #elektrická #síť #připravena #na