Co dělat v případě zjištěného či možného ohrožení

Akceschopnost orgánů a složek krizového řízení, ale také aktivní přístup samotného obyvatelstva, jsou klíčové v krizové situaci. Krizové řízení je nedílnou součástí řízení státu, organizace či jiné instituce.

Orgány krizového řízení

Bezpečnostní rada obce s rozšířenou působností je poradním orgánem zřizovatele pro přípravu na krizové situace. Krizový štáb obce s rozšířenou působností je pracovním orgánem zřizovatele pro řešení krizových situací.

Integrovaný záchranný systém (IZS)

Integrovaný záchranný systém tvoří základní a ostatní složky IZS. Je přesně dána zákonem č. ostatní ozbrojené bezpečnostní sbory (např. ostatní záchranné sbory (např. havarijní, pohotovostní, odborné a jiné služby (např. neziskové organizace a sdružení občanů, která lze využít k záchranným a likvidačním pracím (např. Ostatní složky IZS poskytují při záchranných a likvidačních pracích plánovanou pomoc na vyžádání (tj. Stálými orgány pro koordinaci složek IZS jsou operační a informační střediska integrovaného záchranného systému (OPIS IZS).

Tísňová volání

Jste-li svědkem či účastníkem mimořádné události, ohlaste ji na jednu z linek tísňového volání. Jasně a stručně popište vzniklou událost. Bez ohrožení vlastního života nebo úrazu prověřte bezprostřední situaci. Poskytněte první pomoc postiženým, případně je přesuňte na bezpečné místo. Vhodné je zjistit další charakteristické detaily události. Můžete-li, zajistěte místo události proti jejímu šíření. Je-li více svědků události, potom si rozdělte úlohy v péči o postižené, zabezpečení okolí a navádění příjezdu záchranářů. Po příjezdu záchranářů jim upřesněte situaci o tom, co vše jste provedli. Vyčkejte k případnému podání svědectví k mimořádné události.

• 112 - jednotné evropské číslo tísňového volání pro všechny složky IZS ČR
• 150 - Hasičský záchranný sbor ČR
• 155 - Zdravotnická záchranná služba
• 158 - Policie ČR
• 156 - Městská policie

Doporučený obsah hlášení o vzniku mimořádné události:

1. Co se stalo (popis události, její charakter, počet postižených).
2. Kde se událost stala (přesná identifikace místa při volání mobilem).
3. Kdy se událost stala.
4. Kdo podává zprávu a telefonní číslo ze kterého voláte.
5. Nikdy nezavěšujte první, vyčkejte dotazů operátora a vždy vyčkejte na zpětné ověření, že se nejedná o planý poplach.

Varovné signály

Pro zabezpečení varování a vyrozumění je na území ČR budován a provozován „Jednotný systém varování a vyrozumění" (JSVV). Koncové prvky varování jsou základním prostředkem pro zabezpečení varování obyvatelstva v rámci tohoto systému.

Čtěte také: Bezpečnost a zdraví zaměstnanců

Všeobecná výstraha

Tento signál oznamuje hrozící nebezpečí a může zaznít kdykoli, v kteroukoli denní i noční dobu. Signál „Všeobecná výstraha" je kolísavý tón podobu 140 sekunda může zaznít 3x po sobě. U„mluvících" sirén následuje informace o druhu ohrožení, např.„Nebezpečí zátopové vlny", příslušná tísňová informace zazní v nejbližší možné době po odeznění signálu zpravidla v obecním rozhlase, vysílají ji radiovozy policie / hasičů nebo také zazní v televizi a rozhlase.

• Tón sirény: Kolísavý
• Délka tónu: 140 vteřin
• Název signálu: Všeobecná výstraha

Požární poplach

Tento signál slouží pouze ke svolání jednotek požární ochrany k výjezdu na zásah. Signál „Požární poplach" je 1x přerušený tón podobu 60 sekund, u elektronické sirény napodobující zvuk trubky HÓ-ŘÍ, HÓ-ŘÍ. Požární poplach není varovným signálem!

• Tón sirény: Přerušovaný
• Délka tónu: 60 vteřin
• Název signálu: Požární poplach

Zkouška sirén

Tento signál uslyšíte nejčastěji, a to zpravidla každou první středu v měsíci ve 12.00 hodin. Ověřuje se jím funkčnost systému a také slyšitelnost sirén. Signál „Zkouška sirén" je nepřerušovaný tón sirény podobu 140 sekund. U„mluvících" sirén je doplněn informací „Zkouška sirén".

• Tón sirény: Nepřerušovaný
• Délka tónu: 140 vteřin
• Název signálu: Zkouška sirén

Co dělat, když zazní všeobecná výstraha sirény

1. Okamžitě se ukryjte Vyhledejte ukrytí v nejbližší budově. Tou může být výrobní závod, úřad, kancelář, obchod, veřejná budova i soukromý byt. Jestliže cestujete automobilem a uslyšíte varovný signál, zaparkujte automobil a vyhledejte úkryt v nejbližší budově.
2. Zavřete dveře a okna Uzavřením prostoru snížíte pravděpodobnost vlastního zamoření.
3. Zapněte rádio nebo televizi Informace o tom, co se stalo, proč byla spuštěna siréna a varováno obyvatelstvo a co dělat dále, uslyšíte v mimořádných zpravodajstvích hromadných informačních prostředků. V případě výpadku elektrického proudu využijte radiopřijímač na baterie. Tyto informace jsou sdělovány i obecním rozhlasem.

Kde získat informace?

• Získá informace o charakteru možného ohrožení, o připravených záchranných a likvidačních pracích a ochraně obyvatelstva v případě vzniku mimořádné události na příslušném obecním úřadě.
• Získá tyto informace v místě dislokace pracoviště od svého zaměstnavatele (příslušné právnické osoby nebo podnikající fyzické osoby).

Evakuace

Evakuace je jedním z nejúčinnějších opatření, která se používají při ochraně obyvatelstva před následky mimořádných událostí. Je souhrnem opatření zabezpečujících přemístění osob, hospodářského zvířectva a věcných prostředků z ohroženého území do neohroženého prostoru.

Druhy evakuace:

• Evakuace krátkodobá - ohrožení nevyžaduje dlouhodobé opuštění domova. Pro evakuované osoby není zabezpečováno náhradní ubytování. Opatření k zajištění nouzového přežití obyvatelstva nejsou prováděna nebo jsou prováděna v omezeném rozsahu (např.
• Evakuace dlouhodobá - ohrožení vyžaduje dlouhodobý, více než 24 hodinový pobyt mimo domov. Pro evakuované osoby, postižené ztrátou trvalého bydliště v evakuační zóně, které nemají možnost vlastního náhradního ubytování (např.
• Evakuace plošná - zahrnuje evakuaci obyvatelstva části či celého urbanistického celku, případně většího územního prostoru.

Co dělat při nařízené evakuaci?

Dodržujte zásady pro opuštění bytu, vezměte si evakuační zavazadlo a včas se dostavte na určené místo. Dodržujte pokyny orgánů zabezpečujících evakuaci i při použití vlastních vozidel.

Čtěte také: RMU a hodnocení rizik

Zásady pro opuštění bytu nebo domku v případě evakuace:

1. Uhaste otevřený oheň v topidlech
2. Vypněte elektrické spotřebiče ( mimo ledniček a mrazniček )
3. Uzavřete přívod vody a plynu
4. Ověřte, zda i sousedé vědí, že mají opustit byt
5. Dětem vložte do kapsy oděvu cedulku se jménem a adresou
6. Kočky a psy si vezměte s sebou
7. Vezměte evakuační zavazadlo, uzamkněte byt a dostavte se na evakuační středisko
8. Na vchodové dveře bytu umístit zprávu o tom, kdo, kdy a kam se občan evakuoval a kontakt, na kterém bude k zastižení. Toto platí zejména pro případ, kdy hodlají občané pobývat mimo oficiální místa, určená k nouzovému ubytování evakuovaných (např.

Evakuační zavazadlo

Jako evakuační zavazadlo postačí batoh, cestovní taška nebo kufr. Zavazadlo označte svým jménem, adresou a číslem mobilního telefonu.

• Osobní doklady , peníze, pojistné smlouvy, cennosti.
• Užívané léky, inzulín.
• Základní trvanlivé potraviny, nejlépe v konzervě, dobře zabalený chléb a hlavně pitnou vodu.
• Předměty denní potřeby, jídelní misku, příbor.
• Přenosné rádio s rezervními bateriemi, svítilnu.
• Toaletní a hygienické potřeby.
• Náhradní prádlo, oděv, obuv, pláštěnku, spací pytel nebo přikrývku.
• Kapesní nůž, zápalky, šití a další drobnosti.

Improvizované ukrytí

Využívá se v mírové době při velkých haváriích s rizikem kontaminace nebezpečnými látkami a účinky pronikavé radiace. Místnost by se měla nacházet nejlépe ve vyšších patrech a na odvrácené straně od místa nehody. Většina nebezpečných látek je těžší než vzduch a proto se drží při zemi. Nebezpečné chemické látky lehčí než vzduch jsou vesměs prchavé a tedy v terénu málo stálé.

Improvizovanou ochranu lze využít při úniku nebezpečné látky do prostředí, ke kterému může dojít chybou obsluhy, poruchou technologie výroby, při skladování nebo při přepravě nebezpečných látek.

Ochrana při překonávání zamořeného prostoru:

1. V první řadě musíte ochránit Vaše dýchací cesty (tzn. nos a ústa). K tomu použijte kus látky (přeložený kapesník, ručník, utěrka, apod.), kterou navlhčete.
2. Po ochraně dýchacích cest následuje ochrana očí. K tomu použijte brýle uzavřeného typu (lyžařské, potápěčské, plavecké, motocyklové), případné větrací průduchy přelepte lepicí páskou. Jestliže nemáte doma žádné brýle podobného typu, můžete použít obyčejný průhledný igelitový sáček, který přetáhnete přes hlavu a stáhnete tkanicí, příp.
3. K ochraně hlavy použijte čepici, kuklu, šálu, klobouk, šátek, apod.
4. K ochraně povrchu těla můžete použít kombinézu, kalhoty, sportovní soupravu atd., přes ně použijte např. pláštěnku do deště, příp. dlouhý kabát. Tyto oděvy dostatečně utěsněte u krku (použijte např. šálu), rukávů a nohavic (stáhněte např.
5. Odložte na chodbě, příp.

Povodně

Podle zákona 254/2001 Sb., o vodách, v platném znění, jsou tři stupně povodňové aktivity:

• Stav bdělosti - nastává při nebezpečí přirozené povodně a zaniká, pominou-li příčiny takového nebezpečí. Vyžaduje věnovat zvýšenou pozornost vodnímu toku nebo jinému zdroji povodňového nebezpečí, zahajuje činnost hlásná a hlídková služba; na vodních dílech nastává tento stav při dosažení mezních hodnot sledovaných jevů a skutečností z hlediska bezpečnosti díla nebo při zjištění mimořádných okolností, jež by mohly vést ke vzniku zvláštní povodně.
• Stav pohotovosti - se vyhlašuje v případě, že nebezpečí přirozené povodně přerůstá v povodeň. Vyhlašuje se také při překročení mezních hodnot sledovaných jevů a skutečností na vodním díle z hlediska jejich bezpečnosti. Aktivizují se povodňové orgány a další účastníci ochrany před povodněmi, uvádějí se do pohotovosti prostředky na zabezpečovací práce, provádějí se opatření ke zmírnění průběhu povodně podle povodňového plánu.
• Stav ohrožení - se vyhlašuje při nebezpečí vzniku škod většího rozsahu, ohrožení životů a majetku v záplavovém území. Vyhlašuje se také při dosažení kritických hodnot sledovaných jevů a skutečností na vodním díle z hlediska jeho bezpečnosti současně se zahájením nouzových opatření. Provádějí se zabezpečovací a podle potřeby záchranné práce nebo evakuace.

Co dělat v případě povodně?

Před povodní:

• Včas se informujte na obecním úřadě, nenachází-li se vaše obydlí, chata, zahrada či pozemky v zátopovém území a jak a kam se budete evakuovat v případě ohrožení při povodni.
• Zajistěte, aby ploty, boudy, hranice dříví a jiné překážky netvořily druhotné překážky v toku vody.
• Připravte si pytle s pískem a jiným těsnícím materiálem.
• Zvažte, kde je výhodnější utěsnit budovy nebo kde je lepší umožnit volný průtok vody.
• Trvale sledujte průtočný stav a naplnění nádrží, předpověď počasí.
• Zajistěte poslech hromadných sdělovacích prostředků.
• Pokud je zřejmé, že vás povodeň zasáhne přestěhujte cenné věci do vyšších pater, upevněte věci, které by mohla voda odnést.
• Připravte se na evakuaci zvířat.
• Připravte si evakuační zavazadlo pro celou rodinu, řiďte se pokyny povodňových orgánů.
• Dopravní prostředek včas vyvezte a mějte ho připravený k odjezdu po bezpečné cestě.

Při povodni:

• Vystěhujte potraviny, oblečení a vnitřní vybavení ze zaplavitelných do výše položených míst.
• Připravte se na evakuaci a řiďte se pokyny k evakuaci.
• Vypněte hlavní vypínače a uzavřete přívod energií a vody i po přerušení dodávky.
• Máte li možnost, přesuňte se k příbuzným nebo známým mimo zátopu.
• Na základě pokynů povodňových orgánů, policie a záchranářů opusťte včas ohrožený prostor.

Po povodni:

• Nechte si zkontrolovat stav obydlí - statiku, rozvody energií.
• Zlikvidujte uhynulé zvířectvo, potraviny a polní plodiny, které byly zasaženy vodou. Postupujte podle pokynů hygienika. ( Celou likvidaci provádějte s ochrannými prostředky.)
• Před zahájením vysoušení odstraňte obložení a omítky stěn, tapety, koberce, popřípadě odkryjte základy stavby. Pro stavby je nejoptimálnější postupné vysychání při zvýšeném průvanu, k rychlému vysušení místností použijte teplomet nebo absorpční vysoušeč.
• Ve vlastní studni proveďte několikanásobné odčerpání vody a desinfekci, nechte provést laboratorní prověření kvality vody a nebo vyčištění studní a jejich sanaci zadejte odborníkům.
• Informujte se o místech humanitární pomoci a v případě potřeby si vyžádejte pomoc.
• Kontaktujte příslušné pojišťovny ohledně náhrad.

Co dělat v případě požáru?

1. Snažte se zachovat klid a jednejte s rozvahou.
2. Volejte tísňovou linku 150 nebo 112 - v obou případech se dovoláte k hasičům nebo požár ohlaste na příslušnou ohlašovnu požárů.
3. Pokuste se oheň uhasit - využijte hasící přístroje, hydrant na chodbách, kusy látek, apod.
4. Do příjezdu jednotky se snažte, pokud je možno a nebude tím ohrožena Vaše bezpečnost, předejít dalšímu rozšíření ohně (odstraňte z dosahu požáru snadno hořlavé látky, použijte hasící přístroj apod.) a usnadnit další zásah. (informujte obyvatele v ohrožených domech, odstraňte motorová vozidla z příjezdové komunikace a veškeré překážky v blízkosti požářiště).
5. Neodvětrávejte prostory, v nichž hoří. Přístup vzduchu intenzitu hoření zvyšuje (kouř má opačné účinky jak vzduch).
6. Do příjezdu hasičů je každý povinen podle rozsahu požáru jej omezit nebo likvidovat .
7. Po příjezdu hasičů podejte veliteli zásahu informace o situaci a poskytněte osobní pomoc.
8. Nepodaří-li se požár uhasit vlastními silami, varujte ostatní např. voláním ("hoří").
9. Nevracejte se do hořícího nebo zakouřeného prostoru (můžete ztratit orientaci, ztratit vědomí v důsledku nadýchání plynů).
10. Vytvořte ochranu těla nejlépe namočením oděvu.
11. Zastavte přívod plynu a vypněte elektrický proud !!!
12. Prověřte, zda se v ohroženém prostoru nenacházejí osoby nebo zvířata, pokud ano, snažte se je zachránit. Pokud se vám to nepodaří, zapamatujte si kde se nacházejí, bude to cenná informace pro záchranáře.
13. Snažte se pomoci těm, kteří si pomoci nemohou (staří lidé, děti, imobilní osoby, sluchově nebo zrakové postižení).
14. Vyneste věci, které mohou působením požáru zvýšit jeho aktivitu nebo vyvolat výbuch a zvýšit škodlivost vznikajících plynů. Vyneste zejména předměty, které působením požáru mohou vybouchnout, zvýšit intenzitu hoření, popřípadě mohou zvýšit škodlivost unikajících plynů (např. propan-butanové nádoby apod.); není-li to možné, upozorněte na tyto předměty zasahující záchranné složky.
15. Vezměte nejnutnější osobní věci (doklady, peníze, léky a podobně) a požárem ohrožený prostor opusťte!
16. Vyhledejte únikovou cestu.
17. Vyčkejte příjezdu hasičů na viditelném místě, velitel zásahu se vás bude ptát na doplňující informace.
18. Z blízkosti požáru zajistěte odstranění překážek, které mohou omezit zásah hasičského sboru a dalších záchranných jednotek.
19. Po příjezdu jednotky nezasahujte do její činnosti a uposlechněte všech pokynů velitele zásahu.
20. Nemůžete-li pomoci, nezdržujte se v těsné blízkosti požáru a nebraňte hasičům v jejich činnosti.
21. Při požáru vícepodlažního obytného domu je třeba, aby majitelé jednotlivých bytů byli k dispozici hasičským jednotkám k poskytnutí informací a k případné prohlídce bytu.

Máte-li v důsledku požáru znemožněn únik:

1. Zachovejte klid.
2. Uzavřete všechny dveře. Snažte se spáry utěsnit namočenými kusy látky (ručníky, závěsy, apod.).
3. Snažte se dostat k oknu. Mávejte, aby vás hasiči viděli. Otevření okna zvažte, může způsobit průvan a rychlejší pronikání zplodin do vašeho prostoru.
4. Odstraňte hořlavé předměty z místa úkrytu, aby se po nich nemohl požár šířit.
5. V případě silného zakouření si lehněte na zem. Ústa kryjte kusy látky jako improvizační filtr. Snažte se dýchat klidně a zhluboka.
6. Vytvořte ochranu těla nejlépe namočením oděvu.

Co dělat při teroristické akci?

• Je-li jakýmkoliv způsobem přijato oznámení o provedení teroristické akce, většinou anonymní, vždy informujte bezpečnostní složky. Oznamte tuto skutečnost na tísňovou linku „158“, 150“, nebo „112“.
• Při nebezpečí výbuchu otevřete okna a dveře, zatáhněte záclony, závěsy či žaluzie
• Vezměte s sebou nejnutnější oděv, osobní věci a doklady - nechte otevřené dveře, skříně a zásuvky k provedení prohlídky objektu.
• Co nejrychleji opusťte nebezpečné místo a celou budovu.
• Při nálezu podezřelého předmětu se ho nedotýkejte, nepovolte to ani ostatním.
• Opusťte nebezpečné místo a zabezpečte jej proti vstupu nepovolaných.
• Nechte prověřit a odstranit podezřelý předmět profesionálům - neztěžujte jim práci zbytečným překážením.
• Zachovejte klid a rozvahu, zbytečně nepanikařte a nerozšiřujte fámy, netelefonujte ani jinak nezjišťujte další informace.
• Vždy přesně dodržujte pokyny bezpečnostních složek, které řídí záchranné a likvidační práce.

Bezpečnost a ochrana zdraví při práci (BOZP)

Zaměstnavatel je povinen zajistit bezpečnost a ochranu zdraví zaměstnanců při práci (BOZP) s ohledem na rizika možného ohrožení jejich života a zdraví, která se týkají výkonu práce. Zaměstnavatel je povinen soustavně vyhledávat nebezpečné činitele a procesy pracovního prostředí a pracovních podmínek, zjišťovat jejich příčiny a zdroje.

Čtěte také: Jak daleko musí být studna od znečištění

Na základě tohoto zjištění vyhledávat a hodnotit rizika a přijímat opatření k jejich odstranění a provádět taková opatření, aby v důsledku příznivějších pracovních podmínek a úrovně rozhodujících faktorů práce dosud zařazené podle zvláštního právního předpisu jako rizikové mohly být zařazeny do kategorie nižší (vyhl. č. V určitých případech si může zaměstnavatel plnění úkolů v prevenci rizik zajišťovat sám, ale ne vždy.

Osoba odborně způsobilá v prevenci rizik v rámci prevence rizik musí identifikovat rizika, zhodnotit je a přijmout opatření k jejich minimalizaci. Co se týká výběru metod pro hodnocení rizik - každý se může rozhodnout, jakou metodu zvolí. Většina rizik pak má tabulkové zhodnocení, kdy se ve sloupečkách objevují pojmy jako specifikace činnosti, rizika a nebezpečí, opatření, navržené osobní ochranné pracovní prostředky a pak počet ohrožených osob, četnost vystavení riziku, stupeň poškození zdraví a výsledná míra rizika.

Výsledkem hodnocení rizik bývá většinou číslo, tzv. míra rizika (MR), která je dána součinem několika kritérií hodnocení rizika. Rizika se vyhodnocují ve všech oblastech a činnostech firmy. Ať už se jedná o administrativu, výrobu, obchod, sklady, stavebnictví, dopravu - všude se nějaká rizika vyskytují.

S dokumentem vyhodnocených rizik je potřeba dále pracovat. Na základě rizik přijmout opatření, poskytnout zaměstnancům osobní ochranné pracovní prostředky a co je důležité - s riziky zaměstnance prokazatelně seznámit!

Závěrem upozorňujeme, že nezajistí-li zaměstnavatel přijetí opatření potřebných k prevenci rizik, může mu být udělena pokuta až do výše 2 000 000Kč!

Ochrana před chemickými zbraněmi a biologickými látkami

Hlavní činností je ochrana obyvatelstva před účinky chemických látek vhodnými ochrannými prostředky, ukrytí nebo evakuace.

Chemické zbraně, t.j. zbraně způsobující ztráty na živé síle toxickými nebo jinak fyziologicky aktivními sloučeninami, patří vzhledem ke své vysoké bojové účinnosti a rozsáhlým prostorovým účinkům mezi hlavní druhy zbraní hromadného ničení. Mohou být použity ve formě aerosolu, v kapalném a plynném skupenství. Působí na organismus mnohostranně. Vyvolávají poškození centrálního nervového systému, dýchacích orgánů, zažívacího traktu nebo narušují metabolismus, jiné mají zpuchýřující účinek.

Biologické zbraně mohou být použity ve formě aerosolu (bakterie, viry, toxiny)do ovzduší nebo uzavřených prostor nebo vypouštěním hmyzu (vši, blechy, mouchy, klíšťata) nebo infikováním vody, potravin, vzduchu, předmětů. Smysly člověka je biologické zamoření nezjistitelné. Výskyt se zjišťuje speciálními přístroji a odběrem vzorků.

Co dělat při nálezu podezřelé obálky nebo balíčku?

• Sepište seznam všech osob, které byly v místnosti v době, kdy došlo k identifikaci podezřelé obálky nebo podezřelého balíčku. Seznam předejte jak zdravotnickým tak i vyšetřujícím orgánům po jejich příchodu.
• Nepokoušejte se rozsypaný prášek jakkoliv uklízet.
• Odstraňte co možná nejdříve kontaminovaný oděv a umístěte jej do plastového pytle nebo jiného kontejneru, který může být utěsněn a zalepen.
• Osprchujte se vodou a mýdlem ihned, jakmile to bude možné.
• Je-li to možné, sepište seznam všech osob, které byly v místnosti v době, kdy došlo k rozsypání prášku z podezřelé obálky nebo podezřelého balíčku a vyznačte pokud možno ty osoby, které přišly do přímého kontaktu s práškem. Seznam předejte jak zdravotnickým tak i vyšetřujícím orgánům po jejich příchodu.
• Je-li to možné, sepište seznam všech osob, které byly v místnosti v době, kdy došlo ke kontaminaci aerosolem. Seznam předejte jak zdravotnickým tak i vyšetřujícím orgánům po jejich příchodu.
• V případě nálezu podezřelého předmětu např. obálky, balíčku, oznamte tuto skutečnost na Policii ČR nebo Hasičský záchranný sbor ČR.
• Ukryjte se za vhodným kusem nábytku.
• Zachovejte klid a rozvahu.

tags: #zjisteneho #ci #mozneho #ohrozeni #co #delat

Oblíbené příspěvky:

• Definice ohrožování mravnosti
• Inspirace a Plánování s kalendářem Příroda
• Legenda české fotografie přírody
• Lamart koš - recenze
• Údržba veřejných prostor