Co je to elektronický časopis Příroda?

Elektronický časopis Příroda je populárně naučný přírodovědný dvouměsíčník, který vzniká díky píli skupiny dobrovolníků snažících se veřejnosti ukázat krásy domácí přírody.

Časopis Naše příroda je neziskový projekt populárně naučného přírodovědného časopisu se zaměřením na flóru, faunu a zajímavá místa České republiky i nejbližších států. Hlavním cílem je ukázat všem čtenářům krásy domácí přírody a dostat jej do školních lavic. Do budoucna bychom rádi podpořili i zajímavé domácí projekty, které se přírody týkají.

Objednaný časopis a noviny můžete číst ve svém mobilu, tabletu anebo počítači. Fandíte spíše digitální formě časopisů? Nově si můžete časopis Naše příroda objednat elektronicky - jako předplatné či jako jednotlivá čísla, a doplnit tak třeba svoji sbírku.

Obsah vydání Naše příroda

Toto vydání magazínu Naše příroda opět přináší inspiraci k objevování přírodních krás, odhaluje tajemství živočichů i krajiny a zve k fascinujícím výletům. Ať už se zajímáte o zvířata, minerály, přírodní rezervace nebo vědecké objevy, tento časopis nabízí cenné poznatky pro každého, kdo miluje přírodu a chce ji lépe poznat.

Obsah vydání Naše příroda: Tajemství zimní krajiny, fascinující živočichové i kouzlo českého granátu Nové vydání magazínu Naše příroda zve čtenáře na dobrodružnou cestu zimní krajinou, přibližuje tajemný svět českých drahokamů, představuje přírodovědné sbírky a zaměřuje se na fascinující tvory, kteří v našich končinách žijí. Nechybí ani inspirativní tipy na výlety, rozhovor s odborníkem a zajímavosti o mokřadech, které hrají klíčovou roli v ochraně biodiverzity.

Čtěte také: Recyklace elektroniky v Karlových Varech

Je tady již tradiční prázdninové číslo Naší přírody č. 4, tak se přidejte a pojďte s námi - kam jinam než do přírody 😊. Na titulce vás zaujme vzácný jasoň červenooký a příběh vzniku této fotky si přečtěte uvnitř čísla. Dále v čísle najdete spoustu informací o letošním ptáku roku, tedy konipasu horském, ale taky krásné články o našich mechorostech či safírech, na výlet vás pozveme do Krkonoš k Labi nebo na ochutnávku minerálek v údolí Olšavy a nakoukneme i do života vyder či křečků. Přejeme vám krásné prázdninové čtení.

Doba zimního spánku je za námi a sluneční paprsky postupně probouzejí celou přírodu do jarního skotačení. Vrhněme se do něj s druhým číslem Naší přírody, kde jsou články mimo jiné o „našich“ invazních suchozemských rostlinách, o lelkovi lesním, v Národním muzeu nehlédneme do přírodovědných sbírek, odtajníme vznik vltavínů, necháme se unést pozorováním tetřevího a tetřívčího toku a projdeme se po Muráňské planině či v sopečném kráteru kousek od Prahy.

Ukázky článků z časopisu

• Přírodovědné sbírky: Poklady skryté v muzejních depozitářích Muzea uchovávají tisíce exponátů, které odhalují přírodní tajemství naší planety. Sbírky nerostů, zkamenělin, hmyzu nebo vycpaných zvířat přinášejí fascinující pohled na vývoj přírody a umožňují vědcům lépe pochopit minulost i současnost ekosystémů. Jak probíhá jejich sběr, uchovávání a katalogizace? A jaké nejvzácnější exponáty se nacházejí v českých muzeích?
• Konipas luční: Malá žlutá ozdoba českých polí Mezi nenápadné, ale nádherně zbarvené obyvatele našich luk a polí patří konipas luční, jehož jasně žluté peří dodává krajině zářivý lesk. Tento drobný ptáček je známý svým charakteristickým pohupováním ocáskem a vytrvalým hledáním potravy v trávě. Jaké jsou jeho migrační trasy? A proč je v některých oblastech stále vzácnější?
• Vetřelci v české přírodě: Co nám hrozí? Příroda se neustále mění, ale některé změny mohou být nebezpečné. Invazivní druhy, tedy živočichové a rostliny, kteří se v našem prostředí přirozeně nevyskytovali, mohou způsobit obrovské škody. Jakým způsobem se sem dostali a jak ovlivňují ekosystémy? Úvod do této problematiky představuje hlavní hrozby, které by v budoucnu mohly narušit rovnováhu české přírody.
• Zimní spáči: Kdo v přírodě prospí celou zimu? Zatímco lidé si zimu užívají v teple domovů, mnoho zvířat ji přečkává ve stavu hlubokého spánku. Jak probíhá zimní hibernace u ježků, netopýrů nebo plchů? Jak se jejich tělo přizpůsobuje mrazům a proč některá zvířata dokážou přežít i v extrémních podmínkách?
• Český granát: Drahokam srdce Evropy Český granát patří mezi nejkrásnější drahokamy, které lze v naší zemi nalézt. Jeho ohnivě červená barva a jedinečný třpyt učarovaly lidem už ve středověku, kdy se stal vyhledávaným šperkařským materiálem. Jak se granáty těží? A proč jsou tak ceněné nejen v Česku, ale i v zahraničí?
• Zimní putování skalním velkoměstem Skalní města jsou během zimy ještě tajemnější než kdy jindy. Sněhem pokryté pískovcové věže vytvářejí neopakovatelnou atmosféru, kterou si mohou užít ti, kteří se nebojí zimních výletů. Jaké trasy jsou nejkrásnější a proč byste měli navštívit skalní labyrinty právě v tomto ročním období?
• Rozhovor s Tomášem Grimem: Svět ptáků pod drobnohledem Tomáš Grim je ornitolog, který se specializuje na fascinující chování ptáků a jejich vztah k prostředí. V rozhovoru se podělil o zajímavé postřehy z výzkumů, přiblížil nečekané ptačí zvyky a odpověděl na otázku, proč jsou některé druhy ohroženější než jiné.
• Obora Kněžičky: Setkání se zubry a jeleny v srdci Čech Obory jsou ideálním místem, kde lze v klidu pozorovat divokou zvěř. V oboře Kněžičky se návštěvníci mohou setkat s majestátními jeleny, ale i s zubry, kteří zde mají své přirozené prostředí. Jak probíhá péče o tato zvířata a co všechno zde lze spatřit?
• Kouzlo Chřibů: Výpravy, které vás chytnou za srdce Chřiby jsou oblastí, která nabízí nespočet nádherných výletních tras. Od skalních útvarů přes zříceniny hradů až po malebná údolí - každý si zde najde svůj kousek přírodního ráje. Které trasy rozhodně nevynechat a jaká tajemství tato krajina skrývá?
• Světový den mokřadů: Neocenitelné bohatství přírody Mokřady patří k nejcennějším ekosystémům na Zemi, přesto bývají často přehlíženy. Slouží jako přirozené čističky vody, poskytují útočiště stovkám druhů rostlin a živočichů a chrání krajinu před suchem. Jaké české mokřady patří mezi nejvýznamnější a proč bychom o ně měli více pečovat?
• Příběh jedné liščí rodiny Lišky patří mezi nejchytřejší obyvatele naší přírody a jejich rodinný život je plný překvapení. Jak pečují o mláďata? Jak probíhá výchova v liščí noře? A jaké hrozby na ně číhají? Podrobný pohled do jejich světa odhalí nečekané momenty z jejich života.
• Přírodovědná abeceda: Zábavné učení pro nejmenší Pro nejmladší čtenáře je připravena rubrika, která hravou formou přibližuje svět přírody. Jaké zvíře začíná na písmeno ,S‘? Co je to symbióza? A proč mají některé květiny dravé sklony?

Historie časopisu Ochrana přírody

Naše cesta začala v roce 2008, kdy jsme vydali první časopis zaměřený na českou a slovenskou přírodu. Od té doby jsme vydali už 100 čísel - právě na konci roku nám vychází jubilejní vydání. Spolupracujeme s mnoha fotografy, přírodovědci, školami či přírodovědeckými kroužky a ekologickými institucemi.

Časopis se podařilo založit v optimistické atmosféře po 2. světové válce. Nešlo o „běžný“ časopis, Ochrana přírodybyla zároveň Věstníkem státní péče o ochranu přírody, zahrnujícím kromě části odborné i část úřední, v níž příslušné úřady publikovaly vyhlášky o zřízení chráněných území a různá rozhodnutí a doporučení. Časopis do značné míry nahradil i jiná periodika, především Přírodua Vědu přírodní, která právě v době jeho počátků zanikla (Ložek 1992).

První ročník vycházel dvakrát do roka jako dvojčíslo ve formátu A4 ve skromné podobě úředního věstníku (viz obr. 1). Již v roce 1947 změnil grafickou podobu včetně obálky (viz obr. 2). Později začal dokonce vycházet se střídavým počtem křídových stran, což umožnilo kvalitnější reprodukci fotografií. Ročníky v letech 1947-1953 měly vždy 6 čísel ročně, od roku 1954 již 10 čísel.

Čtěte také: Recyklace Elektronického Odpadu

Vydavatelem časopisu bylo od počátku resortní ministerstvo, od roku 1956 spolu s příslušným pověřenectvem, později Odborem školství a kultury Slovenské národní rady. Začátkem šedesátých let byl časopis Ochrana přírodykritizován pro „přílišnou vědeckost“ a „malý přínos praxi“. Stranické orgány dokonce navrhly, aby byl úplně zrušen.1)

V roce 1962 začal Slovenský ústav pamiatkovej starostlivosti a ochrany prírody v Bratislavě vydávat sborník vědeckých prací z oboru ochrany přírody pod názvem Československá ochrana přírody. To umožnilo posun Ochrany přírodysměrem k odborně-popularizačnímu časopisu (Čeřovský & Veselý 1970). Po těchto změnách však autoři a spolupracovníci postrádali možnost zveřejňování kratších příspěvků o výsledcích vlastních terénních výzkumů. Proto byla později v časopise Ochrana přírodyzřízena rubrika Ochranářský průzkum,kde se příspěvky tohoto charakteru mohly uplatnit.

V 60. letech došlo k několika úpravám obálky, zásadní změnou bylo zmenšení formátu (přibližně na B5) i změna členění časopisu v roce 1968 (viz obr. 3). V roce 1965 byl jako první vložená příloha časopisu vydán průvodce k první československé naučné stezce ve Státní přírodní rezervací Medník (Čeřovský & Homoláč 1965). Od roku 1967 byl vydavatelem Státní ústav památkové péče a ochrany přírody v Praze (SÚPPOP).

Z důvodů úspor a nedostatku papíru byl v 70. letech vyvíjen stálý tlak na resorty k omezení počtu vydávaných časopisů. Takže SÚPPOP, který v té době vydával kromě Ochrany přírodyčasopis Památková péče(vycházel již od roku 1937 pod názvem Zprávy památkové péče, od roku 1962 pod názvem Památková péče), byl nucen ukončit vydávání obou periodik. Od roku 1976 začal vycházet pro obor památkové péče a ochrany přírody nový časopis Památky a příroda(viz obr 4). Vzorem pro tento krok se stal časopis Pamiatky a príroda, který vycházel na Slovensku již od roku 1970.

Časopis Památky a přírodasice poskytoval možnosti pro publikování oborových článků, ale nesourodost obou částí časopisu byla zjevná. Oba obory se s tím nikdy nesmířily, na druhou stranu vznikl časopis, o který byl velký zájem z řad široké veřejnosti (samozřejmě i díky tehdejšímu obecně nízkému počtu časopisů a jejich ideologickému zaměření). Prakticky se ani nedostal na pulty, dokonce se zvýšily publikační možnosti ochrany přírody (časopis měl formát A4 a 64 stran - z toho pro ochranu přírody bylo vymezeno 32 stran, poslední strana obálky a v každém druhém čísle i titulní strana).

Čtěte také: Zpětný odběr elektroodpadu v prodejnách Lidl

Rozdělení památkové péče a ochrany přírody do resortů kultury a životního prostředí na začátku 90. let předznamenalo také obnovení původních oborových časopisů, a tak ročník 1991 byl posledním ročníkem časopisu Památky a příroda(Matyášová & Kučera 1991). Od roku 1992 bylo zahájeno vydávání dvou oborových časopisů - Zprávy památkové péčea Ochrana přírody(v jejím případě šlo o 47. ročník). „Nulté číslo“ časopisu v podobě dvoustrany vyšlo již v roce 1991 jako vložená příloha časopisu Památky a příroda. V nultém čísle (viz obr. 5) přivítali obnovení časopisu přední přírodovědci a ochránci přírody - Jan Čeřovský, Vojen Ložek, Vladimír Skalický, Otakar Štěrba a František Urban (Kučera 1991).

Od roku 1992 vychází Ochrana přírodyna křídovém papíře a postupně i částečně v barvě (viz obr. 6). V roce 2007 dochází k propracovanějšímu strukturování obsahu a k nové grafické úpravě. Časopis je vydáván jako plnobarevný dvouměsíčník, tedy šest čísel ročně (viz obr. 7). Navíc jsou také přibližně jednou ročně vydávána monotematická čísla, některá i kompletně v anglické mutaci. Samozřejmostí je elektronické publikování časopisu na portálu Agentury ochrany a přírody ČR (www.casopis.ochranaprirody.cz), která je současným vydavatelem spolu se Správou jeskyní ČR.

Tvůrci časopisu

Na výtvarnou podobu a obsahovou kvalitu časopisu měl vždy zásadní vliv výkonný redaktor. Od jeho založení v roce 1946 byl hlavním redaktorem Rudolf Maximovič, redakční záležitosti řídil Jaroslav Veselý, který se o dva roky později stal „vedoucím časopisu“ a zůstal jím až do roku 1960. Hned na počátku vydávání periodika se mu podařilo shromáždit kolem redakce velkou skupinu významných přírodovědců, kteří zajišťovali vysokou odbornou úroveň.

V roce 1954 byla zřízena funkce „tajemníka redakce“, kterou až do roku 1961 zastával Jan Tříska. Ve stejném roce přebírá vedení časopisu Jan Čeřovský, před kterým ležel nelehký úkol obhajoby časopisu navrženého v té době ke zrušení1). Jako vedoucí redaktor působil do roku 1970. Od roku 1963 nastupuje na pozici tajemníka časopisu (později zástupce vedoucího redaktora) Jiří Antoš, od roku 1970 výkonný redaktor, a časopis řídí Zdenek Vulterin. Jiří Antoš byl výkonným redaktorem části věnované ochraně přírody i v časopise Památky a přírodapo sloučení časopisů Památková péčea Ochrana přírodyv roce 1976.

Jeho zásluhou a zásluhou dalších vedoucích pracovníků ochrany přírody v SÚPPOP (Zdenek Vulterin, František Skřivánek, Marie Maršáková) se v novém časopisu podařilo nastavit přesné vymezení prostoru pro ochranu přírody - které např. u slovenského časopisu Pamiatky a prírodanebylo. Redakční rada byla schválena Ministerstvem kultury ČR a prakticky se s ní nedalo hýbat. Výsledkem snahy zapojit angažované osobnosti v ochraně přírody do redakční rady bylo od roku 1984 zřízení redakčního kruhu spolupracovníků (kde byli za ochranu přírody jmenováni např. Jan Čeřovský, Jan Jeník, Igor Míchal, Bedřich Moldan, Pavel Trpák či František Urban).

V roce 1980 přebírá od J. Antoše štafetu výkonného redaktora Bohumil Kučera. Pro ochranu přírody se mu podařilo ve spolupráci s kolegy na ústředním pracovišti a na tehdejších krajských střediscích památkové péče a ochrany přírody (zejména s Janem Čeřovským, Františkem Skřivánkem a Pavlem Trpákem) i s dalšími osobnostmi (zejména Vojenem Ložkem a Igorem Míchalem) zajistit aktuální témata a velký rozsah informací.

V roce 1991 již ve spolupráci s novou redakční radou, jmenovanou ve shodě s tehdejším ředitelem odboru ochrany přírody MŽP Františkem Urbanem, obnovuje samostatný časopis Ochrana přírodya vede jej až do roku 2006. B. Kučera je tak dosud nejdéle působícím redaktorem za celou dobu existence časopisu.

V roce 2006 přichází předseda redakční rady František Pelc s novou koncepcí i modernějším formátem časopisu. Časopis ve svém členění reflektuje čtyři základní pilíře ochrany přírody: výzkum a monitoring, aspekty legislativní, praktická opatření v přírodě včetně ekonomických nástrojů a práci s veřejností.

Koncepci se podařilo v roce 2007 uskutečnit nové výkonné redaktorce Jiřině Bulisové, která dává časopisu tvář dodnes ve spolupráci s novou redakční radou, složenou z přírodovědců a představitelů státní i nevládní ochrany přírody. Kromě garantů jednotlivých rubrik (kterými jsou Svatava Havelková, Michael Hošek, Pavel Pešout, Jan Plesník a Karolína Šůlová) zasluhuje zvláštní zmínku člen redakční rady Jan Plesník, který se pravidelně podílí na překladech souhrnů jednotlivých článků do angličtiny i na korekturách a je vždy ochoten přispět cennou odbornou radou.

tags: #elektronický #časopis #příroda #co #to #je

Oblíbené příspěvky:

• Dopad emisních povolenek na vytápění
• Domácí kompostování: Průvodce
• Komplexní služby čištění odpadu Borohrádek
• Struktura seminární práce
• Problém s cizími odpadky v popelnici