Elektroodpad je všude kolem nás a každý doma vlastníme řádku věcí, které na rozdíl od směsného odpadu není možné jen tak vyhodit do popelnice. Jsou to všechny věci, které fungují na základě baterií nebo elektrické energie. Elektroodpad, který zahrnuje spotřebiče fungující na baterie či elektřinu, nelze vyhazovat do běžného odpadu kvůli nebezpečným látkám, které obsahují. Podobně jako jsme si řekli v článcích - proč prošlé a nevyužité léky nepatří do koše, a co všechno považujeme za nebezpečný odpad - je tomu i u baterií a dalšího elektroodpadu. Jelikož je elektroodpad nejrychleji narůstající druh odpadu, co se do množství týče, je třeba s ním i patřičně nakládat. Bohužel se rozhodně nejedná o oblast udržitelné produkce. Naopak některé spotřebiče mohou obsahovat látky, které mají velmi negativní vliv na životní prostředí.
Elektroodpad - skrytá hrozba
Elektroodpad se stal jedním z nejrychleji rostoucích druhů odpadu na světě. Elektronická zařízení, která dnes neodmyslitelně patří k našemu každodennímu životu, mají nejen krátkou životnost, ale navíc kvůli rychlým technologickým inovacím brzy zastarávají. Právě trend častého obměňování elektroniky zapříčinil, že celosvětová produkce elektroodpadu každoročně vzroste přibližně o 2,6 milionu tun. Podle poslední zprávy Global E-waste Monitor vyprodukoval svět v roce 2022 celkem 62 milionů tun elektroodpadu, což představuje více než 82% nárůst oproti roku 2010. Pokud nebudou přijata efektivní opatření, odborníci očekávají, že do roku 2030 přesáhne produkce tohoto odpadu 82 milionů tun ročně.
Cenný zdroj surovin a ekologická výzva
Elektroodpad obsahuje vzácné suroviny, které lze efektivně recyklovat a vrátit zpět do výroby. Mezi nejcennější patří zlato, stříbro, kobalt, platina či měď. Například mobilní telefony mohou obsahovat až 30 různých kovů, z nichž některé jsou zásadní pro výrobu nových technologií. Díky recyklaci těchto materiálů se snižuje potřeba těžby primárních surovin, což má ekonomický efekt v podobě úspor při výrobě nových zařízení, významný je však především environmentální přínos.
Nerecyklovaný elektroodpad totiž představuje závažnou hrozbu pro životní prostředí. „Toxické látky, jako jsou rtuť, olovo, kadmium či freony, mohou unikat do půdy a vody, což má škodlivé účinky na ekosystémy i lidské zdraví. Pokud tato zařízení nekončí na odborných recyklačních linkách, mohou nebezpečné látky poškodit životní prostředí na dlouhé desítky let," varuje Denisa Krumlová, marketingová manažerka společnosti REMA Systém, která je jedním z nejvýznamnějších kolektivních systémů sběru odpadních elektrozařízení a jejich efektivního zpracování v ČR.
Proces recyklace: Od sběru po druhotné suroviny
Proces recyklace začíná sběrem elektroodpadu, který mohou domácnosti, obce, školy i firmy odevzdat na sběrná místa nebo využít odvoz přímo z domu díky službě Buď líný od společnosti REMA Systém. Ze sběrných míst putují odpadní elektrozařízení na zpracovatelské linky, kde jsou třízena a rozebrána na jednotlivé komponenty. Díky moderním technologiím, jako je mechanická separace, hydrometalurgie a pyrometalurgie, je možné oddělit jednotlivé materiály, jako jsou měď, hliník, plasty či vzácné kovy, a vrátit je zpět do výroby. S rozvojem technologií se neustále zvyšuje míra účinnosti recyklace elektrozařízení, která dnes dosahuje 80 až 90 % v závislosti na typu zařízení. Díky tomu se zvyšuje i efektivita celého procesu, což snižuje dopad vysoké produkce elektrozařízení na životní prostředí a přispívá k udržitelnému rozvoji.
Čtěte také: Odpad a Elektroodpad
Primárně se výkupem nebezpečného elektroodpadu zabývají specializované firmy. Nemusíte však své vysloužilé spotřebiče pracně vozit bůhví kam. Některé elektroprodejny nabízejí zdarma zpětný odběr nevyužitých přístrojů. Následné předání specializovaným firmám, které odpad likvidují, již zařídí oni. Další možností je jednoduše využít sběrného dvora. Potom, co specializované firmy svozí odpad, následuje recyklace, kdy se pomocí manuální práce oddělují od elektrospotřebičů materiály na jednotlivé části. Oddělí se plast, sklo, kovy a další elektrosoučástky. Využitelné materiály, jako je sklo nebo plast, poté postupují k další recyklaci. Jestliže chcete uvažovat udržitelněji, pak je namístě zvážit, zda funkčním spotřebičům, které plánujete vyměnit za nové nedáte, ještě šanci pro „život“.
Recyklace jako pilíř cirkulární ekonomiky
Recyklace odpadních elektrozařízení je zásadní součástí takzvané cirkulární ekonomiky, která je stále důležitější strategií v boji proti klimatickým změnám. Tento koncept je založen na principu udržitelného využívání materiálů a minimalizace odpadu. Recyklace nejenže šetří přírodní zdroje, ale také výrazně snižuje emise skleníkových plynů spojené s těžbou a zpracováním nových materiálů. Díky recyklaci jediné tuny odpadních elektrozařízení je možné zachovat 615 kg primárních surovin a ušetřit 370 kWh elektrické energie, 172 m3 vody nebo 733 l ropy. Navíc do ovzduší unikne o 1 752 kg méně CO2.
Denisa Krumlová ze společnosti REMA Systém k tomu dodává: „Za rok 2023 odevzdali obyvatelé České republiky v rámci naší sběrné sítě 29 998 tun vysloužilých elektrospotřebičů. To díky bezmála desetiprocentnímu meziročnímu nárůstu představuje rekordní výsledek. Bezmála 2 000 českých firem, obcí a institucí obdrželo environmentální vyúčtování od společnosti REMA Systém. Dokument přehledně ukazuje, jaký přínos mělo jejich odpovědné nakládání s elektroodpadem v uplynulém roce. Například ekologická likvidace jedné běžné kancelářské laserové tiskárny může znamenat úsporu 34 kilogramů emisí CO₂, 11 kilogramů primárních surovin a zamezení vzniku 52 kilogramů odpadů. „Nový údaj o odpadu, jehož vzniku jsme díky recyklaci zabránili, přináší zcela nový pohled na dopad zpětného odběru. Nejde jen o to, kolik odpadních elektrozařízení bylo zrecyklováno, ale i o to, kolik odpadu díky tomu vůbec nemuselo vzniknout. Těžba a zpracování surovin totiž generují obrovské množství odpadu, který si běžně ani neuvědomujeme. Environmentální vyúčtování od REMA Systém poskytuje srozumitelný a důvěryhodný doklad o tom, jaký mají zpětný odběr a recyklace elektrozařízení dopad na životní prostředí. V době, kdy množství elektroodpadu celosvětově dramaticky roste, je důraz na jeho efektivní recyklaci klíčový pro ochranu přírodních zdrojů. „Vyúčtování není jen výkaz čísel, ale konkrétní doklad o tom, že odpovědné chování má smysl - ekologicky i společensky. Díky nové metrice můžeme firmám názorně ukázat, že přínos recyklace začíná už tím, co vůbec nemusí vzniknout.
Zhruba polovina elektroodpadu se vygeneruje v Asii, kde má jen málo zemí legislativně ošetřenou jeho produkci a recyklaci. Sběr a recyklace elektronického odpadu dosahuje nejvyšších čísel v Evropě, kde se ho podaří recyklovat až 40 procent. Ovšem na hlavu je v evropském prostoru nejvíce vyprodukovaného elektronického odpadu - téměř 18 kilogramů. Pro některé obyvatele Afriky znamená odpad z vyřazených elektronických zařízení jeden ze způsobů, jak si vydělat peníze.
Kritické suroviny v popředí
Plán nově klade důraz na zvyšování míry získávání kovů, polovodičů a dalších kritických surovin z vysloužilých zařízení. Čím více recyklace proběhne v tuzemsku, tím menší bude závislost ČR na dovozu primárních surovin. Například z jediné tuny mobilních telefonů lze získat až 150 gramů zlata. Při objemech prodaných přístrojů na českém trhu jde o potenciál v řádu kilogramů drahých kovů ročně. Navíc recyklace tuny elektroodpadu ušetří v průměru 74 kg primárních surovin, 21 m³ vody a sníží emise CO₂ o 294 kg. Navíc zabrání vzniku 452 kg odpadu.
Čtěte také: Výzvy a příležitosti v recyklaci elektroodpadu
Rozšířená odpovědnost výrobců
Jedním z hlavních nástrojů plánu je rozšířená odpovědnost výrobců (EPR). V rámci tohoto principu výrobce odpovídá i za to, co se s jeho produktem stane po skončení životnosti. Všeobecně EPR systémy přinášejí poměrně efektivní plnění cílů a zmíněný plán počítá s možným rozšířením i na jiné komodity. Důležitou roli by měla hrát takzvaná ekomodulace. Cílem je podporovat výrobce k navrhování snadno opravitelných, recyklovatelných a méně toxických produktů, díky čemuž budou platit nižší poplatky. Pokud je tedy zařízení konstruováno tak, že se dá jednoduše rozebrat a materiály znovu využít, výrobce zaplatí méně. Je to jasná motivace k chytrému designu a cirkulární ekonomice.
Hustší sběrná síť a spolupráce s obcemi
Plán dále počítá s rozšířením a modernizací míst zpětného odběru, včetně speciálních kontejnerů na elektrozařízení. Důležitá je i koordinace výrobců a kolektivních systémů s obecními svozovými službami. Právě obce mají přímý kontakt s občany a mohou ovlivnit, zda lidé staré elektro odevzdají k recyklaci, nebo skončí v komunálním odpadu. REMA Systém už dnes spolupracuje se stovkami měst a obcí v rámci projektu Zelená obec, který samosprávám pomáhá se sběrem elektroodpadu, usnadňuje administrativu a posiluje edukaci občanů.
Technologický rozvoj jako příležitost
Plán proto podporuje výzkum a vývoj moderních recyklačních technologií, které si poradí i s obtížně zpracovatelnými druhy elektroodpadu, tedy od miniaturních nositelných zařízení přes velké solární panely až po spotřebiče, u nichž je hodnota získaných surovin nízká. Právě tyto technologie budou v příštích letech přibývat a současné recyklační linky by měly již nyní průběžně inovovat své zpracovatelské procesy. Pokud dokážeme držet krok s technologickým vývojem a investovat do moderních zařízení, může se elektroodpad stát jedním z pilířů české cirkulární ekonomiky.
Cirkulární ekonomika a její přínos
Základem nově představeného plánu je podporovat přechod k cirkulární ekonomice, která zahrnuje nejen recyklaci, ale také návrh produktů, které jsou snadno opravitelné a recyklovatelné. To pomůže snížit tlak na těžbu přírodních zdrojů a posílí udržitelnost. Navíc tato změna podporuje rozvoj nových pracovních míst v oblasti recyklace, výzkumu a inovačních technologií.
Nový Plán odpadového hospodářství na období 2025-2035 má potenciál posunout Česko mezi evropské lídry v nakládání s elektroodpadem. Úspěch ale bude záviset na propojení ambiciózních cílů s realitou každodenní praxe, tedy od konstrukce výrobků přes sběr a třídění až po poslední krok na recyklační lince.
Čtěte také: Odpadové hospodářství
Podle každoroční zprávy Global E-Waste Monitor přibylo za loňský rok na světě bezmála 54 milionů tun elektroodpadu. Evropa je v nárůstu až třetí, ale v přepočtu vysloužilého elektra na obyvatelstvo jí patří čelní příčka. Například na každého Čecha připadá 15,7 kilogramů elektroodpadu.
Společnost ASEKOL, lídr mezi kolektivními systémy pro zpětný odběr elektrozařízení a baterií v České republice, zveřejnila výsledky sběru za rok 2024. „Výsledky sběru za rok 2024 reflektují nejen zvyšující se zájem občanů a institucí ke třídění vysloužilých elektrozařízení, ale také poukazují na velmi efektivní systém sběru a snadnou dostupnost sběrných míst kolektivního systému ASEKOL. Občané nám mohou odevzdat elektrospotřebiče na více než 17 tis. sběrných místech napříč celou republikou. ASEKOL se dlouhodobě zaměřuje na rozšiřování dostupnosti sběrných míst pro širokou veřejnost. Díky recyklaci sesbíraného množství elektroodpadu bylo dosaženo významných úspor na životním prostředí, které je možné vyjádřit environmentálním vyúčtováním na základě LCA analýzy. Recyklací 68,4 tisíc tun elektroodpadu bylo dosaženo úspory 279 tisíc tun CO2. Pokud takové množství přepočteme na úspory vody - bylo díky recyklaci ušetřeno 2,9 milionů m3 vody. Důležitým předpokladem splnění sběrové kvóty je také osvěta a vzdělávání veřejnosti v oblasti třídění odpadů.
Elektrospotřebiče jsou běžnou součástí našeho každodenního života a jen těžko si jej bez nich dokážeme představit. Elektroodpad je proto v současné době jedním z nejrychleji rostoucích druhů odpadu. Elektroodpad obsahuje řadu zdraví škodlivých materiálů, a proto jeho ekologická recyklace významně přispívá k ochraně životního prostředí. Recyklace zároveň umožňuje opětovné materiálové využití a patří mezi základní principy cirkulární ekonomiky.
Rozsah přínosu Nadačního fondu IT People a projektu Počítače dětem k ochraně životního prostředí je vyhodnocován prostřednictvím environmentálního vyúčtování zpracovaného společností ASEKOL. Certifikát environmentálního vyúčtování za rok 2025 uvádí, že díky množství odevzdaných elektrozařízení bylo uspořeno4,95 MWh elektřiny,360,44 litrů ropy,187,46 m³ vodya 1,17 tun primárních surovinZároveň došlo ke snížení emisí CO₂ ekv. Každý kus vytříděného elektrozařízení se počítá. Například 100 vytříděných notebooků dokáže uspořit až 10 MWh elektrické energie, což odpovídá tříleté spotřebě elektřiny běžné domácnosti.
Environmentální vyúčtování je vypočítáváno na základě studie životního cyklu výrobku (LCA - Life Cycle Assessment), která hodnotí dopady výroby a recyklace elektrozařízení na životní prostředí.
tags: #elektroodpad #ekologické #dopady #recyklace
Oblíbené příspěvky:
Kontakt
Zelaná Hrebová, z.s.
[email protected]
IČ: 06244655
Paskovská 664/33
Ostrava-Hrabová
72000
Bc. Jana Veclavaková, DiS.
tel. 774 454 466
[email protected]
Jaena Batelk, MBA
tel. 733 595 725
[email protected]