Co je environmentální účetnictví (EMA) a proč je důležité?


28.11.2025

Význam ochrany životního prostředí a zároveň stále větší nároky trhu i veřejnosti kladou na výrobce stále větší požadavky. K ochraně životního prostředí jsou používány různé zákonné i dobrovolné environmentální nástroje.

Důležitou součástí vnitropodnikového řízení nákladů se v současných podmínkách stává zavádění jednoho z dobrovolných environmentálních nástrojů, který může být implementován do podnikového informačního systému, nástroje pro environmentální manažerské účetnictví (EMA).

Environmentální manažerské účetnictví (EMA) se zabývá identifikací, shromažďováním, odhady, analýzami, vykazováním a předáváním informací o hmotných a energetických tocích, environmentálních nákladech a dalších hodnotově vyjádřených informací, které jsou východiskem pro rozhodování v rámci daného podniku.

EMA sleduje a vyhodnocuje hodnotově vyjádřené informace z finančního a manažerského účetnictví (v peněžních jednotkách) a údaje o hmotných a energetických tocích ve vzájemných souvislostech.

Cílem je zvýšení efektivnosti využití materiálů a energií, zmírnění dopadů podnikových činností, výrobků a služeb na životní prostředí, zmenšení environmentálních rizik a zlepšení výsledků hospodaření podniku.

Čtěte také: Dopad environmentálního účetnictví na podniky

Co EMA zahrnuje?

EMA eviduje a zúčtovává náklady, které vznikají v důsledku působení podniku na životní prostředí. Umožňuje manažerům podniku přesně zjistit, jaká část celkových nákladů podniku je spojena s problematikou životního prostředí.

Environmentální účetnictví hodnotí finanční a fyzické informace. Rovněž hodnotí ve které doméně existuje největší vliv společnosti na životní prostředí.

EMA se skládá ze dvou částí. První z nich je vstup/výstup, tj. bilance materiálů a energií a druhá je výkaz environmentálních nákladů a výnosů.

Environmentální náklady

Pro identifikaci environmentálních nákladů je nutné vzít v úvahu dopady podnikových činností, výrobků a služeb na životní prostředí. Tomu odpovídají environmentální účty v účtovém rozvrhu podniku.

Environmentální náklady je účelné rozdělit do několika kategorií:

Čtěte také: Více o EMA

  • Náklady související s nakládáním s odpady, odpadními vodami a emisemi do ovzduší.
  • Náklady na péči o životní prostředí a na prevenci znečištění. Patří sem náklady mzdové a ostatní náklady útvarů zabývajících se ochranou životního prostředí, náklady související se systémy environmentálního managementu, včetně služeb certifikačních organizací, náklady na projekty čistších technologií, výzkum a vývoj v oblasti životního prostředí.
  • Cena vyplýtvaného materiálu, tj. cena materiálu obsaženého v nevýrobkovém výstupu.
  • Náklady na zpracování nevýrobkového výstupu.

Environmentální výnosy

Environmentální výnosy naproti tomu představují např. výnosy z recyklace, podpory a dotace. Lze sem zařadit také výnosy z prodeje využitelného materiálu (např. výnosy z prodeje látek zachycených filtračním zařízením), z využití odpadního tepla nebo z čistírny odpadních vod, která zpracovává odpadní vody i pro externí zákazníky.

Bilance hmotných a energetických toků

Základem zlepšení environmentálního profilu podniku je bilance hmotných a energetických toků (např. v kg/rok) pomocí analýzy vstupů a výstupů, která vychází ze základního principu: množství hmot a energií, které vstupuje do procesu, musí z procesu zase vystupovat, nebo být součástí zásob.

Tato bilance může být zpracována pouze pro několik významných materiálů a energii, nebo pro veškeré hmoty a energie používané v podniku. Cílem procesu je vystopovat, jak hmoty a energie procházejí podnikem. Bilance se provádí vždy za určité období a porovnává se s informacemi z účetního systému, ze systému pro skladování a nákupy atd.

Hmotné a energetické toky v podniku by měly být sestaveny nejen z hlediska množství, ale i v hodnotovém vyjádření.

Dobrovolné environmentální nástroje

Na základě MŽP patří do skupiny dobrovolných environmentálních nástrojů (mezi další patří např.: ISO 14001, LCA, environmentální značení), u nichž platí 3 základní principy: prevence, dobrovolnost, systematický přístup. Aplikací takových nástrojů získají podniky nejenom konkurenční výhodu, ale také zmapují své environmentální problémy/příležitosti.

Čtěte také: Využití ISO 14051 v praxi

Samotné environmentální účetnictví může nabývat několika podob. Tou první je účetnictví udržitelného rozvoje (možné další členění na makro, mikro, podnikové) ve své podstatě centralizuje 3 klíčové procesní stránky: ekonomickou, sociální, environmentální. Následně ve formě např. environmentálního reportingu se podávají zprávy příslušným subjektům vyplívající z účetnictví udržitelného rozvoje.

Druhou kategorii tvoří environmentální manažerské účetnictví (EMA), které díky procesnímu přístupu poskytuje primárně informace týkající se nákladové položky související s environmentální problematikou, ale také soubor materiálových a jiných toků systému.

Předpisy a normy

V zásadě je možné rozčlenit zastřešující předpisy na 2 hlavní normy. V případě environmentálního manažerského účetnictví (EMA) jej blíže popisuje a specifikuje norma ISO 14001, konkrétněji ISO 14051 - Environmentální management - nákladové účetnictví materiálních toků.

Zacílení EMA v podniku

Zacílení EMA v podniku může mít různou formu, například se může jednat o systémové, individuální, geograficky vymezené pojetí. Dominantní obsahovou složku tvoří náklady, resp. environmentální náklady. Tyto vytváří dále dvě podskupiny, tou první jsou náklady na ochranu a tou druhou náklady spojené s újmou/poškozením životního prostředí.

  • Pod nákladovými položkami zaměřenými na ochranu si můžeme představit např.: povinné plnění (IPPC), náprava škod, odstranění dopadů způsobených životnímu prostředí, dobrovolné environmentální aktivity/plnění (čistší produkce, EMAS).
  • Do druhé podskupiny můžeme zařadit náklady typu: obdržené sankce, neefektivní využívání zdrojů/energií/materiálu (resp. nevyužitý materiál - jeho finanční vyjádření, nehospodárné nakládání s energiemi - finanční vyjádření).

Environmentální výnosy jsou tvořeny finančním vyjádřením z recyklačního procesu, dotační a jiné podpory (zařazené jako výnosy v účetnictví), prodeje odpadů (kaly, ČOV, odpadní teplo).

Definování hmotných a energetických toků systému

Toto dělení je založeno na klasické kategorizaci vstupů/výstupů. U prvně jmenovaného to v praxi jsou: suroviny, provozní a pomocné látky, obaly, energie, voda. Výstupy tvoří: výrobky, odpad, odpadní vody, emise. Zde platí taktéž jejich finanční vyjádření.

Samotný výkaz environmentálních nákladů/výnosů poté obsahuje např.:

  • v nákladovém sloupci -> poplatky za ukládání, třídění, svoz, odstranění odpadu; poplatky za znečišťování ovzduší; poplatky za povolenky; pojištění odpovědnosti za škody způsobené životnímu prostředí; externí odborné služby; rezervy;
  • ve výnosovém sloupci -> viz. výše

Environmentální reporting

V návaznosti na výše uvedené existuje taktéž ,,centralizovaná možnost" podávání zpráv o životním prostředí/environmentu a tím je environmentální reporting. Dalo by se říci, že tato možnost vychází z povinných i nepovinných hlášení, které firma vede (v praxi jsou to evidence z oblasti odpadů, ovzduší, vody, chemické látky a směsi, ale i jiné ,,nepovinné" evidence, zprávy, závěry). Environmentální reporting všechny tyto data zformuluje do ucelené podoby jediného výstupu.

Další možnost zahrnující i tuto problematiku je tzv. reporting o udržitelnosti, ten navíc oproti environmentálnímu výstupu v sobě skloubí i ekonomickou a sociální stránku.

Přínosy zavedení EMA

Na podkladě zjištěných údajů je možné provádět rozhodnutí managementu o realizaci environmentálně zaměřených opatření, která povedou k růstu efektivnost podniku a ke snižování negativních dopadů činnosti podniku na životní prostředí.

V souvislosti s environmentálním účetnictvím poskytuje následný reporting zprávy o možných rezervách a nákladových tocích, se kterými je možno dále procesně pracovat k dosažení vyšší efektivity. Současně také tento výstup prezentuje vztah společnosti k životnímu prostředí svým zákazníkům, veřejnosti a napomáhá k lepší spolupráci s kontrolními státními úřady (ČIŽP, krajský úřad).

Ovšem toto jsou spíše ,,abstraktní" výhody a spolu s nepříliš pozitivním vztahem firem k normám a podobným systémovým řešením stojí stále v pozadí, což je velká škoda.

tags: #EMA #environmentalni #ucetnictvi #co #to #je

Oblíbené příspěvky:

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Kontakt

Zelaná Hrebová, z.s.

[email protected]
IČ: 06244655
Paskovská 664/33
Ostrava-Hrabová
72000

Bc. Jana Veclavaková, DiS.

tel. 774 454 466
[email protected]

Jaena Batelk, MBA

tel. 733 595 725
[email protected]