Elektroodpad a jeho recyklace ve světě: Statistický přehled s důrazem na Českou republiku

13.03.2026

Elektroodpad je nejrychleji rostoucím druhem odpadu na světě a většina z něj končí na skládkách nebo v rozvojových zemích. Rostoucí úroveň disponibilního příjmu, urbanizace a industrializace vedou ke zvyšujícím se nákupům spotřební elektroniky a logicky i k vytváření úměrného množství elektroodpadu.

Globální produkce elektroodpadu

V roce 2019 celosvětově přibylo rekordních 53,6 milionu tun vyhozených výrobků se zabudovanou baterií nebo zástrčkou - jedná se zejména o počítače a telefony, svůj podíl ale mají i domácí spotřebiče, elektrické holicí strojky, kartáčky či fotoaparáty. Pro srovnání, jde o nárůst z 9,2 milionu metrických tun v roce 2015. Předpokládaný objem vyprodukovaného elektroodpadu v roce 2030 by měl dosáhnout 74 milionů tun.

V roce 2022 bylo celosvětově vyprodukováno 62 milionů tun elektronického odpadu. Takový objem by odpovídal naloženým nákladním automobilům, které by seřazené za sebou v koloně obsáhly obvod celé zeměkoule. Kovy jako měď, zlato a železo tvoří půlku z uvedených 62 milionů tun elektronického odpadu, což odpovídá hodnotě 91 miliard dolarů (2,1 bilionu Kč), uvádí zpráva.

Recyklace elektroodpadu ve světě

Z toho pouze 17,4 % elektronického odpadu prošlo v roce 2019 oficiálně recyklací. OSN uvádí, že jen asi 22 procent z elektronického odpadu bylo v roce 2022 řádně sesbíráno a zrecyklováno. Podle zprávy lze do konce desetiletí očekávat, že poměr zrecyklovaného materiálu klesne ještě níž na 20 procent. Pokud v roce 2019 prošlo recyklací pouze 17,4 % elektronického odpadu, na skládkách se za daný rok povaluje zhruba 57 miliard USD (částka vyšší než HDP většiny zemí světa) v cenných materiálech.

Zpráva zdůrazňuje, že pokud by země světa dokázaly do roku 2030 zvýšit míru sběru a recyklace elektroodpadu na 60 %, přínosy (včetně minimalizace rizik pro lidské zdraví) by převýšily náklady o více než 38 miliard dolarů.

Čtěte také: Odpad a Elektroodpad

Zhruba polovina elektroodpadu se vygeneruje v Asii, kde má jen málo zemí legislativně ošetřenou jeho produkci a recyklaci. Sběr a recyklace elektronického odpadu dosahuje nejvyšších čísel v Evropě, kde se ho podaří recyklovat až 40 procent.

Elektroodpad jako zdroj cenných surovin

V elektroodpadu, který byl globálně vyprodukován, se podle odhadů zprávy ukrývají znovupoužitelné suroviny v hodnotě kolem 57 miliard dolarů. Z oněch 17 procent recyklovaných vysloužilých elektrozařízení tak bylo možno získat suroviny zhruba za 10 miliard dolarů. Zvýšení využití druhotných surovin z odpadů obecně by v následujících letech mělo být jednou z priorit, neboť je tím možné výrazně snížit ekologické dopady těžby a nabízejí se i ekonomické benefity. Pouhé využití recyklovaného železa, hliníku a mědi ušetřilo asi 15 tun CO2, ekv., oproti jejich těžbě.

Situace v České republice

V ČR se od roku 1993 uvedlo na trh více než 5 miliard kg elektrospotřebičů, z čehož se asi 70 % stalo odpadem. Jde o nejrychleji rostoucí druh odpadu s ročním růstem 3 %. Zbytek často končí na skládkách nebo v rozvojových zemích, kde se zpracovává v nevyhovujících podmínkách. V České republice bylo za rok 2019 vyprodukováno 167 tisíc tun odpadu, což v přepočtu na obyvatelstvo činí průměrně 15,7 kg. Například na každého Čecha připadá 15,7 kilogramů elektroodpadu.

Češi třídí elektroodpad čím dál více. Výsledky ukazují, že to má hmatatelný přínos pro klima, úspory surovin i ekonomiku.

Recyklace v ČR

V Česku se v roce 2023 vysbíralo přes 171 000 tun elektroodpadu díky činnosti kolektivních systémů. Ve srovnání se světem je na tom Evropa o poznání lépe, zdokumentovaná míra sběru a recyklace odpovídá 42,8 %. Přesto, že jde mezi kontinenty o nejlepší výsledek, je stále co zlepšovat.

Čtěte také: Výzvy a příležitosti v recyklaci elektroodpadu

V porovnání s evropskými výsledky si stojí velmi dobře také EKOLAMP - každoročně totiž překonáváme zákonem stanovenou 65% úroveň sběru.

Co se týče recyklace, nejlépe jsou na tom země severní a západní Evropy, kde je oficiální cestou recyklováno 59, respektive 54 procent elektroodpadu. To v globálním měřítku představuje vůbec nejvyšší hodnoty recyklace. V regionu jižní Evropy se daří oficiálně vysbírat a recyklovat asi 34 procent vysloužilých elektrozařízení. Nejhůře jsou na tom země východní Evropy, kde tento podíl činí průměrně pouhých 23 procent.

Kolektivní systémy a jejich role

ELEKTROWIN a.s., největší kolektivní systém pro zpětný odběr elektrospotřebičů v České republice, dosáhl v roce 2024 historicky nejlepších výsledků. Celkem se prostřednictvím rozsáhlé sběrné sítě podařilo sebrat a předat k recyklaci 78 115 tun odpadních elektrozařízení. Elektrowin tak výrazně překonal zákonem stanovenou hranici 65 % ze zařízení uvedených na trh v posledních třech letech.

Kolektivní systém ASEKOL dosáhl v roce 2024 historického výsledku, když se mu podařilo sebrat 68 363 tun elektroodpadu. To znamená meziroční nárůst téměř o 11 % a zároveň překročení evropské sběrné kvóty 65 %. Český model tak potvrzuje, že patří k nejúspěšnějším v Evropě.

Sběrná síť ASEKOL

Za růstem stojí především rozšiřování sběrné sítě. ASEKOL provozuje více než 17 500 sběrných míst, z nichž přes 4 000 tvoří charakteristické červené kontejnery určené pro drobný elektroodpad. Díky jejich dostupnosti se třídění stává pro veřejnost pohodlnější a zapojení občanů každoročně roste.

Čtěte také: Odpadové hospodářství

Mobilní telefony a elektroodpad

Nový telefon si Češi pořizují průměrně jednou za 3 až 3,5 roku. Na každého obyvatele ČR připadá až 15,7 kilogramů elektronického odpadu ročně a více jak desetinu z něj tvoří právě mobilní zařízení. Podle průzkumu projektu REMOBIL se Čechům práší na 12 milionů nepoužívaných mobilů.

V roce 2021 se celosvětově prodalo přes 1,43 miliard chytrých telefonů. Službu recyklace Češi ale téměř nevyužívají a podle T-Mobile se operátorům k recyklaci dostává méně než 1 % prodaných telefonů.

Recyklace mobilních telefonů

Recyklovat se dá až 90 % materiálu v mobilních telefonech. V celém procesu se z telefonu nejprve demontuje baterie a pokud se telefon nedá opravit či rozebrat na náhradní díly, putuje do hutě. Získaný plast (přibližně 58 %) se využije energeticky v procesu tavení jako náhrada uhlí. Kovy, kterých je v mobilu zhruba 30 % se zrecyklují. Mezi nejčastěji zastoupené složky patří měď a hliník, z mobilu se však běžně získá i téměř procento lithia, niklu a stopové množství zlata a stříbra.

Důvody nízké míry recyklace mobilních telefonů

Nedostatečná informovanost o problematice elektroodpadu, recyklaci a ekologické stopě výroby elektrozařízení.
Obavy ze zneužití dat uložených v telefonu.
Naděje na budoucí prodej nebo předání telefonu známým.
Neochota platit za recyklaci (která je zdarma u prodejců a operátorů).

Iniciativy a řešení

Redukci množství elektronického odpadu řeší i Evropská unie, která od roku 2024 zavede povinnost prodeje nových zařízení s jednotnými nabíjecími konektory. Právě vyhozené či nepoužité nabíječky totiž znamenají až 11 tisíc tun elektronického odpadu vytvořeného v EU. Jednotné nabíječky zároveň ušetří i peníze Evropanů, kteří kvůli potřebě různých nabíjecích kabelů ročně zbytečně utratí na 250 milionů eur.

Společnost RETELA, která působí na trhu od roku 2005, nabízí přes 12 000 sběrných míst a možnost svozu. Pomáhá také firmám a výrobcům splnit zákonné povinnosti. RETELA se zaměřuje také na recyklaci solárních panelů, jejichž první generace nyní dosluhuje. Panely obsahují cenné i rizikové látky, jejichž správné zpracování je klíčové. Do roku 2050 se očekává až 78 milionů tun vysloužilých panelů, jejichž recyklací lze ušetřit až 15 miliard USD.

Společnost Huawei například vybudovala globální systém recyklace elektronických zařízení a v roce 2020 zrecyklovala více než 4 500 tun elektronického odpadu. Huawei snižuje uhlíkovou stopu i prostřednictvím promyšleného designu svých výrobků. Namísto plastových obalů používá obaly na bázi snadno recyklovatelných vláken.

V říjnu mohli Češi využít například i speciální kampaně REMOBILu s názvem 100 gramů pro přírodu. V rámci této kampaně mohli odevzdávat své staré telefony na pobočkách Zásilkovny, která je poté předala REMOBILu k recyklaci.

Alternativní využití starých telefonů

Používání staršího telefonu jako bezpečnostní kamery.
Darování nebo prodej.

Ekologické a ekonomické přínosy recyklace

Odpad jako surovinaNa elektroodpad už se dnes nepohlíží jen jako na problém, ale jako na tzv. městský důl (urban mining), tedy zdroj cenných materiálů, které lze znovu využít při výrobě. Výsledky recyklace ukazují, že tento přístup má hmatatelné dopady.

V roce 2024 se podařilo díky recyklaci zabránit vzniku více než 60 milionů kilogramů emisí CO₂, což odpovídá ročním emisím přibližně 25 tisíc osobních aut. Zároveň bylo ušetřeno 32,8 milionu litrů ropy a spotřeba vody se snížila o 7,5 miliardy litrů, což je množství srovnatelné s roční spotřebou všech obyvatel Plzeňského kraje. Neméně významná je i energetická úspora, která dosáhla 2,3 TWh. To vystačí na zásobení více než 650 tisíc českých domácností elektřinou na celý rok, nebo to odpovídá dvouměsíční výrobě jaderné elektrárny Dukovany.

Vedle ekologických benefitů má recyklace i významný ekonomický přínos. Díky získávání kovů, plastů či skla z použitých výrobků se snižuje závislost na dovozu primárních surovin, jako je měď, hliník nebo kobalt. Zároveň se v celém systému vytvářejí pracovní místa v logistice, třídění i zpracování odpadu.